ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU Watchtower Tɔ
Watchtower
ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU
Aja
À
  • À
  • à
  • Á
  • á
  • É
  • é
  • È
  • è
  • Ɛ
  • ɛ
  • Ɖ
  • ɖ
  • Ó
  • ó
  • Ò
  • ò
  • Ú
  • ú
  • Ù
  • ù
  • Í
  • í
  • Ì
  • ì
  • Ɔ́
  • ɔ́
  • Ɔ̀
  • ɔ̀
  • Ɔ̌
  • Ӡ
  • ӡ
  • BIBLA
  • WEMAWO
  • BƆBƆWO
  • mwbr25 mai kpashi. 1-11
  • Agbenɔnɔ Koɖo Sumɔsumɔdɔ Bɔbɔ Nukplawema Nyɔsoxuwo

Video ɖe deli nɔ ecɛ ci èsɔ o.

Mìɖe kuku, kɔpi nɔ video lɔ do go cukaɖa ɖeka.

  • Agbenɔnɔ Koɖo Sumɔsumɔdɔ Bɔbɔ Nukplawema Nyɔsoxuwo
  • Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo—2025
  • Enyɔta hwɛhwɛwo
  • 5-11 MAI
  • 12-18 MAI
  • 19-25 MAI
  • 26 MAI–1 JUIN
  • 2-8 JUIN
  • 9-15 JUIN
  • 16-22 JUIN
  • 23-29 JUIN
  • 30 JUIN–6 JUILLET
Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo—2025
mwbr25 mai kpashi. 1-11

Agbenɔnɔ Koɖo Sumɔsumɔdɔ Bɔbɔ Nukplawema Nyɔsoxuwo

© 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania

5-11 MAI

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ELODODO WEMA 12

Wocunɔ Fɛn nɔ mɛ ci yí wa dɔ Sɛnsin

w16.06 30 mm. 6

Jijɔ Ciwo Mawu ɖo le Veviɖe wu Ekpe Xɔafiwo

Cukaɖawo tɛnŋ va Yehowa sɛntɔwo ji. Eyi lé woawɛ akpɔ eʒan veviwo gbɔ agbɔnnu nɔ wo haan. Éle ahan gan, wodejinɔ mɔ yewoawa enu ficifici ɖe o, vɔ wowanɔ edɔ sɛnsinɖe. Woje agbla ɖonɔ Mawu nɔnɔmɛwo yí tonɔ nyɔnɔnwi sɔwu mɔ woaji agbe mɛ nuwo.​—Elo. 12:24; Efe. 4:28.

w15 2/1 5 mm. 4-6

Lé Mìawɛ Ase Vivi nɔ Edɔ Sɛnsin Wawa

Éle veviɖe mɔ woabu tamɛ kpɔ so nyɔbiɔse vɔvɔɛtɔ lɔ nu, ɖo mìwo dɔwo na mìkpɔnɔ jijɔ nɔ mìkpɔ lé mɛbuwo kpɔkpɔ nyɔna le mɛ do. Yesu nu mɔ: “Jijɔkpɔkpɔ le enunanamɛ sɔwu enuxɔxɔ.” (Edɔ 20:35) Mɛ ciwo va xwlenɔ nu le mì shi koɖo mɛ ciwo mìwanɔ dɔ nɔ kpɔnɔ nyɔna le mìwo dɔ wawa mɛ. To akpo nɔ wowoɔ, mɛbuwo can gbekpɔnɔ nyɔna le mɛ. Wowo yí nyi mìwo xomɛ tɔwo koɖo mɛ ciwo enu wudo.

Mìwo xomɛ tɔwo. Nɔ xomutatɔ ɖe wawa dɔ sɛnsinɖe yí asɔ kpɔ yi xomɛ tɔwo jiɔ, ékpenɔdo xomu lɔ mɛ tɔwo nu le enu amɛve mɛ. Ŋkɔtɔɔ, ékannɔdo ji mɔ xomu lɔ ɖo ŋci aɖu, ŋci ado koɖo fini adɔn. Hwenɔnuɔ, éwawa do Mawu se ci yí nyi mɔ “agbetɔ ɖo a kpedo yiŋtɔ mɛwo nu” ji. (1 Timɔte 5:8) Evetɔɔ, mɛ ci yí wawa dɔ sɛnsinɖe keŋ akpɔ enu aɖu ɖoɖoɔ kpɔwɛ nywi ɖɛ mɔ yɛ le veviɖe mɔ woaje ade. Shane ci nu mìxo nuxu so le eta ci yí vayi mɛ nu mɔ “Danyɛ ɖo kpɔwɛ nywi ɖɛ le edɔ sɛnsin wawa mɛ”. “Kapita dɔ yí ewa le yi gbe pleŋ mɛ. Étonɔ nyɔnɔnwi yí gbelenɔ bu nɔ yi dɔ. Yi kpɔwɛ lɔ kpedo ŋnu ŋkpɔ mɔ ŋdanyi ɖyiɖɔnɔ o, vɔ ŋɖo awa dɔ ci mɛ sɔɖu ale nɔ mɛbuwo.”

Mɛ ciwo enu wudo. Apotru Pɔlu nu nɔ Kristotɔwo mɔ ‘woɖo a zan wowo lɔ̀wo a sɔ wa enu nywi keŋ á kpɔ enu ci yí woama nɔ wamɛnɔwo.’ (Efezitɔwo 4:28) Le nyɔnɔnwi mɛɔ, nɔ mìwanɔ dɔ sɛnsinɖe yí sɔ kpɔnɔ mìwoɖekiwo ji koɖo mìwo xomu mɛ tɔwo jiɔ, ádɔ yí mìale gbesɔsɔ akpedo mɛ ciwo ji enu dedo o. (Elododo Wema 3:27) Eyi taɖo edɔ sɛnsin wawa atɛnŋ akpedo mì nu mìana nu mɛbuwo yí akpɔ jijɔ le mɛ.

Bibla mɛ Nuveviwo

ijwyp enukplakpla 95 mm. 10-11

Lé Ŋɖunɔ Nyɛɖeki ji Doɔ?

● Trɔ̀ akpɔ cukaɖa ci mɛ ètotoɔ. Tèkpɔ adonɔ jeshi cukaɖa sugbɔwo le enu hwɛhwɛwo mɛ. Bibla nu mɔ: “Amɛ ci yí nyi sukunu watɔ xanɔ le yiɖekimɛ fafɛɖɛ. Vɔ, amɛ soŋkewo ɖeblɛ sɔ enyɔ ci yí nyi afɛn sɔ ke wo.” (Elododo Wema 12:16) Ŋgbelɔn nɔ cukaɖawo pleŋ asun eo ji o.

Joanne nu mɔ “Le sukluɔ, ɖeviwo tonɔ nyɔ do enu gbaliwo ji keke avanyi enyɔ gangan. Le yi goduɔ, wowo xlɔwo nunɔ do enyɔ lɔwo nu ɖaɖa wo to jugbajahadoxuwo ji, eyi ecɛ gbedonɔ dɔmɛzi nɔ wo doji. Lé woawɛ atrɔ akpɔ wowo cukaɖawo gbɔ vaglonɔ wo.”

12-18 MAI

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ELODODO WEMA 13

Ŋgbelɔn nɔ “Amɛvwin Klɛnklɛn” Able eo do mɛ o”

it-2 109 mm. 3-4

Kaɖigban

Enudredonunu bu. Wozannɔ kaɖigban yí sɔ xonɔ nuxu so ŋɖe ci mɛɖe ʒan asɔ zɔn emɔ nu. Elododo Wema zan kpɔwɛ cɛ yí sɔ xo nuxu so amɛvwin koɖo amɛnywi nu. Énu mɔ: “Amɛ nywi le shigbe klɛnklɛn ci yí kɔkɔ ceŋceŋ ɛnɛ. Vɔ, amɛvwin le shigbe klɛnklɛn ci yí va do vinvin ɛnɛ.” (Elo 13:9) Amɛnywiwo klɛnklɛn akpɔtɔ aklɛnklɛn, vɔ amɛvwinwo klɛnklɛn aze shigbe mɔ eklɛnklɛn ɛnɛ, ɖo nuwo mlɛmlɛ ni. Vɔ gbeɖekaɔ, Mawu avana klɛnklɛn yitɔ aci piŋ eyi yi fɔwo aklɛn nu. Ŋci yí le te kpɔ mɛɖekpokpui ci yí ayɔ evwin do edalɔ koɖo enɔlɔ ji nɛ.​—Elo 20:20.

