XOOKIL 12
Tu chaʼaj u yáantaʼal tumen le Dios ku líiʼsaj óoloʼ
1, 2. ¿Baʼaxoʼob tu sen ilaj Elías u yúuchul teʼ kʼiin jeʼeloʼ?
ELÍASEʼ táan u bin u yáalkab yáanal le cháak le táan u bin u maas éeʼjochʼeʼental le kaʼanoʼ. Láayliʼ yaʼab u bin u kʼuchul tu kaajil Jezreeleʼ. Baʼaleʼ kex tsʼoʼok u yantal u jaʼabileʼ, maʼ kaʼanak áalkabiʼ tumen ‹Yuumtsileʼ tu tsʼáaj u muukʼ tiʼ›. Le muukʼ ku yuʼubikoʼ mix juntéen u yuʼub u yáax antaltiʼ. Tsʼoʼok tak u pʼatik paachil le tsíiminoʼob jíiltik u carro le rey Acaboʼ (xok 1 Reyes 18:46).
2 Beoraaʼ le profetaoʼ chéen tu juunal yaan yéetel yaʼab u bin u kʼuchul tak tuʼux ku bin. Chéen tukult bix u tsaʼayal tu yich u gotasil le cháak le táan u bin u yáalkaboʼ, maʼ xaaneʼ táan u sen tuukul tiʼ le baʼaxoʼob tu beetaj Jéeoba teʼ kʼiin jeʼeloʼ. U jaajileʼ le baʼaxoʼob úuchoʼ tu yeʼesaj chéen Jéeoba u jaajil Dios, yéetel máaxoʼob xan adorartik. Elíaseʼ tsʼoʼok u jach náachtal tiʼ u witsil le Carmelo yéetel tsʼoʼok u pʼáatal maʼ chíikaʼan u yilaʼal yoʼolal u sen kʼaʼamil le cháakoʼ; teʼ witsoʼ Jéeobaeʼ tu núukaj u payalchiʼ le profetaoʼ yéetel tu beetaj milagroʼob tu yeʼesoʼob chéen letiʼ u jaajil Dios. U cientosil u profetaʼob Baal kíimsaʼaboʼob ka tsʼoʼok u chíikpajal le sen tuus ku beetkoʼoboʼ. Ka tsʼoʼokeʼ Elíaseʼ payalchiʼinaj tiʼ Jéeoba utiaʼal ka u beet u kaʼa kʼáaxal jaʼ, tumen tsʼoʼok óoxpʼéel jaʼab yéetel táankuch joʼopʼok u muʼyaj u kaajil Israel yoʼolal le sen kʼiin ku beetkoʼ. ¡Ka joʼopʼ túun u kʼáaxal junpʼéel kʼaʼamkach jaʼ! (1 Rey. 18:18-45.)
3, 4. 1) Le táan u bin tak Jezreeloʼ, ¿baʼaxten tu tuklaj Elías yaan u yutstal le baʼaxoʼob ku yúuchloʼ? 2) ¿Baʼax kʼáatchiʼiloʼob ken k-il u núukil?
3 Le táan u bin u yáalkabtik Elías le 30 kilómetros yáanal le kʼaʼamkach cháak teʼ bej jach buulul tak Jezreeloʼ, maʼ xaaneʼ táan xan u tuklik yaan u yutstal le baʼaloʼob kʼaastak ku beetaʼaloʼ. Lelaʼ bey tu tukliloʼ tumen tsʼoʼok u kíimsaʼal u profetaʼob Baal. ¡Yaan túun wal u kʼexik baʼax ku beetik Acabeʼ! Le baʼaxoʼob tu yilaj u yúuchul tu witsil le Carmelooʼ unaj u péeksik kaʼach Acab utiaʼal u xuʼulul u adorartik Baal; utiaʼal u jáawal u chʼaʼpachtik le máaxoʼob adorartik Jéeobaoʼ yéetel u jetsʼkúuntik Jezabel, u yatanoʼ.
