AGBEMƐ XOLƆLƆ
“Ŋlɔn kunuɖeɖedɔ lɔ hɔntɔn!”
ŊSHIN le Balclutha juganmɛ le tɔdomɛnyigban ci yí le fɔde nɔ Nouvelle-Zélande. Hwenu ŋnyi vihwɛɔ, ŋlɔn Yehowa yí eji jɔŋ mɔ ŋle nyɔnɔnwi lɔ mɛ. Bɔbɔwo yiyi jɔnɔ ji nɔŋ hɛnnɛ yí hamɛ lɔ nyi texwe ci yí ŋnɔnɔ vofamɛ koɖo jijɔ mɛ le. Ŋkpɛn wanɔŋ, gan kunuɖegbe yiyi kwɛshila ɖeshiaɖe jɔnɔ ji nɔŋ. Ŋɖenɔ kunu nɔ anyi suklukpenawo koɖo mɛbuwo koɖo edɔngbegbe. Ejɔ ji nɔŋ mɔ ŋnyi Yehowa Kunuɖetɔ. Ci ŋɖo exwe 11 ɔ, ŋsɔ nyɛɖeki na Mawu.
ŊDEGBEKPƆKƆ JIJƆ O
Ewa ŋshishi mɔ ci ŋɖo exwe witɔn koɖo ŋɖeɔ, exlɔnyinyi ci yí le nyɛ koɖo Yehowa gblamɛ tɔ soso. Ewa nɔŋ shigbe mɔ wona vovo sugbɔ anyi suklukpenawo hannɛ. Eyi nyɛ can ŋji mɔ navo wowo tɔ han. Ŋkpɔɛ mɔ anyi jilawo sewo koɖo Kristotɔwo sewo gbɔnnu. Yí ŋbui mɔ Yehowa sɛnsɛn nyi agban. Ŋkpɔtɔ kando ji mɔ Yehowa li, vɔ ŋkpɔɛ mɔ ŋdegbete gogui ahan o.
Ele ahan gan ŋdemi kunuɖegbe yiyi keŋkeŋ o, ŋvawɛkɔ shigbe kɔnu hannɛ. Eyi nɔ ŋjikɔ ayi kunuɖegbeɔ, ŋdedranɔdo gbeɖe o, eyi taɖo seŋkankan koɖo amɛwo gbɔnnɔnu nɔŋ. Ecɛ wɛ mɔ ŋdeɖo trɔtrɔyi alo Bibla nukplavi kuɖeka kpetii o, eyi ŋdegbevakpɔkɔ jijɔ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ o yí degbevadrokɔŋ o. Ŋtɔ nyɛɖeki biɔbiɔ se mɔ, ‘Lé mɛɖe akpɔtɔ ayikɔ kunuɖegbe ahan kwɛshila ɖeshiaɖe koɖo wleci ɖeshiaɖeɔ?’
Ci ŋɖo xwe 17 ɔ, ŋji veviɖe mɔ woana vovoŋ. Eyi taɖo ŋlɔ agban so le axwe lɔ mɛ yí vayi ci Australie. Anyi soso lɔ ku lanmɛ nɔ danyɛ koɖo nɔnyɛ sugbɔ. Woxa le wowoɖekiwo mɛ, vɔ wobui mɔ nakpɔtɔ asɛnkɔ Yehowa.
Le Australieɔ, lé ŋsɛnnɔ Yehowa do ɖekpɔtɔ sugbɔ. Ðaɖaa yí ŋyinɔ bɔbɔwo. Ŋdonɔ gbɛ koɖo jajɛ ciwo yí le shigbe nyɛ nɛ. Wojinɔ mɔ nɔ yewoso le bɔbɔwo fiɛfiwoɔ, yewoayi nu aha yí aɖu we le azanɖuxuwo. Nɔ ŋtrɔkpɔ nu ciwo yí jɔ vayiɔ, ŋkpɔ mɔ anyi fɔ ɖeka le nyɔnɔnwi lɔ mɛ yí evetɔ le xexe lɔ mɛ yí ŋdevo le afi amɛve lɔwo o.
