Neriugissaĸangâritse!

„[Gûtip] neriugtitsissup tamanik tipaitsungârtitdlise erĸigsisitdlusilo ugpernivsíne, neriugissaĸangârĸuvdluse anersâp ivdlernartup píssauneragut.“ — RÛMAMIUT 15:13.

1, 2. (a) „neriugissaĸangâr“nigssavtínut píssutigssaĸ suna Paulusip taivâ? (b) Esajasip sujuligtûtâta neriugissaĸ tamána ĸanoĸ sujumut tíkuarpâ?

NERIUGISSAK’ANGÂRDLUNE? silarssuarme imatut ánilârnartigissume, inatsisaitsuliornernik kángunartuliornernigdlo silamîtdlune navianartorsiortitsivfiussume, inuit milliârtit atautsit sivnerdlugit kângneĸ timivdlo pissariaĸagai inordlugit nerissaĸartarneĸ perĸutigalugit toĸunigssât ârdlerĸuteĸarfiussume, atominigdlo sákugssiat inuiait tamavingmik niaĸuisa ĸulãne Damoklesip panâtut nivingassoĸarfiussume „neriugissaĸangâr“nermut sumigdlũnît píssutigssaĸarpa? ĸínut matuma ĸulâne íssuarneĸartoĸ oĸautigíngitsiardlugo neriugissaĸangârnermut píssutigssaĸ apustile Paulusip taivâ, pruvfîte Esajas íssuaramiuk, oĸardlune: „nikuíkumârtordlo [tássaujumârpoĸ] Gûtimik nalussut nâlagkersúsavdlugit; táuna inuiaĸatigît neriugfigísavât.“ — Rûmamiut 15:12.

² Paulusip Isaia 11:1-10 íssuarpâ. tássane sujuligtûteĸarpoĸ inuiaĸatigîngnêrsoĸarumârtoĸ Jesusimik, kúnge Davidimut, Isajip erneranut, ássersũneĸartumik, neriugfigingnigtunik. ãmátaoĸ îvangîliumik agdlagtup Mattæusip Jesus agdlautigâ Esajas íssuardlugo: „âjuna kivfara ĸinigara, asassara tarnima nuánarissâ; anersâra táussumúnga túniúkumârpara, erĸartũssisigssardlo inuiaĸatigîngnut oĸáussutigísavâ. . . . inuiaĸatigîtdlo arĸa neriugfigísavât.“ — Matîuse 12:18-21; Isaia 42:1, 4.

3, 4. (a) „ateĸ“ suna Jesusip mãna aterâ, sunalo pivdlugo? (b) sarĸúmersitat 19:10, 11-me agdlagsimassoĸ ĸanoĸ pâsissariaĸarpa?

³ suna píssutigalugo inuiaĸatigît Jesusip arĸa neriugfigísavât? táussuma arĸa túngavigalugo pineĸartut tamaisa píssutigalugit neriugfigissariaĸarpât. nuname inûgatdlarame angutitut ínardluitsutut agssuarnáissutsiminik aulajangiússissutut tusâmassángorpoĸ. malerssugauneĸ, navêrsíneĸ, nâgdliugtitauneĸ — sunalũnît akornutigíngilâ toĸo tikivigdlugo Gûtip perĸussânik ilumôrtumik iliornermine. „tamána pivdlugo,“ apustile Paulus navsuiaivoĸ, „Gûtip akitsingârtípâ ateĸartitdlugulo aternit tamanit angnerussumik, Jîsusip arĸane sêrĸut tamarmik ĸilangme nunamilo nunavdlo atâne ítut sêrĸumiásassut, orĸatdlo tamarmik Jîsuse Kristuse navsuerutigísagât Nâlagaussoĸ, Gûte atâtaĸ nâlangnarserĸuvdlugo.“ — Filípimiut 2:9-11.

⁴ Jesusip arĸata mãna pivâ akitsingârneĸ Jehovap akitsingârtingmago palasiuníngortitdlugo kúngíngortitdlugulo „nâlagaunerssûp ĸilangmĩtup igsiavíssârssuata talerpiata tungânut“ inigssitdlugo. táuna taineĸartûvoĸ „ilumôrtumik sagdlusuitsumigdlo“, pruvfîtit oĸausiata tamarme táussuma tikiúnera pingmago; „Jesusimingme nalunaiaineĸ takordlûgkerssârutip pingârtortarâ.“ (NW) — Eprîarit 8:1; sarĸúmersitat 19:10, 11.

