Alọdlẹndonu Nuplọnwe Opli Gbẹzan po Lizọnyizọn po Tọn
© 2024 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
6-12 MAI
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ SALMU LẸ 36-37
‘A Jẹflumẹ Na Mẹylankan lẹ Tọn Wutu Blo’
Etẹlẹ Wẹ Na Busẹ Whenue Ahọluduta Jiwheyẹwhe Tọn Na Wá?
4 Nawẹ mẹylankan lẹ nọ yinuwado mí ji to egbehe gbọn? To whenue apọsteli Paulu dọ dọdai dọ to ojlẹ mítọn mẹ “ojlẹ awusinyẹn tọn he vẹawu nado pehẹ lẹ” na wá godo, e wlan to gbọdo glọ dọmọ: “Mẹylankan lẹ po mẹblutọ lẹ po na to yinylan deji dogọ.” (2 Tim. 3:1-5, 13) Be a doayi e go dọ dọdai enẹlẹ ko mọ hẹndi ya? Susu to mí mẹ wẹ ko jiya to alọ mẹylankan lẹ tọn mẹ pọ́n, yèdọ nukunvandomẹtọ he nọ wà danú lẹ, hẹngogonọ he nọ gbẹwannamẹ lẹ po kanylantọ akonka lẹ po. Delẹ to mẹylankan ehelẹ mẹ ma nọ whlá nuhe yé yin; mẹdevo lẹ yin mẹblutọ lẹ, he ma nọ do nuhe yé yin hia bo nọ sọawuhia di dodonọ. Eyin mílọsu na míde ma tlẹ ko jiya to alọ danuwatọ enẹlẹ tọn mẹ pọ́n, nuhe yé nọ dósin lẹ ma nọ nọma yinuwado mí ji. E nọ dotukla mí taun eyin mí sè nuylankan he yé to jijlẹ lẹ. Aliho he mẹ mẹylankan lẹ nọ sayana ovi lẹ, mẹhomẹ lẹ po agbátọnọ devo lẹ po te nọ dobuna mí taun. Yé nọ do gbigbọ kanlinjọmẹ tọn podọ etlẹ yin aovi lẹ tọn nkọ hia. (Jak. 3:15) Mí dopẹ́ dọ Ohó Jehovah tọn bẹ owẹ̀n dagbe lẹ hẹn he gbọnvo taun na owẹ̀n ylankan enẹlẹ.
Jehovah Nọ Dona Mẹhe Nọ Jonamẹ Lẹ
10 Mí nọ gbleawuna míde eyin mí hẹnmẹdohomẹ. Jehovah jlo dọ mí ni duvivi kọgbọ he yè nọ tindo eyin yè ma hẹnmẹdohomẹ tọn. (Hia Efesunu lẹ 4:31, 32.) E dotuhomẹna mí nado “jo homẹgble do bo gbẹ́ adidudu dai.” (Salm. 37:8) Nuyọnẹnnu wẹ e yin nado hodo ayinamẹ enẹ. Mẹhẹndohomẹ gán gbleawuna mí to agbasa-liho podọ to apọ̀nmẹ. (Howh. 14:30) Eyin mí hẹnmẹdohomẹ, enẹ ma na gbleawuna mẹhe ṣinuwa do mí lọ to aliho depope mẹ, kẹdẹdile adí ylankan de nùnù ma na gbleawuna mẹdevo de zẹ̀ mẹhe nù in go do. Kakatimọ, eyin mí jona mẹdevo lẹ, nunina de na míde wẹ mí te. (Howh. 11:17) Mí nọ do jijọho ahun mẹ tọn, podọ mí nọ penugo nado zindonukọn to sinsẹ̀nzọn mítọn na Jehovah mẹ.
‘Tindo Homẹhunhun Susu to Jehovah Mẹ’
20 To whenẹnu, “homẹmiọnnọ lẹ na dugu aigba tọn.” (Psalm 37:11a) Ṣigba mẹnu wẹ “homẹmiọnnọ” ehelẹ? Hogbe heyin lilẹdo “homẹmiọn” wá sọn hogbe tangan de mẹ he zẹẹmẹdo “jiya, whiwhẹ, yido.” Mọwẹ, “homẹmiọnnọ lẹ” wẹ mẹhe yí whiwhẹ do nọtepọn Jehovah nado hẹn pọngbọ wá na oyà whẹdida mawadodo tọn he yé ko ji lẹpo. “Yé na hẹn homẹhun yede to jijọho susu mẹ.” (Psalm 37:11b) Etlẹ yin todin mí nọ mọ jijọho susu to paladisi gbigbọmẹ tọn he tin to agun Klistiani nugbo lọ tọn mẹ.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
it-2-F 341 huk. 7
Osó
Nọ hẹnai, nọ nọ̀ aimẹ dẹn bo nọ yiaga. Osé lẹ yin yinyọnẹn taidi nuhe nọ hẹnai bo nọ nọ̀ aimẹ dẹn. (Isa 54:10; Hab 3:6; yijlẹdo Slm 46:2 go.) Enẹwutu, to whenue salmu-kàntọ de dọ gando dodowiwa Jehovah tọn go dọ e taidi “osó Jiwheyẹwhe tọn lẹ” (Slm 36:6, Odò.), nuhe e na ko to didọ wẹ yin dọ yè ma gán sẹtẹnna dodowiwa Jehovah tọn. Kavi to whenuena e yindọ osó lẹ nọ yiji taun, ehe na ko to alọdlẹndo nugbo lọ dọ dodowiwa Jiwheyẹwhe tọn zẹ̀ dodowiwa gbẹtọ tọn go taun. (Yijlẹdo Isa 55:8, 9 go.) Osọhia 16:20 to hodọ gando agbán ṣinawetọ homẹgble Jiwheyẹwhe tọn kinkọ̀n jẹgbonu go bo dọ dọ “osó lẹ masọ yin mimọ.” Ehe to didohia dọ nuhe tlẹ yiaga taun taidi osó lẹ ma gán họ̀ngán sọn homẹgble Jiwheyẹwhe tọn si.—Yijlẹdo Jel 4:23-26 go.
AWUWIWLENA LIZỌNYIZỌN KUNNUDEGBE TỌN
ijwbv 45
Salmu lẹ 37:4—“Hẹn Homẹ Towe Hùn Susu to OKLUNỌ Mẹ”
“Nọ mọ awuvivi susu to Jehovah mẹ, ewọ nasọ na we ojlo ahun towe mẹ tọn lẹ.”—Salmu lẹ 37:4, Lẹdogbedevomẹ Aihọn Yọyọ Tọn.
“Hẹn homẹ towe hùn susu to OKLUNỌ mẹ; Ewọ nasọ yí ovẹ̀ ayiha towe mẹ tọn na we.”—Salmu lẹ 37:4, Biblu Wiwe lọ—Gun Alada.
Zẹẹmẹ Salmu lẹ 37:4 Tọn
Ojlo vẹkuvẹku Salmu-kantọ lọ tọn wẹ yindọ sinsẹ̀n-basitọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ni jihọntọn pẹkipẹki hẹ Ewọ bo mọ ayajẹ. Mẹhe to vivi haṣinṣan ehe tọn dù lẹpo gán kudeji dọ Jehovah Jiwheyẹwhe na hẹn ojlo ahun mẹ tọn yetọn lẹ di.
“Nọ mọ awuvivi susu to Jehovah mẹ.” Hogbe ehelẹ gán sọ yin lilẹdo nọ “mọ ayajẹ daho hugan to Jehovah mẹ,” “Hẹn homẹ towe hùn susu to OKLUNỌ mẹ,” kavi nọ “mọ awuvivi to opagbe he OKLUNỌ do na we lẹ mẹ.” Do glido, mí dona “mọ ayajẹ daho hugan” to sinsẹ̀n-bibasi hlan Jiwheyẹwhe nugbo lọ mẹ. (Salmu lẹ 37:4, nudọnamẹ odò tọn) Naegbọn e do yin mọ?
Mẹhe nọ basi sinsẹ̀n hlan Jehovah lẹ nọ pọ́n nulẹ hlan dile ewọ nọ wà do, kẹdẹdile Biblu dohia do. E ma yindọ yé yọ́n Jiwheyẹwhe kẹdẹ wẹ gba, amọ́ yé sọ yọnẹn dọ nuyọnẹnnu wẹ eyin nado nọ setonuna ẹn. Enẹwutu, yé nọ tindo ayihadawhẹnamẹnu dagbe de bosọ nọ dapana nuhahun susu lẹ to gbẹ̀mẹ. (Howhinwhẹn lẹ 3:5, 6) Di apajlẹ, omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ma nọ gblehomẹ kavi tindo nuvẹun to whenue e didọ nukunkẹnnọ lẹ kavi nugbomatọ lẹ to kọdetọn dagbe tindo. (Salmu lẹ 37:1, 7-9) Homẹ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn nọ hùn, na yé yọnẹn dọ to madẹnmẹ e na doalọtena mawadodo lẹpo bo na suahọ nugbonọ lẹ na jijọ dagbe yetọn. (Salmu lẹ 37:34) Ayajẹ yetọn sọ nọ sù tlala, na yé yọnẹn dọ yé tindo nukundagbe Otọ́ olọn mẹ tọn yetọn tọn wutu—Salmu lẹ 5:12; Howhinwhẹn lẹ 27:11.
“Ewọ nasọ na we ojlo ahun towe mẹ tọn lẹ.” Hogbe ehelẹ gán sọ yin lilẹdo “ewọ na sè odẹ̀ towe lẹ” kavi “ewọ na na we nuhe jlo we hugan to ahun towe mẹ.” E họnwun dọ, Jehovah ma na na mí nudepope poun he mí biọ. Taidi mẹjitọ dagbe de, Jehovah nọ yọ́n nuhe na wà dagbe hugan na ovi Etọn lẹ. Podọ, obiọ mítọn lẹ po aliho gbẹninọ tọn mítọn po dona sọgbe hẹ nujinọtedo gọna ojlo etọn. (Howhinwhẹn lẹ 28:9; Jakọbu 4:3; 1 Johanu 5:14) Eyin mí wàmọ, mí gán dọnsẹpọ “Sisètọ odẹ̀ tọn” bo deji dọ e na dotoaina odẹ̀ mítọn lẹ.—Salmu lẹ 65:2; Matiu 21:22.
Nujijọ He Lẹdo Salmu lẹ 37:4 Lẹ
Ahọlu Islaeli hohowhenu tọn Davidi wẹ kàn Salmu lẹ 37tọ lọ. Ewọ kàn Salmu lọ to aliho debọdo-dego tọn mẹ.
