U referenciailoʼob le muchʼtáambal Kuxtal yéetel Meyaj jeʼex Cristoeʼ
4-10 TIʼ MARZO
JATSʼUTS BAʼALOʼOB K-KANIK TEʼ BIBLIAOʼ | ROMAILOʼOB 12-14
«¿Bix jeʼel k-eʼesik yaabilaj jeʼex Jesuseʼ?»
(Ro 12:10)
it-1-S t.j. 429
Yaabilaj
Tuláakal le máaxoʼob meyajtik Jéeobaoʼ unaj u yaabiltikubaʼob (ich griegoeʼ fi·la·del·fí a, lelaʼ u kʼáat u yaʼal «a yaabiltik juntúul máax jach a sukuʼun»). (Ro 12:10; Heb 13:1; ilawil xan 1Pe 3:8). Bey xan le yaabilaj unaj u yeʼesaʼal ichil le múuchʼuliloʼ, beyoʼ yaan u maas jatsʼutstal le bix u biskuba le sukuʼunoʼoboʼ, yaan u pʼáatloʼob junmúuchʼ yéetel yaan u biskubaʼob bey láakʼtsiloʼobeʼ. Kex le sukuʼunoʼob táan u yeʼeskoʼob le yaabilajaʼ ku líiʼsaʼal u yóoloʼob utiaʼal ka seguernak u maas eʼeskoʼob (1Te 4:9, 10).
Le tʼaan ich griego fi·lo stor·gosoʼ u kʼáat u yaʼal «juntúul máak yaan u yaabilaj», lelaʼ ku meyaj utiaʼal u yúuchul tʼaan tiʼ kaʼatúul máakoʼob jach maʼalob bix u biskubaʼob. U jaats tiʼ le tʼaanaʼ stér gō, lelaʼ yaʼab u meyaj utiaʼal u yúuchul tʼaan tiʼ le yaabilaj yaan ichil le láakʼtsiloʼoboʼ. Apóstol Pabloeʼ tu líiʼsaj u yóol le sukuʼunoʼob utiaʼal ka u yeʼesoʼob le yaabilajaʼ (Ro 12:10). Letiʼeʼ tu yaʼalaj xaneʼ tu tsʼook kʼiinoʼobeʼ le máakoʼoboʼ «yaan u pʼáatal minaʼan u yaabilajoʼob» (ich griegoeʼ á stor·goi) yéetel yaan u náajmatik u kíimsaʼaloʼob (2Ti 3:3; Ro 1:31, 32).
Unaj k-kuxtal ich jeetsʼelil yéetel tuláakal máak
3 (Xokaʼak Romailoʼob 12:17.) Pabloeʼ tu yaʼaleʼ maʼ unaj k-sutik u jeel le kʼaas ku beetaʼaltoʼonoʼ. Le baʼax tu yaʼalaʼ maases unaj u beetaʼal tumen le máaxoʼob maʼatech u meyajtaʼal Jéeoba tumen u núupoʼoboʼ. Le máax meyajtik Diosoʼ unaj u kanáantik maʼ u núukik ken joʼopʼok u yaʼalaʼal baʼal tiʼ wa ken joʼopʼok u beetaʼal baʼax maʼ maʼalob tiʼiʼ. Wa ku sutik u jeel le baʼax ku beetaʼaltiʼoʼ maʼ ken u jóoʼs u yutsil, baʼaxeʼ chéen ken u beet u maas nojochtal le talmiloʼ.
«Maʼ a boʼotikeʼex kʼaas yéetel kʼaas tiʼ mix máak»
12 Tuukulnakoʼon tiʼ le baʼax tu yaʼalaj Pablo tiʼ bix unaj k-tratartik le máaxoʼob maʼ tu meyajkoʼob Diosoʼ: «Maʼ a boʼotikeʼex kʼaas yéetel kʼaas tiʼ mix máak». Le baʼax tu yaʼalaj Pabloaʼ yaan u tsʼoʼokbesaʼal wa ku beetaʼal le baʼax u yáax aʼalmajaʼ: «Pʼekteʼex le kʼaasoʼ». ¿Jeʼel wa u páajtal u yaʼalik máak u pʼekmaj le kʼaas wa ku sutik u jeel le kʼaas ku beetaʼal tiʼoʼ? Wa ku sutik u jeeleʼ maʼ táan u yeʼesik «yaakunaj x-maʼ kaʼapʼéel ichil[iʼ]». Le oʼolal Pabloeʼ tu yaʼalaj: «Ilawileʼex a beetikeʼex baʼal uts tu táan tuláakal máak» (Romailoʼob 12:9, 17). ¿Bix jeʼel k-beetik le baʼax tu yaʼalaj Pabloaʼ?
