Sọn Onú Hoho Sẹdotẹn Mítọn
“Owanyi He N’Tindo Na Azọ́n Owe Mimá Tọn Fọ́n bo to Jijideji”
TO 1886, vọkan kanweko owe lọ L’Aurore du Millénium Bladopọ I tọn yin bibẹ sọn Owhé Biblu tọn gbè (fie nọ yin yiylọdọ Bẹtẹli todin) to Allegheny, Pennsylvanie, to États-Unis, yì Chicago, Illinois. Yanwle Charles Taze Russell tọn wẹ yindọ bladopọ yọyọ lọ ni tin-to-aimẹ na gbẹtọ lẹ to wesatẹn lẹ. Dopo to wesatẹn États-Unis tọn he diyin hugan bo nọ sà owe sinsẹ̀n tọn lẹ mẹ kẹalọyi L’Aurore du Millénium bo yigbe nado sà ẹ. Ṣigba to osẹ awe godo, owe lọ lẹpo sọ yin bibẹ lẹkọwa Owhé Biblu tọn lọ gbè.
Adi do yẹwhehodọtọ nukundeji de taun to whenue e mọ owe Aurore lọ to apá na owe etọn lẹ. Enẹwutu, e sìn-adán dọ eyin owe lọ gbọṣi wesatẹn lọ, ewọ po họntọn yẹwhehodọtọ nukundeji etọn lẹpo po na bẹ owe yetọn lẹ—enẹ wẹ ajọ́ yetọn—yì fidevo. Mẹhe nọ penukundo wesatẹn lọ go lẹ tin to dandannu glọ nado lẹkọna owe Aurore lọ lẹ. Humọ, tito ko sọ yin bibasi nado jla owe lọ to linlinwe lẹ mẹ. Ṣigba agọjẹdomẹtọ lẹ hẹn ẹn diun dọ nujijla lọ ma yin bibasi. Todin, nawẹ owe yọyọ ehe na jẹ mẹhe tindo ojlo to nugbo lọ mẹ lẹ dè gbọn?
Owe-mátọ lẹ (colporteur), dile yé nọ yin yiylọdọ to whenẹnu, wẹ gọalọ nado wà ehe.a To 1881, Le Phare de la Tour de Sion basi oylọna yẹwhehodọtọ 1 000 he sọgan yí whenu-gigọ́ do má owe sinai do Biblu ji lẹ nado wàmọ. Dile etlẹ yindọ sọha owe-mátọ lọ lẹ tọn ma sù, yé yí owe zinjẹgbonu lẹ zan nado vúnvún okún nugbo lọ tọn. To 1897, owe-mátọ lọ lẹ ko má nudi vọkan livi dopo owe Aurore tọn. Akuẹ kleun he yé nọ mọyi eyin yé do owe lẹ gbonu kavi eyin whétọ lẹ basi akuẹdida Le Phare de la Tour de Sion tọn wẹ suhugan yetọn nọ zan.
Mẹnu lẹ wẹ owe-mátọ adọgbotọ ehelẹ? Mẹdelẹ bẹjẹeji to owhe aflanmẹ tọn yetọn mẹ, mẹdevo lẹ to mẹhowhe yetọn mẹ. Susu yetọn yin tlẹnnọ kavi alọwlemẹ he ma tindo ovi, ṣigba whẹndo susu wẹ kọnawudopọ hẹ yé. Owe-mátọ whepoponu tọn lẹ nọ wazọ́n to azán lọ blebu ji bọ owe-mátọ alọgọtọ tọn lẹ nọ wazọ́n na gànhiho dopo kavi awe to gbèdopo. Mẹlẹpo ma sọgan tindo mahẹ to azọ́n owe mimá tọn mẹ na agbasalilo po ninọmẹ yetọn lẹ po wutu. Ṣigba, to plidopọ agbegbe 1906 tọn de whenu, tuli yin nina mẹhe sọgan tindo mahẹ to azọ́n lọ mẹ lẹ dọ e ma yin dandan dọ yé ni “yin wesetọ dahodaho lẹ, kavi tindo nugopipe vonọtaun de, kavi tindo ogbè angẹli lẹ tọn” gba.
Diblayin filẹpo wẹ mẹhe ma tindo nugopipe sọmọ lẹ wà azọ́n ayidego tọn te. Mẹmẹsunnu de dọ dọ emi do owe 15 000 gbonu to owhe 7 gblamẹ. Etomọṣo e dọ dọ, “n’ma bẹ azọ́n owe mimá tọn jẹeji po linlẹn lọ po nado nọ sà owe gba, kakatimọ, nado yin kunnudetọ na Jehovah po nugbo etọn po.” Okún nugbo lọ tọn nọ doadọ̀do bọ pipli Biblu Plọntọ lẹ tọn nọ sudeji to fidepope he owe-mátọ lẹ yì.
