INTERNETIKKUT ATUAGAATEQARFIK Watchtower
INTERNETIKKUT ATUAGAATEQARFIK
Watchtower
Kalaallisut
  • BIIBILI
  • BIIBILILERSAARUTIT
  • ATAATSIMIINNERIT
  • w85 1/10 qupp. 7-10
  • kúnginik agdlagkanit mardlûssunit pâsíssutig-ssarsiniarnek

Immikkoortumi matumani isiginnaagassiaqanngilaq.

Ajoraluartumik isiginnaagassiap aanerani ajutoortoqarpoq.

  • kúnginik agdlagkanit mardlûssunit pâsíssutig-ssarsiniarnek
  • Napasuliaq Alapernaarsuiffik — 1985
  • Qulequtaaqqat
  • Tamatumunnga assingusut
  • iluarinángitsumik nalerĸiússineĸ
  • kúnge Salomonip nâlangnássusia
  • pruvfîtit erĸartorneĸarnere
  • kúnginik agdlagkat ãmalo akisuanere
  • Tikeraarneq pissarsiffiulluartoq
    Napasuliaq Alapernaarsuiffik — 1999
  • Eliasitut aalajaassavit?
    Napasuliaq Alapernaarsuiffik — 1997
  • Imminut pilliutigeriaannaanikkut ilumoorfiginninnikkullu maligassaq
    Napasuliaq Alapernaarsuiffik — 1997
  • Eliasip Guuti ilumoortoq qutsissisikkaa
    Napasuliaq Alapernaarsuiffik — 1998
Amerlanerusut takukkit
Napasuliaq Alapernaarsuiffik — 1985
w85 1/10 qupp. 7-10

kúnginik agdlagkanit mardlûssunit pâsíssutig-ssarsiniarnek

ILÃNE igdloĸarfingme perorsagauvfingmine Nazaretime oĸalugiarame, Jesus oĸauseĸarpoĸ tupâtdlangnartumik sákortûmik súniuteĸartunik. nazaretimiut erĸarsautigínguatsiarpât suna píssutiginerdlugo tássane tupingnartuliorsimángínera igdloĸarfingne avdlanisut amerdlatigissunik. tamatumúnga píssutaussumik navsuiáukamigit, Jesusip bîbilime oĸalugtuarineĸartut mardluk ássersûtigai. oĸausê mákũput:

„ilumut oĸarfigâvse: pruvfîte nunarĸataisa nuánarissaríngilât. ilumôrtumik oĸarfigâvse: Elia inûtitdlugo Israilíkúne uvigdlarnerit amerdlaĸaut, taimane ĸilak matusimangmat ukiut pingasut ĸáumatitdlo arfinigdlit, kângnerdlo angeĸingmat nuname tamarssuarme; táukuale ilãnut Elia autdlartitáungilaĸ, taimâgdlât Saravtamut Sîtûp erĸânĩtumut, uvigdlarnermut. Elîsalo inûtitdlugo Israilíkúne pupigsut amerdlaĸaut; táukuale ilãnik pupêrútoĸángilaĸ, Nâmât Sêriamio kisime pupêrúpoĸ.“ (Lúkarse 4:24-27) taima oĸariarmat, tusartai kamatsagput Jesusilo toĸúniardlugo. suna píssutigalugo taima sákortutigissumik periauseĸarpat?

aperĸúmut tamatumúnga akíssut naniniardlugo agdlagkane eprîarisûne ĸinerdlertariaĸarpugut Eliasilo Elisalo pivdlugit oĸalugtuat atuardlugit. kristumiut ukiune untritilingne sujugdlerne inûssut ãmátaoĸ tusartaisa jûtiussut agdlagkat táukua imait ilisimavdluarpait. ĸavsîtigut kristumiut bîbilimik agdlagtut pisimassut inuitdlo agdlagkane sujusingnerussúkut agdlagsimassune oĸalugtuarineĸartut íssuartarpait suna ardlât ersserĸigsarniardlugo, sôrdlo Jesus taineĸarêrsume taimailiortoĸ. tusartaisa íssuagaussut tamáko ernĩnaĸ ilisarissarpait pâsivdlugitdlo. Jesusip ajoĸersûtai iluamik pâsísaguvtigik, uvagútaoĸ íssuagaussut ilisarisínaussariaĸarpavut.