Wonunɔ mɔ ‘mɛɖe kaɖigban’ ci, ɖo esɔ mɛ mɔkpɔkpɔ ɖekɛ dele shi o. Elododo Wema bu nu mɔ: “Amɛ vɔn hunnɔwo de ɖo emɔkpɔkpɔ ɖe o. Wowo klɛnklɛn a va do vinvin.”​—Elo 24:20.

w12 7/15 12 mm. 3

Sɛn Mawu ci Gbɔ Vovo le

3 Nɔ Satana kpe ji yí ble amɛ maɖonuvɔn amɛve sɔ kpe nɔ gbɔngbɔn mɛ nuwawawo ci wodenya hlɛnhlɛnmɛ nɔ yí wogbe Mawu cɛkpakpaɔ, átɛnŋ awa ahan koɖo mìwo can gbɛ. Étenɔ kpɔ mɔ mìakpɔɛ mɔ wawa do Mawu sewo ji gbɔnnu yí wodena yí mìvonɔ o. (1 Ʒan 5:3) Nɔ mìbunɔ tamɛ kpɔ bleŋbleŋ ahan ɔ, évakpɔnɔ ŋsɛn do mì ji le yiyimɛ. Nɔvinyɔnu ci yí ɖo exwe 24 yí wa gbɔdɔndɔn masɔkoɖose vayi nu mɔ “Viviviɔ, egbɛ vɔnwo dodo vakpɔ ŋsɛn do ŋji, ɖo ŋvatɔ vɔnvɔn mɔ anyi susu ato akpo nɔ wowotɔ”. Taŋfuin eo can èto amɛjiʒinʒin cɛ han mɛ kpɔ.

w04 7/15 31 mm. 6

“Mɛ ci yí se Enugɔnmɛ Wanɔ nu Koɖo Ŋununyanya”

Woacu shi nɔ amɛ ci yí le ace ji, wa ɖaŋ wanɔ nu yí gbetonɔ nyɔnɔnwi. Salomɔ na mìkando ji mɔ: “Amɛ nywiwo a kpɔ enu ci yí ʒan wo nyɔnɔnwitɔ. Vɔ, amɛ vɔnwo li nɔ enu vivi maɖo.” (Elododo Wema 13:25) Yehowa nya enu ciwo pleŋ mìʒan le agbe mɛ, le mìwo xomu mɛ, lé mìwanɔ enu ɖaɖa mɛbuwo gbɔ do, le mìwo kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ koɖo hwenu wodɔn to nɔ mì. Eyi nɔ mìnya ŋɖɛ yí wanɔ do enukplamu ciwo yí le yi Nyɔ mɛ jiɔ, mìakpɔ jijɔ sugbɔ le agbe mɛ.

Bibla mɛ Nuveviwo

it-1 109 mm. 3

Lɔnlɔn

Woawa fɛn aɖo lɔnlɔn dru. Gbɔxwe woaɖo lɔnlɔn adodwiɔ, éʒan mɔ woalɔn Mawu ɖekɛ kpaŋ, átashi Mawu gbɔngbɔn kɔkwɛ adanasɛ mɔ nɔ mì yí aji nunya ci yí le Yi Nyɔ lɔ mɛ. Le kpɔwɛ mɛ, jila ɖe tɛnŋ ɖo lɔnlɔn nɔ eviɛ, eyi nɔ evi lɔ biɔ ŋɖekpokpui edalɔ alo enɔlɔ yí esɔ jonɔ niɔ, ahan wawa adahɛn ɖevi lɔ dote. Nɔ wowɛ ahan ɔ, wodasun ji azan acɛ ci yí le vidawo shi mɔ woakpla nu wowo viwo yí adɔn to nɔ wo o. (Elo 22:15) Ecɛ tɛnŋ nyi mɔ wosɔ ɖevi lɔ wawa yeye yí enyi egoyiyinu le xomu lɔ mɛ. Bibla nu mɔ vida alo vinɔ ɖe ci yí wawa nu ahan yí mɔ yelɔn ye viyeɔ, déluin o, ɖo dékpedo eviɛ nu nɔ avakpɔ agbe o.​—Elo 13:24; 23:13, 14.

19-25 MAI

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ELODODO WEMA 14

Wà Ðaŋ Abu Tamɛ Kpɔ so Ŋciwo Àwa le Jɔjɔmɛfɔkuwo Hwenu

w23.02 22- 23 mm. 10-12

Agbe Ci Mawu Na Eo Le Jeŋ Nɔ Eo

10 Hweɖewonuɔ, mìdetɛnŋ sun ji yí xenɔ emɔ nɔ afɔkuwo nɔ woŋgbejɔ do mì ji o. Awobi cɛ ɖewo yí nyi jɔjɔmɛfɔkuwo, dɔ̀bamɛ ɖe ci yí ato yí agbangban nu to afi sugbɔ koɖo ahwawo. Vɔ nɔ awobi cɛwo jɔɔ, mìatɛnŋ atekpɔ anɔ nywiɖe lé mìakpe ji do yí agan nɔ mìwa do enyɔ ciwo yí jumɛgawo nu ji, mɔ wo le so le fini enu lɔ jɔ le koɖo ese bu ciwo wodo ji. (Rɔm. 13:1, 5-7) Atɛnŋ anya wa mɔ mìadra do daɖɛ do afɔku ɖewo nu. Eyi taɖo mìɖo aɖo to enyɔ ciwo yí acɛkpakpa lɔ anu nɔ mì ci yí adɔ mìale gbesɔsɔ nɔ wovajɔ. Le kpɔwɛ mɛ, nɔ mìtekpɔ yí ɖo eshi, ŋɖuɖu ciwo yí dadahɛn o alo cike ŋkɔtɔ ciwo mìatɛnŋ azan ɖɛɔ, awa nywi nɔ mì.

11 Nɔ dɔ̀bamɛ ɖe to yí gbangban nu le fini yí mìle ɖe, nyi mìɖo awaɔ? Mìɖo awa do enyɔ ciwo yí jumɛgawo nukɔ nɔ mì ji shigbe ashiklɔklɔ, ese ciwo yí woado kuso azɔgenɔnɔ nɔ amɛ nu, asɔ enu cɔn ŋɔci koɖo enu yí anɔ azɔge nɔ amɛwo na nɔ hwenu ɖe ji. Nɔ mìwanɔ do ese cɛwo ji blaŋ ɔ, mìdadasɛ mɔ agbe ci Mawu na mì jeŋ nɔ mì sugbɔ.

12 Hweɖewonu nɔ afɔku ɖe jɔɔ, mìwo xlɔwo, mìwo xwexatɔwo, alo hlajio koɖo televiʒiɔn ɖewo tɛnŋ nunɔ enyɔ ciwo yí denyi nyɔnɔnwi o so enyɔ lɔ nu. Mìdakando “enyɔ ɖekpokpwi” ci mìse ji o, vɔ mìɖo aɖo eto enyɔ ciwo yí jumɛgawo koɖo dotowo nu, ciwo nu kankandoji le. (Hlɛn Elododo Wema 14:15.) Edɔjikpɔha lɔ koɖo alɔjedɔjikpɔgbɛwo donɔ gbla veviɖe keŋ jinɔ nyɔnɔnwinyɔwo gbɔxwe yí ana emɔdasɛnamɛ so lé woawa bɔbɔwo koɖo kunuɖeɖedɔ lɔ nu. (Ebre. 13:17) Nɔ mìwanɔ do wowo mɔdasɛnamɛwo jiɔ, mìaglɔn ta nɔ mìwoɖekiwo koɖo mɛbuwo yí ale nywiɖe. Ahanke agbena yí amɛwo asɔ ŋkuvi nywi akpɔ Yehowa Kunuɖetɔwo nɛ.​—1 Piɛ 2:12.