Elíaseʼ «bin áalkabil tak Jezreel ka kʼuch táanil tiʼ Acab»
4 Ken u yil máak yaan baʼax táan u káajal u bin maʼalobeʼ, u suukileʼ ku tuklik bey kun segueroʼ. Maʼ xaaneʼ k-tuklik yaan u bin u maas maʼalobtal le baʼax táan k-máansik ichil k-kuxtaloʼ, yéetel jeʼel tak k-tuklik yaan u láaj utstaleʼ. Maʼ jelaʼan wa bey úuchik u tuklik Elíasoʼ, tumen letiʼ «kaʼacheʼ juntúul máak jeʼex toʼoneʼ» (Sant. 5:17). Baʼaleʼ letiʼeʼ yaan u aktáantik kaʼach uláakʼ talamiloʼob. Maʼ sáam tiʼ leloʼ jach sajakchaji, lúub u yóol yéetel tu tsʼíiboltaj tak u kíimil. ¿Baʼax úuchi, yéetel bix áantaʼabik tumen Jéeoba utiaʼal u kaʼa muʼukʼaʼantal u fe yéetel maʼ u chʼaʼik saajkil? Koʼox ilik.
Úuch baʼaxoʼob maʼ táan kaʼach u páaʼtikiʼ
5. Le baʼaxoʼob úuch tu witsil Carmelooʼ, ¿tu péeksaj wa Acab u yeʼes tsiikil tiʼ Jéeoba, yéetel bix k-ojéeltik leloʼ?
5 Le ka kʼuch Acab tu palacioeʼ, ¿tu yeʼesaj wa tsʼoʼok u kʼexik bix u tuukul? Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Acabeʼ tu tsikbaltaj tiʼ x-Jezabel tuláakal le baʼax kaʼach tu beetaj Elías yéetel bix úuchik u xotik u kaal tuláakal u [profetaʼob] Baal[oʼ]» (1 Rey. 19:1). Jeʼex k-ilkoʼ Acabeʼ maʼ tu chʼaʼchiʼitaj junpuliʼ u kʼaabaʼ Diosiʼ. Jeʼex juntúul máax maʼ tu creertik wa yaan Jéeobaeʼ, Acabeʼ tu yaʼaleʼ le jakʼbeʼen baʼaloʼob úuchoʼ Elías beete. Le reyaʼ maʼ tu kanaj u yeʼes tsiikil tiʼ Jéeobaiʼ. ¿Baʼax túun tu beetaj Jezabel utiaʼal u sutik u jeel le baʼax tu beetaj Elíasoʼ?
6. ¿Baʼax tu túuxtaj Jezabel aʼalbil tiʼ Elías, yéetel baʼax tu yóotaj u yaʼal yéetel leloʼ?
6 ¡Jezabeleʼ jach pʼuʼuji! Le oʼolal tu túuxtaj aʼalbil tiʼ Elías: «Ka u chichich jatsʼenoʼob le [diosoʼob] wa sáamal walkilaʼ maʼ in beet tiʼ teech le baʼax ta beetaj tiʼ le [profetaʼoboʼ]» (1 Rey. 19:2). ¡Jach túun kʼaas le bix úuchik u yaʼalaʼal tiʼ Elías yaan u kíimsaʼaloʼ! Jezabeleʼ tu yaʼaleʼ wa maʼ tu béeytal u sutik u jeel le baʼax beetaʼab tiʼ u profetaʼob Baaloʼ, letiʼ unaj u kíimsaʼal. Chéen tukult bix úuchik u yuʼubikuba Elías le ka aʼalaʼabtiʼ le baʼax tu yaʼalaj le reinaoʼ. Letiʼeʼ táan kaʼach u jeʼelel yéetel táan u máansik le kʼaʼamkach cháak tiʼ junpʼéel chan naj tu kaajil Jezreel le ka ajsaʼab utiaʼal u yaʼalaʼaltiʼ le baʼaxoʼob kʼaastak túuxtaʼab aʼalbiltiʼ tumen Jezabeloʼ. ¿Baʼax tu beetaj le ka tu yuʼubaj le baʼax aʼalaʼabtiʼoʼ?
Jach sajakchaj yéetel lúub u yóol
7. ¿Bix tu yuʼubiluba yéetel baʼax tu beetaj Elías yoʼolal le baʼax tu yaʼalaj Jezabeloʼ?
7 Wa Elías tu tuklaj taʼaytak u xuʼulul u adorartaʼal Baaleʼ, maʼ xáanchaj ka tu tsʼáaj cuenta maʼ bey kun úuchloʼ. Le baʼaxoʼob tsikbaltaʼab tiʼ Jezabeloʼ maʼ tu beetaj u kʼexik bix u tuukuliʼ. Yaʼab profetaʼob tsʼoʼok u túuxtik kíimsbil, yéetel beoraaʼ tsʼoʼok u yaʼalik yaan u kíimsik Elías. ¿Bix túun tu yuʼubiluba Elías yoʼolal leloʼ? Tu chʼaʼ saajkil yéetel púutsʼ utiaʼal «u jechik le kíimiloʼ». Maʼ xaaneʼ joʼopʼ u máansik tu tuukul bix kun beetbil u muʼyaj yéetel bix kun kíimsbil tumen Jezabel. Wa bey úuchikoʼ, maʼ jelaʼan úuchik u sajaktaliʼ (1 Rey. 18:4; 19:3).