13 Táanil tiʼ u tsʼíib tiʼ le romailoʼoboʼ, Pabloeʼ tsʼokaʼaniliʼ u yaʼalik tiʼ le corintoiloʼob yoʼolal le chʼaʼapachtajil ku aktáantik kaʼach le apostoloʼoboʼ: «Tsʼoʼok k-kʼuchul béeytal bey tsʼaa chaʼanoʼob utiaʼal tuláakal yóokʼol kaab, tu táan le angeloʼoboʼ bey xan tu táan máakoʼob. [...] K-poʼochʼol tumen máakoʼob baʼaleʼ k-núukiktiʼob yéetel utsil tʼaanoʼob. Ku chʼaʼapachtikoʼonoʼob, baʼaleʼ k-mukʼyajtik. Ku tʼaanoʼob kʼaas t-oʼolal, baʼaleʼ k-tsolik u xikinoʼob yéetel chúukaʼan óolal» (1 Corintoiloʼob 4:9-13). Jeʼex le cristianoʼobaʼ, toʼon xaneʼ táan k-chaʼantaʼal tumen u máakiloʼob le kʼasaʼan yóokʼol kaabaʼ. Ken u yiloʼob le maʼalob baʼaloʼob k-beetik kex táan u beetaʼaltoʼon kʼaaseʼ, maʼ xaaneʼ jeʼel u yóotik u yuʼuboʼob le maʼalob péektsil k-kʼaʼaytikoʼ (1 Pedro 2:12).
Paklan perdonartabaʼex
13 Maʼ xaaneʼ jeʼel u béeytal a wáantik juntúul máax aʼalmiltech baʼal u beet baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ. Apóstol Pabloeʼ tu yaʼalaj: «Wa [le máax pʼekmilech] wiʼijeʼ tsʼáa baʼal u jaante, wa ukʼajeʼ, tsʼáa jaʼ u yukʼe[...]; tumen le ken a beet beyoʼ, ka beetik u suʼlaktal u yich. Maʼ a chaʼik u tsʼáanchaʼatkech le kʼaasoʼ. Baʼaleʼ tsʼáanchaʼat le kʼaas yéetel le utsoʼ» (Rom. 12:20, 21). Le utsil ku yeʼesik máakoʼ jeʼel u beetik u xuʼulul u pʼuʼujul wa máaxeʼ bey xan jeʼel u beetik u yeʼesik u jatsʼuts modoseʼ. Wa teech ka weʼesik a wutsil yéetel jatsʼuts modoseʼ jeʼel tak a wáantik u kan le baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ. Wa maʼ ta jáan pʼuʼujuleʼ maʼ xaaneʼ yaan u tsʼáaik cuenta maʼalob bix ta tratartil (1 Ped. 2:12; 3:16).
Baʼax jeʼel u páajtal k-kanikeʼ
(Ro 12:1)
Bix jeʼel k-yéeyik náaysaj óoloʼob maʼalobtakeʼ
5 Jeʼex k-ilkoʼ, tuláakal baʼax k-beetik ichil kuxtaleʼ yaan baʼax yil yéetel k-meyajtik Jéeoba. Bey tu yeʼesil le apóstol Pablo le ka tu yaʼalaj tiʼ le cristianoʼob yanoʼob kaʼach Romaoʼ: «Kʼub a wíinklileʼex bey jumpʼéel kuxaʼan siibal, jumpáaykuntaʼan yéetel kʼambeʼen tu táan Jajal Dios. Lelaʼ letiʼ u jaajil [adoración] unaj a tsʼáaikeʼexoʼ» (Romailoʼob 12:1). ¿Baʼax u kʼáat u yaʼal kaʼach Pablo le ka tʼaanaj tiʼ le wíinkliloʼ? Letiʼeʼ táan u tʼaan kaʼach tiʼ u tuukul máak, tiʼ u puksiʼikʼal yéetel tiʼ u muukʼ (Marcos 12:30). ¿Bix túun jeʼel k-kʼubik k-wíinklil «bey jumpʼéel kuxaʼan siibal[eʼ]»? Letiʼe ken k-jach kʼub k-óol meyajt Diosoʼ. Le ken u yaʼal Pablo le tʼaan «siibal[oʼ]» ku yáantkoʼon k-il unaj k-tsʼáaik tiʼ Dios u maas maʼalobil ken k-meyajtoʼ. ¿Baʼaxten? Tumen le Ley tsʼaʼab tiʼ Moisesoʼ ku yaʼalik maʼ u kʼuʼubul baʼalcheʼob kʼojaʼantakoʼob, tumen Dioseʼ maʼatech u kʼamikoʼob (Levítico 22:18-20). Wa toʼon k-kʼubik xan siibaloʼob maʼ maʼalobtakeʼ, Jéeobaeʼ maʼ ken u kʼame. Baʼaleʼ ¿baʼaxoʼob jeʼel u beetik maʼ u kʼamik le siibal k-kʼubiktiʼoʼ?