w24.07 5 mm. 11

Nyi Edɔngbetɔ Shigbe Sadoki nɛ

11 Nɔ woyɔ mì mɔ mìwo le va kpedo nɔviwo nu le hwenu ɖyivɔnvɔnwo mɛ ɖe, lé mìatɛnŋ dasɛ edɔngbegbe Sadɔki tɔ han doɔ? (1) Kplɔ emɔdasɛnamɛ do. Le nɔnɔmɛ ŋtɔ́wo mɛɔ, éle veviɖe mɔ mìakpɔtɔ asɔ gbe ɖo ju. Mìɖo azɔn do emɔdasɛnamɛ ci alɔjedɔwaxu lɔ na mì ji. (Ebre. 13:17) Hamɛmɛshinshinwo ɖo atrɔ alenɔ ŋkuvi do emɔdasɛnamɛ ci wona kuso lé woadrado ɖɛ nɔ jɔjɔmɛfɔku ɖe koɖo ŋci woɖo awa nɔ jɔjɔmɛfɔku ɖe jɔ. (1 Kor. 14:​33, 40) (2) Nyi edɔngbetɔ vɔ jenɔ aye. (Elo. 22:3) Wanu le nunya mɛ. Ŋgbesɔ eoɖeki donɔ afɔku mɛ gbagbali o. (3) Kando Yehowa ji. Ðo ŋwi mɔ Yehowa jijiɛ veviɖe mɔ eo koɖo nɔviowo le nɔ sɛnsinɖe. Akpedo eo nu yí nado alɔ nɔviowo yí míale sɛnsinɖe.

Bibla mɛ Nuveviwo

it-1 398

Tamɛbubu Nujikpekpe

Éle ahan gan, amɛwo gbenɔ ŋwa nɔ mɛ ci yí zannɔ tamɛbubu nujikpekpe yitɔ nywiɖe. Elododo Wema 14:17 xo nuxu so nu mɔ: “Wodelɔnnɔ mɛ ci yí bunɔ nuwo kpɔ nywiɖe nyɔ gbɔ o.” Hweɖewonuɔ, mɛ ciwo bunɔ tamɛ kpɔ nu venɔ mɛ ciwo yí debunɔ tamɛ kpɔ nu. Ahanke, woxanɔ mɛ ciwo yí bunɔ tamɛ kpɔ yí wanɔ do Mawu sewo ji hɛnnɛ nɛ. Yesu nu mɔ: “Vɔ, mí de nyi xexe lɔtɔ o, ɖo Ŋ can mí ti le xexe lɔ mɛ. É yí taɖo xexe lɔ gbé eŋwa nɔ mí.” (Ʒan 15:19) Lé wozan “tamɛbubu nujikpekpe” do le Elododo Wema 14:17 le egbe ŋkɔtɔ mɛ tɛnŋ hɛn susu yi nuvɔn wawa ji. Éle ahan gan, enyɔ ci wonu gɔnmɛ tɛnŋ nyi mɔ woagbe ŋwa nɔ mɛ ci yí bunɔ evwinwawa kpɔ. Eyi taɖo egbegɔnmɛɖetɔ ɖewo dre mɛ mɔ: “Mɛ ci yí bunɔ tamɛ kpɔ so enuvɔnwo nu hɛnnɔ evwin va yiɖeki ji.” ​—JP, Ro.

26 MAI–1 JUIN

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ELODODO WEMA 15

Kpèdo Mɛbuwo nu nɔ Woavo

w10 11/15 31 mm. 16

Mìakpɔtɔ Anɔ Gbeji!

16 Job xɔnɔ mɛdru. (Job 31:31, 32) Nɔ mídenyi hotɔnɔ can ɔ, “mí a xɔ wo shigbe mɛdruwo ɛnɛ le míwo xwewo mɛ.” (Rɔm. 12:13) Mìatɛnŋ ama enu kankin ci yí le mì shi koɖo mɛbuwo nɔ mìɖonɔ ŋwi nyɔ cɛ ci yí mɔ “é nyɔwu mɔ wo a ɖu enu hwɛɖeka le afi ci yí lɔnlɔn le sɔwu a ɖu enu sugbɔ le a fi ci yí xaxa le.” (Elo. 15:17) Ejunɔnɔ yí aɖu nu kleŋ koɖo mìwo kpena xɔsetɔ ciwo kpɔtɔ nɔnɔ gbeji ádo ŋsɛn mìwonɔnɔwo le gbɔngbɔn mɛ dandandan.

w18.04 23-24 mm. 16-18

Mìagbedo Ŋsɛn Mìwonɔnɔwo Doji

16 Nɔ mìkpɔ mɔ mìdatɛnŋ do ŋsɛn mɛbuwo, ɖo seŋkankan koɖo mɛbuwo ɖenɔ fun nɔ mìɔ, anyi mìwa fɛn kpɔɛ. De egbla sugbɔ mìado keŋ gbɔxwe adonɔ ŋsɛn mɛbuwo o​—nukwi gbali koko can ado ŋsɛn mɛbuwo. Nɔ wodeko nukwi do mì ji can ɔ, étɛnŋ nyi mɔ wole cukaɖa ɖe mɛ yí jijiɛ mɛ ci yí aɖo to wo yí afa akɔn nɔ wo.​—Ʒaki. 1:19.

17 Ci Henri xomumɛtɔ ɖewo, vevitɔ edalɔ ci yí nyi hamɛmɛshinshin ci nu bubu le to le nyɔnɔnwi lɔ mɛɔ, édo vevisese ni sugbɔ. Ekán lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔ ɖeka do ŋsɛn Henri yí hun mɔ ni nɔ anu yi jimɛnyɔwo hwenu wonukɔ kafe le kafenuxu. Henri vado jeshi mɔ enu kuɖeka ci yí akpedo ye xomu nu yí woatrɔva nyɔnɔnwi lɔ mɛ yí nyi egbejinɔnɔ yetɔ. Ehajiji Wema 46; Zefania 3:17; koɖo Maki 10:29, 30 nyi kpukpui ciwo yí do ŋsɛn yi sugbɔ.

18 Ŋci mɛ Marthe koɖo Henri to dasɛ mɔ mìɖo adonɔ ŋsɛn nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu ciwo yí ʒan akɔnfafa. Efyɔ Salomɔ ŋwlɛ mɔ: “Nu xu jɔjɔɛ le gamɛ jɔjɔɛ mɛ nyi enunywi sugbɔ. Amɛ ci yí kokoɔ dɔnɔ yí amɛ kpɛtɛwo nɔ̀nɔ jijɔ mɛ. Enu jɔjɔ nywiwo nanɔ amɛwo a nɔ̀ hayahaya mɛ.” (Elo. 15:23, 30, gɔnmɛnuŋwlɛŋwlɛ.) Gbesɔ kpe niɔ, Jutakpɔxɔ hlɛnhlɛn koɖo mìwo siti ji yiyi tɛnŋ kpedo mɛ ci yí gbɔjɔ nu. Pɔlu nu mɔ Fyɔɖuxu hawo jiji doju hɛn ado ŋsɛn amɛ. Éŋwlɛ mɔ: “Mí zan ŋununyanya pleŋ, yi a kpla enu míwonɔnɔwo. Mí do akpe nɔ Mawu le míwo ji mɛ toto kwifan hawo, kanfukanfu hawo, koɖo gbɔngbɔn hawo ji.”​—Kol. 3:16; Edɔwawawo 16:25.

Bibla mɛ Nuveviwo

ijwbq enukplakpla 39 mm. 3

Kristotɔ Alɔn mɔ wo le da Edɔ̀ nɔ ye le Dotoxwea?

2. Natɛnŋ biɔ nyɔ amɛve alo amɛtɔn se so lé woada dɔ̀ nɔŋ do nua? Nɔ mɛɖe “ɖoto enu ciwo ŋununyatɔwo nu ni” ɔ, ákpɔ ale le mɛ nɔ nɔnɔmɛ ci mɛ ele sɛnŋ can.​—Elododo Wema 15:22.