Wa maʼ k-kʼáat sajaktaleʼ, maʼ unaj k-sen tuukul tiʼ le baʼaxoʼob kʼaastak jeʼel u yúuchultoʼonoʼ
8. 1) ¿Tiʼ baʼax chíikaʼan le baʼax úuch tiʼ Pedro yéetel le baʼax úuch tiʼ Elíasoʼ? 2) ¿Baʼax ku kaʼansiktoʼon le baʼax úuch tiʼ Elías yéetel tiʼ Pedrooʼ?
8 Elíaseʼ chéen juntúul tiʼ le máaxoʼob meyajt Dios tu chʼaʼajoʼob saajkiloʼ. Ka máan yaʼab jaʼaboʼobeʼ óoliʼ bey xan úuchik tiʼ apóstol Pedrooʼ. Juntéenjeak le ka aʼalaʼabtiʼ tumen Jesús ka xíimbalnak yóokʼol le kʼáaʼnáaboʼ, Pedroeʼ «le ka tu yuʼubaj jach kʼaʼam le iikʼoʼ» sajakchajeʼ ka joʼopʼ u buulul (xok Mateo 14:30). Le baʼaxoʼob úuch tiʼ Elías yéetel tiʼ Pedrooʼ yaan baʼax ku kaʼansiktoʼon. Wa maʼ k-kʼáat sajaktaleʼ maʼ unaj k-sen tuukul tiʼ le baʼaloʼob kʼaastak jeʼel u yúuchultoʼonoʼ, mantatsʼ unaj k-tuukul tiʼ Jéeoba le máax kanáantkoʼon yéetel tsʼáaiktoʼon muukʼoʼ.
‹¡Way ku xuʼululeʼ!›
9. Tsol bix úuchik u púutsʼul Elías yéetel bix úuchik wal u yuʼubikubaeʼ.
9 Yoʼolal u saajkileʼ, Elíaseʼ tu yáalkabtaj 150 kilómetros noojol chikʼin tak ka kʼuch tu kaajil Beerseba; le kaajaʼ tiʼ yaan tu jáalil u luʼumil Judaeʼ. Teʼeloʼ tu pʼataj u palitsil ka bin chéen tu juunal teʼ desiertooʼ. Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ Elíaseʼ «xíimbalnaj buul kʼiin». Máans ta tuukul bix káajik u bin le táan u píikʼiloʼ, maʼ xaaneʼ mix baʼal tu bisaj utiaʼal u jaante mix uláakʼ baʼaxoʼob jeʼel u kʼaʼabéettal tiʼeʼ. Tumen lubaʼan u yóol yéetel saajkeʼ, letiʼeʼ jach istikyaj u bin teʼ desierto yáanal le jach choko Kʼiinoʼ. Jeʼex u bin u tʼúubul le Kʼiinoʼ yéetel u chakjomeʼental le kaʼanoʼ, bey xan u bin u yuʼubik Elías minaʼan u muukʼ. Tumen jach kaʼanaʼaneʼ, kulaj yáanal junkúul chan cheʼ óoliʼ minaʼan u leʼ, lelaʼ chéen letiʼe tuʼux jeʼel u páajtal kaʼach u chan kaxtik boʼoyoʼ (1 Rey. 19:4).
10, 11. 1) ¿Baʼax tu kʼáataj Elías tiʼ Jéeoba ich payalchiʼ? 2) Yéetel u yáantaj le tekstoʼoboʼ, tsol bix úuchik u yuʼubikuba uláakʼ máaxoʼob lúub u yóoloʼob.
10 Tumen maʼ tu kaxtik baʼax u beeteʼ, Elíaseʼ payalchiʼinaj tiʼ Jéeobaeʼ ka tak tu yaʼalaj ka luʼsaʼak u kuxtal. Letiʼeʼ tu yaʼalaj: «Teneʼ maʼ [maas] maʼaloben tiʼ in taataʼobiʼ». Letiʼeʼ u yojel kaʼacheʼ u yúuchben láakʼtsiloʼobeʼ úuch suunakoʼob luʼumil teʼ muknaloʼ yéetel maʼ tu páajtal u yáantkoʼob mix máak (Ecl. 9:10). Elíaseʼ tu yuʼubaj maʼ tu páajtal u beetik mix baʼal. Le oʼolal bakáan tu tsʼíiboltaj ka luʼsaʼak u kuxtal, ka túun tu yaʼalaj yéetel yaj óolal: ‹¡Way ku xuʼululeʼ!›.