6 Pabloeʼ tu yaʼalaj tiʼ le cristianoʼob yanoʼob Romaoʼ: «Maʼ a kʼubikeʼex a wíinklileʼex tiʼ le kʼebanoʼ». Tu yaʼalaj xan tiʼob ka u beetoʼob «u kíimil le baʼax ku beetik le luʼumkabil wíinkliloʼ» (Romailoʼob 6:12-14; 8:13). Le ka tu yaʼalajtiʼob le tʼaanoʼobaʼ, tsʼokaʼaniliʼ u yáax tʼaan tiʼ jujumpʼéel baʼaxoʼob tiʼ u wíinklil máakeʼ yéetel tiʼ bix jeʼel u meyaj tiʼ máak utiaʼal u beetik baʼaloʼob kʼaastakeʼ. Le ka tʼaanaj tiʼ le máaxoʼob ku beetkoʼob baʼaloʼob kʼaastakoʼ, letiʼeʼ tu yaʼalaj: «Chéen kʼaakʼas tʼaanoʼob [...] ku yaʼalikoʼob». «Séebaʼan u yáalkab u yookoʼob utiaʼal kíimsaj.» «Minaʼan u saajkilil Jajal Dios tu tuukuloʼob.» (Romailoʼob 3:13-18.) ¿Baʼax jeʼel u yúuchul wa utúul cristiano ku káajal u beetik le baʼaxoʼob tu yaʼalaj Pabloaʼ? Yaan u láaj éekʼkuntik u wíinklil. Jeʼex wa u yóoliliʼ u chaʼantik baʼaloʼob kʼaastak wa subtsiltak, jeʼex pornografía wa tuʼux ku sen úuchul baʼateloʼob wa tuʼux kun sen kíimsaʼal máakoʼobeʼ, táan u kʼubik u yich «tiʼ le kʼebanoʼ» yéetel táan u éekʼkuntik u wíinklil. Ken u beet beyaʼ ku pʼáatal maʼ tu páajtal u kʼubik u wíinklil bey siibal tiʼ Dioseʼ, tumen maʼ táan u kʼubik upʼéel siibal limpio tu táaniʼ (Deuteronomio 15:21; 1 Pedro 1:14-16; 2 Pedro 3:11). Tsʼoʼoleʼ le u táakpajal tiʼ le baʼaloʼobaʼ jeʼel u beetik u bin kʼaasil tiʼeʼ.
(Ro 13:1)
Baʼaloʼob maʼalobtak ku kanaʼal tiʼ u cartai Romailoʼob
13:1. ¿Baʼaxten ku yaʼalaʼal «le jalach wíinikoʼob yanoʼoboʼ tsʼaʼanoʼob tumen Jajal Dios»? Tumen Jéeoba chaʼik u gobernaroʼob. Letiʼeʼ tu yaʼalaj yaan u yantal reyoʼob wa gobiernoʼob yéetel tu beetaj u tsʼíibtaʼal teʼ Biblia profecíaʼob yaan yil yéetel jujuntúul tiʼ letiʼoboʼ, le oʼolal jeʼel u páajtal u yaʼalaʼal «tsʼaʼanoʼob tumen Jajal Dios».
U xookil Biblia
11-17 TIʼ MARZO
JATSʼUTS BAʼALOʼOB K-KANIK TEʼ BIBLIAOʼ | ROMAILOʼOB 15, 16
«Natsʼaba yiknal le Dios ku yáantkoʼon utiaʼal ka chúukpajak k-óol yéetel ku líiʼsik k-óoloʼ»
(Ro 15:4)
«Okʼolneneʼex yéetel le máaxoʼob ku yokʼoloʼoboʼ»
11 Le baʼax ku yaʼalik le Biblia yoʼolal bix tu yuʼubiluba Jesús le ka kíim Lázarooʼ, jach ku líiʼsik k-óol, baʼaleʼ yaan uláakʼ tekstoʼob jach jeʼel xan u líiʼskoʼob k-óoleʼ. U jaajileʼ «tuláakal le baʼaxoʼob tsʼíibtaʼaboʼob úuchjeakiloʼ tsʼíibtaʼaboʼob utiaʼal k-kaanbal, utiaʼal beyoʼ ikil u chúukpajal k-óol yéetel ikil u líiʼsaʼal k-óol tumen le Kiliʼich Tsʼíiboʼoboʼ, ka yanaktoʼon esperanza» (Rom. 15:4). ¿Tsʼoʼok wa u kíimil juntúul máax a yaabiltmaj? Wa tsʼoʼokeʼ jach jeʼel u líiʼsik a wóol le tekstoʼobaʼ:
▪ «Yuumtsileʼ naatsʼ yaan utiaʼal u [salvart] le máaxoʼob kʼiilil u puksiʼikʼaloʼoboʼ, le máaxoʼob minaʼan [esperanza tiʼoboʼ].» (Sal. 34:18, 19.)