5. suna píssutigalugo ingangmik uvdlumíkut „neriugissaĸangâr“tariaĸarpugut?

⁵ suna píssutigalugo uvdlumíkut uvagut „neriugissaĸangâr“-tariaĸarpugut? neriugissaĸangârtariaĸarpugut pruvfîtit oĸausiata takutingmago ajoĸusigaunerssuaĸ ajortuliortup Adamip inuiangnut atugaĸartitâ Jesusip ungasíngitsúkut iluarsarumârâ. „sôrdlume inûp atautsip nâlángíneragut amerdlasût ajortilíngortut, taimátaoĸ atautsip nâlangneragut amerdlasût iluartúngúsáput.“ (Rûmamiut 5:19) ĸilangme Gûtimit palasiuníngortitauvdlune Jesusip inûnerme nãmagdluínartup túniússame iluaĸutigssartâ atorumârpâ inuit nâlagtut tamaisa, ãmátaoĸ milliârtigdlit makititauníkut ũmarĸigtut, nãmagdluínássuseĸartísavdlugit nunamilo pâratîsiussume nâgssáungitsumik pivdluardlune inûnigssamik neriûtigssísavdlugit. Jesus „kúngiúsagame ĸíngarssuissut tamaisa isigkame atãnut ilitserdlugit. ĸíngarssuissut sûjungnaersitagssat núngutigssât [kingugdlersât] tássa toĸo“. tamána perêrpat inuit tamarmik pâratîsime erĸigsisimârfiussume nãmagdluínartûvdlune inûneĸ nuánârutigisínáusavât. — 1 Korintumiut 15:25, 26; Tussiaat 72:3, 7; Isaia 33:24.

takorrûgaĸ sujunigssame ungasingnerussume erĸũtugssaĸ

6. (a) suna ikiortigalugo aitsât Jehovap sujunertarissânik sujunigssame ungasingnerussume erĸũtugssamik takussaĸarsínauvugut? (b) tamána ĸanoĸ iluaĸutigisínauvarput?

⁶ inûnerup suna sujunertarigâ bîbilimit taimâgdlât ilíniarsínauvarput. Gûtip kisime, oĸautsimigut, navsuiarsínauvâ sumit pinerput, suna sujunertaralugo tamânĩnerput, sujunigssamilo sumik atugaĸarnigssarput. (Isaia 46:9, 10; 2 Timûtiuse 3:16) bîbilip sujunigssame ungasingnerussume erĸũtugssamik takussaĸartípâtigut kisime oĸartugssauvdlune Nâlagaussup sujunertarissâta piviussúngornigssâ pivdlugo. pâsitípâtigut ĸanoĸ uvagut táussuma piumassânik ĸĩmâtdlangnartumik ilioĸatausínauvdluta, nâgssáungitdluínartumik agdlât. — Tussiaat 37:31, 34.

7. „nalunaerĸut“ sujuligtûtaussoĸ Jesusip erĸartugâ ĸanoĸ piviussúngorpa?

⁷ „nalunaerĸut“ sujuligtûtaussoĸ nuname kivfartũssinerme naggatâta tungâne Jesusip erĸartugâ mãna malungnartumik erĸũpoĸ. mãna Jesus ĸilangme igsiavíssârssuarmine nâlangnássutsime piane igsiavoĸ, nuname inuiaĸatigît erĸartũkamigit inuitdlo avigsârtíkamigit, ’sôrdlo savanik pârssissup savat savaussanit avigsârtítarai’. avigsârtitaunerup tamatuma túngavigâ nâlagauvfik pivdlugo tusardliússamik Kristusip ’ĸatángutaisa’, tássaussut Jehovap nalunaiaissuisa tanitaussut sule nunamĩkatdlardlutik kivfarissaisa, oĸalũssíssutigissãnik ĸanoĸ ilagsingningnerat. (Matîuse 24:3-14; 25:31-40, 46) tamána ima pâsissariaĸarpa Jesusip Jehova naligigâ, táussumángalũnît ĸutsingnerulersimassoĸ?

8. (a) suna pivdlugo Jehovap Jesus ingminut nâlagkersueĸatíngortípâ? (b) ĸanoĸ iliordlune Jesusip takutísavâ atâtamut nâlagtigititdlune?