11 ¿Unaj wa u jaʼakʼal k-óol k-ojéeltik jach lúub u yóol juntúul máax meyajtik Dios? Maʼ unajiʼ. Teʼ Bibliaoʼ ku yúuchul tʼaan tiʼ xiiboʼob yéetel koʼoleloʼob chúukpaj u yóol u meyajtoʼob Dios jach lúub u yóoloʼob yéetel taakchaj tak u kíimloʼob. Ichiloʼobeʼ táakaʼan Rebeca, Jacob, Moisés yéetel Job (Gén. 25:22; 37:35; Núm. 11:13-15; Job 14:13).
12. Wa yaan kʼiin ku lúubul a wóoleʼ, ¿bix jeʼel a beetik jeʼex Elíaseʼ?
12 Bejlaʼeʼ kuxaʼanoʼon tiʼ «yaayaj kʼiinoʼob yéetel istikyaj ken u máansil u kuxtal máak», le oʼolal yaʼab máak, tak máaxoʼob meyajtik Dioseʼ yaan kʼiin ku lúubul u yóoloʼob (2 Tim. 3:1). Wa ka wuʼuyik jach talam baʼax ka máansikeʼ, beet jeʼex Elíaseʼ: jach tsol tiʼ Jéeoba ich payalchiʼ bix a wuʼuyikaba. Maʼ u tuʼubultecheʼ letiʼ le «Dios mantatsʼ ku líiʼsaj óoloʼ» (xok 2 Corintoiloʼob 1:3, 4). ¿Bix úuchik u líiʼsik u yóol Elías?
Jéeobaeʼ tu kanáantaj u profeta
13, 14. 1) ¿Baʼax tu beetaj le ángel utiaʼal u yeʼesik Jéeobaeʼ jach taak u yáantik u profeta lubaʼan u yóoloʼ? 2) ¿Baʼaxten ku líiʼsik k-óol k-ojéeltik Jéeobaeʼ maas u kʼaj óoloʼon yéetel u yojel yaan baʼax maʼ tu páajtal k-beetik?
13 ¿Tukult bix wal tu yuʼubiluba Jéeoba le ka tu yilaj desde teʼ kaʼan bix peklik u profeta yáanal le chan cheʼ táan u sen kʼáat óoltik ka luʼsaʼak u kuxtaloʼ? Ka tsʼoʼok u tʼúubul u wenel Elíaseʼ, Jéeobaeʼ tu túuxtaj juntúul ángel tu yiknal. Tu chaambel ajsaj ka tu yaʼalajtiʼ: «Líikʼen, jaanen». Elías túuneʼ líikʼeʼ ka jaani, tumen le angeloʼ tu taasaj choko waaj yéetel jaʼ tiʼ. ¿Kʼaʼaj wa tiʼ Elías u tsʼáaik u diosboʼotikil tiʼ le angeloʼ? Le Bibliaoʼ chéen ku yaʼalik jaani, ukʼulnaji ka chilaj wenel tu kaʼatéen. Maʼ xaaneʼ jach minaʼan mix u yóol utiaʼal u tʼaan kaʼachi. Jeʼel bixakeʼ, le angeloʼ tu kaʼa ajsaj Elías le táan u taal u píikʼiloʼ, ka tu yaʼalajtiʼ: «Líikʼen, jaanen». Tsʼoʼoleʼ ka tu yaʼalaj xan tiʼ: «Tumen yaʼab ku bineltik a xíimbal» (1 Rey. 19:5-7).
14 Yoʼolal le naʼat tsʼaʼan tiʼ le ángel tumen Diosoʼ, béeychaj u yojéeltik tuʼux ku bin kaʼach Elías. Tsʼoʼoleʼ u yojel xan jach náach le tuʼux ku binoʼ yéetel maʼ kun béeytal u kʼuchul wa maʼ tu yáantaʼal. ¿Máasaʼ ku líiʼsik k-óol k-ojéeltik táan k-meyajtik juntúul Dios maas u yojel baʼax k-kʼáat beete yéetel baʼax maʼ tu páajtal k-beetik t-juunal? (Xok Salmo 103:13, 14.) ¿Bix úuchik u yáantaʼal Elías tumen le baʼax tu jaantoʼ?