imáikame: agdlagkane eprîarisûne oĸalugtuarineĸartut ilisimavdluaruvtigik aitsât agdlagkane grîkerisûne agdlagsimassut pâsisínáusavavut. pruvfîtit Jesusip erĸartugaisa, Eliasip Elisavdlo, oĸalugtuagssartait kúnginik agdlagkane mardlûssune agdlagsimáput. agdlagkat táuko mardluk misigssoriartigik tamatuma ilumũssusia ersserĸigsarniardlugo, pâsiniardlugo agdlagkane táukunane agdlagsimassunik ilisimassaĸaráine agdlagkane grîkerisûne kristumiut agdlagsimassáine agdlagsimassunut itinerussumik ersserĸingnerussumigdlo pâsíssutigssînigssâ.

iluarinángitsumik nalerĸiússineĸ

sujugdlermik, suna píssutiginerdlugo nazaretimiut taima kamagtigaut Jesusip tupingnartuliat mardluk ukiut 900-t sivnerdlugit nalimik sujornagut Eliasip Elisavdlo suliarisimassait erĸartormagit? imáikame: nalunángitsumik Jesusip nazaretimiut nalerĸiúpai Israelíkúnut nâlagauvfingme avangnardlerme Israelime najugaĸartunut Eliasip Elisavdlo nalãne inûssunut, kúnginigdlo agdlagkat mardlûssut nâpertordlugit taimaníkut Israelíkut anersãkut ingerdlanerdliorput. Israelíkut ba’alisiortúngorêrsimáput Jehovavdlo pruvfîtiutitai malerssordlugit. Elias nunarĸatiminit ĸimârĸavoĸ uvigdlarnerup Zareptame nuname avdlamĩtume najugagdlup igdlusisingmane nerisitdlunilo. taimailinerane tupingnartuliorpoĸ tupingnartumik Jesusip erĸartugânik. (1 kúngit 17:17-24) Israel sule ba’alisiortunik inoĸangârpoĸ Elisap Syriame sákutûnut nâlagaussoĸ Na’aman pupêrutingmago. — 2 kúngit 5:8-14.

nazaretimiut nuánaríngilât jûtinut gûtipilugsiortúngorsimassunut taimanerssuaĸ inûsimassunut nalerĸiúneĸaramik. Jesus nalerĸiússinermigut erĸortumik oĸalugpa? taimáikunarpoĸ. sôrdlo Israelime Eliasip inûnera navianartorsiortoĸ, ãma mãna Jesusip inûnera navianartorsiorpoĸ, agdlagsimavoĸ ima: „tauva nâlagiartarfingmĩtut tamána tusaramíko tamarmik kamagtorssuángorput; nikuíputdlo, igdloĸarfingmitdlo anisitdlugo ĸáĸap igdloĸarfeĸarfingmik ivnânut pisípât nákartíkumavdlugo.“ Jehovavdle Jesus sernigâ, sôrdlo sujornatigut Elias sernigisimagâ. — Lúkarse 4:28-30.

kúnge Salomonip nâlangnássusia

tássûna ilâtigut takutíneĸarpoĸ ĸanoĸ kúnginik agdlagkane mardlûssune oĸalugtuarineĸartut Jesusip kristumiutdlo sujugdlît oĸausînut itinerussumik pâsíssutigssîssartut. tamána matumûnákútaoĸ takutíneĸarpoĸ. ĸáĸame oĸalûtsimine Jesusip tusartine kajumigsârpai nunap pînik pissariaĸartitamingnik piniarnermingne Jehova isumavdluarfigerĸuvdlugo. ilâtigut oĸarpoĸ: „sôrme atissat isumakulûtigaisigik? nuname naussut ilíniarfigisigik, ĸanoĸ naujartortartut: suliniarnatigdlo ĸivssissaríngitdlat. oĸarfigâvsile: Sâlumûlũnît nâlagaunerssûgaluartoĸ táukua ilãtut atitíneĸángilaĸ.“ (Matîuse 6:28, 29) suna pivdlugo Jesusip Salomon tamâne erĸartornerpâ?