▪ «Chúumuk tiʼ le sen tuukulil baʼaloʼob ku muchʼkubaʼob tin [baʼpacheʼ], techeʼ ka tsʼáaikten jeʼelel yéetel kiʼimak óolal.» (Sal. 94:19.)
▪ «K-Yuumtsil Jesucristo bey xan Dios k-Taata, Máax tu yaabiltoʼon, ku kiʼimakkúuntik k-óol mantatsʼ yéetel ku tsʼáaiktoʼon junpʼéel nojoch esperanza tu yoʼolal u nojoch utsileʼ, letiʼob ka u líiʼsoʼob u yóol a puksiʼikʼaleʼex yéetel ka u muʼukʼaʼankúuntoʼob a wóoleʼex.» (2 Tes. 2:16, 17.)
(Ro 15:5)
«Le chúukaʼan óolaloʼ ka u chúukbes u meyaj»
5 Unaj k-kʼáatik tiʼ Jéeoba ka u yáantoʼon. Jéeobaeʼ, letiʼe «Dios áantkoʼon utiaʼal ka chúukpajak k-óol yéetel ku líiʼsik k-óoloʼ» (Rom. 15:5). Chéen letiʼ naʼatik tubeel baʼax ku yúuchultoʼon, bix k-uʼuyikba, bix líiʼsaʼaniloʼon yéetel baʼaxten yaan hora bey k-beetik wa baʼaxoʼ. Le oʼolaleʼ letiʼeʼ u yojel baʼax kʼaʼabéettoʼon utiaʼal u chúukpajal k-óol. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Letiʼeʼ ku béeykuntik u tsʼíibolaloʼob le máaxoʼob tsikik[oʼ]; le ken u kʼáatoʼob áantaj tiʼeʼ, ku yuʼubikoʼob yéetel ku [salvartikoʼob]» (Sal. 145:19). Chéen baʼaleʼ, ¿bix u núukik Jéeoba k-oración ken k-kʼáattiʼ ka u yáantoʼon utiaʼal u chúukpajal k-óol?
(Ro 15:13)
«Kʼaʼabéet a yaabiltik Jéeoba»
11 Jéeobaeʼ ku tsʼáaiktoʼon junpʼéel esperanza ku taasiktoʼon kiʼimak óolal yéetel jeetsʼelil (Rom. 15:13). U esperanzail k-kuxtal minaʼan u xuuleʼ ku yáantkoʼon k-aktáant le túuntajiloʼoboʼ. Le sukuʼunoʼob yéeyaʼanoʼob kun chúukpajal u yóoloʼoboʼ yaan u tsʼaʼabaltiʼob «u coronail le kuxtal» ken xiʼikoʼob teʼ kaʼanoʼ (Apo. 2:10). Le u maasil sukuʼunoʼob kun chúukpajal u yóol u meyajtoʼob Jéeobaoʼ yaan u páajtal u kuxtaloʼob utiaʼal mantatsʼ ich kiʼimak óolal ken suʼutuk Paraísoil le Luʼumaʼ (Luc. 23:43). ¿Bix k-uʼuyikba yoʼolal le baʼax u yaʼalmaj Dios u beetkaʼ? Le baʼaloʼobaʼ ku taasiktoʼon kiʼimak óolal, jeetsʼelil yéetel ku beetik k-yaabiltik Dios, le máax tsʼáaiktoʼon «tuláakal baʼal maʼalob[oʼ]» (Sant. 1:17).
Baʼax jeʼel u páajtal k-kanikeʼ
(Ro 15:27)
w89-S 1/12 t.j. 24 § 3
«Junpʼéel baʼax beet u yeʼeskoʼob yaabilaj»
Teʼ kʼiinoʼob táan u muʼyaj le sukuʼunoʼob yanoʼob Jerusalenoʼ, le j-táanxel luʼumiloʼoboʼ tu kʼaʼajsoʼob bix eʼesaʼabik yaabilaj tiʼob le oʼolal tu yiloʼob xan u yáantkoʼob le sukuʼunoʼobaʼ. U jaajileʼ le j-táanxel luʼumiloʼoboʼ áantaʼaboʼob tumen le sukuʼunoʼob yanoʼob Jerusalén le ka bisaʼabtiʼob u maʼalob péektsilil le Reinooʼ. Le oʼolal Pabloeʼ tu yaʼalaj: «Tumen wa le j-táanxel luʼumiloʼob tsʼoʼok u jóoʼskoʼob utsil tiʼ le baʼaloʼob ku taal tiʼ Dios yaan tiʼ le j-kiliʼichoʼoboʼ, unaj xan u tsʼáaikoʼob le baʼaxoʼob ku kʼaʼabéettal tiʼ letiʼob sáamsamaloʼ» (Romailoʼob 15:27).