15, 16. 1) ¿Bix úuchik u yáantaʼal Elías tumen le baʼax túuxtaʼabtiʼ u jaant tumen Jéeobaoʼ? 2) ¿Baʼaxten unaj k-ilik nojoch baʼal le bix u tséentik Jéeoba le máaxoʼob meyajtik bejlaʼoʼ?
15 Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Elíaseʼ líikʼeʼ, jaani ka ukʼulnaji. Le janaloʼ tu tsʼáaj muukʼ tiʼ utiaʼal u xíimbal cuarenta kʼiinoʼob yéetel cuarenta áakʼaboʼob tak ka kʼuch Horeb, u wits [Dios]» (1 Rey. 19:8). Elíaseʼ ayunarnaj xan cuarenta kʼiinoʼob yéetel cuarenta áakʼaboʼob jeʼex tu beetil Moisés kex seiscientos jaʼaboʼob táanil tiʼ letiʼeʼ, jeʼex xan tu beetil Jesús ka máan kex mil jaʼaboʼobeʼ (Éxo. 34:28; Luc. 4:1, 2). Le janal túuxtaʼab tiʼ tumen Diosoʼ maʼ tu luʼsaj tuláakal le talamiloʼob yaantiʼoʼ, baʼaleʼ le áant utiaʼal maʼ u kíimil. Máans ta tuukul bix istikyajil u xíimbal teʼ desierto le profeta tsʼoʼok u yantal u jaʼabiloʼ, lelaʼ bey tu beetil sáamsamal, tak ka tu chukaj óoliʼ junpʼéel mes yéetel táankuch.
16 Jéeobaeʼ láayliʼ ku kanáantik le máaxoʼob meyajtik bejlaʼoʼ, baʼaleʼ maʼ yéetel janal jeʼex le tu tsʼáaj tiʼ Elíasoʼ, baʼaxeʼ yéetel junpʼéel baʼax maas jach ku yáantaj: kaʼansaj ku keʼetel yéetel janal (Mat. 4:4). Ken k-xok le Biblia yéetel le jóoʼsaʼaniloʼob ku tʼaanoʼob tiʼ Diosoʼ ku muʼukʼaʼantal k-fe yéetel k-maas náatsʼal tu yiknal. Le janal beyaʼ maʼ ken u luʼs tuláakal le talamiloʼob yaantoʼonoʼ, baʼaleʼ yaan u yáantkoʼon k-aktáant le nukuch talamiloʼob táan k-máansikoʼ. Yéetel leloʼ yaan u beetik u yantaltoʼon le «kuxtal minaʼan u xuuloʼ» (Juan 17:3).
17. ¿Tuʼux kʼuch Elías, yéetel baʼaxoʼob uchaʼan teʼeloʼ?
17 Elíaseʼ tu xíimbaltaj kex 320 kilómetros tak ka kʼuch tu witsil Horeb. Teʼ witsaʼ yaʼab baʼaloʼob jatsʼutstak uchaʼaniʼ, jeʼex le ka tu beetaj Jéeoba u tʼaʼanal Moisés tumen juntúul ángel tu chúumukil junkúul chan cheʼ ku tóochʼbal u kʼáakʼiloʼ. Ka máan jaʼaboʼobeʼ tiʼ tu beetaj u núuptʼaanil le Ley yéetel le israelitaʼoboʼ. Beoraaʼ tiʼ u taʼakmuba Elías tiʼ junpʼéel áaktuneʼ.
Jéeobaeʼ tu líiʼsaj u yóol yéetel tu tsʼáaj muukʼ tiʼ u profeta
18, 19. 1) ¿Baʼax tu kʼáataj le ángel tiʼ Elíasoʼ, yéetel baʼax tu núukaj le profetaoʼ? 2) ¿Baʼax óoxpʼéel baʼaloʼob beet u lúubul u yóol Elías?
18 Le tiaʼan Elías tu witsil Horeboʼ, Jéeobaeʼ «tu tʼanaj» yéetel u yáantaj juntúul ángel utiaʼal u kʼáatik tiʼ: «¿Elías, baʼax ka beetik wayeʼ?». Letiʼeʼ maʼ kʼeʼey le ka kʼáataʼabtiʼ leloʼ, le beetik káaj u yaʼalik jach bix u yuʼubikuba. Letiʼeʼ tu yaʼalaj: «Jach in pʼeek baʼax ku beetaʼal tiʼ teech Yuumtsil, [Dios] tiʼ máax yaan tuláakal páajtalil, tumen le israelitaʼob[oʼ] tsʼoʼok u xúumpʼattikoʼob a núuptʼaan yéetel tsʼoʼok u juʼujuʼutikoʼob u múultunil a [adorartaʼal], tsʼoʼok u kíimskoʼob chʼaʼachʼakbil a [profetaʼob]. Chéen teen pʼaatlen, táan xan u kaxtikenoʼob utiaʼal u kíimskenoʼob» (1 Rey. 19:9, 10). Le baʼaxoʼob tu yaʼalaj Elíasoʼ tu yeʼesaj óoxpʼéel baʼax oʼolal lubaʼan u yóol.
