Kewiyaɣ Tɔm No. 37
Ɛjaɖɛ Kpeekpe Tɔm
Cɛtɩm Ɛsɔ-sɛtʋ Ɛgbɛyɛ Tɩnaɣ Sɩʋ Ñɔtaa!
▪ Ɛbɛ cɛtɩm ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ kɛnaa?
▪ Ɛzɩma ɖɩkɔŋ sɩʋ tɩnaɣ?
▪ Ɛzɩma pɩkɔŋ-ŋ tukunuu?
Ɛbɛ cɛtɩm ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ kɛnaa?
Ɛyaa kʋʋ mbʋ pɩlakɩ ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ hɩɖɛ taa yɔ, pɩwɩzɩ-ŋ? You, ajɛyɛ yɔkʋʋ, mulum mbʋ mba pɔtɔŋ pɛsɛɣ Ɛsɔ palakɩ yɔ pɩcɛyɩɣ ñɛ-tɛ siɣsiɣ nɩʋ lɩmaɣza na? Ɛbɛ yɔɔ pʋwɛ ɛzɩ kaɖɛ sakɩyɛ lɩɣnɩ cɛtɩm ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ cɔlɔ na?
Ɛzaɣtʋ ndʋ tɩtɩlɩɩnɩ ɛsɔ-sɛtʋ aŋgba tɩŋa cɔlɔ, ɛlɛ cɛtɩm ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ cɔlɔ tɩlɩnaa. Yeesu Krɩstʋ, ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ nɩmɔʋ taa weyi ɛyaa sakɩyɛ ñaŋ siŋŋ yɔ, ɛyɔɔdaa se cɛtɩm ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ lakɩ lakasɩ kɩdɛkɛdasɩ, ɛzɩ “tɩʋ kɩdɛkɛdʋ lʋlʋʋ pee wena aawazɩɣ nabʋyʋ yɔ.” (Maatiyee 7:15-17)a Pee wena cɛtɩm ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ lʋlʋʋ?
Cɛtɩm ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ . . .
◼ ÐƖÐƲƲ ÐƖ-NƆƆ YOU NƐ POLITIKI PA-TAA: Tɔm yɔɔdʋʋ takayaɣ ŋga payaɣ se Asiaweek kɔtɔm se: “Nɔsɩɖɛyaa ma makɩlɩnɩ ɖoŋ waa, Azii tɛtʋ nɛ hɔɔlʋŋ lɛɛŋ taa, tɩŋɩɣnɩ ɛyaa ɛsɔ-sɛtʋ lɩmaɣza yɔɔ nɛ palakɩ mbʋ pɔsɔɔlaa yɔ.” “Kedeŋa wɛɛ kasʋʋ wɛɛkʋtʋ siŋŋ taa,” mbʋ tɔm yɔɔdʋʋ takayaɣ ŋga kɔtɔŋ se pɩlɩ pɩ-taa lɛ. Ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ taa abalʋ sɔsɔ nɔɔyʋ Amerika tɛtʋ taa yɔɔdɩ se: “Pʋwɛ se ɩkʋ ajɛyɛ yɔkɩyaa fayɩɩ pʋcɔ ɛyaa kʋtʋ sɩŋ.” Ɛzɩma ɛmazɩɣ se pala? “Pakʋ-wɛ payɩ Kɩpaɣlʋ hɩɖɛ taa.” Ɛlɛ, Bibl ñɔyɔɔdʋʋ se: “Yee nɔɔyʋ ɛtɔm se: ‘Mɔnsɔɔlɩ Ɛsɔ’ nɛ ɛpaɖɩɣ lɛlaa ɛkɛ cɛtɩyʋ.” (I Yohanɛɛsɩ 4:20) Yeesu ɛtɛm yɔɔdʋʋ se: “Ɩsɔɔlɩ mi-koyindinaa [“Ɩwɛɛ mi-koyindinaa sɔɔlʋʋ yɔɔ,” NW].” (Maatiyee 5:44) Ɛsɔ-sɛtʋ aŋgba ɛzɩma takpaɣ a-tɩ nɛ aɖʋ you taa?