Davidi jiya mawadodo tọn susu. Ahọlu Sauli yangbé etọn gọna mẹdevo he to okú etọn dín lẹ. (2 Samuẹli 22:1) Etomọṣo, Davidi nọ dejido Jiwheyẹwhe go mlẹnmlẹn to whelẹponu. Davidi yọnẹn dọ mẹylankan lẹ na wá dogbè na Jehovah janwẹ. (Salmu lẹ 37:10, 11) Eyin etlẹ taidi dọ yé to vùnvùn taidi “amamú pọpọ” lẹ, yé na wá busẹ to ajiji mẹ.—Salmu lẹ 37:2, 20, 35, 36.
Salmu lẹ 37tọ dohia dọ ahọsumẹ he mẹhe nọ setonuna nubiọtomẹsi Jiwheyẹwhe tọn lẹ na mọyi na gbọnvo taun na dehe mẹhe nọ gbẹkọ yé go lẹ na mọyi lẹ. (Salmu lẹ 37, 16, 17, 21, 22, 27, 28) Enẹwutu, Salmu ehe gọalọna mí nado tindo nuyọnẹn podọ nado yin omẹ nankọ he Jiwheyẹwhe nọ kẹalọyi lẹ.
13-19 MAI
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ SALMU LẸ 38-39
Dapana Numọtolanmẹ Whẹhuhu Zẹjlẹgo Tọn
“Nọ to Nukọn Pọnhlan”
12 Hia 1 Johanu 3:19, 20. Mímẹpo wẹ nọ do numọtolanmẹ whẹhuhu tọn sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ. Di apajlẹ, mẹdelẹ nọ to whẹ̀ do yede na nue yé ko wà whẹpo do wá mọ nugbo lẹ wutu. Mẹdevo lẹ nọ do numọtolanmẹ whẹhuhu tọn, na nue yé ṣiwà to whenue yé ko yí baptẹm godo lẹ. Mímẹpo wẹ gán do numọtolanmẹ mọnkọ lẹ. (Lom. 3:23) Na nugbo tọn, ojlo mítọn wẹ nado wà nue sọgbe. Amọ́, “mímẹpo wẹ nọ ṣinuwa whlasusu.” (Jak. 3:2; Lom. 7:21-23) Dile etlẹ yindọ mí ma nọ yiwanna nado nọ do numọtolanmẹ whẹhuhu tọn, e gán wà dagbe na mí. Etẹwutu? Na numọtolanmẹ whẹhuhu tọn gán zọ́n bọ mí na bayi diọdo lẹ to gbẹ̀mẹ, bo magbe ma nado vọ́ jai jẹ nuṣiwa dopolọ lẹ mẹ.—Heb. 12:12, 13.
13 To alọ devo mẹ, e yọnbayi dọ mí ni do numọtolanmẹ whẹhuhu tọn zẹjlẹgo, bo nọ to whẹ̀ do míde mapote, etlẹ yin to whenue mí ko lẹnvọjọ bọ Jehovah ko dohia dọ emi jona mí godo. Numọtolanmẹ mọnkọ gán hẹn awugble wá mí ji. (Salm. 31:10; 38:3, 4) Gbọnna? Lẹnnupọndo apajlẹ mẹmẹyọnnu de tọn ji he diahi hẹ numọtolanmẹ whẹhuhu tọn na ylando he e ko wà wayi lẹ wutu. E dọmọ: “N’mọdọ tukla tata wẹ e na yin dọ ma to vivẹnudo to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ, na to popolẹpo mẹ whenu ko fẹ́ do mi.” Susu mítọn wẹ gán do numọtolanmẹ mẹmẹyọnnu ehe tọn nkọ. Nujọnu wẹ e yin dọ mí ni nọ họ́ míde sọta omọ̀ lọ nado nọ do numọtolanmẹ whẹhuhu tọn zẹjlẹgo. Pọ́n lee e na vivi na Satani do eyin mí desọn ojlo mẹ bo gbẹ́ Jehovah dai to whenue Ewọ ma gbẹ́ mí dai!—Yijlẹdo 2 Kọlintinu lẹ 2:5-7, 11 go.
Nawẹ Mí Sọgan Hẹn Azán Mítọn lẹ Họakuẹ to Jehovah Nukọn Gbọn?
GBẸZAN mítọn whègli taun bo nọ juyi plaun. Psalm-kàntọ Davidi lẹnnupọndo gliwhiwhe gbẹzan tọn ji bọ e whàn ẹn nado hodẹ̀ dọ: “OKLUNỌ, hẹn mi yọ́n opodo ṣie, podọ ojlẹ azán ṣie lẹ tọn le e te: hẹn mi nado yọ́n le yẹn yin ogbẹ̀-glinọ do. Doayi e go, hiẹ ko diọ azán ṣie di alọpahomẹ vude, azán he to ota na mi sọ taidi nuvọ́ to nukọn towe.” Nuhe to ahunmẹduna Davidi wẹ lehe e na nọgbẹ̀ do nado hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn, to hodidọ po nuwiwa etọn lẹ po mẹ. To gbeyiyi dọ Jiwheyẹwhe go wẹ emi ganjẹ mẹ, e dọmọ: “Todido ṣie tin to hiẹ mẹ.” (Psalm 39:4, 5, 7) Jehovah dotoai. E yí sọha na nuwiwa Davidi tọn lẹ bosọ suahọ ẹ to gbesisọmẹ na nugbo tọn.
E bọawu dọ mí ni hẹn alọnu ján to azán lọ blebu mẹ bo yin wiwle do omọ̀ gbẹzan he to mizọnmizọn ji he bẹ nususu wiwà hẹn tọn de mẹ. Ehe sọgan fọ́n magbọjẹ dote to mí mẹ, na whenu vude wẹ mí tindo nado wà nususu he mí dona wà lẹ wutu. Be ahunmẹdunamẹnu mítọn yin dopolọ di Davidi tọn—yèdọ nado zan gbẹzan mítọn nado sọgan tindo nukundagbe Jiwheyẹwhe tọn ya? Na jide tọn, Jehovah nọ mọ bosọ nọ gbeje dopodopo mítọn pọ́n po sọwhiwhe po. Job, he dibusi Jiwheyẹwhe, yigbe to owhe 3600 delẹ die wayi dọ Jehovah mọ aliho emitọn lẹ bosọ gbeje nuwiwa emitọn lẹpo pọ́n. Job kanse dọ: ‘Etẹwẹ yẹn na gblọn na ẹn eyin e biọ dọ yẹn ni dogbè?’ (Job 31:4-6, 14) Mí sọgan hẹn azán mítọn lẹ họakuẹ to Jiwheyẹwhe nukọn eyin mí ze yanwle gbigbọmẹ tọn lẹ dai, setonuna gbedide etọn lẹ, bo yí nuyọnẹn do zan ojlẹ mítọn. Mì gbọ mí ni gbadopọnna whẹho ehelẹ kitokito.
Vọ́ Haṣinṣan Towe hẹ Jehovah Jlado
Nọ dọhona Jehovah whẹwhẹ. Otọ́ towe mọnukunnujẹemẹ dọ numọtolanmẹ whẹhuhu tọn dido mapote gán hẹn ẹn vẹawuna we nado hodẹ̀ hlan emi. (Lom. 8:26) Etomọṣo, “nọ sinyẹnlin to odẹ̀ mẹ,” bo nọ dọna Jehovah obá he mẹ a jlo na vẹ́ po ewọ po jẹ. (Lom. 12:12) Andrej flin dọmọ: “N’nọ do numọtolanmẹ whẹhuhu tọn zẹjlẹgo bọ winyan sọ nọ hù mi. Amọ́, whenue n’hodẹ̀ godo, numọtolanmẹ mọnkọ lẹ nọ depò. N’nọ vò sọn ayiha mẹ dogọ.” Eyin a ma yọ́n nuhe a na dọ to odẹ̀ towe lẹ mẹ, bo lẹnnupọndo odẹ̀ lẹnvọjọ tọn Ahọlu Davidi tọn lẹ ji, ehe yin kinkandai to Salmu lẹ 51tọ po 65tọ po mẹ.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
Nọ Do Dewe Hia Di Mẹhe Go Yè Gán Dejido
16 Mawazẹjlẹgo yin dandan eyin mí jlo na jẹna jidedomẹgo mẹdevo lẹ tọn. Jẹhẹnu ehe nọ gọalọna mí nado dogànnuna míde whenue mí yin whiwhlepọn nado tún aṣlihó mẹde tọn lẹ. (Hia Howhinwhẹn lẹ 10:19.) Mí gán mọdọ mawazẹjlẹgonọ-yinyin mítọn yin whiwhlepọn whenue mí to nọtẹn gbẹdido Intẹnẹt ji tọn de yizan. Eyin mí ma to aṣeji, mí gán de aṣlihó lẹ gbà na mẹsusu to mayọnẹn mẹ. Podọ, to whenue mí ko do nudọnamẹ alokan ji tọn lẹ hlan godo, mí ma gán sọ deanana lehe e na yin yiyizan do kavi awugble he e gán hẹnwa lẹ ba. Mawazẹjlẹgo sọ nọ gọalọna mí nado gbọṣi abọẹ whenue nukundiọsọmẹtọ lẹ to kọgbidina mí nado dọ nuhe gán ze mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po do owù mẹ lẹ. Ehe gán jọ whenue ponọ lẹ to hokanse mí to otò de he mẹ azọ́n mítọn yin aliglọnna kavi yin alọhẹndotena te. Mí gán yí nunọwhinnusẹ́n lọ he biọ dọ mí ni nọ “doajànuna [míde]” zan to ninọmẹ ehe po devo lẹ po mẹ. (Salm. 39:1) Vlavo mí to nuyiwa hẹ hagbẹ whẹndo tọn mítọn, họntọn lẹ, mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po kavi mẹdevo depope, mí dona yin mẹhe go yè gán dejido lẹ. Podọ mí do hudo mawazẹjlẹgo tọn nado yin gbẹtọ dejidego lẹ.
20-26 MAI
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ SALMU LẸ 40-41
Naegbọn Mí Dona Nọ Gọalọna Mẹdevo Lẹ?