(Ro 16:25)
it-2-S t.j. 708 § 5
Ku béeytal u yilik baʼax ku taal u kʼiin
Le Mesías wa Cristo aʼalaʼab kun taaloʼ letiʼ kun ‹kiʼikiʼtʼantik tuláakal le luʼumiloʼoboʼ›, wa le máaxoʼob toj u kuxtaloʼob tu táan Diosoʼ (Gal 3:8, 14). Le «chʼiʼibal» aʼalaʼab kun síijiloʼ yáax chʼaʼchiʼitaʼab tu jardinil Edén, le ka tsʼoʼok u kʼebantal Adán yéetel Eva, le maʼiliʼ síijik Abeloʼ (Gé 3:15). Máan maas tiʼ 4,000 años utiaʼal u yojéeltaʼal máax le Mesíasoʼ wa «le kiliʼich baʼal taʼakaʼanoʼ». Jeʼex k-ilkoʼ «lelaʼ desde jach úuchjeakil x-mukul taʼakaʼak» (Ro 16:25-27; Ef 1:8-10; 3:4-11).
U xookil Biblia
18-24 TIʼ MARZO
JATSʼUTS BAʼALOʼOB K-KANIK TEʼ BIBLIAOʼ | 1 CORINTOILOʼOB 1-3
«¿Juntúul máak espiritualech wa juntúul luʼumkabil máakech?»
(1Co 2:14)
¿Bix juntúul máak espiritual?
4 Táanileʼ koʼoneʼex ilik bix u tuukul juntúul máak maʼ espiritualiʼ. Ku bin tu paach chéen baʼaxoʼob ku tsʼíiboltik yéetel ku chaʼik u jíiltaʼal tumen le bix u tuukul u máakiloʼob le yóokʼol kaabaʼ. Pabloeʼ ku yaʼalikeʼ «letiʼe iikʼ wa tuukul ku meyaj ichil le máaxoʼob maʼatech u yuʼubikoʼob tʼaanoʼ» (Efe. 2:2). Le tuukul beyaʼ ku péeksik u maas yaʼabil máak u beet le baʼax ku beetik u maasiloʼoboʼ. Bey túunoʼ ku beetkoʼob chéen le baʼax ku tuklikoʼob maʼaloboʼ, junpuliʼ maʼatech u chaʼik u nuʼuktaʼaloʼob tumen baʼaxoʼob ku yaʼalik Dios. U suukileʼ juntúul máak maʼ espiritualeʼ maas ku chʼíikil tuukul tiʼ baʼax ku tuklik u maasil tu yoʼolal, ku bin chéen tu paach ayikʼaliloʼob yéetel ku tsʼáaik táanil u derechos tiʼ u yutsil u maasil.
5 Le máax maʼ espiritualoʼ ku beetik «baʼaxoʼob ku túulchʼintaʼal u beet máak tumen u kʼeban wíinkliloʼ» (Gal. 5:19-21). Tiʼ Yáax tiʼ Corintoiloʼobeʼ Pabloeʼ tu yaʼalaj uláakʼ modos ku yeʼesik le máakoʼob beyoʼ: ku yoksikubaʼob baʼateltʼaan kex mix baʼal yaan u yiloʼobiʼ, ku beetkoʼob u pʼektikuba le máakoʼoboʼ, ku túulchʼintkoʼob u maasil u beetoʼob baʼax kʼaas, ku paklan takik u pooloʼob tu táan autoridadoʼob, maʼatech u yeʼeskoʼob tsiikil tiʼ le autoridadoʼoboʼ yéetel chéen chʼiikloʼob janal yéetel ukʼul. Tsoʼoleʼ séeb u jíiltaʼaloʼob u beetoʼob baʼax kʼaas (Pro. 7:21, 22). Disipulo Judaseʼ ku yaʼalikeʼ le máakoʼob beyoʼ «minaʼantiʼob u kiliʼich muukʼ Dios» (Jud. 18, 19).
¿Bix juntúul máak espiritual?
6 Juntúul máak espiritualeʼ maʼ bey u modosiʼ. Ku yilik u yeʼesik u modos Dios yéetel ku kanáantik maʼ u náachtal tiʼ (Efe. 5:1). Lelaʼ u kʼáat u yaʼaleʼ ku yilik u tuukul jeʼex Jéeobaeʼ yéetel ku yilik tuláakal baʼal jeʼex u yilik Diosoʼ. Utiaʼal letiʼeʼ jach tu jaajil yaan Dios. Tsʼoʼoleʼ ku yuʼubik u tʼaan tiʼ tuláakal baʼax ku beetik (Sal. 119:33; 143:10). Ku yantaltiʼ «u yich le kiliʼich muukʼoʼ», maʼ tu beetik le baʼaxoʼob ku túulchʼintaʼal u beet «tumen u kʼeban wíinkliloʼ» (Gal. 5:22, 23).
¿Bix juntúul máak espiritual?