⁸ nâgga, ’Kristusip Gûte niaĸorigamiuk’, Gûtilo táunaujuásaoĸ „nâgssáungitsumik kúngiussoĸ“ píngortitaminutdlo tamanut kisime oĸartugssauvdlune nâlagaujuásavdlune. (1 Korintumiut 11:3; 1 Timûtiuse 1:17; sarĸúmersitat 4:11) pâratîsime Edenimĩtume pikigtitsineĸalermat aitsât Jehova nalunaerpoĸ nâlagkersueĸatigssaminik ivertitsiumârdlune — tássáusassoĸ ’kinguâgssaĸ’ neriorssûtigissaĸ — táussuma „Diâvulup suliai piunêrutísagamigit“. (1 Môrsase 3:15; 1 Juánase 3:8) Jehovap arĸa ãma kisime oĸartugssaunera Kristusip akitsiserêrunigit pâratîsimilo nunamĩtume pilerserĸingneĸartugssame inuit nãmagdluínartúngorterêrunigit, tauva ’nâlagauvfik Gûtimut atâtaminut pisíkumârpâ’, taimailivdlunilo erneĸ nangmineĸ Gûtimut nâlagtigitísaoĸ. — 1 Korintumiut 15:24-28.

9. (a) Jehovap atarĸinangârnera Esajasip ĸanoĸ agdlautigâ? (b) bîbile nâpertordlugo ánangnigssamut avĸutigssatuaĸ sunauva?

⁹ „atarĸinangârtoĸ, Jehova“ (NW) erĸartorêrdlugo, Esajasip akuerâ: „mássa [Jehova] erĸartũssissigârput, [Jehova] inatsissigârput [inatsisiliortigârput], [Jehova] kúngigârput, táussuma ánáupâtigut.“ ánáussutip Jehovamit pinera, Jesus Kristus avĸutigalugo pissarnera, ajoĸersûtauvoĸ ilumôrtoĸ inûnermik piniartut tamarmik akuerissariaĸagât. (Isaia 33:21, 22; 12:2; apustilit suliait 2:21; 4:12; Rûmamiut 10:13; sarĸúmersitat 7:10) Jehova atarĸinangârtutut tamanit ĸutsingnerussutut oĸautigerêrdlugo, pruvfîtip Esajasip takutípâ ĸanoĸ asassine ánáukai, taimailiornerminilo suna sujunertarigâ.

’uvdloĸ akiniaivfik tássauvoĸ Jehovamit’

10. erĸartũssut suna Isaia 34:1-4-me nalunaerutigineĸarpa, sunalo pivdlugo?

¹⁰ silarssuarme nâlagauvfît ĸanoĸ nâlagkersuinerdlugtiginerat takuvdlugo tupingnangârpoĸ. Gûtip Kristusíkut nâlagauvfia nâpertuivdluartoĸ narrugât. taimáitumik pruvfîtip Esajasip táuko sâgfigai oĸardlunilo: „ĸaigitse, akimángitsut [inuiaĸatigît] ukorsê, tusarniardluse, inuiaĸatigîtdlo, siúnerarniaritse; nuna tusarnârile táussumanĩtutdlo, inuit najugât naulersitailo tamarmik. [Jehova] níngalermat [kamalermat] akimángitsunut tamanut kamagdlunilo katerssainut tamanut; utertínavêrsarumârpai toĸutsissunut túniutdlugit. toĸutartaitdlo igitáusáput, ĸigdluisalo tiperssuat ĸangátarumârpoĸ, ĸáĸatdlo áusáput auinit. ĸilaup perpagssue tamarmik tarúsáput, ĸilagdlo [tássa: inuit suliait atorsínáungitsut] imúsavoĸ agdlagagssatut, perpagssuilo tamarmik nákalísáput, sôrdlo vĩneĸutip pilutai nákalersartut, sôrdlulo fîgeĸússûp katagartitai.“ — Isaia 34:1-4.a

11. (a) Isaia 34:5-7-ime Edom pivdlugo Jehova sumik nalunaeruteĸarpa? (b) Edom sunauva, sunalo igdlua-tungiliútûva mãnákut ítoĸ?