Mẹhe Nọ Yí Alọtútlú Do Nanúmẹ lẹ Nọ Tindo Ayajẹ
16 Mẹhe yin alọtlútọ nugbonugbo ma nọ nanúmẹ po linlẹn lọ po nado mọ nude yí to godo mẹ. Jesu tindo ehe to ayiha mẹ to whenue e plọnmẹ dọmọ: “To whenue hiẹ wleawuna hùnwhẹ de, basi oylọna wamọnọ lẹ, pòtẹnnọ lẹ, sẹkunọ lẹ, nukuntọ́nnọ lẹ; hiẹ nasọ yin ayajẹnọ, na yé ma tindo nudepope he yé na yí do suahọ we.” (Luku 14:13, 14) Biblu-kantọ de dọ dọ “Mẹhe yin alọtlútọ na nọ yin didona.” Mẹdevo dọmọ: “Ayajẹnọ wẹ mẹdepope he nọ hò agbátọnọ tọn pọ́n.” (Howh. 22:9; Salm. 41:1) Na nugbo tọn, mí dona nọ nanúmẹ, na alọgigọna mẹdevo lẹ nọ hẹn ayajẹ wá na mí wutu.
17 Whenue Paulu yihodọ sọn hogbe Jesu tọn lẹ mẹ he dọ dọ “ayajẹ sù to nunamẹ mẹ hú to mimọyi mẹ,” e ma yin agbasanu lẹ mimá hẹ mẹhe tin to nuhudo mẹ lẹ kẹdẹ go wẹ e to hodọ gando gba, ṣigba e sọ to alọdlẹndo tuli, anademẹ po alọgọ nina yé po ga. (Owalọ 20:31-35) To ohó po apajlẹ po mẹ, apọsteli lọ plọn mí nado nọ ze míde jo, enẹ wẹ nado nọ yí whenu, huhlọn, ayidonugo po owanyi mítọn po zan.
18 Mẹhe nọ basi dodinnanu do haṣinṣan gbẹtọvi tọn ji lẹ lọsu ko doayi e go dọ nunamẹ nọ hẹnmẹ tindo ayajẹ. Hosọ de na linlin dọ, “gbẹtọ lẹ nọ dọ dọ emi nọ tindo ayajẹ nujọnu tọn to emide mẹ to whenue emi wà dagbe na mẹdevo lẹ.” Dodinnanutọ lẹ dọ dọ, alọgigọna mẹdevo lẹ yin nujọnu nado wleawuna “pọndohlan dagbe dogọ gando lẹndai gọna zẹẹmẹ” ogbẹ̀ tọn go, “na e nọ hẹn pekọ wá na nuhudo tangan gbẹtọvi tọn lẹ.” Enẹwutu, weyọnẹntọ lẹ nọ saba na tuli gbẹtọ lẹ nado ze yede jo na tòzọ́n wiwà nado sọgan yidogọna agbasalilo po ayajẹ yetọn po. Ehe ma yin nupaṣamẹ de na mẹhe kẹalọyi Biblu taidi Ohó Mẹdatọ owanyinọ mítọn Jehovah tọn lẹ.—2 Tim. 3:16, 17.
Jehovah Na Gọalọna We
7 Etomọṣo, eyin mí to azọ̀njẹ, mí sọgan lẹhlan Jiwheyẹwhe nado mọ homẹmimiọn, nuyọnẹn po godonọnamẹ etọn po dile sinsẹ̀n-basitọ nugbo hohowhenu tọn lẹ wà do. Ahọlu Davidi wlan dọmọ: “Donanọ wẹ yé he to madogánnọ lẹ tọn lẹnpọn: OKLUNỌ na whlẹn ẹn to nukunbibia whenu. OKLUNỌ na sọ́ ẹ whlá, bosọ hẹn ẹn dogbẹ̀.” (Ps. 41:1, 2) Mí yọnẹn dọ mẹhe nọ hò madogánnọ lẹ tọn pọ́n to azán Davidi tọn gbè lẹ ma nọgbẹ̀ kakadoi. Enẹwutu, nuhe dọ Davidi te ma zẹẹmẹdo dọ mẹtọnhopọntọ enẹlẹ na yin hinhẹn dogbẹ̀ to azọ́njiawu-liho bo ma na kú gbede gba. Ohó gbọdo enẹlẹ sọgan ko zẹẹmẹdo dọ Jiwheyẹwhe na gọalọna mẹtọnhopọntọ nugbonọ enẹlẹ. Gbọnna? Davidi basi zẹẹmẹ dọmọ: “OKLUNỌ na hẹn e go to azọ̀nzàn etọn ji: hiẹ sọ diọ adọzan etọn lẹpo to azọ̀n etọn whenu.” (Ps. 41:3) Na nugbo tọn, mẹhe nọ hò madogánnọ lẹ tọn pọ́n sọgan kudeji dọ Jiwheyẹwhe yọ́n nuhe emi to wiwà gọna nugbonọ-yinyin emitọn. E sọ sọgan deji dọ nugopipe he Jiwheyẹwhe na agbasa gbẹtọvi tọn nado nọ gọ̀ jẹgangan na ede sọgan gọalọ bọ azọ̀n emitọn na gbọ.
Nọ Hodo Apajlẹ Awuvẹmẹ Jehovah Tọn
17 E ma yin ale he awuvẹmẹ didohia na hẹnwa na we kẹdẹ wẹ dona whàn we nado wleawuna ẹn gba. Onú titengbe he dona whàn we wẹ ojlo he a tindo nado hodo apajlẹ Jehovah Jiwheyẹwhe tọn bosọ pagigona ẹn, yèdọ Asisa owanyi po awuvẹmẹ po tọn. (Howh. 14:31) Ewọ ze apajlẹ pipé de dai na mí. Enẹwutu, mì gbọ mí ni wà nuhe go mí pé lẹpo nado hodo apajlẹ etọn—yèdọ nado nọ do awuvẹmẹ hia, gbọn owanyi sisosiso tintindo na mẹmẹsunnu mítọn lẹ po haṣinṣan dagbe tintindo hẹ kọmẹnu mítọn lẹ po dali.—Gal. 6:10; 1 Joh. 4:16.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
it-1-F 1261 huk. 5
Jehovah
Biblu blebu wẹ sinai do whẹsuna nupojipetọ-yinyin Jehovah tọn ji, podọ ehe do lẹndai tangan Jehovah Jiwheyẹwhe tọn hia: enẹ wẹ klandowiwe oyín etọn titi tọn. Klandowiwe enẹ biọ dọ yè ni de vlẹko lẹpo sẹ̀ sọn oyín Jiwheyẹwhe tọn go. Amọ́, hugan mọ, e sọ biọ dọ angẹli he to olọn mẹ lẹ po gbẹtọvi he to aigba ji lẹpo po ni nọ gbògbéna oyín enẹ bo nọ pọ́n ẹn di onú wiwe. Taidi kọdetọn de, ehe zẹẹmẹdo dọ, yé ni nọ desọn ojlo mẹ bo kẹalọyi otẹn nupojipetọ tọn Jehovah tọn bosọ na sisi otẹn enẹ, dọ yé ni jlo nado sẹ̀n ewọ bo mọ awuvivi to ojlo etọn wiwà mẹ, na owanyi he yé do na ẹn wutu. Odẹ̀ Davidi tọn he to Salmu lẹ 40:5-10 mẹ do pọndohlan enẹ po klandowiwe nujọnu tọn oyín Jehovah tọn po hia to aliho dagbe mẹ. (Doayi lehe apọsteli Paulu dohia dọ adà Salmu tọn ehelẹ gando Klisti Jesu go to Heb 10:5-10 mẹ do go.)
27 MAI–2 JUIN
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ SALMU LẸ 42-44
Mọaleyi sọn Mẹpinplọn Jiwheyẹwhe Tọn Mẹ
Nuagokun lẹ sọn Owe Awetọ Psalm lẹ Tọn Mẹ
42:4, 5, 11; 43:3-5. Eyin mí yin kinklan na ojlẹ de sọn agun Klistiani tọn go na ninọmẹ he zẹ̀ nugopipe mítọn go delẹ wutu, finflin ayajẹ he gbẹdido mọnkọtọn ko hẹnwa na mi dai lẹ sọgan hẹn mí dote. Dile etlẹ yindọ ehe sọgan hẹn awufiẹsa ṣokẹdẹninọ tọn mítọn sinyẹn deji to bẹjẹeji, e nasọ flinnu mí dọ Jiwheyẹwhe wẹ fibẹtado mítọn podọ dọ mí dona nọtepọn ẹn na alọgọ.
Tindo Awuvivi po Kọdetọn Dagbe po Dogọ to Nupinplọn Whenu
1 NỌ HODẸ̀: Afọdide tintan wẹ nado nọ hodẹ̀. (Ps. 42:8) Etẹwutu? Mí dona nọ tindo numọtolanmẹ dọ Ohó Jiwheyẹwhe tọn pinplọn yin apadewhe sinsẹ̀n-bibasi mítọn tọn. Enẹwutu, mí dona nọ biọ Jehovah dọ ni hùn ahun mítọn bo na mí gbigbọ wiwe etọn. (Luku 11:13) Barbara he yin mẹdehlan sọn ojlẹ dindẹn die dọmọ: “Whedepopenu he n’jlo na hia kavi plọn Biblu, n’nọ hodẹ̀. To enẹgodo, n’nọ mọdọ Jehovah tin hẹ mi bo kẹalọyi nuhe wà n’te.” Dẹ̀hiho jẹnukọnna nupinplọn nọ hùn ahun po ayiha mítọn po nado kẹalọyi núdùdù gbigbọmẹ tọn susu he yin zizedonukọnna mí lẹ to gigọ́ mẹ.
“A Dike Alọ Towe lẹ Kuyẹ̀ Blo”
11 Mí sọ nọ yin hinhẹn lodo dogọ gbọn nuplọnmẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ he mí nọ mọyi to opli Klistiani tọn, plidopọ, plidopọ daho, po wehọmẹ yẹwhehọluduta tọn mítọn lẹ po whenu dali. Azọ́nplọnmẹ enẹ sọgan gọalọna mí nado tindo mẹwhinwhàn dagbe, ze yanwle gbigbọmẹ tọn lẹ donukọnna míde, podọ nado hẹn azọngban Klistiani tọn mítọn lẹ di. (Salm. 119:32) Be a nọ yí jejejininọ do dovivẹnu nado mọ huhlọn yí sọn nuplọnmẹ wunmẹ enẹlẹ mẹ ya?