2-8 JUIN

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ELODODO WEMA 16

Nyɔbiɔse Amɛtɔn Ciwo yí Ana Woasɔ Gbeta Nywiwo

w14 1/15 19-20 mm. 11-12

Sɔ̀ Gbeta Nywiwo Hwenu Ènyi Jajɛ

11 Yehowa sɛnsɛn yí na yí mìkpɔnɔ jijɔ ŋtɔŋtɔ. (Elo. 16:20) Éwa mɔ Barushi ci yí nyi wemaŋwlɛtɔ nɔ Ʒeremi ŋlɔ be nyɔ cɛ. Le hweɖekanuɔ, dégbevakpɔkpɔ jijɔ kekeɖe le Yehowa sɛnsɛn mɛ o. Yehowa nu ni mɔ: “Éle ahan gan, èdrɔdrɔ enu ganganwo nɔ eoɖeki. Ŋgbedrɔdrɔ enu ŋtɔ́wo o. Ŋjikɔ ahɛn evwin va amɛwo pleŋ ji, . . . eyi nɔ èyi fiɖekpokpuiɔ, nahwlɛn ao gbe gan.” (Ʒer. 45:3, 5 NWT) Ci èkpɔɛ ɖe, nyi yí adɔ Barushi akpɔ jijɔɔ? Ánɔ gbeji nɔ Mawu yí akpɔ agbe hwenu woagu Ʒerusalɛmu alo ájijiɛ nu ganganwo nɔ yiɖeki yɔa?​—Ʒaki. 1:12.

12 Ramiro nyi nɔviŋsu ɖeka ci yí kpɔnɔ jijɔ, ɖo ékpenɔdo mɛbuwo nu. Énu mɔ: “Ŋso xomu ɖeka ci yí le kɔxwi Andes Mountains tɔ mɛ. Mìwo xomu lɔ nyi abɔnɔ. Emɔ gangan ɖeka hun nɔŋ ci fofonyɛ nu nɔŋ mɔ yeacu winivɛsite ho nɔŋ. Vɔ, ŋwa ʒinʒindoshimɛ yí nyi Yehowa Kunuɖetɔ. Le majinjinɖe mɛɔ, emɔɖetɔ ɖeka nu nɔŋ mɔ nyɛna bɔdo ye nu nɔ yewoaɖe kunu le jugan hwɛhwɛ ɖeka mɛ. Ŋva yi, eyi ŋkpla eɖakpakpadɔ yí gbehun dɔwaxu keŋ asɔ kpɔ anyi ʒanwo gbɔ. Amɛ sugbɔ kpɔ jijɔ ci mìsɔ Bibla nukplakpla ɖo ŋmɛ nɔ wo. Le yi goduɔ, ŋvaci hamɛ yoyu ɖeka ci mɛ wodonɔ eju lɔ mɛ gbe le. Éwa exwe amɛ̀wo yɛ yí ŋle gashiagamɛ sumɔsumɔdɔ lɔ mɛ. Edɔ buɖe deli ci yí ana nakpɔ jijɔ cɛ han, ci ŋkpekpeɛdo mɛbuwo nu nɔ woajeshi nyɔnɔnwi lɔ yí akplɛ le wowoŋtɔwo gbe mɛ o.”

w13 9/15 17 mm. 1-3

Ètrɔ Eoɖeki Jia?

Xomu ci mɛ wohɛn mì le koɖo fini mìshin le kpɔnɔ ŋsɛn do mì ji. Mìlɔn ŋɖuɖu ɖewo, enudodo ɖewo, eyi ahanke ŋɖewo wawa jɔnɔ ji nɔ mì. Nyi yí taɖoɔ? Le nyɔnɔnwi mɛɔ, mɛ ciwo trɔdo mì koɖo lé nuwo le do nɔ mì kpɔnɔ ŋsɛn do mì ji.

2 Éle ahan gan, nubuwo le veviɖe wu ŋciwo mìɖunɔ koɖo ŋciwo mìdonɔ. Le kpɔwɛ mɛ, wokpla mì mɔ ŋɖewo nyɔ woawa yí ŋɖewo li wodawa o. Mɛɖeka mɛɖeka akpɔ lé awa nu do, eyi mìto akpo nɔ mìwonɔnɔwo. Mìwo gbetasɔsɔwo wanɔ ɖe do mìwo yexa ji. Bibla nu mɔ blaŋblaŋ ɔ, “amɛ-manyiʒuifuwo de ɖo Ese lɔ o. Vɔ, nɔ́ wo wa enuwo do, le Ese lɔ nwi do le Ese lɔ majeshi godu ɔ, hwehunnɔnu, wo nyí Ese nɔ wowoɖekiwo.” (Rɔm. 2:14) Vɔ, ecɛ gɔnmɛ yí nyi mɔ nɔ Mawu sewo deku do ŋɖewo nu koŋ ɔ, eyi adɔ mìavatɔ wawa do ekpla ci mìxɔ koɖo lé wowanɔ nu do le fini mìshin le jia?

3 Enuvevi amɛve ɖekawo yí dɔ yí Kristotɔwo dewanɔ nu ahan o. Ŋkɔtɔɔ, Bibla ɖo ŋwi nɔ mì mɔ: “Emɔ li yí blama nyi emɔ jɔjɔɛ nɔ amɛwo. Vɔ, emɔ hunnɔ kplɔnɔ amɛ yì eku ɖekɛ kpaŋ mɛ.” (Elo. 16:25) Ci mìnyi nuvɔnmɛwoɔ, mìdetɛnŋ wanɔ nunywi gaɖewo mɛ o. (Elo. 28:26; Ʒer. 10:23) Amɛvetɔ, Bibla dasɛ mɔ mɛ ci yí kpɔkpɔ ŋsɛn do agbetɔwo nuwanawo koɖo wowo nɔnɔmɛwo ji denyi mɛbuɖe sɔwu Satana ci yí nyi ‘acɛkpatɔ nɔ xexe cɛ’ o. (2 Kor. 4:4; 1 Ʒan 5:19) Eyi taɖo, nɔ mìji mɔ mìwo nu akpe nɔ Yehowa yí acu shi nɔ mìɔ, mìɖo awa do enyɔ ci yí le Rɔmatɔwo 12:2 ji.​—Hliin.

Bibla mɛ Nuveviwo

it-1 651

Etodɔndɔn

Ŋciwo Ato le mɛ nɔ Wolɔn do ji Alo Gbe Xɔɛxɔɛ. Amɛ vɔnwo, sukunɔwo alo amɛ ciwo yí debunɔ tamɛ kpɔ o dasɛ mɔ yewogbe Yehowa sewo gbijigbiji ci wodexɔɛ ji se o. (Eha 50:16, 17; Elo 1:7) Alɔzu ciwo yí tonɔ so sukunuwawa cɛ mɛ yí nyi etodɔndɔn ci yí sɛnŋ sugbɔ. Wogbesenɔ gbazavi buwo kpi. Shigbe lé elododo cɛ nui nɛɔ, “Sukunu watɔ kplanɔ nu ciwo yí a dɔ yí wo a nyi sukunu watɔwo doji.” (Elo 16:22) Ŋcɛwo tɛnŋ dɔ woaje abɔ, aɖu ŋkpɛn, ale dɔ yí eku tɛnŋ to le mɛ. Izraɛliviwo xolɔlɔ lɔ dasɛ enu gangan ciwo yí atɛnŋ ayi do mɛ. Wodesɔ eɖe le eto ci wodɔn nɔ wo ji o, vɔ woto nyɔ do etodɔndɔn ci nu enyɔnuɖɛtɔwo xo nuxu so. Ci Yehowa dɔn to nɔ wo yí deglɔn ta nɔ wo alo ci decu shi nɔ wo can ɔ, womɔ ŋtɔ́wo dekan yewo o. Le vɔvɔnuɔ, wovadɔn to nɔ wo sɛnŋsɛnŋɖe. Wowo ketɔnɔwo ɖu wo ji yí lé wo yi hwashigbe mɛ.​—Ʒer 2:30; 5:3; 7:28; 17:23; 32:33; Oze 7:12-16; 10:10; Zef 3:2.

