AGBEMƐ XOLƆLƆ
Ŋkpɔ jijɔ le agbemɛ le Yehowa sumɔsumɔdɔ lɔ mɛ
EDƆ ŋkɔtɔ ci ŋwa le Betɛli le Canada yí nyi mɔ, ŋkplɔnɔ xɔmɛ le fini wotanɔ wema le. Ŋtɔ edɔ wawa le Betɛli le exwe 1958 mɛ, hwenɔnuɔ, ŋɖo xwe 18. Ŋsekɔ vivi nɔ agbe lɔ, yí dejinjin o ŋvazankɔ mashinni ci yí sonɔ nugbɔvi nɔ enyɔdrawema ciwo wota. Enyi jijɔ gangan nɔŋ mɔ ŋle Betɛli!
Exwe ci yí kplɔɛ doɔ, nɔviwo nu nɔ Betɛlixomu lɔ mɔ, Afrique du Sud lɔjedɔwaxu ʒan lɔnlɔnfaa dɔwatɔwo, ɖo wojikɔ atɔ wematata mashinni yoyu zanzan. Ŋna ŋkɔ mɔ nayi, eyi taɖo ci wosɔŋ ɔ, eji jɔŋ. Wogbesɔ nɔviŋsu amɛtɔn bu ciwo yí wanɔ dɔ le Betɛli le Canada. Wowo yí nyi Dennis Leech, Bill McLellan koɖo Ken Nordin. Wonu nɔ mì mɔ, mìanɔ Afrique du Sud na nɔ hwenu jinjin!
Eyi ŋyɔ nɔnyɛ yí nu ni mɔ: “Dada, nanu eŋɛnywi ɖeka nɔ eo, ŋjikɔ ayi Afrique du Sud!” Nɔnyɛ nɔnɔ kpukpu, vɔ éɖo xɔse sɛnŋ yí gbenyi mɛ ci yí shin le gbɔngbɔnmɛ. Denu nyɔ sugbɔ nɔŋ o, vɔ ŋnya mɔ yɛlɔn do ji. Nɔnyɛ koɖo danyɛ degbe mɔ nyɛŋdayi o, vɔ woxa le wowoɖekiwo mɛ, ɖo ŋjikɔ ayi ci eju ci yí jinjin mɛ.
ŊYI AFRIQUE DU SUD!
Hwenu nyɛ koɖo Dennis Leech, Ken Nordin, koɖo Bill McLellan ɖo pipan so Cape Town yikɔ Johannesburg le exwe 1959 mɛ
Le exwe 2019 mɛɔ, mì amɛnɛ lɔwo do go le Afrique du Sud Lɔjedɔwaxu, ewa exwe 60 yɛ ci mìva nɔ tɔxu
Doŋkɔɔ, mìyi Betɛli le Brooklyn yí wona kpla mì na nɔ wleci amɛtɔn le wematata mashinni ɖeka ji. Yɛ goduɔ, mìɖo tɔjihun ɖeka ci yí yikɔ Cape Town le Afrique du Sud. Hwenɔnuɔ, ŋɖo xwe 20 dejinjin o. Mìvaɖo Cape Town yí ɖo pipan zanmɛ ɖe do kpe Johannesburg. Texwe ŋkɔtɔ ci mìtɔ te do fɔnfɔnmɛ yí nyi jugan hwɛhwɛ ɖeka ci yí le Karoo, fini zogbe nyigban ɖewo le. Enɔ lɔ xo ɖyi yí xɔ zo yí afizɔ hunnɔ. Mi amɛnɛ lɔwo glo xexenu kpɔ to flɛsɛtu keŋ yí biɔ mìwoɖekiwo se mɔ, fini yí nyi texwe cɛ teŋ ma. Lɛ tɔxu gbaŋ ɖe, keke mìasun ji awa dɔ lɔ le lɛa? Vɔ le xwe ɖewo goduɔ, ci mìtrɔ yí nɔɔ, mìkpɔ mɔ fafa le eju lɔwo mɛ yí wo mɛ nɔnɔ vivi haan.
Edɔ ci ŋwa na nɔ exwe ɖewo yí nyi mɔ, ŋzannɔ wematata mashinni jiŋ ci yí gbɔnnu zanzan yí woyɔɛni mɔ Linotype. Mashinni cɛ yí dranɔ wemakui ciwo yí wosɔ tanɔ Jutakpɔxɔ koɖo Nyɔ! do. Denyi Afrique gbe ciwo yí wodonɔ le Afrique du Sud ɖekɛ mɛ yí alɔjedɔwaxu lɔ tanɔ enyɔdrawemawo do o, vɔ wogbetɛni do Afrique jukɔn buwo gbe sugbɔ mɛ hɛnnɛ. Ejɔ ji nɔ mì mɔ wematata mashinni ci mìso le keke Canada va zankɔ wakɔ dɔ nywiɖe.