¹¹ oĸautsit táuko sukangningâramik! edomimiunutdlo erĸartũssut Jehovap tugdliutdlugo nalunaerutigissâ atarĸinarpalugpoĸ: „panaga putumassutut ilivoĸ ĸilangme; takuvarse samungnartoĸ Eitumimut inuiangnutdlo utertínavêrsagkavnut, erĸartũssivigssamut [erĸartũssut nâpertuivdluartoĸ nâpertordlugo, NW].“ (Isaia 34:5-7) Edomíkut, Jakobip ĸatángutânik Esaumik (Edomimik aterusilingmik) nagguveĸartut inuiaĸatigît Israelíkut, Jakobimik nagguveĸartut, imungarssuaĸ akerarait. Edomimut igdlua-tungiliússaĸarpoĸ mãnákut ítumik. sunauva? ukiut untritigdlit 20-gssãne kíkut anersãkut Israelimik mitautigingnigdlutik malerssuivdlutigdlo sujulerssuissũpat? tássáungínerpat kristumiûnerartut tunússissut, ilagîngne kivfartûtigdlit angneruniartut avĸutigalugit? sorssungnerssuit mardluk ukiune untritilingne uvagut atugkavtíne pisimassut igdlua-tungerîngne tamane ilagîngne kivfartûtigdlit sorssũneĸ ilũngardlutik tapersersorpât, ilagîngnilo kivfartûtigdlit aungmik kuissinermut pissôĸataunertik ilavât silarssuarme nâlagkersuissut kimigîserfigigamíkik Jehovap nalunaiaissuisa sulinerat inerterĸutigerĸuvdlugo agdlâtdlo táukua, Jerusalemip, tássa Zionip, ĸilangmĩtup nuname savssartitaisa, ilait toĸuterĸuvdlugit.

12. (a) ĸanoĸ Jehovap „Edom“ akiniaivfigísavâ? (b) ĸanoĸ iliornertigut Jehovap nalunaiaissuisa kristumiûneraĸatigîngne ugperissarsioĸatigît átavigiungnaerpait?

¹² taimáitumik Gûtip pruvfîtiutitâ nalunaerpoĸ: „uvdloĸ akiniaivfik tássaungmat [Jehovamit], ukioĸ akilîvfik, Sîune pivdlugo saĸitsaivfik.“ (Isaia 34:8) tamána „Edom“imut uvdlumíkut ítumut ĸanoĸ súniuteĸásava? aserorumârpoĸ, sôrdlo versit tugdliussut Isaia 34:9-17-ime agdlagsimassut takutíkât. âp, sorssungnerssûp sujugdliup kingornagut 1919-imíngãnîtdle kristumiûneraĸatigîngne ugperissarsioĸatigît anersãkut ítumik toĸungáput; kisime oĸartugssaussup Nâlagkap, Jehovap, issaine soĸángitsutut íput. ’Babylonip angisûp’, erĸúngitsumik ugperissarsiornerup silarssuarme tamarme nâlagauvfigssuata, aungmik kuisseĸataunermut pitdlautisiagssap sorssungnerssûvdlo sujugdliup perêrnerane anersãkut ítumik úpítup, Jehovamit pitdlagagssautitaussup, ugperissarsioĸatigît táuko ilagai nuimanerussut. Jehovap nalunaiaissuisa „Edom“ uvdlumíkut ítoĸ, anersãkut toĸungassoĸ, átavigiungnaerpât. ’Babylonip angisûp’ ilagît ássigĩngitsunik navsuerutigdlit atausíngortíniardlugit suleĸatigîgsitsiniarnere, politikíkut aulagsagsâriniarnere ugperissarsiorníkutdlũnît ingmíkôrniartut isumaĸatigssarsiornere peĸatauvfigíngilait. ungasíngitsúkut ârĸigssũssauneĸ tunússissoĸ tamána tamarme piunêrúneĸásaoĸ, „uvdloĸ akiniaivfik“ Jehovamit pissugssaĸ nunarssuarmut tamarmut nagdliugpat. — sarĸúmersitat 14:8; 18:2, 4, 24; 19:11-21.