tusartaisa jûtiussut suna píssutaussoĸ nalusimásángilât, Salomonip nâlangnássusia tusâmagamíko. kúnginik agdlagkane sujugdlerne (ãmátaoĸ nalunaerssûtigdlit áipáine) ersserĸingnerussumik agdlautigineĸarpoĸ. erĸaimasimásavât Salomonip inoĸutaisa nerissagssait uvdlormut imáitut: „ĸajûssat kôrit pingasunik ĸuligdlit imait ĸajûssiatdlo kôrit arfinilingnik ĸuligdlit imait, ugsigit puatdlarsagkat ĸulit ugsigitdlo mangiartitat mardlungnik ĸuligdlit savatdlo untritigdlit, tugtut oĸínínguitdlo tugtutdlo ugsiussat nerdleritdlo puatdlarsagkat kisínagit.“ (1 kúngit 4:22, 23) nerissagssarparujugssũput.

tamákua saniatigut kûltip Salomonimut ukiumut tikiútagkap oĸimáissuserai „talantit kûltiussut arfinilingnik untritigdlit arfinilingnigdlo ĸuligdlit arfinigdlitdlo [666-it]“, uvdlumíkut kûltip nalinga nâpertúsagáine krûninik 3.000.000.000-inik naligdlit. Salomonivdlo igdluata pínersautai tamarmik kûltimik sanâjúput. „sîlviussoĸángilaĸ, Sâlumûp uvdluine sîlve sugssarineĸángilaĸ.“ (1 kúngit 10:14, 21) Jesusip tamákunínga erĸaimangnilersingmatik, oĸariausiata píkunartortâ tusartaisa pâsinasuarpât.

avdla oĸalûserigamiuk Jesusip Salomon erĸartorpâ. agdlagkanik ilisimassut farisîaritdlo ilaisa piumavfigât nalunaerĸutiliornigssânik, Jesusivdle akivai: „kujatâta kúngia arnaĸ erĸartũssivingme sarĸúmerumârpoĸ erĸardlerît uko ilagalugit pitdlagagssautísavdlugitdlo, nunap isuanit aggerame Sâlumûp ilisimássusia tusariatordlugo; atale, mânĩpoĸ Sâlumûmit angnerussoĸ.“ (Matîuse 12:42) suna pivdlugo íssuaineĸ tamána ugperissarsiornerup tungâtigut pissortanut tusarnârtunut navêrsíssutauva sákortôĸ?

kúnginik agdlagkat sujugdlît imáinik ilisimangnigtûguvta, nalúsángilarput „kujatâta kúngia arnaĸ“ tássaussoĸ Sabap dronningia. nalunángitsumik arnauvoĸ atarĸinangârtoĸ, nâlagauvfingme pisũssutiligssuarme dronningiuvdlune. Salomonimut tikerârame „katerssarparujugssuarnik“ ilaĸarpoĸ, ûliamik tipigigsautaussumik akisungârtumik „kûltinigdlo amerdlasôrssuarnik ujarĸanigdlo erdlingnartunik“ nagsardlune. (1 kúngit 10:1, 2) nâlagauvfît ingmíkut nâlagkersuissuisa erĸigseĸatigîngnigssât kúngit autdlartitaisa sulíssutigigaluarpât. taimáitumik Sabap dronningia, kúngitut nâlagaussoĸ, nangminêrdlune Jerusalemimut ungasigsorssuarmĩtumut autdlarmat kúnge Salomon takujartordlugo nalingínáungilaĸ. suna pivdlugo taimailiorame?

kúnge Salomon pigigsârtûvoĸ, ãmátaordle Sabap dronningia pigigsârtûvoĸ. taimatut angalaorsimanaviángilaĸ kúnge pigigsârtoĸ takujartuínardlugo. Salomonile pigigsârtuínáungilaĸ, kisiáne „silarssûp kúngînit tamanit akitsivoĸ [tássa: angneruvoĸ] pisũssutsimigut ilisimássutsimigutdlo“. (1 kúngit 10:23) táuna silatûmik nâlagkersuissûtitdlugo „Jûtákutdlo Israîlíkutdlo terdligdlutik nunaĸarput nalingínaĸ vĩneĸutautime atâne fîgeĸutautimilo atâne, Dánimit Bêrsâpa tikitdlugo, Sâlumûp uvdlune tamaisa“. — 1 kúngit 4:25.