Yi goduɔ, ŋvawa dɔ le dɔwaxu ci yí kpɔnɔ akpaxwe vovovowo nɔ wematata, wemamama koɖo egbegɔnmɛɖeɖedɔ lɔ ji. Edɔ sugbɔ le ŋji le anyi gbemɛ, vɔ ŋkpɔkɔ jijɔ nyɔnɔnwimɛtɔ.
ŊÐE NYƆNU YÍ WOÐƆLI DƆ NƆ MÌ
Nyɛ koɖo Laura wakɔ mɔɖeɖedɔ vevi lɔ le exwe 1968 mɛ
Le xwe 1968 mɛɔ, ŋɖe nɔvinyɔnu mɔɖetɔ ɖeka ci yí tɔ mɔ Laura Bowen, wowo xwe dejinjin le Betɛli lɔ gbɔ o. Ézannɔ mashinni sɔ ŋwlɛnɔ nu nɔ Egbegɔnmɛɖeɖe dɔwaxu. Hwenɔnuɔ, asu koɖo ashi yoyuwo denɔnɔ Betɛli o, eyi taɖo wodo dɔ ashi nɔ mì nɔ mìanyi emɔɖetɔ veviwo. Ŋxa le nyɛɖeki mɛ hwɛɖeka. Xwe amɛwo ŋwa le Betɛli yí ŋɖuɖu koɖo dɔnxu li, ecɛyɛ ɖe lé mìawɛ akpɔ mìwo nuʒanʒanwo pleŋ gbɔ ci enyi eho kankin woananɔ mì le emɔɖeɖedɔ vevi lɔ mɛɔ? Wleci ɖeshiaɖeɔ, mɛɖeka xɔnɔ dɔla 35. Vɔ mìɖo awa gaxoxo ci wokan nɔ mì, awa trɔtrɔyiwo yí ana wema nɛni ci wokan nɔ mì gbɔxwe axɔɛ. Eho lɔ mɛ yí mìcunɔ exɔ ho, xwlenɔ ŋɖuɖu, zɔnnɔ mɔ, xwlenɔ cike koɖo nuʒanʒan buwo le.
Wosɔ mì ɖaɖa gbɛbɔbɔ nyinkuin ɖeka mɛ le axa nɔ Durban jugan ci yí le Océan Indien tu. Inde tɔwo sugbɔ le nɔ yí sugbɔtɔ nyi vivi nɔ mɛ ciwo yí va Afrique du Sud keŋ wa dɔ le sukledɔwaxu le xwe 1800 wo mɛ. Ecɛyɛɔ, wovawakɔ dɔ buwo, vɔ wokpɔtɔ wanɔ wowo kɔnuwo yí ɖanɔ wowo ŋɖuɖuwo, le kpɔwɛ mɛ woɖanɔ wowo ŋtɔnu vivi ciwo mɛ wodonɔ nuhwɛnkuwo. Gbesɔ kpe niɔ, wodonɔ Ŋlɛshigbe yí ele fafɛɖe nɔ mì mɔ mìaɖe kunu nɔ wo.
Hwenɔnuɔ, mɔɖetɔ veviwo ɖo ana gaxoxo 150 le sumɔsumɔdɔ lɔ mɛ wlecishiawleci. Eyi taɖo Nyɛ koɖo Laura wa toto mɔ mìazan gaxoxo amadɛn le ŋkeke ŋkɔtɔ lɔ ji. Zozu li yí nyigan mɛ fa. Trɔtrɔyi koɖo Bibla nukplakpla ɖekɛ dele mì shi o, eyi taɖo so axomɛ yi axomɛ yí mìwa le gaxoxo amadɛn lɔwo mɛ. Ci mìtɔ kunu ɖeɖe sabaɔ, ŋkpɔ gamɛ yí enyi minici 40 kpaŋ yí mìwa! Eyi ŋbiɔ nyɛɖeki se mɔ, keke dɔ cɛ akpa mìa?
Dejinjin o mìwa toto so kunuɖeɖedɔ lɔ nu. Ŋkeke deshiaɖeɔ, mìwanɔ sanŋdushi yí kunɔ ŋtɔnu alo kafe do tɛmusu mɛ. Nɔ mìjikɔ agbɔn domɛɔ, mìsɔ mìwo hunvi danɔ do aci ci yí sɔ nɔ gɔnmɛ. Hweɖewonuɔ, Inde tɔwo vi nyakpɔkpɔwo va trɔnɔ do mì yí glonɔ mì kpɔ, ɖo mìnyi mɛdruwo! Le ŋkeke ɖewo glamɛɔ, mìvakpɔɛ mɔ nɔ mìwa gaxoxo amɛve alo amɛtɔn le kunuɖegbeɔ, ŋkeke lɔ yinɔ vɔvɔnu blaŋ.