9-15 JUIN

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ELODODO WEMA 17

Nɔ̀ Fafa mɛ Koɖo mɛ ci Èɖe

g 9/14 11 mm. 2

Lé Nawɛ yí Ŋdalénɔ Amɛ do Xomɛ o

Tò nyɔnɔnwi nɔ eoɖeki. Bibla nu mɔ mɛɖewo nyi “dɔmɛzidotɔnɔ” ciwo yí dɔnɔ “cukaɖa.” (Elododo Wema 29:22) Eo can èle ahan hɛnnɛa? Biɔ eoɖeki se mɔ: ‘Keke woamɔ nu hwɛɖeka ahan ɖe, ŋdonɔ dɔmɛzia? Ŋwanɔ dɔmɛzi kabakabaa? Ŋsɔnɔ enyɔ wliwliwo wanɔ enyɔ gangan a?’ Bibla nu mɔ “nɔ́ e sɔ agɔ ke amɛ ci yí wa afɛn do eo ɔ, mí tɛnŋ nyi exlɔwo. Vɔ, nɔ́ e kpɔtɔ ɖoɖoɔ ŋwi enu vɔn ci yí é wa ɔ, a dɔ yí exlɔ nyinyi míwotɔ a dahɛn.” (Elododo Wema 17:9; Ŋununyatɔ 7:9) Ecɛ tɔ atɛnŋ jɔ le asu koɖo ashi gblamɛ. Nɔ èkpɔ mɔ yelénɔ amɛ do xomɛɔ, biɔ eoɖeki se mɔ ‘Natɛnŋ gbɔn ji ɖɛ wu cɛ nɔ mɛ ci ŋɖea?’​—Bibla gɔnmɛɖose: 1 Piɛ 4:8.

w08 5/1 10 mm. 6–mm. 1

Cukaɖawo Gbɔ Kpɔkpɔ

1. Jì gamɛ yí akan seŋ so enyɔ lɔ nu. “Gamɛ li nɔ enushanu . . . gamɛ li nɔ enu bɔbɔ, gamɛ li nɔ nuxu xoxo.” (Ŋununyatɔ 3:1, 7) Shigbe cukaɖa ci nu mìxo nuxu so vayi yɛ nɛɔ, cukaɖa ɖewo nyinɔ enyɔ ŋtɔteŋ. Nɔ evajɔ ahan ɔ, lè eoɖeki do mɛ keke afa nɔ eo yí ‘abɔ nu’ keŋ gbɔxwe. Àtɛnŋ anɔ ekacaca nywi mɛ koɖo amɛwo nɔ èwa do Bibla gɔnmɛɖose cɛ ji: ‘Nɔ́ etɔ́ enyɔ dɔndɔn ɔ, éle shigbe eshi wó ɛnɛ. Ðote enyɔ dɔndɔn lɔ gbɔxwe á va gangan doji.’​—Elododo Wema 17:14, New Century Version.

Éle ahan gan, “gamɛ li nɔ nuxu xoxo” hɛnnɛ. Cukaɖawo le shigbe egbe vwin ciwo wogbe ɖɛ yí woshin hannɛ. Eyi taɖo ŋgbeŋlɔ be cukaɖa lɔ yí abuibuiɛ mɔ nɔ ega xo niɔ, yɛayi o. Nɔ cukaɖa ɖe va yí míbɔ nu do ji keŋ ɔ, jì gamɛ nywitɔ ci ji míavakan seŋ so cukaɖa lɔ nu le. Hwenɔnuɔ, dò bubu mɛ ci èɖe ɖɛ nu. Ecɛ akpedo mí amɛve lɔwo nu yí míawa do Bibla nukplamu cɛ ji: “Mí ŋgbe kpɔtɔ a le dɔmɛzi ji le ŋkeke lɔ mɛ pleŋ o.” (Efezitɔwo 4:26) Nɔ mìanuiɔ, míɖo awa do enyɔ ci mínu nɔ míwonɔnɔwo ji.

Bibla mɛ Nuveviwo

it-2 432 mm. 7

Ŋkuvi

Lé mɛɖe wa ŋkuvi do yí dɔ wonyanɔ lé enu le do ni. Ŋkuviwo tɛnŋ dasɛ mɔ amɛ nu sa adɔnu nɔ amɛ alo denyi ahan o. (2 Ese 19:13) ‘Wowanɔ ŋkuvi’ asɔ ko amɛ alo asɔ wa ayemɛnu. (Eha 35:19; Elo 6:13; 16:30) Wonunɔ so mɛ ci yí dekunɔ ŋshishi nɔ amɛ o alo nanɔ nu amɛ o nu mɔ yiŋwlanɔ ŋkuvi do yi nuwo. (Mt 13:15; Elo 28:27) Wonu so sukunuwatɔ nu mɔ yi ŋkuviwo “yìnɔ nyigban sɛnxu.” Yi ŋkuviwo xwlenɔ afi yí deɖonɔ ŋɖe koŋ awa o. Ahanke yi susuwo denɔnɔ ŋɖeka ji koŋ nɛ. (Elo 17:24) Ŋkuvi mɛ wokpɔnɔ nɔ mɛɖe yí anya mɔ éle lanmɛsɛn mɛ, éɖo hlɔnhlɔn, alo éle jijɔ kpɔkpɔ mɛ. (1Sam 14:27-29; 2 Ese 34:7; Job 17:7; Eha 6:7; 88:9) Efyɔ Ʒozafati nu nɔ Yehowa mɔ “Mìwo ŋkuviwo le eo ji.”​—2Kro 20:12.

16-22 JUIN

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ELODODO WEMA 18

Dò Ŋsɛn mɛ Ciwo yí Totoɔ Lanmɛsɛn Cukaɖawo mɛ

w22.10 22 mm. 17

Ŋununyanya Adodwitɔ le Axwa Dokɔ Sɛnsinɖe

17 Bunɔ tamɛ kpɔ gbɔxwe axo nuxu. Nɔ mìdenya wawaɔ, mìwo nuxuwo atɛnŋ adahɛn nu sugbɔ. Bibla nu mɔ: “Nɔ wodebu enyɔ ɖe kpɔ gbɔxwe yí nuiɔ, ele shigbe ewi wotɔ amɛ hannɛ. Vɔ nunyatɔwo ɖe danɔ edɔ̀ nɔ amɛ.” (Elo. 12:18, NWT) Nɔ mìdedonɔ lɛgɛdɛ do mɛbuwo fɛnwo nuɔ, adɔ yí fafa akpɔtɔ anɔ mìwo koɖo mɛbuwo gblamɛ. (Elo. 20:19) Nɔ mìji mɔ mìwo nuxu afanɔ akɔn nɔ amɛwo yí dadonɔ vevisese nɔ woɔ, mìɖo ahlɛnnɔ Mawu Nyɔ lɔ yí abunɔ tamɛ kpɔ so nu blaŋblaŋ. (Luiki 6:45) Nɔ mìbunɔ tamɛ kpɔ so nyɔ ciwo yí le Bibla mɛ nuɔ, mìwo nuxuwo atɛnŋ ale shigbe “ŋununyanya dotɔ” ci yí afa akɔn nɔ mɛbuwo nɛ.​—Elo. 18:4.

mrt enukplakpla 19 dakavi lɔ

Lé Mìawɛ Ato Edɔ̀lele Cukaɖa ci yí va Kpata mɛ

Wà ɖaŋ ɖonɔ to amɛ. Enunywitɔ ci àwa asɔ kpedo ao xlɔ nu yí nyi mɔ, àɖo to yi hwenu exokɔ nuxu nɔ eo. Ŋgbekpɔɛ mɔ yeanu do enyɔ ciwo pleŋ anu nu o. Etoɖoɖo amɛ nyi nunywi. Sènɔ nugɔnmɛ yí ŋgbedonɔ hwɛ amɛ o. Ŋgbemɔ yenya lé enu wawa do nɔ ye xlɔ lɔ o, vevitɔ nɔ élé edɔ̀ ci yí dezezeɛ le gbaza mɛ ni o.​—Elododo Wema 11:2.

Xònɔ nuxu nywiwo. Taŋfuin dànya nyɔ ci ànu o, vɔ nɔ ènu nyɔ ɖewo nɔ ao xlɔ ci yí tokɔ cukaɖa mɛɔ, étɛnŋ wa nywi ni sɔwu ci dànu nyɔ ɖekɛ o. Nɔ èdan nyɔ ci ànuɔ, tèkpɔ anu enyɔ kleŋ ɖe shigbe mɔ: “Ŋdenya lé nanu enyɔ lɔ do teŋ o, vɔ nya mɔ ŋbubuɔ aotɔ kpɔ.” Ŋgbenunɔ enyɔ ɖekatɔwo shigbe mɔ “Étɛnŋ vanyina doji” alo “Ecɛ yɛ nyɔ nɔ eo wu . . . “

Àtɛnŋ adasɛ nɔ ao xlɔ mɔ yesɔ ɖe le ji ni nɔ èva yi biɔ nyɔ se so edɔ̀ ci ele nu. Átɛnŋ ajɔ ji ni mɔ èje agbla yí mɔŋje enu ci mɛ ètotoɔ. Eyi enyɔ ciwo ànu agbenyɔ doji. (Elododo Wema 18:13) Éle ahan gan, wà blɛwu nɔ ŋgbeva yi nu ŋci yí dejijiɛ o.