pâratîsime sernigssugauneĸ

13. Babylonimit mãnákut ítumit ’sivnerútut’ uternerat Esajasip ĸanoĸ navsuiarpâ?

¹³ oĸautsit alianaitsut taigdlatut suliaussut oĸauseralugit Esajasip, kapitale 35-me, tugdliutdlugo agdlautigâ anersãkut Israelimêrsut sivnerútut ’Babylonime angisûme’ tigussaorĸanermit uternerat, oĸautsitdlo uko naggatigalugit: „[Jehovap] utertitai uterumârput, Sîunimutdlo piumârput ĸîmagtardlutik; tipaitsût soraiuitsoĸ niaĸuisa ĸulãnĩsavoĸ, tipaitsungneĸ nuánârnerdlo nâpísavait, aliasungnerdlo anersâminerdlo ĸimãsáput.“ (vers 10) tássauvoĸ anersãkut pâratîsip ĸanoĸ íssusianik agdlautigissaĸ, erĸaisitdlutalo oĸautsinik Isaia 51:3-me agdlagsimassunik: „[Jehovap] Sîune tugpatdlersarpâ, tugpatdlersarpai piunêrúnere tamaisa, puilassuitsua nautsîvigsut nuánersutut [Edenitut] isivdlugo narssailo kûgaitsut [Jehovap] nautsîviatut [paradeison (pâratîse), Septuaginta] isivdlugit.“

14. (a) pâratîse sordleĸ Paulusip agdlautigâ? (b) pâratîse táuna Isaia 35:1-7-ime ĸanoĸ nivtarneĸarpa, kíkutdlo peĸatauvfigisínauvât?

¹⁴ Jehovap ínugtai tanitaussut uvdlumíkut anersãkut pâratîsimut isersimáput, píssuserdlo tamána tugdluartumik erĸordluartumigdlo Isaia 35:1-7-ime agdlautigineĸarpoĸ. tamána apustile Paulusip Korintumiunut agdlagkame áipáine 12:3, 4-me oĸalugtuarissânut sanigdliúneĸarsínauvoĸ, nangmineĸ misigisimassane íssuánguatsiarmago: „inugdlo táuna ilisimavara (timiminĩnersordlũnît timiminĩngínersordlũnît naluvara, Gûtip nalúngilâ); táuna tássángáinaĸ pâratîsimut pisitauvoĸ, oĸautsitdlo taigssáungitsut inûp oĸauserisínáungisai tusarpai.“ uvdlumíkutdle anersãkut pâratîse Gûtip kivfaisa tanitaussut sivnerútut akornáne atũtoĸ ’amerdlangârtutdlo inuiaĸatigîngnit tamanêrsútaoĸ’ peĸatauvfigissât oĸautigineĸarsínauvoĸ! peĸatigîúput sujumukarfigssaĸardluartut, tássauvdlutik Jehovap nalunaiaissuisa peĸatigîgfiat silarssuarme tamarme ítoĸ, asangningnerup nimia sujunertaĸarníkutdlo suliaĸarníkutdlo atausiússuseĸ ârĸiagĩssutigalugo. ilumut pâratîsimĩput anersãkut ítume!

15. (a) Tussiaat 91-ime anersãkut pâratîse ĸanoĸ oĸalugtarineĸarpa? (b) „amerdlangârtut“ pivdlugit suna aperĸutaulerpa, sunalo pivdlugo?

¹⁵ anersãkut pâratîse tamána ineriartortítuartitdlugo eriagiuartitdlugulo, Jehovap nalunaiaissuisa sákut Satanip sãssúniardlugit erĸagiússai ajoĸutiginaviángilait. (Tussiaat 91:1-11) sût tamarmik iluarsivigssât pivdlugo Esajasip sujuligtûtai alutornangârtut mãnákut nuáningârtumik erĸũput anersãkut Israelip sivnere tanitaussut pivdlugit. tanitaussutdle nunamĩtut 10.000-iúngitsunutdlũnît ikilisimáput — Jehovap nalunaiaissuisa katitdlutik amerdlássusîsa 0,4 procentînit ikingneruvdlutik. Jehovap nalunaiaissuisa ilagîgsaisa uvdlumíkut 46.000-iussut iláináine ikikulugtune tanitaussunik ilaĸarpoĸ. ’amerdlangârtúme’ milliûnilingnik amerdlássuseĸartut? sivnerútut tanitaussut peĸatigalugit anersãkut pâratîsip nuánersortai ilumut táukua peĸatauvfigait, sôrdlo sujuligtûtitigut nivtarneĸartartoĸ. nunamile pâratîsime piviussume inûnigssamik neriûtigssât nuáningârtoĸ sujuligtûtitigut táukûssutigut nivtarneĸángínerpa?

nuna alutornarsagagssaĸ

16. (a) sume ĸanordlo ilivdlune Gûtip sujunertarissâ nãmagsineĸásava? (b) inuit pâratîsime inûsínáusagpata, suna pissariaĸarpa? (c) tamána ĸanoĸ ajornarungnaersíneĸarpa?