Mɛɖewo xɔnɔ amɛ mɛdru le nyigbanmama lɔ mɛ, jijɔ gangan enyi nɔ mì mɔ mìnu Bibla mɛ nyɔnɔnwi lɔ nɔ wo! Mìkpɔɛ mɔ Inde tɔwo bunɔ amɛ, fanɔ xomɛ yí lɔn Mawu. Indu tɔ sugbɔ xɔ ŋɛdu ci mìsɔ yi nɔ wo. Wojinɔ mɔ yewoakpla nu so Yehowa, Yesu, Bibla, xexe yoyu lɔ ci mɛ fafa anɔ koɖo fɔnfɔnsoku mɔkpɔkpɔ lɔ nu. Le xwe ɖeka goduɔ, Bibla nukplavi 20 le mì shi. Ŋkeke ɖeshiaɖeɔ, xomu ciwo yí mìkplanɔ nu koɖo ɖanɔ nu yí mìbɔ ɖunɔ.
Dejinjin o, mìgbexɔ dɔdoashi bu. Wosɔ mì ɖaɖa hamɛwo jijikpɔdɔ lɔ mɛ le Océan Indien nyakpɔkpɔ lɔ tu. Nɔ mìyi eŋɛnywidratɔwo gbɔ kwɛshila ɖeshiaɖe yí wa dɔ koɖo wo le hamɛ lɔ mɛ keŋ ado ŋsɛn woɔ, xomu ɖeka xɔnɔ mì mɛdru. Mìvanyinɔ wowo xomumɛtɔwo yí kpɔnɔ jijɔ koɖo wo koɖo wowo viwo sɔ kpe nɔ wowo xomɛ lanwo. Ahan yí mìkpɔkɔ jijɔ keke xwe amɛve vayi nɛ. Eyi kpoŋ vɔ, woyɔŋ so alɔjedɔwaxu lɔ le avomɛ. Nɔviŋsu ci yí yɔ nu mɔ, “Mìji mɔ eo atrɔ gbɔ va Betɛli.” Eyi ŋɖo ŋci mɔ, “Mìkpɔkɔ jijɔ le lɛ tɔxu vɔ.” Vɔ mìlɔn faa mɔ wo le zan mì le fiɖekpokpui ci woasɔ mì ɖaɖa.
MÌTRƆ YI BETƐLI
Le Betɛliɔ, Sumɔsumɔdɔ jikpɔgbɛ mɛ yí ŋwanɔ dɔ le. Le nɔɔ, emɔ hun nɔŋ yí ŋwa dɔ koɖo nɔviŋsu sugbɔ ciwo yí shin le gbɔngbɔnmɛ. Hwenɔnuɔ, nɔ ekán lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔ ji hamɛ ɖe kpɔ ɖegbɔɔ, éŋwlɛnɔ nu ɖaɖa alɔjedɔwaxu lɔ. Yi godu, Sumɔsumɔdɔ jikpɔgbɛ lɔ ŋwlɛnɔ nu ɖaɖa hamɛ lɔ sɔ koɖo enyɔ ci ekán lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔ nu. Woŋwlɛnɔ nu ɖaɖa wo yí ado ŋsɛn wo yí agbenu emɔdasɛnamɛ ɖekpokpui ci yí aʒan wo. Wemaŋwlɛtɔwo wanɔ dɔ veviɖe gbɔxwe aɖe nyɔ lɔwo gɔnmɛ so Xhosagbe, Zulugbe koɖo egbe buwo mɛ do Ŋlɛshigbe mɛ. Yí godu wogbetrɔ ɖenɔ alɔjedɔwaxu lɔ nyɔwo so Ŋlɛshigbe mɛ yi Afrique gbewo mɛ. Ŋdonɔ akpe sugbɔ nɔ gbegɔnmɛɖetɔ edɔsɛnsinwatɔ lɔwo. wogbekpedo ŋnu yí ŋmɔŋje cukaɖa ciwo mɛ mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu mɛyubɔ ciwo yí nyi Afrique tɔwo tokɔ mɛ.