Kpedo amɛ lɔ nu nyɔnɔnwitɔ. Ci àso kpoŋ atɔ kpekpedo amɛ lɔ nuɔ, biɛ se mɔ nyi yeawa asɔ kpedo nu ma. Ðò ŋwi mɔ ao xlɔ tɛnŋ kpɔ mɔ yeavanyi agban le kɔ nɔ eo yí agbɔnnu ni mɔ ánu nɔ eo mɔ eo le kpedo ye nu. Nɔ evajɔ ahan ɔ, àtɛnŋ anu enuŋtɔŋtɔ ɖewo ci èji mɔ yeawa ni. Étɛnŋ nyi woayi xwle enuwo gbɛ ni, ácucu xɔmɛ ni alo awa edɔ buwo ni.​—Galatitɔwo 6:2.

Enu ŋgbeci kɔ nɔ eo o. Ci ao xlɔ lɔ bleɔ, ŋɖe ciwo mímɔ yewoawa doju sa tɛnŋ glo yí nuxu xoxo dadrui hɛnnɛ o. Gbɔn ji ɖɛ yí ase nugɔnmɛ ni. Kpɔtɔ akpekpeɛdo nu.​—Elododo Wema 18:24.

wp23.1 14 mm. 3–15 mm. 1

Lé Mìawɛ Akpedo mɛ Ciwo yí lé Enulolokpɔdɔ̀ nu

“Mí do alɔ̀ amɛ ciwo yí gbɔjɔ.”​—1 TƐSALONIKITƆWO 5:14.

Ao xlɔ tɛnŋ caka yí etɛnŋ wa ni mɔ yedegbenyi mɛɖe o. Nɔ ènu ni mɔ yebubuɔ yitɔ kpɔɔ, átɛnŋ afa kɔn ni yí agbedo ŋsɛn yi, nɔ dènya nyɔ ci ànu koŋ can.

“Exlɔ lɔnnɔ amɛ hweshahwenu.”​—ELODODO WEMA 17:17.

Kpedo amɛ lɔ nu nyɔnɔnwitɔ. Ci àso kpoŋ atɔ kpekpedo amɛ lɔ nuɔ, biɛ se mɔ nyi yeawa asɔ kpedo nu ma. Nɔ agbɔnnu nɔ ao xlɔ lɔ mɔ anu ŋci ejijiɛ nɔ eoɔ, tèkpɔ awa enuŋtɔŋtɔ ɖewo asɔ kpedo nu shigbe mɔ zɔnlin zɔnzɔn doju nɛ. Alo étɛnŋ nyi woayi xwle enuwo gbɛ ni, ácucu xɔmɛ ni alo awa edɔ buwo ni.​—Galatitɔwo 6:2.

“Mí xɔ jigbɔnɖɛ.”​—1 TƐSALONIKITƆWO 5:14.

Taŋfuin ao xlɔ lɔ dale gbesɔsɔ tɛgbɛɛ mɔ yeaxo nuxu o. Nù ni mɔ nɔ yɛji mɔ yeakan seŋ ɔ, yele gbesɔsɔ aɖo to yi hweɖekpokpuinu. Ci ao xlɔ lɔ ble yí seseɛ gbazaviɔ, étɛnŋ nu nyɔ ɖe alo awa ŋɖe ci yí ave eo nu. Étɛnŋ donɔ dɔmɛzi blaŋblaŋ alo agbe mɔ yedawa ŋɖe ci yewonu ɖɛ sa doju o. Gbɔn ji ɖɛ yí amɔŋje enu mɛ ni keŋ akpedo nu.​—Elododo Wema 18:24.

Bibla mɛ Nuveviwo

it-2 1004

Enusɔsɔkpɔ

Ebre nyɔgbe gôral nyi enusɔsɔkpɔ ci yí kan enumama alo ŋɖe ci yí mɛɖe xɔ. Wozannɔ nyɔgbe cɛ tiin nɔ woxokɔ nuxu so “akpaxwe” alo “ŋɖe ci mɛɖe xɔ” nu. (Ʒoz 15:1; Eha 16:5; 125:3; Ezai 57:6; Ʒer 13:25). Wosɔnɔ nu kpɔ le blema yí asɔ kpɔ enyɔ ɖewo gbɔ. Lé wowɛni do yí nyi mɔ wodɔnɔ ekpe alo aci kpaflɛ wliwliwo. Wotɛnŋ gbesɔ ekpe lɔ alo aci kpaflɛ wliwliwo do agban mɛ yí ahuinhuin. Nɔ evayi je amɛ ɖe jiɔ, amɛ lɔ yí wosɔnɔ. Gbɔxwe woatɔ enu lɔ sɔsɔ kpɔɔ, wodonɔ gbe ɖa. Wodonɔ gbe ɖaɖa le ji mɛ alo ado gbe ɖa yí amɛwo pleŋ asi yí akpɔkpɔ emɔ mɔ Yehowa akpedo yewo nu.

Lé wozinni do. Elododo Wema 16:33 nu mɔ: “Amɛwo dɔnɔ eho yí a kpɔ emɔ yí a sɔ gbetawo. Vɔ, egbeta lɔwo so [Yehowa] gbɔ.” Le Izraɛliɔ, enusɔsɔkpɔ yí wosɔ sonɔ nyɔ nɔ amɛ ciwo yí dɔndɔn nyɔ: “Nɔ amɛ ŋsɛntɔnɔ amɛve le enyɔ dɔnkɔ ɔ, eho dɔdɔ yí nyi emɔ adodwitɔ ci ji wo a sɔ gbeta nɔ enyɔ dɔndɔn lɔ le.” (Elo 18:18) Wodewɛni asɔ da aɖyi ehotɔ, ásɔ mu munu alo áwɛ le kanmɛtetekpɔwo hwenu o. Wodewɛni asɔ hɛn eho va gbedoxɔ lɔ mɛ, ásɔ kpedo avɔnsatɔwo nu alo áma enuwo nɔ wamɛnɔwo o. Vɔ, Rɔma sɔjawo wa nubu xesexese. Shigbe lé Ehajiji Wema 22:18 nui ɖɛ nɛɔ, wosɔ nu kpɔ so Yesu wuwo nu.​—Mat 27:35.

23-29 JUIN

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ELODODO WEMA 19

Nyi Exlɔ Nywi nɔ Nɔviowo

w23.11 12-13 mm. 16-17

Lé Mìawɛ Yí Lɔnlɔn Ci Mìɖo Nɔ Mìwonɔnɔwo Asɛnŋ Doji

16 Ŋgbesɔnɔ susu ɖo afɛn tɔxuwo ji nɔ nɔviwo o, vɔ sɔ susu ɖonɔ enywi tɔxuwo ji nɔ wo. Mìasɔ kpɔwɛ cɛ. Sɔɛ mɔ eo koɖo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo vayi nɔ eju le fiɖe. Míkpɔ jijɔ nywiɖe yí le vɔvɔnuɔ, èso foto, vɔ ègbeso amɛve bu kpi keŋ nɔ ŋkɔtɔ devanyɔ can ɔ, eɖe acuin. Ecɛyɛɔ, foto amɛtɔn yí le eo shi. Le ɖeka mɛɔ, èdo jeshi mɔ nɔviŋsu ɖeka hlɔn lululu. Lé àwa nɔ foto ŋtɔ́ɔ? Ècucui swi, ɖo ègbeɖo foto amɛve bu ciwo mɛ nɔviwo pleŋ ko nukwi le, nɔviŋsu lɔ can.