12 Jehovah gọalọna Islaelivi lẹ nado gbawhàn Amalẹkinu lẹ po Etiopianu lẹ po tọn, podọ e na huhlọn Nẹhemia po gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ po nado dotana azọ́n ohọ̀ vivọgbá lọ tọn. Mọdopolọ, Jiwheyẹwhe na na mí huhlọn nado nọtegli sọta nukundiọsọmẹ, ojlo matindo po magbọjẹ po, na mí nido sọgan hẹn azọ́n yẹwhehodidọ tọn mítọn di. (1 Pita 5:10) Mí ma nọ donukun dọ Jehovah ni wà azọ́njiawu na mí. Kakatimọ, mí dona yí adà mítọn wà. Delẹ to nuhe enẹ nọ biọ to mí si lẹ mẹ wẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn hihia egbesọegbesọ, nado wleawuna opli lẹ bo nọ yì yé to sẹmẹsẹmẹ, núdùdù nina ayiha po ahun mítọn po gbọn oplọn mẹdetiti tọn po sinsẹ̀n-bibasi whẹndo tọn po gblamẹ, gọna ginganjẹ Jehovah go to odẹ̀ mẹ to whepoponu. Mì gbọ mí ni ma dike yanwle kavi nuwiwa devo lẹ ni jántẹnna awuwledainanu he Jehovah nọ yizan nado na mí huhlọn po tuli po lẹ gbede blo. Eyin a mọdọ alọ towe lẹ ko kuyẹ̀ to adà ehelẹ depope mẹ, biọ alọgọ Jiwheyẹwhe tọn. Enẹgodo, pọ́n lehe gbigbọ etọn na ‘nọ dozolanmẹna we bo nọ hẹn we tindo ojlo bosọ nọ na we huhlọn nado yinuwa’ do. (Flp. 2:13) Ṣigba, etẹwẹ a sọgan wà nado hẹn mẹdevo lẹ lodo?
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
it-1-F 417 huk. 8
Avún Gbémẹ Tọn
Owe-wiwe lẹ nọ saba donù avún gbémẹ tọn lẹ go nado na apajlẹ nude tọn. To whenue Jobu to zẹẹmẹ ninọmẹ he blawu he mẹ e te tọn basi, e dọ dọ emi ko lẹzun “nọvi na avún gbémẹ tọn lẹ.” (Job 30:29) Nado dlẹnalọdo aijijẹ winyan tọn he wá omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ji vlavo to awhàngbenu, fie avún gbémẹ tọn lẹ nọ pli do nado dù mẹhe yin hùhù lẹ (yijlẹdo Slm 68:23 go), salmu-kàntọ de blawu bo dọmọ: “Hiẹ ko gbidi mí to fie avún gbémẹ tọn lẹ nọ nọ̀.” (Slm 44:19) Huvẹ tọ́n to whenue Babilọninu lẹ doslá lẹdo Jelusalẹm to 607 J.W.M., ehe zọ́n bọ onọ̀ lẹ yinuwa hẹ ovi yetọn titi lẹ po kanyinylan po. Abajọ Jelemia do dohia dọ kanyinylan ‘omẹ emitọn lẹ’ tọn ylan hú avún gbémẹ tọn lẹ tọn, he nọ penukundo ovi yetọn lẹ go.—Avi 4:3, 10.
3-9 JUIN
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ SALMU LẸ 45-47
Ohàn de Gando Alọwle Ahọlu de Tọn Go
Mì Jaya Na Alọwle Lẹngbọvu lọ Tọn!
8 Hia Psalm 45:13, 14a. ‘Avọ̀ akuẹgegenu tọn’ lẹ wẹ yè yí do doaṣọ́na asiyọyọ lọ to whenue e yin pinplan wá nado wlealọ hẹ ahọlu lọ. To Osọhia 21:2 mẹ, asiyọyọ lọ yin yiyijlẹdo tòdaho de go, yèdọ Jelusalẹm Yọyọ, ehe “yè doaṣọ́na na asu etọn.” Tòdaho olọn mẹ tọn ehe tindo “gigo Jiwheyẹwhe tọn” bo to sisẹ́ “taidi zannu he họakuẹ taun de, taidi zannu jaspali he to sisẹ́ di klistali.” (Osọ. 21:10, 11) Awusọhia whanpẹnọ Jelusalẹm Yọyọ tọn yin zẹẹmẹ basina to aliho jiawu de mẹ to owe Osọhia tọn mẹ. (Osọ. 21:18-21) Abajọ Psalm-kantọ lọ basi zẹẹmẹ asiyọyọ lọ tọn taidi mẹhe yè yí ‘avọ̀ akuẹgegenu tọn lẹ’ do doaṣọ́na! Aṣọ́ mọnkọtọn sọgbe taun, na olọn mẹ wẹ alọwle ahọlu lọ tọn yin bibasi te wutu.
9 Mẹhe dè asiyọyọ lọ yin pinplan wá wẹ Asisunọ yọyọ lọ, enẹ wẹ Ahọlu Mẹsia lọ. Ahọlu lọ ko to awuwlena asiyọyọ lọ, ‘bo to kiklọ́ ẹ wé gbọn yíyí osin ohó lọ tọn do klọ́ ẹ dali.’ Asiyọyọ etọn “yin wiwe bo ma tindo oblọ.” (Efe. 5:26, 27) Asiyọyọ lọ sọ dona doaṣọ́ ganji na nuwiwa lọ. Podọ nuhe e wà lọ niyẹn! Na nugbo tọn, “yè yí sika do wà asia do avọ̀ etọn mẹ,” podọ ‘ewọ yin hinhẹn wá ahọlu dè to avọ̀ akuẹgegenu tọn lẹ mẹ.’ Na alọwle Lẹngbọvu lọ tọn, “yè ko nagbè [asiyọyọ lọ] nado yí alavọ dagbedagbe he to sisẹ́ bosọ wé do doaṣọ́, na alavọ dagbedagbe lọ nọtena azọ́n dodo omẹ wiwe lẹ tọn.”—Osọ. 19:8.
Owe Osọhia Tọn—Lehe E Gando Sọgodo Towe Go Do
10 Nawẹ Jehovah na yinuwa gando mẹgbeyinyan ylankan ehe go gbọn? E dọna mí dọmọ: “Yẹn na biọ adi sinsinyẹn mẹ.” (Ezek. 38:18, 21-23) Osọhia weta 19tọ basi zẹẹmẹ nuhe jọ bọdego tọn. Jehovah do Visunnu Etọn hlan nado yiavùnlọna omẹ Etọn lẹ, bo và kẹntọ yetọn lẹ sudo. “Awhànpa he to olọn mẹ lẹ,” enẹ wẹ angẹli nugbonọ lẹ to pọmẹ hẹ gbẹtọ 144000 lẹ na kọnawudopọ hẹ Jesu to avùnhiho ehe mẹ. (Osọ. 17:14; 19:11-15) Etẹwẹ na yin kọdetọn awhàn ehe tọn? Gbẹtọvi gọna titobasinanu he nọ diọnukunsọ Jehovah lẹpo na yin vivasudo mlẹnmlẹn!—Hia Osọhia 19:19-21.
11 Saa yí nukun homẹ tọn do pọ́n lehe e na ṣí na gbẹtọvi nugbonọ he to aigba ji lẹ nado lùn vasudo mlẹnmlẹn he na wá kẹntọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ji lọ tọ́n! Ojlẹ aglinjijẹ tọn nankọ die enẹ na yin! Dile etlẹ yindọ awhágbe ayajẹ tọn lẹ na yin dido to olọn mẹ whenue Babilọni Daho lọ na yin vivasudo, nudevo nasọ hẹn ayajẹ wá humọ. (Osọ. 19:1-3) Na nugbo tọn, nujijọ enẹ wẹ hẹndi daho hugan owe Osọhia tọn lọ tọn, enẹ wẹ “alọwle Lẹngbọvu lọ tọn.”—Osọ. 19:6-9.
12 Whetẹnu wẹ alọwle lọ na wá aimẹ? Ojlẹ kleun de whẹpo awhàn Amagẹdọni tọn nido yin fùnfùn, gbẹtọ 144000 lẹpo na ko yì olọn mẹ. Amọ́, e ma yin ojlẹ enẹ mẹ wẹ alọwle Lẹngbọvu lọ tọn na wá aimẹ te. (Hia Osọhia 21:1, 2.) Alọwle Lẹngbọvu lọ tọn na wá aimẹ to whenue awhàn Amagẹdọni tọn na ko yin fùnfùn bọ kẹntọ Jiwheyẹwhe tọn lẹpo na ko yin didesẹ godo.—Salm. 45:3, 4, 13-17.
it-1-F 1041 huk. 2
Awhàn
To vivọnu awhàn ehe tọn, jijọho na tin to aigba ji na owhe fọtọ́n. Salmu de dọ dọ “[Jehovah] to awhàn hẹnwa opodo lẹdo aigba pé. E wẹ́n ogá bo sán owhán do flinflin; e yí miyọ́n do mẹ̀ awhàn-kẹkẹ lẹ.” Salmu ehe mọ hẹndi tintan to whenue Jiwheyẹwhe hányán awhànfunnu kẹntọ tọn lẹ bo hẹn jijọho wá aigba Islaeli tọn ji. To whenue Klisti na ko gbawhàn mẹhe nọ nọgodona awhàn lẹ tọn to Amagẹdọni, mẹhe to aigba ji lẹpo na duvivi jijọho tọn to gigọ́ mẹ. (Slm 46:8-10) Mẹhe na mọ ogbẹ̀ madopodo yí lẹ wẹ mẹhe “yí ohí yetọn lẹ do tùn glepọnu podọ owhán yetọn lẹ do tùn agbogọdọẹ” bo masọ nọ “plọn awhànfunfun ba” lẹ. “Na onù Jehovah awhànpa lẹ tọn wẹ ko dọ ẹ.”—Isa 2:4; Mi 4:3, 4.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
Etẹlẹ Wẹ Na Busẹ Whenue Ahọluduta Jiwheyẹwhe Tọn Na Wá?