NUKPLAMU VEVI MAÐOŊDONU ÐEKA CI ŊXƆ
Le exwe amɛve han goduɔ, ŋdo go nɔvinyɔnu ɖeka. Eyi dɔ yí ŋtɔ tamɛ bubu kpɔ so anyi gbe nu, vɔ kpɔ yiŋtɔ denya kpetii o. Ŋle axwe ɖekɛ mɛ koɖo nɔvinyɔnu trɛnnɔ amatɔn. Mìyɔnɔ ekán lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔ koɖo ashiɛ Tamara yí wova zenɔ mì gbɔ nɔ kwɛshila ɖeka. Nɔ asuɔ wakɔ hamɛ dɔwoɔ, Tamara zannɔ gamɛ koɖo mìwo ciwo yí nyi cugbejɛwo yí konɔ nukui koɖo mì. Ejɔnɔ ji nɔŋ. Éhayanɔ do amɛ ji yí nyi mɛ ci woatɛnŋ axo nuxu koɖo fafɛɖe. Ekpacaŋ mɔ eyɛ ci yí jan le Yehowa sumɔsumɔ mɛ ahan munɔ munu koɖo amɛ.
Tamara ɖɔ koɖo ezolelanmɛ. Nɔ èkpɔ lé elɔn nyɔnɔnwi lɔ koɖo kunuɖeɖedɔ lɔ doɔ, adro eo zeɖeka. Eji jɔɛni mɔ yeana enuvevitɔ Yehowa, vɔ yí nyɛŋdele jijɔ kpɔkɔ o yí wakɔ sumɔsumɔdɔ lɔ shigbe kɔnu hannɛ. Lé ewanɔ nu nywiɖe do koɖo lé ekpɔkɔ jijɔ ŋtɔŋtɔ do wa dɔ do ŋji sugbɔ. Yi kpɔwɛ lɔ ɖo ŋwi nyɔnɔnwi vevi ci yí le mawunyɔkpukpui ɖeka mɛ nɔŋ: Yehowa ji mɔ mìwo pleŋ le sɛn ye le “jijɔ” mɛ koɖo “jijɔkpɔkpɔ hajijiwo.”—Eha. 100:2.
ŊGBEVATƆ KUNUÐEÐEDƆ LƆ LƆNLƆN
Ŋji mɔ nakpɔ jijɔ Tamara tɔ han, vɔ gbɔxwe anyi ahan nɔŋ ɔ, ŋɖo awa trɔtrɔ ganganwo. Ŋdetrɔ zeɖeka haŋ ahan o. Ŋtɔɛ ji so enuhwɛhwɛwo ji. Ecɛyɛɔ, ŋdranɔ do gbɔxwe ayi kunuɖegbe. Ŋgbewanɔ kpekpedonu mɔɖeɖedɔ lɔ blaŋblaŋ. Ecɛ kpedo ŋnu yí ŋɖe anyi vɔnvɔn kpɔtɔ yí vakannɔdo nyɛɖeki ji sɔwu. Ci ŋvazankɔ Bibla le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ blaŋblaŋ ɔ, ŋvakpɔkɔ jijɔ doji. Dejinjin o ŋvatɔ kpekpedonu mɔɖeɖedɔ lɔ wawa wleci ɖeshiaɖe.
Ŋvatɔ exlɔ nywiwo cancan, woɖo exwe vovovowo yí nakɔ wowo nuvevitɔ Yehowa yí eji jɔkɔ wo le yi sɛnsɛn mɛ. Wowo kpɔwɛ nywiwo kpedo ŋnu yí ŋvatrɔ yí bu tamɛ kpɔ so enu ciwo yí nyi enuvevitɔwo nu le anyi gbemɛ. Eyi ŋtɔ Bibla hlɛnhlɛn ŋkeŋke. Ŋvatɔ jijɔ kpɔkpɔ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ doji yí le yiyimɛɔ, ŋvatɔ gbeshiagbe mɔɖeɖedɔ lɔ wawa. So xwe sugbɔ keɔ, hɔntɔn yí ŋvakpɔkɔ jijɔ yí voŋ le hamɛ lɔ mɛ ke.
ŊKPƆ GBESHIAGBE MƆÐETƆ CI NYƐ KOÐO YƐ AWANƆ DƆ
Exwe ɖeka goduɔ, ŋdo go Alex. Ényi xomɛvunɔ, élɔn Yehowa sugbɔ yí gbelɔn kunuɖeɖedɔ lɔ. Hwenɔnuɔ, ényi sumɔsumɔdɔwatɔ yí wakɔ mɔɖeɖedɔ lɔ so xwe amadɛn. Na nɔ hwenuɖewoɔ, Alex sumɔ le Malawi fini eʒan sugbɔ le. Le nɔɔ, édo gbɛ koɖo eŋɛnywidratɔ ejugodutɔwo, yí woɖo kpɔwɛ nywi ni. Wodo ŋsɛn yi mɔ le kpɔtɔ asɔ Fyɔɖuxu lɔ ɖo texwe ŋkɔtɔ le yi gbemɛ.