Salomonip ilisimássusia tusarumavdlugo Sabap dronningia aggerpoĸ. „[Jehovap] arĸa pivdlugo Sâlumûp tusâmassáussusia Ssîpap [Sabap] kúngiata arnap tusâmagamiuk nalorssitsârutinik ússeriartorpâ.“ Jerusalemimut apũkame Salomonimut „iserdlune oĸalugfigâ ũmámiugissaminik tamanik. Sâlumûvdlo nalunaiaivfigâ oĸausînik tamanik; oĸauseĸángilaĸ kúngimut issertorsimassumik, táussumúnga nalunaiautigíngisânik“. — 1 kúngit 10:1-3.

Jesusítaoĸ ’Jehovap arĸa pivdlugo’ nalingínáungitsumik ilisimássuseĸarpoĸ. tássaugame „Sâlumûmit angnerussoĸ“. (Lúkarse 11:31) Sabap dronningia, jûtiúngitsoĸ, ungasigsumut piuminaitsumik angalaorpoĸ nangmineĸ Salomon takusariartordlugo ilisimássusialo iluaĸutigiumavdlugo. taimaingmat tauva agdlagkanik ilisimassut farisîaritdlo „Sâlumûmit angnerussoĸ“ sâmingnîngmat pingârtitdlugo tusarnârtugssaugaluarpât. tusarnârumángitdlatdle. „kujatâta kúngia arnaĸ“ ilisimássutsimik Gûtip túniússânik táukunánga pingârtitsineruvoĸ.

pruvfîtit erĸartorneĸarnere

ukiune kúnginik agdlagkane sujugdlerne áipáinilo oĸalugtuarineĸartune nagguveĸatigît arĸaneĸ mardlûssut nâlagauvfiáne — kingusingnerussúkutdlo nâlagauvfingne avigsârsimassune Israelime Judamilo — nâlagkersuissut kúngiúput. taimaníkut Jehovap pruvfîtiutitai ínugtaisa akornáne suliniarĸigsârtarput. pruvfîtit ilagait nuimassut Elias Elisalo, erĸartorîgkavut. Jesusip Nazaretime táukunínga erĸartuinerata saniatigut agdlagkane grîkerisûne kristumiut agdlagáine avdlatigútaoĸ erĸartorneĸartarput.

kristumiunut eprîariussunut agdlagkamine apustile Paulusip agdlauserâ Gûtip kivfaisa sujornatigut inûssut ugperssusiat, ássersûtigalugulo agdlagpoĸ: „arnat toĸussortatik makítut tiguvait.“ (Eprîarit 11:35) ĸularnángitsumik erĸarsautigai Elias Elisalo tamarmik makititsisimassut. (1 kúngit 17:17-24; 2 kúngit 4:32-37) Jesusip avdlatut issíkoĸalernerane apustilîsa ilait pingasut „angingârssusianik issigingnârtûtitau“gamik, Jesus Moses Eliasilo oĸaloĸatigigai takuvât. (2 Pîtruse 1:16-18; Matîuse 17:1-9) suna píssutigalugo Elias pruvfîtinut kristumiut nalâta sujornatigut inûssunut Jesusimik nalunaiautigingnigtunut sivnîssûtitauva? kúnginik agdlagkane sujugdlerne oĸalugtuarineĸarnera atuarugko ugperssuseĸangârneralo Jehovamitdlo angingârtumik kivfarineĸarnera ilíniardlugit, pâsilísavat suna píssutaussoĸ.

taimáikaluartordle Elias inûvoĸ uvavtitut nalingínaussoĸ. pisimassoĸ kúnginik agdlagkane sujugdlerne oĸalugtuarineĸartoĸ avdla Jakobip íssuarpâ agdlagkame: „iluartup ĸínutâ ilungersorune kimigtoĸaoĸ. Elia inûvoĸ uvavtitut misigissaĸartartoĸ, ĸinuvdlunilo ĸínúmik siagdlerĸunago, nunalo siagdlíngilâ ukiut pingasut ĸáumatitdlo arfinigdlit. ãmalo ĸinuvoĸ, ĸilagdlo siagdlersitsivoĸ, nunavdlo inerititagssane naulersípai.“ — Jâko 5:16-18; 1 kúngit 17:1; 18:41-46.