17 Ecɛyɛ mìasɔ foto ciwo mìso sɔ koɖo enu ciwo yí cinɔ susu mɛ nɔ mì so mìwo nɔviwo nu. Mìɖonɔ ŋwi hwenu nywi ciwo yí mìsɔ nɔ ju koɖo mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo. Vɔ sɔɛ mɔ evajɔ mɔ hweɖekanuɔ, nɔviŋsu ɖe alo nɔvinyɔnu ɖe nu nyɔ ɖe alo wa ŋɖe ci yí ve mì nu. Nɔ mìvaɖo ŋwi kpɔ ɖe, nyi mìawaɔ? Danyɔ mɔ mìacucui swi shigbe lé mìcucu foto dɔndɔn lɔ ba? (Elo. 19:11; Efe. 4:32) Mìacucu mìwo kpena fɛn hwɛhwɛ ŋtɔ́ ci mìɖo ŋwi kpɔ, ɖo mìnɔ ju koɖi le hwenu buwo mɛ yí wowo nyɔ haan. Mìji mɔ mìaɖonɔ ŋwi hwenu nywi cɛwo.

w23.07 9-10 mm. 10-11

Kpɔtɔ Alɔnkɔ Yehowa Koɖo Mɛbuwo

10 Mìwo can mìjinɔ ŋciwo mìawa yí akpedo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo nu. (Ebre. 13:16) Mìakpɔ lé nɔvinyɔnu Anna ci nu mìxo nuxu so le nyɔta ci yí vayi mɛ wa ecɛ do. Le jihɔnshi gangan ɖeka goduɔ, yi koɖo asuɔ vayi ji Kunuɖetɔwo xomu ɖeka kpɔ yí wodo jeshi mɔ, jihɔnshi lɔ ko exɔ nɔ wo. Edɔ yí xomu lɔ degbeɖo awu mɛmiwo o. Anna nu mɔ: “Mìxɔ wowo wuwo yí vayi nya wo, li wo yí xo wo. Do nu nɔ mìɔ, de enugangan enyi mìwa nɔ wo o, vɔ ecɛ dɔ mìvanyi exlɔ nywiwo keke je egbɛ.” Lɔnlɔn ci Anna koɖo asuɔ ɖo nɔ nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo dɔ yí wowa enuŋtɔŋtɔwo yí sɔ kpedo wo nu.​​—1 Ʒan 3:17, 18.

11 Nɔ mìwa xomɛvu nɔ amɛwo yí dasɛ nɔ wo mɔ mìlɔn woɔ, wokpɔɛni mɔ mìteteɛkpɔ mɔ mìaɖyi Yehowa. Xomɛvu ci mìwa nɔ wo tɛnŋ jɔ ji nɔ wo keke mìdanya o. Khanh ci nyɔ mìnu vayi kpɔtɔ ɖonɔ ŋwi mɛ ciwo yí kpedo nu. Énu mɔ: “Ŋdo akpe nɔ nɔvinyɔnu ciwo pleŋ yí kplɔŋ yi kunuɖegbe. Wovakɔnɔŋ yí yɔnɔŋ mɔ nyɛ le va nɔ mìaɖu enu kleŋ ɖewo, yí nɔ mìɖegbɔɔ, wogbetrɔ kɔnɔŋ yí axomɛ dediɖe. Ecɛyɛɔ, ŋvakpɔɛ mɔ edɔ gangan enyi wowa nɔŋ. Yí wogbewɛni koɖo lɔnlɔn.” Nyɔnɔnwi enyi mɔ de amɛshiamɛ yí ado akpe nɔ mì do enu ci mìwa nɔ wo ŋci o. Khanh nu so mɛ ciwo yí kpedo nu, yí mɔ: “Ŋjinɔ mɔ nacu fɛn nɔ wo do wowo xomɛvuwawa ŋci, vɔ ŋdenya fini wo pleŋ le o. Gan Yehowa yɛ nya, yí ŋdonɔ gbe ɖaɖa ni mɔ yi le cu fɛn nɔ wo do nu nɔŋ.” Khanh nyɔ jɔ. Yehowa nyanɔ xomɛvunu ciwo mìwanɔ nɔ amɛwo, nɔ egbenyi enu nyɛkuin yɔ can. Ékpɔnɔ wo mɔ wonyi vɔnsa ciwo mìwa yí wonyi fɛn yeɖu do mì.​—Hlɛn Elododo Wema 19:17.

w21.11 9 mm. 6-7

Míkpɔtɔ Aɖonɔ Lɔnlɔn Egbejinɔnɔtɔ nɔ Míwonɔnɔwo

6 Egbeɔ, nɔ mɛɖe wakɔ dɔ le dɔwaxu ɖe na nɔ xwe sugbɔɔ, mìtɛnŋ nu mɔ yɛnyi edɔwatɔ egbejinɔtɔ. Vɔ taŋfuin, le xwe ŋtɔ́wo pleŋ mɛɔ, dekpɔ dɔwaxu lɔ ga ɖe kpɔ o. Yí taŋfuin denyi gashiagamɛ yí elɔnnɔ do dɔwaxu lɔ sewo ji o. Delɔn dɔwaxu lɔ o, gan éwakɔ dɔ le nɔ keŋ atɛnŋ akpɔ ho. Nɔ dekpɔ dɔ le fibu ci yí nyɔ wu nɔɔ, áwakɔ dɔ le nɔ keke axɔ gbɔndomɛ.

7 Vovototo ci yí le egbejinɔnɔ ci nu mìxo nuxu so le mamamɛ 6 tɔ mɛ koɖo lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ mɛ yí nyi susu ci yí dɔ amɛ wakɔ ŋɖe. Le Bibla mɛ ɖe, nyi yí taɖo Mawu sɛntɔwo lɔn amɛ nyɔnɔnwitɔ le sasa hwenuɔ? Denyi ci woɖo alɔn amɛ taɖo yɔ o, vɔ lɔnlɔn adodwi ci woɖo so ji mɛ yí dɔ. Mìasɔ Davidi kpɔwɛ. Ci Ʒonatan dalɔ ji mɔ yeawui can ɔ, élɔn Ʒonatan so ji mɛ nyɔnɔnwitɔ. Yí exwe sugbɔ le Ʒonatan ku godu can ɔ, Davidi kpɔtɔ lɔn Ʒonatan viɛ Mɛfibali nyɔnɔnwitɔ so ji mɛ.​—1 Sam. 20:9, 14, 15; 2 Sam. 4:4; 8:15; 9:1, 6, 7.

Bibla mɛ Nuveviwo

it-1 516

Nukplamu, Nukplamɛtɔ

Yehowa yí nyi ŋununyatɔ yí evɔ. Mɛɖekɛ deli yí ayɔ Yehowa keŋ akpla nu yi o. (Ezai 40:13; Rɔm 11:34) Eviɛ sun ji yí nyi “Nukplamɛtɔ Nywi.” Éna emɔɖasɛnamɛwo koɖo nukplamu amɛwo, ɖo éxɔ nukplamuwo so edalɔ gbɔ yí wa do wo ji. Mawu gbɔngbɔn le ji. (Ezai 9:6, NWT; 11:2; Ʒan 5:19, 30) Ecɛ dasɛ mɔ gbɔxwe woakpɔ ele le nukplamu ɖe mɛɔ, éɖo aso Yehowa gbɔ. Nɔ nukplamu ɖe trɔkpe Ejiɖaatɔ lɔɔ, afixɔxɔ ɖekɛ dele nu o. De nukplamu ɖekɛ yí nyi hunnɔ o.​—Elo 19:21; 21:30.

30 JUIN–6 JUILLET

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ELODODO WEMA 20

Enu Ciwo Woawa Keŋ nɔ Nɔnɔjiji Hwenu Ayi Nywiɖe

w24.05 26-27 mm. 3-4

Lé Woawɛ nɔ Nɔnɔjiji Hwenu Ayi Nywiɖe

3 Ci nɔnɔjiji atɛnŋ anyi jijɔ hwenu can ɔ, egbenyi afɔɖeɖe vevi ɖeka ci yí atɛnŋ akplɔ amɛ yi alɔlele mɛ. Le alɔlele zangbeɔ, asu koɖo ashi ɖonɔ gbe le Yehowa ŋmɛ mɔ yewoalɔn yewonɔnɔwo yí ado bubu yewonɔnɔwo nu, nɔ yewo vlɛ yí le agbe duu. Gbɔxwe mìaɖo egbe ɖekpokpuiɔ, mìɖo abu tamɛ kpɔ so nyɔ lɔ nu veviɖe. (Hlɛn Elododo Wema 20:25.) Ahan ele le alɔlele gbeɖoɖo can mɛ nɛ. Nɔnɔjiji hwenu lɔ nanɔ yí amɛ amɛve lɔwo jenɔshi wowonɔnɔwo ɖɛ nywiɖe yí gbesɔnɔ gbeta nywi. Hweɖewonuɔ, gbeta ci woasɔ yí nyi woaɖe nɔnɔ yí hweɖewonuɔ, gbeta ci woasɔ yí nyi woami nɔnɔ jiji. Nɔ womi nɔnɔ jijiɔ, de eyi enyi kpɔ mɔ wowa afɛn yɔ o. Ewaɖeɔ, nɔnɔjiji kpenɔdo amɛ nu yí wokpɔnɔ mɔ woaɖe nɔnɔ alo wodaɖe nɔnɔ ma.