15 ¿Bix jeʼel k-beetik jeʼex Cristoeʼ? Yáax tiʼ Corintoiloʼob 2:16, ku yaʼalikeʼ kʼaʼabéet u yantaltoʼon «u tuukul Cristo». Romailoʼob 15:5, ku yaʼalik xan ka yanaktoʼon «le tuukul yanchaj tiʼ Cristo Jesusoʼ». Bey túunoʼ, utiaʼal ka tuukulnakoʼon jeʼex Cristoeʼ, kʼaʼabéet k-ojéeltik bix u modos, bix u tuukul yéetel baʼax ku beetik. Le baʼax maas ku tsʼáaik táaniloʼ letiʼe bix u biskuba yéetel Diosoʼ. K-beetik jeʼex Jesuseʼ ku yáantkoʼon maas náatsʼal tiʼ Jéeoba. Le oʼolal jach kʼaʼabéet k-kanik tuukul jeʼex Jesuseʼ.
Baʼax jeʼel u páajtal k-kanikeʼ
(1Co 1:20)
it-2-S t.j. 886 § 5
Naʼat
Kex u máakiloʼob le yóokʼol kaab yaan u naʼatoʼobeʼ, maʼ tu kʼamoʼob Jesucristo, le máax túuxtaʼab tumen Diosoʼ, baʼaxeʼ tu taasoʼob bey mix baʼal u biilaleʼ. Maʼ xaaneʼ le máakoʼob ku gobernaroʼoboʼ yaan kaʼach u naʼatoʼob yéetel maʼalob bix u tuukuloʼob, chéen baʼaleʼ ‹tu bajoʼob tiʼ cheʼ le Yuumtsil yaan nojbeʼenil tiʼoʼ› (1Co 1:18; 2:7, 8). Le beetkeʼ Dioseʼ tu yeʼesaj mix baʼal u biilal le naʼat yaan tiʼ le yóokʼol kaabaʼ yéetel tu pʼataj ich suʼtsilil le máaxoʼob ku yaʼalikoʼob yaan u naʼatoʼoboʼ, lelaʼ tu beetaj úuchik u meyajtiʼ le baʼaxoʼob «ku tuklaʼal mix baʼal u biilal» utiaʼal u béeykuntik le baʼax u tukultmoʼ (1Co 1:19-28). Apóstol Pabloeʼ tu yaʼaleʼ mix baʼal u biilal le naʼat «yaan tiʼ le yóokʼol kaabaʼ mix tiʼ u jalaʼachiloʼob le yóokʼol kaabaʼ» tumen letiʼobeʼ yaan u xuʼulsaʼaloʼob; le oʼolal Pabloeʼ maases tʼaanaj tiʼ le naʼat ku taal tiʼ Diosoʼ (1Co 2:6, 13). Tsʼoʼoleʼ tu yaʼalaj tiʼ le Colosasiloʼob ka u kanáantubaʼob tiʼ u «kaʼansaj chéen máakoʼob [fi lo so fí as, wa u «yaabiltaʼal le naʼatoʼ»] yéetel le chéen kunel tʼaanoʼob suuk u beetaʼal tumen le úuchben láakʼtsiloʼoboʼ» (Col 2:8; ket yéetel le versiculoʼob 20-23).
Baʼaloʼob maʼalobtak ku kanaʼal tiʼ u yáax yéetel u kaʼapʼéel cartai Corintoiloʼob
2:3-5. Le ka bin kʼaʼaytaj Corintoeʼ, maʼ xaaneʼ Pabloeʼ tu tuklaj maʼ kun páajtal u yáantik mix máak u meyajt Dios, tumen teʼeloʼ suuk u beetaʼal yéetel u kaʼansaʼal le baʼax ku tuklik le griegoʼoboʼ. Baʼaleʼ letiʼeʼ maʼ tu chʼaʼaj saajkiliʼ mix tu yaʼalaj maʼ tu páajtal u beetkiʼ, baʼaxeʼ tu tsʼoʼokbesaj le meyaj tsʼaʼab u beet tumen Diosoʼ. Toʼon xaneʼ unaj k-tsʼoʼokbesik le meyaj tsʼaʼantoʼonoʼ kex tumen yaan talamiloʼob k-aktáantik. Jeʼex Pabloeʼ, k-kʼáatik u yáantaj Jéeoba utiaʼal maʼ u xuʼulul k-kʼaʼaytik u maʼalob péektsilil le Reinooʼ.