19 Yáaxeʼ, Elíaseʼ tu yuʼubaj bey chéen kunel tuláakal le meyaj tsʼoʼok u beetkoʼ. Kex tsʼoʼok u máan yaʼab jaʼaboʼob chúukpajak u yóol u meyajt Jéeoba, u nojbeʼenkúunt u kʼaabaʼ Dios yéetel chéen letiʼ ku adorartikeʼ, beoraaʼ tu yileʼ táan u bin u maas kʼastal tuláakal. Le máakoʼoboʼ láayliʼ minaʼan u fejoʼobeʼ, maʼ tu yuʼubikoʼob tʼaan yéetel táan u bin u maas yaʼabtal le maʼ jaajil adoracionoʼ. U kaʼapʼéeleʼ, Elíaseʼ ku yuʼubik chéen letiʼ táan kaʼach u meyajtik Dios. Letiʼeʼ tu yaʼalaj: «Chéen teen pʼaatlen». Yéetel lelaʼ tu yóotaj u yaʼal bey mix máak uláakʼ meyajtik Jéeoba tu luʼumil Israeleʼ. U yóoxpʼéeleʼ, tu chʼaʼaj saajkil. Tsʼoʼok u kíimsaʼal yaʼab tiʼ u yéet profetaʼob yéetel u yojel letiʼ ku seguer. Maʼ xaaneʼ maʼ chéen chʼaʼabil tu yaʼalil Elías bix u yuʼubikubaiʼ, baʼaleʼ tu yeʼesaj kabal u yóol yéetel maʼ suʼlakchaj u tsʼáa u yojéelt Jéeoba le bix u yuʼubikubaoʼ. Úuchik u jeʼik u puksiʼikʼal ich payalchiʼeʼ, tu kaʼansaj tiʼ le máaxoʼob meyajtik Dios bix unaj u beetkoʼob xanoʼ (Sal. 62:8).
20, 21. 1) Tsol baʼaxoʼob úuch le tiaʼan kaʼach Elías teʼ tu jool le áaktun yaan tu witsil Horeboʼ 2) ¿Baʼax tu kanaj Elías yoʼolal le nojoch páajtalil tu yeʼesaj Jéeobaoʼ?
20 ¿Bix áantaʼabik Elías tumen Jéeoba utiaʼal u jáawal u sajaktal yéetel u chiʼichnaktal? Le angeloʼ tu yaʼalajtiʼ ka pʼáatak waʼatalil tu yookbal le áaktunoʼ. Letiʼeʼ tu beetaj le baʼax aʼalaʼabtiʼoʼ, kex maʼ u yojel baʼax kun úuchuliʼ. ¡Ka káaj túun junpʼéel jach kʼaʼamkach iikʼ! Jach kʼaʼam wal úuchik u xóobeʼ, tumen tu kaʼakachaj le nukuch cheʼoboʼ yéetel tu buʼubujaj le nukuch tuunichoʼoboʼ. Le táan le kʼaʼamkach iikʼoʼ, máans ta tuukul bix u pixik u yich Elías yéetel u chich machik le nookʼ aal yaantiʼ beetaʼan yéetel u tsoʼotsel baʼalcheʼoʼ. Tsʼoʼoleʼ le luʼumoʼ joʼopʼ u tíitkuba, le beetik tu kaxtaj tuʼux u machkuba utiaʼal maʼ u lúubul. Le táant u tsʼoʼokol u tíitkuba le luʼum teʼeloʼ, tóochʼbanaj junpʼéel nojoch kʼáakʼ tu beetaj u yokol Elías teʼ áaktun utiaʼal u taʼakikubaoʼ (1 Rey. 19:11, 12).