9 Etẹwẹ na diọtẹnna titobasinanu he nọ hòmẹdu lẹ? To Amagẹdọni godo, be titobasinanu de na gbẹ́ pò to aigba ji ya? Biblu dọna mí dọmọ: “Kẹdẹdi opagbe etọn, olọn yọyọ lẹ po aigba yọyọ de po tin he míwlẹ to tenọpọn, podọ ofi ehelẹ wẹ dodowiwa na nọ nọ̀.” (2 Pita 3:13) Olọn hoho lẹ po aigba hoho lọ po, enẹ wẹ gandudu he nọ hòmẹdu lẹ po ogbẹ́ gbẹtọvi tọn he to anademẹ yetọn glọ lẹ po na busẹ. Etẹwẹ na diọtẹnna yé? Hodidọ lọ “olọn yọyọ lẹ po aigba yọyọ de po” dohia dọ gandudu yọyọ de na tin gọna ogbẹ́ gbẹtọvi tọn yọyọ de he na nọ anademẹ gandudu enẹ tọn glọ. Ahọluduta he Jesu Klisti na deanana lọ na do titojininọ Jehovah Jiwheyẹwhe tọn hia to gigọ́ mẹ. (1 Kọl. 14:33) Gbọnmọ dali, “aigba yọyọ” lọ na yin tito-basina. Sunnu nugopetọ lẹ na tin nado penukundo whẹho lẹ go. (Salm. 45:16) Yé na yin anadena gbọn Klisti po gandutọgbẹ́ etọn 144000 lẹ po dali. Yí nukun homẹ tọn do pọ́n ojlẹ he mẹ titobasinanu dopo gee he ma nọ hòmẹdu de, ehe mẹ kinklan ma tin te na diọtẹnna titobasinanu he nọ hòmẹdu lẹpo te!
AWUWIWLENA LIZỌNYIZỌN KUNNUDEGBE TỌN
ijwbv 26
Salmu lẹ 46:10—“Mì Ṣite Abọẹ, Na Mì Ni Yọnẹn Dọ Yẹn Wẹ Jiwheyẹwhe.”
“Mì jogbe bo yọnẹn dọ yẹn wẹ Jiwheyẹwhe. Yẹn na yin zizedaga to akọta lẹ ṣẹnṣẹn; yẹn na yin zizedaga to aigba ji.”—Salmu lẹ 46:10, Lẹdogbedevomẹ Aihọn Yọyọ Tọn.
“Mì ṣite abọẹ, na mì ni yọnẹn dọ yẹn wẹ Jiwheyẹwhe; yè na zé mi daga to aihọn mẹ.”—Salmu lẹ 46:10, Biblu Wiwe lọ—Gun Alada.
Zẹẹmẹ Salmu lẹ 46:10 Tọn
Jiwheyẹwhe jlo dọ mẹlẹpo ni sẹ̀n emi bosọ yọnẹn dọ emi tindo jlọjẹ nado dugán do aigba lọ blebu ji. E họnwun dọ e tindo huhlọn po aṣẹpipa po, podọ mẹhe jlo na nọgbẹ̀ kakadoi lẹ dona kẹalọyi nugbo enẹ.—Osọhia 4:11.
“Mì jogbe bo yọnẹn dọ yẹn wẹ Jiwheyẹwhe.” Biblu delẹ lilẹ́ adà tintan wefọ ehe tọn do “mì ṣite abọẹ.” Ehe ko zọ́n bọ mẹdelẹ mọnukunnujẹ wefọ ehe mẹ do agọ̀ bo nọ lẹndọ gbedide de wẹ e yin nado nọ yinuwa po sisi po kavi nọ nọ̀ abọẹ to ṣọṣi mẹ. Amọ́, ovẹvivẹ wẹ hogbe he yè yizan na “mì jogbe bo yọnẹn dọ yẹn wẹ Jiwheyẹwhe” to Heblugbe mẹ lẹ yin. Jehovah a Jiwheyẹwhe lọsu wẹ to tulina akọta lẹpo dọ yé ni masọ jẹagọdo emi ba blo bosọ kẹalọyi dọ emi kẹdẹ wẹ e jẹ dọ yè ni sẹ̀n.
Mí sọ mọ tulinamẹ mọnkọ to Salmu lẹ 2tọ mẹ. To finẹ, Jiwheyẹwhe dopà dọ emi na yinuwa sọta mẹhe nọ jẹagọdo emi lẹ. Amọ́, mẹhe kẹalọyi aṣẹpipa Jiwheyẹwhe tọn lẹ nọ lẹhlan ewọ nado mọ anademẹ, huhlọn po nuyọnẹn po. Eyin yé “yí Ewọ do basi fibẹtado” yetọn, yé nọ do ayajẹ bo nọ vò etlẹ yin to nuhahun sinsinyẹn lẹ whenu.—Salmu lẹ 2:9-12.
“Yẹn na yin zizedaga to akọta lẹ ṣẹnṣẹn; yẹn na yin zizedaga to aigba ji.” To hohowhenu, Jehovah Jiwheyẹwhe yin zizedaga kavi yin gigopana whenue e zan huhlọn daho etọn nado bayi hihọ́na omẹ etọn lẹ. (Eksọdusi 15:1-3) To sọgodo, e na yin gigopana humọ to whenue mẹhe to aigba ji lẹpo na kẹalọyi aṣẹpipa etọn bo nasọ nọ sẹ̀n ẹn.—Salmu lẹ 86:9, 10; Isaia 2:11.
Nujijọ He Lẹdo Salmu lẹ 46:10 Lẹ
Owe alọdlẹndonu tọn de ylọ Salmu lẹ 46 dọ “ohàn de he na pipà huhlọn Jiwheyẹwhe tọn, yèdọ huhlọnnọ he nọ yiavùnlọna omẹ etọn lẹ.” Eyin omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ to Salmu lẹ 46tọ ji, yé nọ do jidide yetọn hia dọ Jehovah tindo nugopipe lọ nado bayi hihọ́na yé bosọ gọalọna yé. (Salmu lẹ 46:1, 2) Hogbe lọ lẹ nọ flinnu yé dọ Jehovah tin po yé po tẹgbẹ.—Salmu lẹ 46:7, 11.
Salmu lọ to tulina yé nado nọ lẹnnupọndo azọ́n huhlọnnọ Jehovah Jiwheyẹwhe tọn lẹ ji, na enẹ na hẹn yé deji dogọ dọ ewọ tindo huhlọn nado bayi hihọ́na yé. (Salmu lẹ 46:8) Salmu lọ whàn yé nado ze ayiha do nugopipe etọn nado doalọtena awhàn ji. (Salmu lẹ 46:9) To linlẹn de mẹ, Jehovah hẹn awhàn wá opodo to ojlẹ Biblu tọn lẹ mẹ to whenue e bayi hihọ́na omẹ etọn lẹ sọn akọta he yin kẹntọ yetọn lẹ si. Amọ́, Biblu dopà dọ to madẹnmẹ Jiwheyẹwhe na wà humọ to whenue e na doalọtena awhàn to aigba lẹpo ji.—Isaia 2:4.
Be Jehovah gbẹ́ nọ gọalọna mẹhe nọ sẹ̀n ẹn lẹ to egbehe ya? Gbau. Apọsteli Paulu tlẹ na tuli Klistiani lẹ nado nọ ganjẹ Ewọ go na alọgọ. (Heblu lẹ 13:6) Nuhe to Salmu lẹ 46tọ mẹ lẹ hẹn mí deji dogọ dọ Jiwheyẹwhe tindo huhlọn nado bayi hihọ́na omẹ etọn lẹ. Yé gọalọna mí nado nọ pọ́n Jiwheyẹwhe hlan taidi “fibẹtado po huhlọn mítọn po.”—Salmu lẹ 46:1.
g-F 12/10 22-23
Nawẹ N’Gán Basi Zẹẹmẹ Nue Biblu Dọ Gando Zanhẹmẹ to Omẹ Vijinu Dopolọnọ lẹ Ṣẹnṣen Go Tọn Gbọn?
Etẹ Biblu dọ gando zanhẹmẹ to omẹ vijinu dopolọnọ lẹ ṣẹnṣẹn go? Biblu hẹn ẹn họnwun dọ tito Jiwheyẹwhe tọn wẹ yindọ zanhẹmẹ ni tin to sunnu po yọnnu he ko wlealọ lẹ kẹdẹ po ṣẹnṣẹn. (Jenẹsisi 1:27, 28; Levitiku 18:22; Howhinwhẹn lẹ 5:18, 19) Whenue Biblu dọho gando fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn go, fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn to mẹhe tindo vijinu dopolọ lẹ podọ to sunnu po yọnnu po ṣẹnṣẹn hodọ wẹ e te.—Galatianu lẹ 5:19-21.
Eyin mẹde kanse we dọ: “Etẹ a lẹn gando zanhẹmẹ to omẹ vijinu dopolọnọ lẹ ṣẹnṣẹn go?”
A gán dọ: “N’ma gbẹwanna mẹhe nọ zan walọ mọnkọ lẹ, amọ́ walọyizan yetọn wẹ n’ma gán kẹalọyi.”
Flindọ: Eyin nujinọtedo walọ dagbe tọn Biblu tọn lẹ wẹ nọ deanana we, bọ a de nado nọ nọgbẹ̀ sọgbe hẹ yé, jlọjẹ towe wẹ. (Jọṣua 24:15) Winyan ni ma nọ hù we na pọndohlan towe wutu blo.—Salmu lẹ 119:46.
Be e ma jẹ dọ Klistiani lẹ ni nọ na sisi mẹlẹpo, mahopọnna pọndohlan yetọn gando zanhẹmẹ go ya? Mọwẹ. Biblu dọmọ: “Mì gbògbéna gbẹtọ wunmẹ lẹpo” kavi, dile Mawuhowema Fọngbe tọn dọ ẹ do, “Mì si gbẹtọ lẹpo.” (1 Pita 2:17) Enẹwutu, Klistiani lẹ ma nọ gbẹwanna mẹhe nọ zanhẹ omẹ vijinu dopolọnọ lẹ. Yé nọ jọmẹ hẹ gbẹtọ lẹpo, kakajẹ mẹhe nọ zanhẹ omẹ vijinu dopolọnọ lẹ ji.—Matiu 7:12.
Eyin mẹde kanse we dọ: “Be pọndohlan towe gando zanhẹmẹ to omẹ vijinu dopolọnọ lẹ ṣẹnṣẹn go ma dohia dọ a gbẹwanna yé vlavo nẹ?”
A gán dọ: “Paali. Walọyizan lọ wẹ n’gbẹwanna, e ma yin mẹlọ lẹ.”
A gán yidogọ dọ: “Di apajlẹ, n’bayi dide ma nado nọ nùazọ̀ ga. Nado dọ hójọhó, etlẹ nọ hiọawuna mi. Amọ́, mí ni dọ dọ a nọ nùazọ̀ bọ enẹ ma nọ di nude na we. E họnwun dọ a ma na gbẹwanna mi, dile yẹnlọsu ma na gbẹwanna we do, na a nọ nùazọ̀ wutu, kavi na? Nudopolọ wẹ pọndohlan mítọn gando zanhẹmẹ to omẹ vijinu dopolọnọ lẹ ṣẹnṣẹn go yin.”