◼ ÐƖWƖLƖƔ CƐTƖM WƖLƖTƲ: Ɛsɔ-sɛtʋ aŋgba sakɩyɛ wɩlɩɣ se ɛyʋ wɛna nabʋyʋ ɛ-taa, paanaɣ-pʋ, nɛ pɩɩsɩkɩ kaɣʋ paa ɛyʋ-tɔnʋ ɛsɩba yɔ. Pɩtɩŋnɩ wɩlɩtʋ ndʋ tɩ-yɔɔ lɛ, ɛsɔ-sɛtʋ aŋgba sakɩyɛ mulu a-ɛyaa, pɔpɔzʋʋ-wɛ liidiye sakiyɛ pʋcɔ pɛsɛɣ Ɛsɔ sɩɖaa yɔɔ. Ŋgʋ Bibl wɩlɩtʋ ñɛwɛ ndɩ. “Ɛsatɩnaa sɩma [mbʋ se] paɣkaɣ sɩbʋ; piyele sɩɖaa ɩɩtasɩɣ natʋyʋ sɩm.” (Ekklesiaste 9:5) Yeesu wɩlaa se sɩɖaa kɔŋ fem—pʋnɛ pɩtaacɛyɩ yee ɛyʋ ɛɛwɛnɩ maasɩkɩ hɔɔlʋʋ nakʋyʋ ɛ-taa yɔ. (Yohanɛɛsɩ 11:11-25) Ñɛ-ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ wɩlɩɣ se ɛyʋ hɔɔlʋʋ nakʋyʋ ɛɛsɩkɩ?
◼ ÐƖƖÐAŊƖƔ KƲZƲƲ KƖDƐKƐDƲ: Wɩsɩ ɖɩɖʋyɛ ajɛyɛ taa cɔɔcɩnaa nabɛyɛ yaɣ abalaa mba paɣcaɣ-ɖama nɛ halaa mba pacaɣ-ɖama se pɛkɛnɩ cɔɔcɩ taa nɔɔ ɖɛyaa taa lɛlaa, nɛ pañɩɣkɩɣ kominina waa yɔɔ se petisi abalaa yaa halaa ɖeke ɖama kpaɣʋ yɔɔ. Ðoo cɔɔcɩnaa mba paɖaŋaɣ kʋzʋʋ kɩdɛkɛdʋ yɔ, lɛɛlɛɛyɔ pa-taa nɔɔ ɖɛyaa mba pakpaɣ-piya nɛ pacaɣ-sɩ yɔ paalakɩ-wɛ nabʋyʋ. Paa mbʋ suwee Bibl ñawɩlɩɣ? Kɩyɔɔdɩ kpayɩ kpayɩ se: “Ɩtaacɛtɩ mɩ-tɩ. Acɛyɛ laɖaa yaa sɩɩnaa layaa yaa hayitu laɖaa yaa abalaa mba pacaɣ ɖama yɔ. . . paakaɣ sʋʋ Ɛsɔ-kewiyaɣ taa [“pa-taa nɔɔyʋ ɛɛkaɣ tɩɩɣʋ Ɛsɔ-kewiyaɣ,” NW].” (I Kɔrɛntɩ 6:9, 10) Ɩsɩm ɛsɔ-sɛtʋ aŋgba nayɛ wena aaɖaŋɩɣ kʋzʋʋ kɩdɛkɛdʋ yɔ?
Ɛsɔ-sɛtʋ aŋgba wena alʋlʋʋ pee kɩdɛkɛdaa yɔ ɛbɛ pɩkɔŋ-yɛ tɛmnaʋ? Yeesu laba heyi kʋnɛ: “Tɩʋ ŋgʋ kɩɩlʋlʋʋ pee kɩbana yɔ pɛsɛtɩɣ-kʋ nɛ paɖʋ-kʋ miŋ taa.” (Maatiyee 7:19) Pɩtʋʋ fɛyɩ, pakaɣ cɛtɩm ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ yɔkʋʋ nɛ paɖɩzɩ-ɖɩ! Ɛlɛ ɛzɩma nɛ ɛzɩmtaa pɩkɔŋ labʋ? Natʋ ndʋ pama Bibl taa Natʋ (yaa Wɩlʋʋ) takayaɣ taa ñʋŋ 17 nɛ 18 cosuu tɩ-yɔɔ.
Ɛzɩma cɛtɩm ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ kaɣ tɩnaɣ sɩʋ?