¹⁶ erĸaimásavat nuname mâne, Edenime, pâratîse ánaineĸartoĸ. taimáitumik tamânísaoĸ Jehovap nunamut inungnutdlo sujunertarissâ nãmagsineĸartariaĸarpoĸ. nuna tamákîssoĸ pâratîsíngortíneĸartariaĸarpoĸ inuit najugagssãnut, Jehovap autdlarĸáumut sujunertarissâ nâpertordlugo. (1 Môrsase 1:27, 28) Edenime pâratîse imáináungilaĸ inuit ûmassutdlo akornáne erĸigsineĸ nautsîviuvdlo nautsîvíssârssuartut alianáissusia. inuit Gûte ássilivdlugo píngortitaussut ilerĸugssatigut agssuarnáiput, taimáituartariaĸarputdlo Gûtip peĸatigîgfianut alutornangârtumut ilaujuásagunik. inuit nãmagdluínartûjuarumagunik, nápauteĸarumángíkunik, toĸujumángíkunik sumigdlũnîtdlo kúkujajumángíkunik Píngortitsissortik nâlagtariaĸarpât. tamatumane Adam píngitsôrpoĸ. nuname pâratîse pilerserĸingneĸásagpat inuit ajortiliussut nãmagdluínartúngorĸigsíneĸartariaĸar-put, tamánalo ajornarungnaersíneĸarpoĸ Jesusip utertitsíssutigssatut pigdliutâ iluaĸutigalugo. — Rûmamiut 5:12, 18.

17. (a) „amerdlangârtut“ ĸanoĸ ilivdlutik pâratîsimut anersãkut ítumut isersínáupat? (b) bîbile nâpertordlugo ĸanoĸ piarêrsarneĸarpat nâgssáungitsumik inûnigssamut — ãma sume inũsápat?

¹⁷ uvdlume nuna pâratîsiúngivigpoĸ. oĸarsínauvugutdle ’savat avdlat’ „amerdlangârtut“ pâratîsimut anersãkut ítumut isersimassut. (sarĸúmersitat 7:9; Juánase 10:16) ĸanoĸ? inûnertik Jehovamut túniutdluínaramíko, táussuma píngitsôrane piumassai maleruaramíkik sivnerútutdlo tanitaussut ukioĸ 1919-imîtdle pâratîsimut anersãkut ítumut isertíneĸarsimassut ilagigamíkik. (nalerĸiuguk Hisĩkiale 38:8-16) tássane piarêrsarneĸarput upalungaersarneĸardlutigdlo inûnigssamut pâratîsime nunamĩtume angnikitdliornartup angisûp Harmagedonime piumârtugssap kingornagut atulersíneĸartugssame. pâratîse nuname pilersíneĸarĸigtugssaĸ nâgssáungitsumik atásaoĸ, Gûtip atarĸinautigssânut. kúnge Davidip tamána sujuligtûtigâ uko oĸauseralugit: „Kisianni qanilaartut nuna kingornutissavaat, pilluangaarlutillu inuussapput.“ âp, sôrdlo Jesus oĸartoĸ: „pivdluarput ĸanilârtut, nuna pigísagamíko.“ — Tussiaat 37:11; Matîuse 5:5.

18. ’Jehovap nâlangnarssusia’ pâratîsime nunamĩtume ĸanoĸ takugssausínáusava?

¹⁸ pâratîsime nuname inuit (ãmátaoĸ makítut) Jesusip pigdliutânik utertitsíssutaussumik nâlagdlutik iluaĸutigingnigtut tamarmik pivdluarĸússutigssat anersãkut Israel pivdlugo sujuligtuivdlutik Esajasip pruvfîtitdlo avdlat agdlautigissait nuánârutigisínáusavait. pîaissumut misigingneĸataussumut Golgatame ĸissungmut napassumut nivíngartitaussumut Jesusip neriorssûtâ tupingnartumik erĸûtíneĸarumârpoĸ. (Lúkarse 23:43) ’Jehovap nâlangnarssusia, Gûtivta atarĸinarssusia’ takugssaujumârput puilassuitsoĸ nunalo panertoĸ piviussumik sivkilerpata, tagpîtsutdlo, tusilartut, tusiagtut oĸajuitsutdlo ajorungnaersíneĸarpata. pâratîsip erĸigsisimârfiussup nunarssuaĸ tamákerpago, ’lîuveĸ ugsigtut ivigartorumârpoĸ’, sôrdlo Edenip nautsîviane Noavdlo nalâne umiarssuarme iliortánguatsiartoĸ. pâratîsime ’ajortumik iliortoĸarnanilo aseruissoĸásángilaĸ’. — 1 Môrsase 1:29, 30; Isaia 11:6-9; 35:1-7; 65:25.