10-16 JUIN
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ SALMU LẸ 48-50
Mì Hẹn Jidide Whẹndo Mìtọn Tọn Lodo to Titobasinanu Jehovah Tọn Mẹ
Sinsẹ̀n-Bibasi Nugbo Na Yidogọna Ayajẹ Towe
11 Mí nọ basi sinsẹ̀n hlan Jehovah whenue mí plọn Ohó etọn bosọ plọnnu ovi mítọn lẹ gando ewọ go. Gbọjẹzan nọ hùn dotẹnmẹ dote na Islaelivi lẹ nado ze nuwiwa egbesọegbesọ tọn yetọn lẹ do apadopo bo na ayidonugo haṣinṣan yetọn hẹ Jehovah. (Eks. 31:16, 17) Nugbonọ he to ṣẹnṣẹn yetọn lẹ nọ plọnnu ovi yetọn lẹ gando Jehovah po dagbewà etọn po go. Dopodopo mítọn na wà dagbe nado nọ de whenu dovo nado hia Ohó Jiwheyẹwhe tọn bosọ nọ plọn ẹn. Ehe yin adà sinsẹ̀n-bibasi mítọn tọn de, podọ e nọ gọalọna mí nado dọnsẹpọ Jehovah dogọ. (Salm. 73:28) Humọ, eyin mí nọ plọnnu dopọ taidi whẹndo de, mí gán gọalọna whẹndo he na bọdego, enẹ wẹ ovi mítọn lẹ nado wleawuna haṣinṣan mẹdetiti tọn pẹkipẹki de hẹ Otọ́ owanyinọ olọn mẹ tọn mítọn.—Hia Salmu lẹ 48:13.
Hiẹ Tindo Whẹwhinwhẹ́n Nado Jaya
“Zinzọnlin gbọn awlò Ziọni tọn mẹ, bo dlú lẹdo e: hia atọ̀họ̀ etọn lẹ. Mì doayi agbó etọn lẹ go dagbedagbe, [mì gbeje atọ̀họ̀ fininọ etọn lẹ tọn pọ́n, NW]; na mì nido dọ ẹ hlan whẹndo he ja to godo mìtọn lẹ.” (Ps. 48:12, 13) To wefọ ehe mẹ, psalm-kantọ lọ dotuhomẹna Islaelivi lẹ nado dindona Jelusalẹm kitokito. Be hiẹ sọgan yí nukun homẹ do pọ́n otàn dagbedagbe he whẹndo Islaelivi lẹ tọn he zingbejizọnlin yì tòdaho wiwe lọ mẹ na hùnwhẹ whemẹwhemẹ tọn lẹ bo mọ whanpẹ tẹmpli gigonọ otò lọ tọn na ko nọ pìn to yedelẹ ṣẹnṣẹn ya? Yé dona ko yin whinwhàn nado “dọ ẹ hlan whẹndo he ja to godo [yetọn] lẹ.”
Lẹnnupọndo apajlẹ ahọsi Ṣeba tọn ji, mẹhe to tintan whenu, tindo ayihaawe gando linlin he e sè dogbọn gandudu gigonọ Sọlomọni tọn po nuyọnẹn daho etọn po dali go. Etẹwẹ hẹn ẹn kudeji dọ nugbo wẹ ohó he e sè lẹ? Ahọsi lọ dọmọ: “Yẹn ma yí ohó yetọn lẹ sè gba, kaka yẹn do wá, nukun ṣie lẹ ko sọ mọ ẹn.” (2 Otan. 9:6) Mọwẹ, nuhe mí yí “nukun” mítọn titi do mọ lẹ sọgan yinuwado mí ji taun.
Nawẹ a sọgan gọalọna ovi towe lẹ nado yí “nukun” yetọn titi do mọ whanpẹ titobasinanu Jehovah tọn gbọn? Eyin wekantẹn alahọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn de tin sẹpọ fie a nọ nọ̀, tẹnpọn nado yì dla ẹ pọ́n. Di apajlẹ, fie Mandy po Bethany po nọ nọ̀ dẹn do Bẹtẹli na nudi kilomẹtlu 1500 to otò yetọn mẹ. Etomọṣo, mẹjitọ yetọn lẹ nọ basi tito sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ nado yì dla Bẹtẹli pọ́n, titengbe whenue viyọnnu yetọn lẹ jẹ winwinyan ji. Viyọnnu lọ lẹ dọmọ: “Whẹpo mí do yì dla Bẹtẹli pọ́n, mí lẹndọ e ma yin míwlẹ nkọ wẹ nọ yì dọ́n, dọ mẹhe ko whẹ́n mẹho lẹ kẹdẹ wẹ e tin na. Ṣigba to finẹ, mí mọ jọja he yí ayajẹ do to azọ́n sinsinyẹn wá na Jehovah lẹ! Mí wá mọdọ titobasinanu Jehovah tọn gbloada zẹ̀ nuhe mí nọ lẹn go, podọ whedepopenu he mí dla Bẹtẹli pọ́n, mí nọ mọ huhlọn yí dogọ to gbigbọ-liho.” Na Mandy po Bethany po dindona titobasinanu Jiwheyẹwhe tọn kitokito wutu, yé yin whinwhàn nado bẹ sinsẹ̀nzọn gbehosọnalitọ tọn jẹeji, podọ yé tlẹ yin oylọ-basina nado wá sẹ̀n taidi mẹdezejotọ whenu-gli tọn lẹ to Bẹtẹli.
Mì Nọ Yinuwa Taidi Tòvi Ahọluduta lọ Tọn Lẹ!
5 Whenuho lọ pinplọn. Mẹhe jlo na lẹzun tòvi gandudu gbẹtọvi tọn de tọn sọgan tin to dandannu glọ nado plọn onú delẹ gando whenuho otò enẹ tọn go. Mọdopolọ, mẹhe jlo na lẹzun tòvi Ahọluduta lọ tọn lẹ na wà dagbe nado plọn nususu gando Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn go. Mì gbọ mí ni lẹnnupọndo apajlẹ visunnu Kola tọn he wadevizọn to Islaeli hohowhenu tọn lẹ tọn ji. Yé tindo ojlo susu to Jelusalẹm po nọtẹn sinsẹ̀n-bibasi tọn etọn po mẹ bo nọ yí awuvivi do pìntàn tòdaho lọ tọn. E ma yin whanpẹ tòdaho lọ tọn wẹ duahunmẹna yé hugan gba, ṣigba nuhe tòdaho lọ po nọtẹn sinsẹ̀n-bibasi tọn lọ po nọtena. Jelusalẹm wẹ ‘tòdaho Ahọlu daho lọ, Jehovah tọn,’ na nọtẹn enẹ wẹ yin ahọnkan sinsẹ̀n-bibasi wiwe-ṣeke lọ tọn. Finẹ wẹ Osẹ́n Jehovah tọn nọ yin pinplọnmẹ te. Akọta he Ahọlu Jelusalẹm tọn nọ deanana lọ wẹ Jehovah nọ do dagbewanyi etọn hia. (Hia Psalm 48:1, 2, 9, 12, 13.) Be hiẹ lọsu nọ tindo ojlo nado plọn whenuho titobasinanu he Jehovah to yiyizan to aigba ji lọ tọn, podọ nado pìntàn etọn na mẹdevo lẹ ya? Lehe hiẹ na to nususu plọn dogọ gando omẹ Jehovah tọn lẹ po lehe ewọ nọ nọgodona yé po go do sọ, mọ wẹ Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn na họnwun na we dogọ do niyẹn. Taidi kọdetọn de, hiẹ na nọ yin whinwhàn to jọwamọ-liho nado dọyẹwheho wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn.—Jel. 9:24; Luku 4:43.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
it-2-F 799 huk. 7
Adọkun
Taidi akọta adọkunnọ de, Islaelivi lẹ penugo bo nọ mọ nuhe yé na dù po nuhe yé na nù po (1Ah 4:20; Yẹ 5:18, 19), podọ adọkunnnu yetọn lẹ zọ́n bọ yé ma jiya nuhahun he ohẹ́n nọ hẹnwa lẹ tọn. (Hwh 10:15; Yẹ 7:12) Etomọṣo, na e sọgbe hẹ lẹndai Jehovah tọn dọ azọ́n sinsinyẹn Islaelivi lẹ tọn ni hẹn yé jẹadọkun wutu (yijlẹdo Hwh 6:6-11; 20:13; 24:33, 34 go), ewọ sọ hẹn ẹn diun dọ avase yin nina yé, na yé nikaa wọn ewọ he yin Asisa adọkun yetọn tọn bọ jẹ jidedo adọkunnu yetọn lẹ go ji. (De 8:7-17; Slm 49:6-9; Hwh 11:4; 18:10, 11; Jel 9:23, 24) Yé sọ yin nuflin dọ adọkun ma nọ nọ̀ aimẹ sọyi (Hwh 23:4, 5), dọ yè ma gán yí i na Jiwheyẹwhe taidi ofligọ de nado whlẹn mẹde sọn okú si (Slm 49:6, 7), podọ dọ e ma doale de to okú godo (Slm 49:16, 17; Yẹ 5:15). Yè sọ dohia yé dọ ayidonugo nina adọkun glanglan gán zọ́n bọ yé na doalọ to aṣa he ma sọgbe lẹ mẹ bo ba nukundagbe Jehovah tọn pò. (Hwh 28:20; yijlẹdo Jel 5:26-28; 17:9-11 go.) Yè sọ na yé tuli nado “nọ yí nuhọakuẹ [yetọn] lẹ do gbògbéna Jehovah.”—Hwh 3:9.
17-23 JUIN
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ SALMU LẸ 51-53
Nuhe A Gán Wà Nado Dapana Nuṣiwa Sinsinyẹn Lẹ
Nawẹ A Sọgan Họ́ Ahun Towe Gbọn?
4 To Howhinwhẹn lẹ 4:23 mẹ, hogbe lọ “ahun” yin yiyizan nado dlẹnalọdo mẹhe mí yin “to homẹ dọ́n,” kavi gbẹtọ whiwhla homẹ tọn. (Hia Salmu lẹ 51:6.) To hogbe devo mẹ, “ahun” nọ dlẹnalọdo linlẹn, numọtolanmẹ, mẹwhinwhàn po ojlo mítọn he whlá lẹ po. E nọ dlẹnalọdo mẹhe mí yin to homẹ nugbonugbo, e ma yin mẹhe mí nọ sọawuhia nado yin to gbonu poun.