Sinsẹ̀ngán lẹ nọ ṣàn owe-mátọ lẹ kò bo nọ ylọ yé dọ owe-sàtọ tata lẹ. To 1892, Le Phare de la Tour de Sion dọmọ: “Omẹ vude wẹ nọ pọ́n [yé] hlan taidi afọzedaitọ nugbo Oklunọ tọn lẹ, kavi doayi yẹyi he Oklunọ nọ mọ to whiwhẹ po gbigbọ mẹde-yido-sanvọ́ tọn yetọn po mẹ go.” Na nugbo tọn, owe-mátọ lẹ ma nọ zan “gbẹzan ahọvi tọn,” dile dopo to yé mẹ dọ do. Nado yì sọn fide jẹ fide, yé nọ saba zọ̀n afọ kavi kùn kẹkẹ tata. Eyin whétọ lẹ ma tindo akuẹ, owe-mátọ lẹ nọ yí núdùdù do owe lẹ tẹnmẹ. To whenue yé ko dekunnu na azán lọ blebu godo, yẹwhehodọtọ he onú ṣikọna ehelẹ nọ lẹkọyi gòhọ kavi ohọ̀ he yé haya lẹ mẹ po ayajẹ po. To nukọn mẹ, owe-mátọ lẹ jẹ agbàn-kẹkẹ he sọ nọ yin yiyizan taidi adọtẹn lẹ zan ji podọ ehe nọ zọ́n bọ yé nọ tindo whenu dogọ bo nọ sẹ̀ akuẹ do.b
Bẹsọn plidopọ agbegbe tọn he yin bibasi to Chicago to 1893 ji, tito-to-whinnu lọ nọ bẹ adà vonọtaun delẹ hẹn na owe-mátọ lẹ. Numimọ voovo lẹ, aliho he mẹ yẹwheho sọgan yin didọ te lẹ po ayinamẹ yọ́n-na-yizan lẹ po nọ yin zizedonukọnnamẹ to adà enẹlẹ whenu. Mẹmẹsunnu Russell na tuli yẹwhehodọtọ azọ́n sinsinyẹnwatọ lọ lẹ to ojlẹ de mẹ nado nọ dùnú ganji to afọnnu bo nọ nù anọ́sin kọfo dopo to ojlẹ devo mẹ to afọnnu lọ bo nọ nù glase-vivi vude eyin yozò tin.
Owe-mátọ he to azọ́nwatọgbẹ́ de dín lẹ nọ yí okàn koklo-jonọ de do awù yetọn go. Owe-mátọ yọyọ lẹ nọ wazọ́n hẹ mẹhe ko tindo numimọ lẹ. E họnwun dọ azọ́nplọnmẹ mọnkọtọn yin dandannu, na obu di owe-mátọ yọyọ de to whenue e to owe lọ lẹ zedonukọnnamẹ to gbèdopo bọ e dọmọ: “N’ma lẹndọ owe ehelẹ na jlo we, kavi?” Mí dopẹ́ dọ whétọ lọ kẹalọyi owe lọ lẹ bo wá lẹzun mẹmẹyọnnu de.
Mẹmẹsunnu de kanse dọ, ‘Ma zindonukọn to agbasazọ́n ṣie he pekuẹ mẹ bo nọ basi nunina dọla Amelika tọn 1 000 to whemẹwhemẹ nado nọgodona azọ́n lọ wẹ ya, kavi ma lẹzun owe-mátọ de?’ Ayinamẹ yin nina ẹn dọ Oklunọ na yọ́n pinpẹn nudide awe lọ lẹpo tọn, ṣigba e na mọ dona susu hugan lẹ yí eyin e yí whenu etọn zan na Oklunọ. Mary Hinds pọ́n azọ́n owe mimá tọn hlan taidi “aliho he yọ́n hugan nado gọalọna suhugan gbẹtọ lẹ tọn.” Podọ Alberta Crosby he nọ kuwinyan dọ dọ, “owanyi he n’tindo na azọ́n owe mimá tọn fọ́n bo to jijideji.”
To egbehe, susu ovivi owe-mátọ zohunhunnọ lọ lẹ tọn, to agbasa-liho kavi to gbigbọ-liho, gbẹ́ to bowlena ogú gbigbọmẹ tọn yetọn. Eyin owe-mátọ kavi gbehosọnalitọ de ma tin to whẹndo towe mẹ, naegbọn a ma na tẹnpọn nado bẹjẹeji na mẹdevo lẹ nido wá hodo apajlẹ towe? Owanyi he hiẹ lọsu tindo na sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn na fọ́n bo to jijideji.
[Nudọnamẹ odò tọn]
a To 1931 godo, hogbe lọ “gbehosọnalitọ” diọtẹnna “owe-mátọ.”
b Mí na mọ nudọnamẹ gigọ́ gando agbàn-kẹkẹ ehe go to zinjẹgbonu he ja de mẹ.
[Nudọnamẹ tangan lẹ to weda 32]
E ma yin dandan dọ yé ni “yin wesetọ dahodaho lẹ, kavi tindo nugopipe vonọtaun de, kavi tindo ogbè angẹli lẹ tọn” gba
[Yẹdide to weda 31]
A. W. Osei he yin owe-mátọ de to Ghana, to nudi owhe 1930
[Yẹdide to weda 32]
Aga: Edith Keen po Gertrude Morris po he yin owe-mátọ lẹ to Angleterre, to nudi owhe 1918; odò: Stanley Cossaboom po Henry Nonkes po he yin owe-mátọ lẹ to États-Unis, po pali tata he mẹ yé bẹ owe he yé dogbonu lẹ sọn po