kúnginik agdlagkat ãmalo akisuanere

agdlagkane grîkerisûne kristumiut agdlagáine erĸartorneĸartut avdlarpagssuit kúnginik agdlagkane mardlûssune akisuáput. Stefanusip kigdlisiuivfingme Sanhedrinime igsiassut jûtiussut erĸaisípai Salomonip Jehova Jerusalemime igdluliorâ. (apustilit suliait 7:47) sanaortorneĸ tamána kúnginik agdlagkane sujugdlerne ingmíkôrnersiordlugit agdlautigineĸarpoĸ. (1 kúngit 6:1-38) Jesusip arnaĸ Samariamĩtoĸ oĸaloĸatigingmane, arnap tupigusugdlune oĸarfigâ: „sôĸ Jûtiuvdlutit uvavnut ímiserĸusínauvit, uvangalo Samâriamiut ilagigãnga? Samâriamiúme Jûtine soĸutigineĸartángitdlat.“ (Juánase 4:9) suna píssutigalugo jûtit samariamiut peĸatigineĸ ajorpait? kúnginik agdlagkat áipáine oĸalugtuarineĸartume, inuiait táukua nagguvigissaisa navsuiarneĸarneráne, suna píssutaussoĸ ersserĸigsarneĸarpoĸ. — 2 kúngit 17:24-34.

bîbilip atuagartâne sarĸúmersitane agdlagkat ilagîngnut Tyatiramĩtunut agdlagaussut navêrsíssúmik sákortûmik imáitumik imaĸarput: „kisiáne agssuarâvkit arnaĸ Jisipîle ingminik pruvfîtiunerartoĸ ilagínaragko; táussuma kivfáka ajoĸersorpai támartitdlugitdlo arnauneĸarĸuvdlugit Gûtipilungnutdlo tuníssutinik nerissarĸuvdlugit.“ (sarĸúmersitat 2:20) Jesabel kinauva? Tyrusime ba’alisiortut palasertâta pania. sôrdlo kúnginik agdlagkane sujugdlerne oĸalugtũneĸartugut, Israelip kúngiata Akabip táuna nuliartârâ, Israelimilo dronningíngorpoĸ. uviminut nâlagauvdlune Israelime tunússisimassume ba’alisiorneĸ atulersípâ, palaserpagssuit ba’alisiortitsissut nunamut erĸutdlugit Jehovavdlo pruvfîtiutitai malerssordlugit. kîsa ajunârdlune toĸuvoĸ. — 1 kúngit 16:30-33; 18:13; 2 kúngit 9:30-34.

ilagîngne Tyatiramĩtune arnap Jesabelitut anersãkut píssuseĸartup ilagît súnerniánguatsiarpai kángunartuliornigssãnut Gûtivdlo inatsisainik uniorĸutitsinigssãnut. anersãkut píssuseĸarneĸ taima ítoĸ ilagîngne atũkungnaersíneĸartariaĸarpoĸ, sôrdlútaoĸ Jesabelíkut kinguâve inuiaĸatigîngne Israelíkúne pêrneĸartariaĸartut.

âp, agdlagkat eprîarisût pissariaĸartípavut agdlagkat grîkerisût kristumiut agdlagait pâsisínáusaguvtigik. erĸartorneĸartut angnikitsut ardlaligpagssuit pâsigssáusángíkaluarput tunuleĸutarissait agdlagkane eprîarisûne erĸartorneĸarsimángíkaluarunik. Jesusip kristumiutdlo sujugdlît, ãmátaoĸ jûtit oĸalugfigissartagaisa, ilisimavdluarpait. ivdlítaoĸ pivfigssaĸ pissariaĸartoĸ atoriaruk táukunatut ilisariniardlugit. taimailioruvit ’agdlagkat tamaisa Gûtip súnîneratigut isumagssarsiarititaussut ajoĸersûtauvdlutigdlo atortugssaussut’ iluaĸutigivdluarsínáusavatit. — 2 Timûtiuse 3:16, NW. (wD 15/8 85)

    Kalaallisut (1985-2025)
    Aniffissaq
    Iserfissaq
    • Kalaallisut
    • Ingerlateqqiguk
    • Inissiissutit
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Atuinermut piumasaqaatit
    • Paasissutissanik atueriaaseq
    • Nammineq inissitassat
    • JW.ORG
    • Iserfissaq
    Ingerlateqqiguk