5 Pọ́n lehe apajlẹ dagbemẹninọ mítọn to agbasa-liho tọn sọgan do obá he mẹ mẹhe mí yin to homẹ yin nujọnu jẹ hia do. Tintan, nado hẹn agbasa mítọn do ganji to homẹ, mí dona nọ dù núdùdù hunsindagbe tọn lẹ, podọ mí dona nọ daihun lanmẹyiya tọn to gbesisọ mẹ. To aliho dopolọ mẹ, nado nọ ganji to gbigbọ-liho, mí dona nọ dù núdùdù gbigbọmẹ tọn dagbe lẹ bo nọ do yise mítọn to Jehovah mẹ hia whẹwhẹ. Yise mítọn didohia bẹ nuhe mí plọn lẹ yíyí do yizan mẹ po hodidọ na mẹlẹ gando yise mítọn go po hẹn. (Lom. 10:8-10; Jak. 2:26) Awetọ, eyin mí pọ́n awusọhia gbonu tọn mítọn, mí sọgan lẹndọ mí to ganji dile etlẹ yindọ mí to azọ̀njẹ to homẹ. Mọdopolọ, mí sọgan nọ ganjẹ aṣa gbigbọmẹ tọn mítọn lẹ go bo nọ lẹndọ yise mítọn dolido, ṣigba ojlo ylankan ka sọgan to whinwhẹ́n to ohò mítọn mẹ. (1 Kọl. 10:12; Jak. 1:14, 15) Mí dona flindọ ojlo Satani tọn wẹ nado yí linlẹn etọn lẹ do hẹn mí flu. Na taun tọn, nawẹ e sọgan tẹnpọn nado wàmọ gbọn? Podọ, nawẹ mí sọgan basi hihọ́na míde gbọn?
Mí Sọgan Gbọṣi Wiweji
5 Aliho titengbe dopo he mẹ mí sọgan do jidide mlẹnmlẹn mítọn to Jehovah mẹ hia te wẹ nado nọ hodẹ̀ whẹwhẹ gando avùn he mí to hihò sọta linlẹn mawé lẹ go. To whenue mí dọnsẹpọ Jehovah to odẹ̀ mẹ, ewọ lọsu nọ dọnsẹpọ mí. E nọ gbọn alọtútlú dali na mí gbigbọ wiwe etọn, bọ ehe nọ gọalọna mí nado hẹn gbemima mítọn lodo nado nọavùnte sọta linlẹn mawé lẹ bo gbọṣi wiweji. Enẹwutu, mì gbọ mí ni hẹn zun yinyọnẹn na Jiwheyẹwhe dọ ojlo ahundopo tọn mítọn wẹ yindọ, nuhe ji mí nọ lẹnayihamẹpọn do lẹ ni nọ hẹn homẹ etọn hùn. (Ps. 19:14) Be mí nọ gbọn whiwhẹ dali biọ to e si nado gbeje mí pọ́n nado yọnẹn eyin “aliho ylankan,” yèdọ ojlo kavi linlẹn depope he ma sọgbe tin to ahun mítọn mẹ, ehe sọgan sisẹ́ mí nado waylando ya? (Ps. 139:23, 24) Be mí nọ vẹvẹna ẹn to gbesisọ mẹ dọ ni gọalọna mí nado hẹn tenọgligo to whenue mí pehẹ whlepọn de ya?—Mat. 6:13.
6 Lehe mí yin pinplọn whẹ́n do kavi walọ he mí zan wayi lẹ sọgan zọ́n bọ mí na nọ jlo nado doalọ to walọ he Jehovah gbẹwanna lẹ mẹ. Etlẹ yin to ninọmẹ enẹ mẹ, ewọ sọgan gọalọna mí nado basi diọdo he jẹ lẹ, na mí nido sọgan to sinsẹ̀n ẹn zọnmii to aliho he e kẹalọyi mẹ. Ahọlu Davidi yọ́n nugbo ehe. To whenue Davidi deayọ hẹ Bati-ṣeba godo, e vẹ̀ Jehovah dọmọ: “Dá ayiha yọyọ de na mi, . . . bosọ hẹn ayiha nugbo tọn jẹ yọyọ to ohò ṣie mẹ.” (Ps. 51:10, 12) Na mí yin mapenọ wutu, mí sọgan nọ tindo ojlo to walọ ylankan lẹ mẹ, ṣigba Jehovah sọgan gọalọna mí nado tindo ojlo dagbe, yèdọ ojlo lọ nado setonuna ẹn. Eyin ojlo he ma sọgbe lẹ tlẹ doadọ̀do to ahun mítọn mẹ bo nọ glọnalina mí nado lẹnnupọndo nuhe yin wiwe lẹ ji, Jehovah sọgan deanana afọdide mítọn, na mí nido penugo nado setonuna gbedide etọn lẹ bo nọgbẹ̀ sọgbe hẹ yé po kọdetọn dagbe po. Ewọ sọgan basi hihọ́na mí na onú ylankan depope nikaa dohuhlọn do mí ji.—Ps. 119:133.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
it-1-F 663 huk. 4-5
Doẹgi
Edominu de he yin ogán lẹngbọhọtọ Ahọlu Sauli tọn lẹ tọn, yèdọ otẹn azọngban tọn vonọtaun de. (1Sa 21:7; 22:9) E họnwun dọ mẹdiọzun Ju de wẹ Doẹgi yin. Vlavo na opà de, ninọmẹ mawé tọn de kavi na nude he fọ́n ayihaawe dote dọ Doẹgi do pozọ̀n wutu, ewọ ‘yin ginglọndo Jehovah nukọn’ to Nobi bo mọ bọ Yẹwhenọ Daho Ahimelẹki yí akla sọhia tọn po ohí Goliati tọn po na Davidi. To nukọn mẹ, whenue Sauli to hodọ hẹ devizọnwatọ etọn lẹ bo de linlẹn lọ tọ́n dọ yé to seblá do emi go, Doẹgi dọ nuhe e mọ to Nobi lọ. Sauli dowẹn hlan yẹwhenọ daho po yẹwhenọ Nobi tọn he pò lẹ po bo kanhose Ahimelẹki. Enẹgodo, Sauli degbena wezundotọ lẹ dọ yé ni hù yẹwhenọ lọ lẹ. Yé gbẹ́, podọ to whenue Sauli degbena Doẹgi, ewọ ma whleawu nado hù yẹwhenọ 85 plipli. To nuyiwa kanyinylan tọn enẹgodo, Doẹgi hù mẹhe nọ nọ̀ Nobi lẹpo, yèdọ jọja po mẹho po, gọna kanlinpa lẹ.—1Sa 22:6-20.
Dile nukinkan aga tọn Salmu lẹ 52tọ tọn dohia do, Davidi kàn gando Doẹgi go dọ: “Odẹ́ towe, he dá di dàlunhi, nọ kàn ayiha gigẹdẹ nado gbleawunamẹ bosọ nọ wazọ́n oklọ tọn. Hiẹ yiwanna oylan hú dagbe, yèdọ lalodido hú nuhe sọgbe didọ. Hiẹ yiwanna ohó depope he nọ gbleawunamẹ, hiẹ odẹ́ oklọ tọn E!”—Slm 52:2-4.
24-30 JUIN
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ SALMU LẸ 54-56
Jiwheyẹwhe to Adà Towe Mẹ
Yin Nuyọnẹntọ bo Dibusi Jiwheyẹwhe!
10 To nujijọ de mẹ, Davidi yì dín fibẹtado to Akiṣi he yin ahọlu Gati tọn dè, yèdọ tòdaho Filistininu lẹ tọn he mẹ Goliati wá sọn. (1 Samuẹli 21:10-15) Devizọnwatọ ahọlu lọ tọn lẹ de Davidi gbà taidi kẹntọ akọta yetọn tọn. Nawẹ Davidi yinuwa to ninọmẹ owù tọn enẹ mẹ gbọn? E kọ̀n ahun etọn jẹgbonu hlan Jehovah to odẹ̀ mẹ. (Psalm 56:1-4, 11-13) Dile etlẹ yindọ Davidi dona yinuwa taidi alẹnọ nado họ̀ngán, e yọnẹn dọ na taun tọn, Jehovah wẹ whlẹn ẹn gán gbọn didona vivẹnudido etọn lẹ dali. Ahundopo he Davidi yí do ganjẹ Jehovah go po jidide he e tindo to ewọ mẹ po dohia dọ e nọ dibusi Jiwheyẹwhe nugbonugbo.—Psalm 34:4-6, 9-11.
11 Taidi Davidi, mí sọgan do obu Jiwheyẹwhe tọn hia gbọn jidide do opagbe etọn go dọ e na gọalọna mí nado duto nuhahun mítọn lẹ ji dali. “Jo ali towe do alọ OKLUNỌ tọn mẹ, dotudo e go ga; ewọ nasọ basi i,” wẹ Davidi dọ. (Psalm 37:5) Ehe ma zẹẹmẹdo dọ mí nọ ze nuhahun mítọn lẹ do alọ Jehovah tọn mẹ poun bo ma nọ yí nudepope wà bosọ nọ donukun dọ ewọ na didẹ yé na mí. Davidi ma hodẹ̀ hlan Jiwheyẹwhe na alọgọ bo jo whẹho lọ lẹ do domọ poun gba. E yí nugopipe agbasa tọn po apọ̀nmẹ tọn he Jehovah na ẹn lẹ po zan nado pehẹ nuhahun he e pannukọn lọ. Ṣogan, Davidi yọnẹn dọ vivẹnudido gbẹtọ tọn kẹdẹ ma sọgan hẹn kọdetọn dagbe wá. Nudopolọ wẹ mílọsu dona wà. Eyin mí ko wà nuhe go mí pé lẹpo, mí dona jo dehe pò do alọ Jehovah tọn mẹ. Na nugbo tọn, to ninọmẹ susu mẹ, mí ma sọgan wà nudepope hugan nado ganjẹ Jehovah go. Fihe dopodopo mítọn nọ do budisi Jiwheyẹwhe hia te niyẹn. Mí sọgan mọ homẹmimiọn yí sọn hodidọ ahundopo Davidi tọn mẹ dọmọ: “Aṣli OKLUNỌ tọn tin to yé he dibusi i lẹ dè.”—Psalm 25:14.