Maɣzɩ tʋnɛ. Hayitu abiɖe caɣ sɔɔndʋ kpɩnɛ naɖɩyɛ haɣlaɣ taa, kpɩnɛ nɖɩ ɖɩwɛnɩ ñʋŋ lʋbɛ nɛ hɩŋ hiu. (Natʋ 17:1-4) Hayitu abiɖe nɖɩ ɖɩsɩŋɩnɩ anɩ? Kajalaɣ lɛ, ɖɩwɛnɩ ɖoŋ “tɛtʋ yɔɔ awiya yɔɔ.” Pɩsɔzɩ lɛ, ɖisuu wondu ndʋ tiwobini sɛmɩŋ yɔɔ yɔ, ɖɩlakɩnɩ sɔzɩŋ tɩlaaɖɩ tʋmɩyɛ, nɛ ɖɩwɛ ñɩm pɩtɩɩfɛyɩ. Kɛtɛzaɣ lɛ, pɩtɩŋnɩ ti-efeletu lakasɩ yɔɔ lɛ, ‘pitolisi ajɛɛ kpeekpe.’ (Natʋ 17:18; 18:12, 13, 23) Bibl sɩŋnɩ-ɖʋ nɛ ɖɩnaɣ se hayitu abiɖe nɖɩ ɖɩkɛna ɛjaɖɛ kpeekpe yɔɔ cɛtɩm ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ. Ðɩtɩsɩŋnɩ ɛgbɛyɛ kʋɖʋmɖɛ ɖeke, ɛlɛ ɛsɔ-sɛtʋ aŋgba kpeekpe wena alʋlʋʋ pee kɩdɛkɛdaa yɔ.
Kpɩnɛ nɖɩ ɖɩ-yɔɔ hayitu abiɖe caɣ yɔ ɖɩsɩŋnɩ ɛjaɖɛ yɔɔ politiki ɖoŋ.b (Natʋ 17:10-13) Cɛtɩm ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ caɣ politiki kpɩnɛ haɣlaɣ taa pɩtɔbʋʋ se ɖɩwɛnɩ ɖoŋ ɖɩ-lɩmaɣza yɔɔ nɛ ɖɩcɔŋnɩ ɖɩ-yɔɔ paa lee ɖiwoki yɔ.
Ɛlɛ, pɩkazɩ cʋkɔ maamaaci lakasɩ nasɩyɩ kaɣ labʋ. “Hɩŋ hiu weyi ŋnawa yɔ nɛ kpɩnɛ pɔkɔŋ halʋ [“hayitu abiɖe,” NW] ɛnʋ paɖʋʋ: pɔkɔŋ mʋʋ mbʋ pɩtɩŋa payɩ ɛwɛna yɔ nɛ pɔhɔzɩ e-wondu nɛ piyebi-i ndaakpeɖe. Pɔkɔŋ tɔɔʋ ɛ-nandʋ nɛ pɩkazɩ pɔsɔ miŋ.” (Natʋ 17:16) Kpɛdɛɛ lakasɩ taa lɛ, ɛjaɖɛ yɔɔ politiki ɖoŋ tɩnaa kaɣ pa-tɩ pɩsɩnaʋ cɛtɩm ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ yɔɔ nɛ pɔyɔkɩ-ɖɩ caɣcaɣ! Atuzuu-wɛ se pala pɩ-tɛ lakasɩ? Natʋ takayaɣ cosuu se: “Ɛsɔ ɖʋ pa-laŋɛɛ taa se pala Ɛ-lɩmaɣzɛɛ.” (Natʋ 17:17, NW) Ɛsɔ kaɣ cɛtɩm ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ tɔm pɔzʋʋ pɩtɩŋnɩ lakasɩ kɩdɛkadasɩ nzɩ ɖɩlabɩ Ɛsɔ-hɩɖɛ taa yɔ sɩ-yɔɔ. Ɛsɔ-siɣsiɣ lakasɩ yɔɔ lɛ, ɛkɔŋ tɩŋɩnaʋ cɛtɩm ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ taabalaa politiki ñɩma yɔɔ nɛ Ɛɖɩzɩ-ɖɩ.