Le 2003 ɔ, nyɛ koɖo Alex le alɔ yí so hwenɔnuɔ, mìkpɔtɔ wakɔ gashiagamɛ sumɔsumɔdɔ lɔ. Mìkpla enunywi dojijɔnamɛ sugbɔwo yí Yehowa cu shi nɔ mì keke.
YEHOWA GBECU SHI NƆ MÌ DOJI
Kunuɖeɖe le Gleno le Timor-Leste
Le 2009 mɛɔ, woyɔ mì nɔ mìanyi eŋɛnywidratɔ ejugodutɔwo le Timor-Leste ci yí nyi eju hwɛhwɛ ɖeka le Indonésie tɔdomɛnyigbanwo mɛ. Ekpaca mì sugbɔ yí eji jɔ mì. Vɔɔ, mìgbevɔn le gaxoxo ɖekɛ lɔ mɛ. Wleci amatɔn goduɔ, mìvaɖo Dili ci yí nyi efyɔju lɔ mɛ.
Agbenɔnɔ le mìwo xwe yoyu lɔ mɛ to akpo xesexese nɔ fini mìnɔ sa. Wowo kɔnuwo, wowo gbe, ŋɖuɖuwo koɖo lé wonɔnɔ agbe do vanyi enu yoyu ciwo mìɖo akpla. Nɔ mìle kunu ɖekɔɔ, mìkpɔnɔ abɔnɔwo, mɛ ciwo yí dese wema ahan o yí ɖewo deyi suklu kpɔ o. Wogbetrenɔ fun nɔ wo sugbɔ. Mìgbekpɔnɔ amɛ sugbɔ ciwo yí ahwa koɖo tamɛsɛnnuwawa na yí wole cukaɖa koɖo vevisese mɛ.a
Kunuɖeɖedɔ lɔ vivi haan! Le kpɔwɛ mɛ, ŋkpɔ nyɔnuvi ɖeka ci yí ɖo xwe 13 yí tɔ mɔ Maria.b Ewa exwe ɖewo yɛ yí nɔlɔ ku yí dekpɔnɔ dalɔ blaŋblaŋ o. Shigbe vihwɛ sugbɔ ciwo yí ɖo yi xwe han nɛɔ, Maria denya mɛ ci yí adasɛ mɔ ni le yi gbemɛ o. Ŋɖo ŋwi mɔ gbeɖekaɔ, éfanfan vin hwenu edrekɔ enu ci yí wɛkɔ nɔŋ. Vɔɔ, ŋdemɔŋje nyɔ ci enukɔ mɛ teŋ o, ɖo hwenɔnuɔ, ŋdese wowo gbe lɔ nywiɖe o. Ŋdo gbe ɖaɖa nɔ Yehowa nɔ akpedo ŋnu nɔ mado ŋsɛn yi. Eyi ŋhlɛn mawunyɔkpukpui ciwo yí ado ŋsɛn yi ɖewo ni. Le xwe ɖewo goduɔ, ŋkpɔ lé nyɔnɔnwi lɔ trɔ lé Maria wanɔ nuwo do, yi zezemɛ koɖo yi gbenɔnɔ keŋkeŋ do. Éwa ʒinʒindoshimɛ yí ecɛyɛɔ, yiŋtɔ wakɔ Bibla nukplakpla koɖo amɛwo. Egbɛɔ, Maria le xomu gangan ci mɛ Yehowa sɛntɔ sugbɔ le mɛ yí ekpɔ mɔ wolɔn ye.
Yehowa cu shi do kunuɖeɖedɔ lɔ ji le Timor-Leste. Eŋɛnywidratɔ sugbɔtɔ wa ʒinʒindoshimɛ dewu xwe amɛwo o, gan sugbɔ nyi emɔɖetɔwo, sumɔsumɔdɔwatɔwo alo hamɛmɛshinshinwo. Eɖewo wakɔ dɔ le egbegɔnmɛɖexuwo yí nakɔ kpekpedonu nɔ woaɖe Bibla nukplawemawo do eju lɔ mɛ gbewo mɛ. Nɔ ŋsekɔ lé wojikɔ ha do le bɔbɔwo yí kpɔ lé wokpɔkɔ jijɔ koɖo lé wowakɔ ŋkɔyiyi le gbɔngbɔnmɛ doɔ, eji jɔnɔŋ keke.