4 Nyi yí taɖo ele veviɖe mɔ woasɔ susu sɔgbe asɔ kpɔnɔ nɔnɔjijiɔ? Nɔ trɛnnɔ ɖe ɖo susu sɔgbe do nɔnɔjiji nuɔ, datɔ zɔnzɔn koɖo mɛɖe ci yí dejijiɛ mɔ yeaɖe o. De trɛnnɔwo ɖekɛwo yí ɖo aɖo susu sɔgbe do nyɔ lɔ nu o. Mìwo pleŋ yí ɖo aɖo ŋwi enu ci yí taɖo wojinɔ nɔnɔ. Le kpɔwɛ mɛ, mɛɖewo buini mɔ nɔ mɛɖewo jijiɛ nɔnɔɔ, dandandan woɖo aɖe nɔnɔ. Lé ecɛ wanɔ nɔ Kristotɔ trɛnnɔwoɔ? Nɔvinyɔnu Melissa, ci yí le États-Unis nu mɔ: “Nɔ nɔvi ɖewo jijiɛ nɔnɔɔ, Kunuɖetɔ ɖewo kpɔnɔ emɔ mɔ woɖo aɖe nɔnɔ. Ecɛ dɔ wodesɛnŋ yí minɔ zɔnzɔn o, nɔ wokpɔɛ mɔ yewodesɔ koɖo yewonɔnɔwo can. Enu cɛ yí dɔ yí trɛnnɔ ɖewo gbenɔ mɔ yewodazɔn koɖo mɛɖe o. Ecɛ atɛnŋ ahɛn enulolokpɔ sugbɔ va.”

w24.05 22 mm. 8

Lé Àwɛ Akpɔ mɛ ci Àɖe

8 Lé atɛnŋ aglo mɛɖe kpɔ nywiɖe gan yí danya doɔ? Nɔ èyi hamɛ bɔbɔwo alo nɔ mído go do ejunɔnɔ ɖeɔ, àtɛnŋ ado jeshi lé mɛ lɔ le le gbɔngbɔn mɛ do, mɛ ci ŋmɛ enyi koɖo adɛn yitɔ. Miwo yí nyi yi xlɔwoɔ, yí nyiwo nu exonɔ nuxu soɔ? (Luiki 6:45) Tajinu yitɔwo sɔ koɖo kinyɛtɔwoa? Àtɛnŋ axo nuxu koɖo yi hamɛmɛshinshinwo alo Kristotɔ shinshin bu ciwo yí jeshi ɖɛ nywiɖe. (Elo. 20:18) Àtɛnŋ abiɔ wo nɔ woanu mɛ ci ŋmɛ mɛ lɔ nyi nɔ eo koɖo jijɔ ciwo eɖo. (Ruta 2:11) Nɔ èglugluɛ kpɔɔ, ŋgbewɛ nɔ ao nuwanawo adɔ yí axa le yíɖeki mɛ o. Do bubu yi nu, ŋgbesɔ cukaɖa wɛ o yí ajejeɛ agbla gashiagamɛ mɔ yeanya ŋɖekpokpui so nu o, etɛnŋ na yí davo le yíɖeki mɛ o.

w24.05 28 mm. 7-8

Lé Woawɛ nɔ Nɔnɔjiji Hwenu Ayi Nywiɖe

7 Lé àwɛ ajeshi mɛ ciŋmɛ mɛ lɔ nyi teŋteŋ ɔ? Emɔ nywitɔ ci ji àto awɛ yí nyi mɔ àxonɔ nuxu koɖo amɛ lɔ so ji mɛ yí atonɔ nyɔnɔnwi ni, abiɔnɔ nyɔwo yi se yí agbeɖonɔ to yi nywiɖe. (Elo. 20:5; Ʒaki 1:19) Taŋfuin, ètɛnŋ mɔ yewoawanɔ ŋɖewo doju ciwo yí ana míakannɔ seŋ fafɛɖe, shigbe ŋɖuɖu doju, esaɖyiɖyi le jugbaja tɔxuwo yí agbeɖe kunu doju. Míatɛnŋ agbejeshi míwonɔnɔwo, nɔ mínɔnɔ eju koɖo míwo xlɔwo koɖo míwo xomu. Gbesɔ kpe niɔ, àtɛnŋ awa toto nɔ edɔ ɖewo wawa yí akpɔ lé amɛ lɔ wanɔ nu do le nɔnɔmɛ vovovowo mɛ koɖo amɛ vovovowo. Kpɔ enu ci yí Aschwin, ci yí so Pays-Bas tekpɔ yí wa ɖa. Éxo nuxu so hwenu yí ejijiɛ Alicia nu. Émɔ: “Mìjinɔ edɔ ciwo yí mìawa yí akpedo mì nu mìajeshi mìwonɔnɔwo ɖɛ. Blaŋblaŋ ɔ, mìwanɔ edɔ kleŋkleŋ ɖewo shigbe enu ɖaɖa doju alo axomɛdɔ bu ɖewo wawa doju hannɛ. Le edɔ ŋtɔ́wo wawa mɛɔ, mìkpɔnɔ fini mɛɖe gbɔjɔ le koɖo fini mɛɖe sɛnŋ le.”

8 Míatɛnŋ agbejeshi míwonɔnɔwo ɖɛ nɔ míkplanɔ Bibla doju. Nɔ míɖe nɔnɔɔ, míɖo awa toto nɔ sɛnsɛn xomumɛtɔ, nɔ Mawu anyi akpaxwe vevi ɖeka le míwo lɔlele lɔ mɛ. (Ŋun. 4:12) Eyi taɖo, danyɔ mɔ míawa toto yí atɔ nu kplakpla doju hwenu mízɔnzɔn yɛ ba? Le nyɔnɔnwi mɛɔ, mɛ ciwo yí jijiɛ nɔnɔ lɔwo dekpɔnyi xomu hɔɖo o yí nɔviŋsu lɔ dekpɔnyi eta nɔ nɔvinyɔnu lɔ hɔɖo o. Ele ahan gan, nɔ míkplakpla nu blaŋblaŋ dojuɔ, míatɛnŋ ajeshi lé míle do le gbɔngbɔn mɛ. Max koɖo Laysa, ci yí nyi asu koɖo ashi le États-Unis kpɔ nyɔna bu. Énu mɔ: “Ci mìtɔ mìwonɔnɔwo jiji troloɔ, mìtɔ wema ciwo yí xo nuxu so nɔnɔjiji, alɔlele koɖo xomu gbenɔnɔ kplakpla. Wema cɛwo hunnɔ emɔ nɔ seŋkankan so enyɔ veviwo nu ciwo nu agbɔnnu sa mɔ mìakan seŋ so.”

Bibla mɛ Nuveviwo

it-2 109 mm. 7

Kaɖigban

Elododo Wema 20:27 nu mɔ: “agbetɔ gbɔngbɔn le shigbe kaɖyigban ɛnɛ nɔ Tɔhonɔ. Tɔhonɔ le gbesɔsɔ yí a nya enu ciwo yí le adɔmɛ nɔ agbetɔ.” Nyɔ ci mɛɖe nu nɔ enyi nuxu nywi alo nuxu vwin yɔ can ɔ, ecɛ dasɛ mɛ ci enyi vevitɔ mɛ ci enyi le xomɛ.​—Sɔ sɔ koɖo Edɔ 9:1.

    Wema ciwo yí le Ajagbe mɛ (2015-2025)
    To le mɛ
    Ðo mɛ
    • Aja
    • Miin
    • Cancanwo
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Yizanzan sewo
    • Amɛ ŋtɔ nyɔtakankan totowo
    • Paramètres de confidentialité
    • JW.ORG
    • Ðo mɛ
    Miin