U xookil Biblia
25-31 TIʼ MARZO
JATSʼUTS BAʼALOʼOB K-KANIK TEʼ BIBLIAOʼ | 1 CORINTOILOʼOB 4-6
«Junpʼíit levaduraeʼ ku beetik u líikʼil tuláakal le juuchʼoʼ»
Le expulsionoʼ ku yeʼesik yaabiltaʼan máak
4 Ku kanáantik le sukuʼunoʼob yaan teʼ múuchʼuliloʼ. Apóstol Pabloeʼ tu yaʼalaj tiʼ le sukuʼunoʼob yanoʼob Corintooʼ sajbeʼentsil u pʼaʼatal ichil le múuchʼulil juntúul máax beetik baʼax kʼaasoʼ. Tu yaʼaleʼ jeʼex «junpʼíit levadura [...] ku beetik u líikʼil tuláakal le u juuchʼil harinaoʼ» le máax beetik baʼax kʼaasoʼ jeʼel u kʼaskúuntik u tuukul le máaxoʼob yaan teʼ múuchʼuliloʼ. Utiaʼal maʼ u yúuchul lelaʼ, le apostoloʼ tu yaʼalajtiʼob: «Luʼseʼex le kʼasaʼan máak ichileʼexoʼ» (1 Cor. 5:6, 11-13).
5 «Le kʼasaʼan máak» tu yaʼalaj le apóstol Pablooʼ núupkʼebanchaji tsʼoʼoleʼ maʼatech u taʼakik baʼax ku beetik. Yaʼab tiʼ le sukuʼunoʼob yanoʼob kaʼach teʼ múuchʼuliloʼ joʼopʼ tak u tuklikoʼob maʼ kʼaas baʼax ku beetkiʼ (1 Cor. 5:1, 2). Wa ka pʼaʼatak kaʼach le kʼasaʼan máak teʼ múuchʼuliloʼ, maʼ xaaneʼ le sukuʼunoʼoboʼ jeʼel u káajal u núupkʼebantaloʼob jeʼex suukil kaʼach u beetaʼal tu kaajil Corintooʼ. Teʼ kʼiinoʼob xanaʼ wa ku chaʼabal u yantal teʼ múuchʼulil juntúul máax ku beetik baʼax kʼaasoʼ, jeʼel u tuklaʼal tumen u maasil sukuʼunoʼob maʼ jach kʼaʼanaʼan u beetaʼal le baʼax ku yaʼalik Diosoʼ (Ecl. 8:11). Le máaxoʼob ku kʼebantaloʼob maʼ tu arrepentiroʼoboʼ «beyoʼob tuunichoʼob yanoʼob yáanal jaʼ» jeʼel u beetkoʼob u búulul wa u beetkoʼob u pʼáatal minaʼan u fe uláakʼ sukuʼunoʼobeʼ (Jud. 4, 12).
Koʼox meyajtik Dios jeʼex u nuʼuktik u Tʼaanoʼ
14 Le Bibliaoʼ ku yaʼalik bix unaj k-áantaj utiaʼal u pʼáatal limpioil le múuchʼuliloʼ. Koʼoneʼex ilik baʼax úuch tu múuchʼulil Corinto. Pabloeʼ jach u yaabiltmaj kaʼach tuláakal le sukuʼunoʼob yanoʼob teʼeloʼ. Letiʼeʼ tu yáantaj yaʼab tiʼ letiʼob u kʼaj óoltoʼob Jéeobaiʼ (1 Cor. 1:1, 2). Le oʼolaleʼ chéen tukult bix tu yuʼubiluba le ka tu yojéeltaj yaan juntúul tiʼ letiʼobeʼ táan u núupkʼebantal yéetel mix baʼal ku beetik le sukuʼunoʼob utiaʼal u jóoʼskoʼob teʼ múuchʼuliloʼ. Le oʼolaleʼ Pabloeʼ tu yaʼalaj tiʼ le ancianoʼoboʼ: «Unaj a kʼubkeʼex le máak tu kʼab Satanasoʼ». Lelaʼ u kʼáat u yaʼaleʼ le ancianoʼoboʼ unaj u expulsartikoʼob teʼ múuchʼuliloʼ (1 Cor. 5:1, 5-7, 12). Bejlaʼa xaneʼ le ancianoʼoboʼ ken u yiloʼob yaan máax táan u kʼebantal yéetel maʼ tu arrepentireʼ, ku chʼaʼtuklikoʼob u expulsartaʼal. Wa t-múuchʼulil ku yúuchul lelaʼ, ¿yaan wa k-beetik le baʼax ku yaʼalik le Biblia yoʼolal bix unaj k-tratartik le máax expulsartaʼaboʼ? Wa k-beetkeʼ yaan k-áantaj utiaʼal ka pʼáatak limpioil le múuchʼuliloʼ. Tsʼoʼoleʼ yaan xan k-áantik utiaʼal u arrepentir yéetel u kʼáatik ka perdonartaʼak tumen Jéeoba.