Nudepope Ma Sọgan “Klan Mí sọn Owanyi Jiwheyẹwhe Tọn” Go
9 Jehovah sọ nọ yí nukun nuhọakuẹ tọn do pọ́n akọ́ndonanu mítọn. (Matiu 24:13) Flindọ, Satani jlo dọ hiẹ ni gbẹ́ Jehovah dai. Azán dopodopo gbè he a yin nugbonọ hlan Jehovah, a ko sọ gọalọ to gblọndo nina mẹvlẹko Satani tọn mẹ ga. (Howhinwhẹn lẹ 27:11) To whedelẹnu, akọ́ndonanu nọ kàn dẹpẹ biọ. Nuhahun agbasalilo tọn lẹ, nuhahun akuẹzinzan tọn lẹ, numọtolanmẹ apọṣimẹ tọn, po aliglọnnamẹnu devo lẹ po sọgan hẹn azán dopodopo yin mẹwhlepọn tọn de. Nukundido he ma to wiwá lẹ lọsu sọgan hẹnmẹ gbọjọ ga. (Howhinwhẹn lẹ 13:12) Akọ́ndonanu to avùnnukundiọsọmẹnu mọnkọtọn lẹ nukọn yin nuhọakuẹ taun to Jehovah nukọn. Enẹ wẹ zọ́n bọ Ahọlu Davidi biọ to Jehovah si nado hlá dasin etọn lẹ do “ogò” mẹ, bo yidogọ po jide po dọ: “Be yé ma tin to owe towe mẹ?” (Psalm 56:8) Mọwẹ, Jehovah nọ yí nukun nuhọakuẹ tọn do pọ́n dasin po yajiji he mí to akọ́ndona lẹpo to whenuena mí to nugbonọ yin hlan ẹn lẹ bosọ nọ flin yé. Yé yin nuhọakuẹ to nukun etọn mẹ ga.
Owanyi Nọ Gọalọna Mí Nado Duto Obu Ji
16 Satani yọnẹn dọ ogbẹ̀ mítọn nọ vẹna mí. Podọ, e sọalọakọ́n dọ nuhe mí tindo lẹpo etlẹ yin haṣinṣan mítọn hẹ Jehovah wẹ mí na yí do sanvọ́ nado basi hihọ́na ogbẹ̀ mítọn dintọn. (Jobu 2:4, 5) Lehe Satani klọ ede do sọ! Amọ́, na Satani wẹ “mẹhe tindo huhlọn nado hẹn okú wá lọ” wutu, e nọ yí obu jọwamọ tọn mítọn na okú zan nado sisẹ́ mí nado gbẹ́ Jehovah dai. (Heb. 2:14, 15) To ninọmẹ delẹ mẹ, devizọnwatọ Satani tọn lẹ nọ sìn-adán nado hù sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn lẹ eyin yé ma mọ́n yise yetọn. To ninọmẹ devo lẹ mẹ, Satani sọgan yí ninọmẹ nukunpedomẹgo dotowhé tọn niyaniya tọn de zan nado hẹn mí nado jogbe. Doto kavi hagbẹ whẹndo tọn mayisenọ lẹ gán gbidikọna mí nado dohùn, yèdọ nude he ka na gbà osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn. Kavi mẹde gán tẹnpọn nado diọlinlẹnna mí nado lẹnnupọndo nukunpedomẹgo devo he jẹagọdo nunọwhinnusẹ́n Owe-wiwe tọn lẹ ji.
17 Dile etlẹ yindọ mí ma nọ jlo na kú, mí yọnẹn dọ owanyi he Jehovah do na mí ma na doalọte, eyin mí tlẹ kú. (Hia Lomunu lẹ 8:37-39.) Eyin họntọn Jehovah tọn lẹ kú, yé nọ gbọṣi oflin etọn mẹ, taidi dọ yé gbẹ́ to ogbẹ̀ wẹ nkọ. (Luku 20:37, 38) E do ojlo vẹkuvẹku nado hẹn yé gọwá ogbẹ̀. (Jobu 14:15) Jehovah ko suahọ daho de, na mí nido “tindo ogbẹ̀ madopodo.” (Joh. 3:16) Mí yọnẹn dọ Jehovah yiwanna mí sisosiso bosọ nọ penukundo mí go. Enẹwutu, kakati nado jo Jehovah do whenue mí to azọ̀njẹ kavi whenue yè sìn okú dán na mí, mí nọ lẹhlan ewọ nado mọ homẹmimiọn, nuyọnẹn po huhlọn po yí. Nuhe Valérie po asu etọn po wà pẹẹ niyẹn.—Salm. 41:3
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
it-2-F 646 huk. 2-3
Oyọnẹn Jẹnukọn, Yin Dide Jẹnukọn
Opà he Juda Iskaliọti dù zọ́n bọ dọdai Jiwheyẹwhe tọn mọ hẹndi bo do nugopipe Jehovah po Visunnu etọn po tọn hia nado yọ́n nulẹ jẹnukọn. (Slm 41:9; 55:12, 13; 109:8; Ow 1:16-20) Etomọṣo, mí ma sọgan dọ dọ Jiwheyẹwhe yí nugopipe nulẹ yinyọnẹn jẹnukọn tọn etọn zan to whẹho Juda tọn mẹ kavi de e jẹnukọn nado yinuwa to aliho enẹ mẹ. Dọdai lẹ dohia dọ họntọn vivẹ́ Jesu tọn de wẹ na de e hia, amọ́ dọdai lọ lẹ ma dlẹnalọdo mẹhe na wàmọ to họntọn vivẹ́ etọn lẹ mẹ. Whladopo dogọ, nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ jẹagọdo linlẹn lọ dọ Jiwheyẹwhe ko yọ́n aliho he mẹ Juda na yinuwa te jẹnukọn. Apọsteli de dọ nujinọtedo Jiwheyẹwhe tọn to aliho ehe mẹ dọmọ: “A yawu nado ze alọ towe do sunnu depope ji gbede blo; mọdopolọ a yin mimátọ to ylando mẹdevo lẹ tọn mẹ blo; hẹn dewe do wiweji.” (1Ti 5:22; yijlẹdo 3:6 go.) Na ahunmẹdunamẹnu Jesu tọn wẹ nado yí nuyọnẹn do de apọsteli 12 etọn lẹ bọ nudide he e basi sọgbe wutu, e yí ozán dopo blebu do hodẹ̀ na Otọ́ etọn whẹpo do basi nudide etọn. (Luk 6:12-16) Eyin Juda ko yin dide jẹnukọn nado yin pàdutọ de, ehe na ko sọta anademẹ Jiwheyẹwhe tọn bọ sọgbe hẹ osẹ́n, ewọ na ko yin mimátọ to ylando he Juda wà lẹ mẹ.
Enẹwutu, e taidi dọ ohia pàdudu tọn de ma ko sọawuhia to ahun Juda tọn mẹ to whenue ewọ yin dide taidi apọsteli de. E dike ‘adọ̀ adínọ de ni tọ́n’ bo hẹn ẹn flu, bọ taidi kọdetọn de, e jo ali dagbe lọ do, podọ na e kẹalọyi anademẹ Lẹgba tọn bọ e ma yin Jiwheyẹwhe tọn wutu, e lẹzun ajotọ podọ pàdutọ. (Heb 12:14, 15; Joh 13:2; Ow 1:24, 25; Jak 1:14, 15; pọ́n JUDA sọha 4.) Na Juda ko jo ali dagbe lọ do jẹ obá de mẹ wutu, Jesu he penugo nado mọnú jẹ ahun etọn mẹ sọgan dọ dọdai dọ e na de emi hia.—Joh 13:10, 11.
AWUWIWLENA LIZỌNYIZỌN KUNNUDEGBE TỌN
“Owanyi He Klisti Tindo Nọ Whàn Mí”
12 To ozán he jẹnukọnna okú Jesu tọn mẹ, e dọna devi etọn lẹ dọmọ: “To aihọn mẹ, mì na nọ tindo nukunbibia, ṣigba mì gboadọ! N’ko gbawhàn aihọn tọn.” (Hia Johanu 16:32, 33.) Etẹwẹ gọalọna Jesu nado yí adọgbigbo do pannukọn kẹntọ etọn lẹ bo yin nugbonọ kakajẹ okú? Jidide do Jehovah go wẹ. Na Jesu yọnẹn dọ hodotọ emitọn lẹ na pehẹ whlepọn mọnkọ lẹ wutu, e biọ to Jehovah si nado họ́ yé. (Joh. 17:11) Naegbọn ehe do nọ na mí adọgbigbo? Na Jehovah dohuhlọn hú kẹntọ mítọn lẹpo wutu. (1 Joh. 4:4) Nudepope ma nọ whlá do e. Mí kudeji dọ eyin mí nọ ganjẹ Jehovah go, mí gán duto obu mítọn lẹ ji bo yin adọgbotọ.
13 Lẹnnupọndo apajlẹ Josẹfu Alimate tọn ji. Ju lẹ nọ na ẹn sisi taun. E yin hagbẹ Sanhedlin tọn de, yèdọ whẹdatẹn daho Ju lẹ tọn. Amọ́ to lizọnyizọn aigba ji tọn Jesu tọn whenu, Josẹfu ma do adọgbigbo hia paali. Johanu dọ dọ “na obu etọn na Ju lẹ wutu, [e] yin devi Jesu tọn de to nuglọ.” (Joh. 19:38) Dile etlẹ yindọ Josẹfu tindo ojlo to owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn mẹ, e ma dín dọ mẹlẹ ni yọnẹn dọ e tindo yise to Jesu mẹ. Matin ayihaawe, e dibu dọ emi na hẹn otẹn nukundeji he mẹ emi tin te bu. Depope he whẹho lọ yin, Biblu dọna mí dọ to okú Jesu tọn godo, Josẹfu wá “tindo adọgbigbo bo yì Pilati dè bosọ biọ oṣiọ Jesu tọn.” (Malku 15:42, 43) Josẹfu masọ tẹnpọn nado whlá dọ emi yin devi Jesu tọn ba.
14 Be hiẹ lọsu ko dibuna gbẹtọ pọ́n taidi Josẹfu wẹ ya? To wehọmẹ kavi to azọ́nmẹ, be winyan nọ hù we to whedelẹnu nado do dewe hia di dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ wẹ ya? Be a nọ to awuwhle nado lẹzun wẹnlatọ kavi nado yí baptẹm, na a to budi na nuhe mẹdevo lẹ gán lẹn wutu wẹ ya? Ma dike numọtolanmẹ enẹlẹ ni glọnalina we nado wà nuhe a yọnẹn dọ e sọgbe blo. Nọ hodẹ̀ vẹkuvẹku hlan Jehovah. Biọ to e si nado na we adọgbigbo nado wà ojlo etọn. Dile a to mimọ lehe Jehovah to gblọndo na na odẹ̀ towe lẹ do, a na do huhlọn bosọ gboadọ dogọ.—Isa. 41:10, 13.