Tiʼ Jéeobaeʼ meyajnaj u nojoch páajtalil utiaʼal u líiʼsik u yóol yéetel u tsʼáaik muukʼ tiʼ Elías
21 Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ, Jéeobaeʼ minaʼan kaʼach ichil cada junpʼéel tiʼ le jakʼ óol baʼaloʼob tu yilaj Elíasoʼ. Letiʼeʼ u yojel kaʼacheʼ Jéeobaeʼ letiʼ u jaajil Dios yéetel maʼ jeʼex le beetbil dios Baaloʼ; le máaxoʼob adorartik kaʼach Baaloʼ tusaʼanoʼob, le oʼolal ku yaʼalikoʼob letiʼ ken u taas le cháakoʼ. Jéeoba tsʼáa muukʼ tiʼ tuláakal le baʼaxoʼob u beetmoʼ; le muukʼ yaantiʼoʼ jach táaj minaʼan u xuul le oʼolal letiʼeʼ maʼ tu páajtal u yantal ichil le baʼaxoʼob u beetmoʼ. ¡Tak le kaʼanoʼoboʼ chichan utiaʼal u kajtal Diosiʼ! (1 Rey. 8:27.) ¿Bix áantaʼabik Elías tumen tuláakal le baʼax úuchoʼ? Kʼaʼajaktoʼoneʼ letiʼ kaʼacheʼ táan u kíimil yéetel saajkil. Baʼaleʼ pʼáat maʼ sajak tiʼ Acab yéetel tiʼ Jezabeliʼ, tumen u yojel tu yéeteleʼ tiʼ yaan Jéeoba, le Dios yaan tuláakal páajtalil tiʼoʼ (xok Salmo 118:6).
22. 1) Le «juum bey kabal tʼaan[oʼ]», ¿bix tu yeʼesil tiʼ Elías Dioseʼ ku chʼaʼik en cuentail le máaxoʼob meyajtikoʼ? 2) Maʼ xaaneʼ, ¿tiʼ máax u taal le «juum bey kabal tʼaan» tu yuʼubaj Elíasoʼ? (Ilawil le tsolajiloʼ.)
22 Le ka tsʼoʼok u máan le kʼáakʼoʼ, pʼáat jejetsʼkil tuláakal, tsʼoʼoleʼ Elíaseʼ tu yuʼubaj «junpʼéel juum bey kabal tʼaan» táan u yaʼaliktiʼ ka u yaʼal jach bix u yuʼubikuba. Letiʼ túuneʼ bey tu kaʼa beetiloʼ.a Maʼ xaaneʼ leloʼ tu beetaj u líikʼil u yóol. Baʼaleʼ maas wal líikʼ u yóol yoʼolal le uláakʼ baʼax aʼalaʼabtiʼ tumen le «juum bey kabal tʼaan[oʼ]». Jéeobaeʼ tu tsʼáaj u yojéelt jach ku chʼaʼik en cuenta cada juntúul tiʼ le máaxoʼob meyajtikoʼ. ¿Bix tu beetil? Tu beetaj le ka tu tsʼáaj u yojéelt jach bix ken u xuʼulsil tiʼ le máaxoʼob adorartik Baal tu luʼumil Israeloʼ. Jeʼex túun k-ilkoʼ maʼ chéen kunelchaj le meyaj tu beetaj Elíasoʼ, tumen Jéeobaeʼ tu jach béeykuntaj le baʼax u tukultmaj tu contra le maʼ jaajil adoracionoʼ. Tsʼoʼoleʼ Jéeobaeʼ u kʼáat ka seguernak u beetik u profetail Elías, le oʼolal tu tsʼáajtiʼ junpʼéel túumben meyaj yéetel tu yaʼalajtiʼ jach bix ken u beetil (1 Rey. 19:12-17).
23. ¿Baʼax kaʼapʼéel baʼaloʼob tu beetaj Jéeoba utiaʼal u beetik u xuʼulul u tuklik Elías chéen letiʼ meyajtik?
23 ¿Baʼax kaʼapʼéel baʼaloʼob tu beetaj Jéeoba utiaʼal u xuʼulul u tuklik Elías chéen letiʼ meyajtik? Yáaxeʼ tu yaʼalajtiʼ ka u tsʼáa Eliseo u beet u profetail, tumen letiʼ kun jeelintik ken máanak kʼiin. Le táankelem máakaʼ tu láakʼintaj yéetel tu yáantaj Elías ichil wa jaypʼéel jaʼaboʼob. ¡Jach túun maʼalob úuchik u tsʼaʼabal máax áantik! U kaʼapʼéeleʼ Jéeobaeʼ tu tsʼáaj u yojéelt le baʼax jach maʼalobaʼ: «Yaan in pʼatik tu kaajil Israel siete mil máakoʼob mix juntéen xolakoʼob tu táan Baal, mix xan u tsʼuʼutsʼoʼobiʼ» (1 Rey. 19:18). Jeʼex k-ilkoʼ, maʼ chéen Elías jach chúukaʼan u yóol kaʼach tiʼ Diosiʼ. Maʼ xaaneʼ jach líikʼ u yóol le ka tu yojéeltaj yaan u milesil máaxoʼob meyajtik Jéeoba maʼ u yóot u adorartoʼob Baaliʼ. Le oʼolal mantatsʼ chúukpaj u yóol Elías u meyajt Dios, utiaʼal u yeʼesiktiʼob bix unaj xan u beetkoʼob teʼ talam kʼiinoʼob ku máanskoʼoboʼ. Elíaseʼ jach líikʼ u yóol yoʼolal le baʼaxoʼob tu túuxtaj Jéeoba aʼalbiltiʼ tumen le angeloʼ.