Ken kʼaʼabéetchajak u xuʼulul k-bisikba yéetel wa máax
19 Yaan horaeʼ ku kʼaʼabéetchajal u xuʼulul k-bisikba yéetel wa máax teʼ múuchʼuliloʼ. Lelaʼ ku yúuchul ken jóoʼsaʼak ichil u kaajal Dios utúul máax yéetel k-bisikba kaʼachi, tumen tu beetaj upʼéel baʼal kʼeban tu táan Dios yéetel maʼ arrepentirnajiʼ. Láayliʼ bey u yúuchul yéetel máax ku joʼopʼol u kaʼansik yaanal baʼaloʼob maʼ teʼ Biblia u taaloʼoboʼ bey xan yéetel le máax ku yaʼalik maʼ u kʼáat seguer u yantal ichil u kaajal Jéeobaiʼ. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Maʼ u yantal mix baʼal a wileʼex [tu yéeteloʼob]» (1 Corintoiloʼob 5:11-13; 2 Juan 9-11). Maʼ xaaneʼ jeʼel u talamtal k-beetik le baʼax ku yaʼalik le tekstoaʼ, maases wa le máax yéetel unaj u xuʼulul k-bisikbaoʼ utúul k-láakʼtsil wa utúul k-amigo kaʼachi. Baʼaleʼ ¿baʼax maas kʼaʼanan k-beetik? ¿Yaan wa k-eʼesik jach k-yaabilmaj Jéeoba yéetel k-kʼáat beet baʼax u kʼáat? Maʼ unaj u tuʼubultoʼoneʼ Dioseʼ jach ku kiʼimaktal u yóol ken u yil yéetel chúukaʼan óolal k-beetik baʼax u kʼáat.
Baʼax jeʼel u páajtal k-kanikeʼ
(1Co 4:9)
Le angeloʼoboʼ ku yáantkoʼob le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ
16 Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ le máaxoʼob meyajtik Dios táan u máanskoʼob talamiloʼ «bey [j-]tsʼaa chaʼanoʼob» tiʼ le angeloʼoboʼ (1 Cor. 4:9). Letiʼobeʼ ku yilkoʼob le modos yantoʼonoʼ yéetel ku kiʼimaktal u yóoloʼob ken u yiloʼob chúukaʼan k-óol k-meyajt Dios. Jach ku kiʼimaktal xan u yóoloʼob ken arrepentirnak wa máax (Luc. 15:10). Le angeloʼoboʼ ku yilkoʼob le baʼaloʼob maʼalobtak ku beetik le kiikoʼoboʼ. Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ le koʼoleloʼ «unaj u yantal tu yóokʼol u pooleʼ jumpʼéel u chíikulal tiʼ yaan yáanal u páajtalil [u] yíichameʼ tu yoʼolal le angeloʼoboʼ» (1 Cor. 11:3, 10). Lelaʼ ku yeʼesiktoʼoneʼ le angeloʼoboʼ ku kiʼimaktal u yóoloʼob ken u yiloʼob le atantsiloʼob yéetel u maasil máaxoʼob meyajtik Dioseʼ ku tsʼáaikubaʼob yáanal u nuʼuktaj le máaxoʼob tsʼaʼan páajtalil tiʼoboʼ. Le angeloʼoboʼ ku yilkoʼob bix k-uʼuyik tʼaan yéetel ku yilkoʼob u beetkoʼob xan beyoʼ.
(1Co 6:3)
it-2-S t.j. 216
Ley
Le angeloʼoboʼ tiaʼanoʼob yáanal Leyeʼ. Le angeloʼoboʼ maas yaan u muukʼoʼob yéetel u naʼatoʼob tiʼ máak, kex beyoʼ tiaʼanoʼob yáanal u nuʼuktaj Dioseʼ (Heb 1:7, 14; Sl 104:4). Tak Satanaseʼ u yojel maʼ tu páajtal u máan táanil tiʼ u autoridad Jéeoba (Job 1:12; 2:6). Le arcángel Miguel wa Jesusoʼ u yojel chéen Jéeoba unaj u gobernar yéetel chéen letiʼ aʼalik baʼax uts yéetel baʼax kʼaas. Juntéenjeakil ka baʼateltʼaanaj le Kʼaasilbaʼal tu contra Jesusoʼ, Jesuseʼ tu yaʼalajtiʼ: «Jéeoba ka u kʼeyech» (Jud 9; ket yéetel Zac 3:2). Jéeobaeʼ tsʼoʼok u tsʼáaik le angeloʼob yáanal u nuʼuktaj Jesusoʼ (Heb 1:6; 1Pe 3:22; Mt 13:41; 25:31; Flp 2:9-11). Jesuseʼ tu túuxtaj juntúul ángel yiknal apóstol Juan (Ap 1:1). Tu tsʼíibil 1 Corintoiloʼob 6:3, apóstol Pabloeʼ ku yaʼalikeʼ le máaxoʼob kun gobernaroʼob yéetel Jesús teʼ kaʼanoʼ yaan u juzgartikoʼob tak le angeloʼoboʼ, lelaʼ ku yeʼesikeʼ yaan u táakpajloʼob teʼ juicio kun beetbil tiʼ le kʼasaʼan angeloʼoboʼ.
U xookil Biblia