Nyɛ koɖo Alex, mìmakɔ Eŋwiɖoɖo mɛyɔwemavi nɔ amɛwo le nyigbanmama ci mɛ hamɛ ɖe dewanɔ dɔ le o
ŊDEBU KPƆ GBEÐE MƆ NAKPƆ JIJƆ LE AGBEMƐ AHAN KPƆ O
Agbenɔnɔ le Timor-Leste to akpo xesexese nɔ Australie tɔ, vɔ ŋkpɔ jijɔ sugbɔ le nɔ. Hweɖewonuɔ, mìɖonɔ hun koɖo mɛ ciwo yí jikɔ avayi sa kpavi koɖo ɖafyɔnwo le afimɛ yí texwe denɔnɔ hun lɔ mɛ. Azan ɖewo gbeɔ, mìwanɔ Bibla nukplakpla koɖo amɛwo le exɔ xoɖyi ci mɛ zozu le yí nyigban mɛ fa, kloklowo ɖyinɔ sa to mɛ. Cukaɖa cɛwo li gan ŋnunɔ blaŋblaŋ mɔ, ‘Enyɔ haan!’
Mìyikɔ mìwo nyigbanmama mɛ
Nɔ ŋbu tamɛ kpɔ so enu ciwo yí jɔ vayi nuɔ, ŋdonɔ akpe mɔ anyi jilawo wa ci ji wokpe yí na kplaŋ le Yehowa mɔ lɔ ji. Wodetashiŋ o ci cugbejevi mɛ ɖoɖo do aya nɔŋ hwenɔnu can. Ŋkpɔ mɔ enyɔ ci yí le Elododo Wema 22:6 mɛ vamɛ le anyi gbemɛ. Nyɛ koɖo Alex nu jɔkɔ ji nɔ nɔnyɛ koɖo danyɛ haan. Ci wokpɔ lé Yehowa zankɔ mì do le yi sumɔsumɔdɔ lɔ mɛɔ, ejɔkɔ ji nɔ wo. So 2016 ɔ, mìwakɔ ekán lɔ mɛ hamɛwo jijikpɔdɔ lɔ le Australasie lɔjedɔwaxu nyigbanmama mɛ.
Ŋdadasɛ Kalɛbu koɖo Sofia video nɔ ɖevi ɖewo le Timor yí ejɔkɔ ji nɔ wo
Agbɔnnu nɔ amɛwo mɔ woaxɔɛ se mɔ, ŋdekpɔnnɔ jijɔ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ sa o. Ŋlɔn kunuɖeɖedɔ lɔ hɔntɔn! Ŋvadojeshi mɔ, nɔ ŋɖeŋɖe jɔkɔ can ɔ, Mawu sumɔsumɔ koɖo mìwo ji pleŋ ɖekɛ yí ana mìakpɔ jijɔ ŋtɔŋtɔ le mìwo gbemɛ. Ɛɛ, xwe-18 ciwo yí ŋsɔ sɛn Yehowa doju koɖo Alex yí nyi exwe ciwo mɛ ŋkpɔ jijɔ le sɔwu le agbemɛ. Ecɛyɛ ŋvamɔŋje nyɔnɔnwi ci yí ehakpatɔ Davidi nu nɔ Yehowa mɛ. Énu nɔ Yehowa mɔ: “Mɛ ciwo yí kando Mawu ji . . . a le jijɔkpɔkpɔ mɛ keke a sɔyì mavɔmavɔ. . . . Mɛ ciwo yí lɔn Ao ŋkɔ [akpɔ jijɔ do eo nu].”—Eha. 5:11.
Bibla kplakpla koɖo mɛ ciwo yí sɔnɔ wowoɖekiwo hwe cɛ hanwo donɔ jijɔ nɔ amɛ!
a Le tɔtɔmɛ nɔ exwe 1975 ɔ, wowa hwa le Timor-Leste wu xwe 20, ɖo amɛwo dokɔ gbla veviɖe mɔ yewoaxɔ ablɔɖe.
b Mìtrɔ ŋkɔ lɔ.