Ɛbɛ pʋmʋna-ŋ se ŋla yee ŋŋcaɣ ŋɖʋ ñe-nesi cɛtɩm ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ-kɩwɛɛkɩm taa? Ɛsɔtɔm tusuu-ɖʋ nɛ tɩtɔŋ se: “Ma-ñɩma ɩlɩɩ [ɖɩ-taa].” (Natʋ 18:4) Lɛɛlɛɛyɔ alɩwaatʋ tabaa se ɖise nɛ ɖɩlɩɩ cɛtɩm ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ taa! Ɛlɛ lee ŋpɩzɩɣ ŋse nɛ ŋwolo? Pɩtɛkɛ maatisiu se Ɛsɔ wɛɛ waa cɔlɔ, mbʋ pʋyɔɔ yɔ lɩdaʋ fɛyɩ pɔ-cɔlɔ. (II Tesalooniki 1:6-9) Lone nɖɩ ɖɩ-taa koŋ yɔɔhuzuu wɛɛ yɔ ɖɩwɛ toovenim ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ taa kɛnɛ. Ɛzɩma ŋpɩzɩɣ ŋtɩlɩ toovenim ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ?
Ɛzɩma ŋlakɩ ŋtɩlɩ toovenim ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ?
Pee kɩbana wena toovenim ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ lʋlʋʋ?—Maatiyee 7:17.
Toovenim ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ taa . . .
◼ SƆƆLƖM ƐWƐƐ EYAA HƐKƲ TAA: Toovenim ɛsɔ sɛyaa “nɛ kedeŋa [yɔɔ] ñɩma patakaa lɩmaɣza [“patɩkɛ kedeŋa yɔɔ mba,” NW],” tɔnʋʋ tɔlɩm yaa ɖenɖe palɩna yɔ pɩɩtayɩɣ pɛ-hɛkʋ taa, nɛ palɩzɩɣ ‘sɔɔlɩm pawɩlɩɣ-ɖama.’ (Yohanɛɛsɩ 13:35; 17:16; Tʋma 10:34, 35) Ɛzɩma mbʋ paakʋ ɖama yɔ lɛ, pɔsɔɔla pasɩ pa-taabalaa lone taa.—I Yohanɛɛsɩ 3:16.
◼ ÐI-LIDAƲ WƐ ƐSƆTƆM YƆƆ: Se ɖɩɩwɩlɩ “sɔnzɩ tɔm” nɛ “ɛyaa paɣtʋ ɛzɩ ɛsɔ-ñɩndʋ lɛ,” toovenim ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ wɩlɩtʋ lɩɣnɩ ɛsɔtɔm, Bibl, taa kɛnɛ. (Maatiyee 15:6-9) Ɛbɛ yɔɔ? Mbʋ pʋyɔɔ yɔ “Tɔm kelekele ndʋ payɩ pamawa yɔ tɩlɩnɩ Ɛsɔ cɔlɔ nɛ tɩwɛɛ wazaɣ, ndʋ pawɩlɩɣnɩ ɛyaa, ndʋ tɩsɩŋna-wɛ nɛ pana mbʋ palabɩ pɩfɛyɩ ɖeu yɔ nɛ tɩñɔɔzʋʋ wondu ndɩ ndɩ nɛ tɩtʋʋzɩ.”—Timotee II, 3:16, NW.
◼ ÐƖKPAZƖƔ CEJEWIYE TAA ƐYAA TAABALƖYƐ ÐOŊ, ÐƖLAKƖ NƐ ÐISEƔTIƔ ƐYAA WEZUU KƖBAŊGƲ CAƔƲ NƖMƆƲ TAA: Toovenim ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ wɩlɩɣ walaa se ‘pɔsɔɔlɩ pa-halaa ɛzɩ pɔsɔɔlʋʋ pa-maɣmaɣ pɔ-tɔnʋʋ yɔ,’ ɖɩsɩɣna halaa se pɛwɛɛna ‘ñamtʋ siŋŋ pa-walaa yɔɔ,’ ɖɩwɩlɩɣ piya se ‘paña pa-lʋlɩyaa.’ (Efɛɛzɩ 5:28, 33; 6:1, NW). Pɩtasɩ lɛ, mba pɛɖɛɣ nɔɔ hɔɔlɩŋ ndɩ ndɩ taa yɔ pʋmʋnaa pe-wezuu caɣʋ ɛtʋʋzɩ siŋŋ.—Timotee I, 3:1-10.