Wa k-ilik le baʼaxoʼob ku yaʼalik le Biblia bey u «kabal tʼaan» Jéeobaeʼ, yaan k-chaʼik u nuʼuktikoʼon bejlaʼeʼ
24, 25. 1) ¿Bix k-uʼuyik u «kabal tʼaan» Jéeoba teʼ kʼiinoʼobaʼ? 2) ¿Baʼaxten k-aʼalik Elíaseʼ tu chaʼaj u líiʼsaʼal u yóol tumen Jéeoba?
24 Jeʼex Elíaseʼ jach ku jaʼakʼal k-óol ken k-il bukaʼaj u muukʼ tuláakal le baʼaxoʼob u beetmaj Jéeobaoʼ. Leloʼobaʼ ku chíikbeskoʼob le nojoch páajtalil yaan tiʼ Jéeobaoʼ (Rom. 1:20). Tiʼ letiʼeʼ láayliʼ ku meyaj u nojoch páajtalil utiaʼal u yáantik le máaxoʼob meyajtik yéetel chúukaʼan óolaloʼ (2 Cró. 16:9). Baʼaleʼ k-maas k-kʼaj óoltik Jéeoba ken k-xok u Tʼaan, le Bibliaoʼ (xok Isaías 30:21). Bejlaʼeʼ le baʼax ku kaʼansik le Bibliaoʼ bey jeʼex le «kabal tʼaan» ku meyaj tiʼ Jéeoba utiaʼal u nuʼuktikoʼon, u tsoliktoʼon u nuʼuk, u líiʼsik k-óol yéetel u yaʼaliktoʼon jach u yaabiltmoʼonoʼ.
25 ¿Tu chaʼaj wa túun u líiʼsaʼal u yóol Elías tumen Jéeoba teʼ tu witsil Horeboʼ? Tu chaʼaj. Letiʼeʼ tu séebaʼanil líikʼ u yóol u kaʼa meyajt Dios yéetel maʼ tu chʼaʼaj saajkil u yaʼal baʼax kun úuchul tiʼ le máaxoʼob adorartik Baaloʼ. Wa k-tsʼáaik xan ichil k-puksiʼikʼal le baʼaxoʼob ku yaʼalik Diosoʼ yaan «u líiʼsaʼal k-óol tumen le Kiliʼich Tsʼíiboʼoboʼ», yéetel yaan u yantaltoʼon junpʼéel fe jeʼex le anchaj tiʼ Elíasoʼ (Rom. 15:4).
a Le «juum bey kabal tʼaan[oʼ]», maʼ xaaneʼ taal láayliʼ tiʼ le ángel túuxtaʼab tumen Jéeoba u bis le kʼuben tʼaan tiʼ Elíasoʼ, lelaʼ bey k-aʼalikoʼ tumen 1 Reyes 19:9 ku yaʼalik: «Yuumtsileʼ tu tʼanaj ka tu yaʼalaj tiʼ». Le versículo 15 bey xan u yaʼalikoʼ. Lelaʼ ku kʼaʼajsiktoʼon le ángel tu túuxtaj Jéeoba utiaʼal u nuʼuktik u kaajil Israel teʼ desiertooʼ, yéetel tu yaʼalaj tu yoʼolal: «Letiʼeʼ ku meyaj tin kʼaabaʼ» (Éxo. 23:21). Kex maʼ tu páajtal k-aʼalik wa jach tu jaajil beyoʼ, k-ojleʼ táanil tiʼ u síijil Jesús way Luʼumeʼ letiʼeʼ meyajnaj bey «le Tʼaanoʼ» tumen maases letiʼ túuxtaʼab u bis u tʼaan Jéeoba tiʼ le máaxoʼob meyajtikoʼ (Juan 1:1).