19. (a) Isaia 25:6-8 ĸanoĸ erĸûtíneĸarĸârpa? (b) ãmátaoĸ nuname inûjumârtugssat pivdlugit tamána ĸanoĸ erĸûtísava?

¹⁹ piviussumik pâratîseĸalernigssaĸ sujorĸutdlugo anersãkut pâratîseĸarnera Isaia 25:6-8-me agdlagsimassumit takuneĸarsínauvoĸ. sujuligtût tamána uvdlumíkut anersãkut erĸũpoĸ anersãkut ítumik pâratîseĸarnerane, Jehovap ínugtai ĸaerĸussaugamik ’ĸagssimiuârnermut’ píkunartumik nerissagssaĸarfiussumut. (nalerĸiuguk Hisĩkiale 37:1-6.) ugpernertik píssutigalugo nuánângârdlutigdlo erĸigsingârput, nâlagauvfiuvdlo pivdluarĸussíssutigssainik neriugissaĸangârput. (Rûmamiut 15:13) Isaia sujuligtûteĸarpoĸ imána: „atdlarterumârpailo [Jehovap] nâlagaussup ĸuvdlît kĩnane tamane ítut.“ tamána tupingnáinartumik erĸũpoĸ sivnerútut tanitaussut pivdlugit, Harmagedonip nagdliutíngíkatdlarnerane ’Babylonimit angisûmit’ aniguisíneĸarmata. tauvalo oĸautsit táukûssut sarĸúmersitat 7:17-ime atortíneĸarput píssutsimut pivdluarĸunartumut „amerdlangârtut“ uvdlumíkut atugãnut. ãmátaoĸ Esajasip oĸausê íssuarneĸarput ’nunamut nutâmut’ atatitdlugo, sarĸúmersitat 21:3, 4-me, tássane agdlagsimangmat: „takúsagigse Gûtip ineĸarfia inungnĩtoĸ . . . ĸuvdlîtdlo tamaisa issáinit atdlarterumârpai.“ ’nuname nutâme’ neriorssût nuáningârtoĸ tamána pâratîsime atulerserĸingneĸartugssame nuname minguiagaussume erĸûtíneĸarumârpoĸ.

20. suna pivdlugo Gûtip kivfai tamarmik píssutigssaĸardluarpat „neriugissaĸangâr“nigssamingnut?

²⁰ sivnerútunut tanitaussunut ilaussut, amerdlangârtut ilagalugit, píssutigssaĸardluarput „neriugissaĸangâr“nigssamingnut, Gûtip oĸausiata pruvfîtitigut oĸauserissaussup erĸũnera nuáningãrtoĸ tákumingne erssersíneĸarmat. neriugissamíkut pakatsisíneĸásángitdlat, Jehovavme neriorssûtai tupingnangârtut tamarmik piviussúngortíneĸariartuârumârput. taimáitumik „aulajaitsumik tugpatdliutigísagavtigik . . . neriugissagssaĸ sarĸangiússaĸ aulajangiú“tigo. — Rûmamiut 15:13; Eprîarit 6:18. (wD 15/2 84)

[Quppernerup ataani ilanngussaq]

uko erĸaimavigit?

□ Jesusip arĸa pivdlugo taineĸarsínaussut sût „neriugissaĸangâr“sínautípâtigut?

□ Jesusip akitsingârtitaunera ĸanoĸ ítûva Jehovap inigssísimaneranut sanigdliutdlugo?

□ Isaia kapitalit 34-ata suna takutípâ „uvdloĸ akiniaivfik“ Jehovamit pissugssaĸ pivdlugo?

□ Isaia kapitale 35 ãma Isaia 25:6-8 „pâratîse“ pivdlugo ĸanoĸ ilíniarfigisínauvavut?

[Qupp. 12-mi assiliartaq]

’uvdloĸ akiniaivfik tássauvoĸ Jehovamit’

[Qupp. 14-mi assiliartaq]

pâratîsimîtdlune anersãkut ítume angnikitdliornernit ássigĩngitsunit mãnákut inuiait erdloĸíssutigissáinit sernigssugauvoĸ