Ɛsɔ-sɛtʋ aŋgba tɩŋa tisiɣ nɛ aluzuu a-tɩ paɣtʋ tʋnɛ tɩ-tɛɛ? Takayaɣ ŋga palɩzɩ-kɛ 2001 anglais yɔɔdaɣ taa nɛ payaɣ-kɛ se La politique de l’Holocauste yɔ kɔtɔm se: “Yee ɛyaa sakɩyɛ ɛɛlakaɣ mbʋ Yehowa-Aseɣɖe tɩnaa susuu nɛ palakɩ yɔ, yuda ñɩma-kʋʋ Jama You II Ñɩŋgʋ taa ɛtaala nɛ ɛyaa-kʋʋ kedeŋa yɔɔ ɛɛtaatɔyɩ pɩtɩɩfɛyɩ mbʋ.”
Ŋcɔnɩ tɛtʋ yɔɔ ageta ɛzɩ 235 taa, Yehowa-Aseɣɖe tɩnaa eeheyiɣ ɛyaa ndʋ Bibl yɔɔdʋʋ wezuu kɩbaŋgʋ caɣʋ yeke yɔɔ kɛnɛ; pa-maɣmaɣ pɔɖɔŋ ndʋ pawɩlɩɣ yɔ tɩ-yɔɔ. Ðiseɣti-ŋ se ŋpɔzɩ Yehowa-Aseɣɖe tɩnaa se pasɩɣna-ŋ nɛ ŋkpɛlɩkɩ mbʋ Ɛsɔ sɔɔlaa se ŋla yɔ, yaa ɛzɩma ŋpɩzɩɣ ŋsɛ-ɩ camɩyɛ yɔ. Lɛɛlɛɛyɔ pʋmʋnaa se ŋla mbʋ. Taatɔ se cee. Cɛtɩm ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ tɩnaɣ sɩʋ ñɔtaa!—Sofonia 2:2, 3.
Yee ŋsɔɔlaa palɩzɩ-ŋ Bibl-tɔm ndʋ Yehowa-Aseɣɖe tɩnaa susuu yɔ tɩ-taa sakɩyɛ yɔ, sɔɔndʋ ɛtaakpa-ŋ, ma adɖɛɛsɩ kʋnɛ kɩ-yɔɔ.
□ Mɔnsɔɔlaa se itiyina-m takayaɣ ŋga payaɣ-kɛ se Veillez ! yɔ.
□ Mɔnsɔɔla ɩkatɩ-m nɛ ɩkpɛlɩkɩnɩ-m Bibl.
[Pɩ-tɛɛ tɔm]
a Yee patɩla yʋsɔ nakɛyɛ, hɔɔlʋʋ ŋgʋ pamana Bibl taa Ebree yɔɔdaɣ taa ɛ-hɔɔlɩŋ weyi ɩwɛ takayaɣ kɛnɛ kɔ-yɔɔ yɔ ɩlɩnɩ Takayaɣ Kiɖeɖea, Kinshasa, Verbum Bible, 1997 taa. Yee pɩkɛna hɔɔlʋʋ ŋgʋ pamana Hela yɔɔdaɣ taa yɔ ɛ-hɔɔlɩŋ yɔ, ɩlɩnɩ Nɔɔ Haʋ Kɩfam Takayaɣ, Lomé, Alliance Biblique du Togo, 1996 taa. Yee ɩna yʋsɔɔ NW Bibl hɔɔlʋʋ nakʋyʋ cɔlɔ kɛyɔ pʋtɔbʋ se kɩlɩnɩ Anglais Bibl ŋgʋ payaɣ se New World Translation of the Holy Scriptures—With References yɔ kɩ-taa.
b Yee ŋcaɣ ŋtasɩ nɩʋ tɔm tʋnɛ tɩ-taa kpayɩ kpayɩ yɔ cɔna takayaɣ ŋga Yehowa-Aseɣɖe tɩnaa lɩzaa nɛ payaɣ-kɛ se La Révélation : le grand dénouement est proche ! yɔ.
[Blurb on page 3]
Cɛtɩm ɛsɔ-sɛtʋ ɛgbɛyɛ wɛna ɖoŋ “tɛtʋ yɔɔ awiya yɔɔ”
[Blurb on page 3]
“Ɩlɩɩ ɖɩ-taa, ma-ñɩma”