Hwenɔnuɔ, acɛkpakpa ci yí le Afrique du Sud do mama jumɛvi lɔwo mɛ. (Eyi woyɔnɔ mɔ apartheid.) Yovowo tɔxu le akpo yí mɛyubɔwo tɔxu gbele akpo. Mìwo nɔvi ciwo yí nyi amɛyubɔwo donɔ wowoŋtɔwo gbewo, ɖenɔ kunu le wowoŋtɔwo gbewo mɛ yí yinɔ bɔbɔ le wowoŋtɔwo gbewo mɛ.
Ci enyi Ŋlɛshigbe hamɛwo mɛ yí ŋsumɔ leɔ, ŋdejeshi mɛyubɔ sugbɔ ɖɛ o. Vɔ ecɛyɛɔ, emɔ hun nɔŋ yí ŋkpla nu so mɛyubɔwo koɖo wowo kɔnuwo nu. Ŋvanya cukaɖa ciwo mìwo nɔviwo dokɔ go le wowo xwe kɔnuwo koɖo sɛnsɛnwo jixɔsewo mɛ. Wogbe dɔn sugbɔ! Wowo xomumɛtɔwo koɖo wowo jumɛtɔwo cinɔ yumɛ nɔ wo, gan wogbe kɔnu ciwo yí dewa ɖeka koɖo Bibla o yí wodelɔn mɔ yewoawa gbɔngbɔnyɔyɔ nuwana ɖekɛ o. Le kɔxwiwo mɛɔ, amowo je abɔ sugbɔ. Amɛ sugbɔ deyi suklu ahan o yí mɛɖowo deyi kpɔ o, vɔ wodonɔ bubu Bibla nu.
Emɔ hun nɔŋ yí ŋwa dɔ so esenyɔ ɖewo ciwo yí kudo vovo asɛn Mawu alo akpaɖekɛjimanɔmanɔ nu. Nɔ mìkpɔ lé ɖevi ciwo yí nyi Kunuɖetɔwo sɔ egbejinɔnɔ koɖo edɔngbegbe gbe mɔ yewodabɔ do amowo nu nɔ woado gbe ɖaɖa alo aji sɛnsɛnhawo le sukluɔ, édonɔ ŋsɛn mìwo xɔse sugbɔ!
Nɔviwo gbedo ji le nɔnɔmɛ sɛnŋsɛnŋ ɖeka mɛ le Afrique jukɔn hwɛhwɛ ɖeka ci woyɔnɔ hwenɔnu mɔ Swaziland mɛ. Ci Efyɔ Sobhuza II kuɔ, wonu nɔ jumɛvi lɔwo pleŋ mɔ, woɖo awa amɛɖyiɖyi kɔnu ɖewo. Womɔ ŋsuwo le lun ta yí nyɔnuwo akpa ɖa. Woci yumɛ nɔ nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu sugbɔ, ɖo wogbe mɔ yewodawa akɔnu cɛ ci yí do nu tɔgbi kukuwo sɛnsɛn mɛ o. Lé wonɔ gbeji nɔ Yehowa do, jɔ ji nɔ mì sugbɔ. Mìkpla nu sugbɔ so egbejinɔnɔ koɖo ʒinxododo nu le mìwo nɔvi ciwo yí le Afrique gbɔ yí ecɛ do ŋsɛn mìwo xɔse.
WOGBESƆŊ ÐAÐA WEMATAXU
Le exwe 1981 mɛɔ, wosɔŋ ɖaɖa wemataxu nɔ makpedo nɔviwo nu. Mìzannɔ ɔdinatɛɛ le wematatadɔ lɔ mɛ. Jijɔ hwenu teŋ yí enyi! Alɔkpa ciwo wosɔ tanɔ wemawo trɔkɔ sugbɔ. Enusasadɔwaxu ɖeka mɛdɔdɔ sɔ mashinni ci woyɔnɔ mɔ photocomposeuse na alɔjedɔwaxu lɔ nɔ aziin kpɔ gbagbali. Ecɛ wɛ mɔ wosɔ mashinni ciwo yí nyi Linotype amashiɖekɛ si yí sɔ photocomposeuse yoyu amatɔn ɖɔli wo. Mìgbejan wematata mashinni yoyu bu. Eyi mìvatakɔ wema sugbɔ sɔwu sa!
Ɔdinatɛɛwo kpedo mì nu yí mìɖe wematata alɔkpa yoyu buwo ti, eyi nyi MEPS. So hwenu mì amɛnɛ so le Betɛli le Canada yí vatɔ edɔ wawa le Afrique du Sud ɔ, mashinni ciwo wosɔ tanɔ wema vanyɔ doji sugbɔ! (Ezai 60:17) Hwenɔnuɔ, mì pleŋ ɖe nɔvinyɔnu mɔɖetɔ nywi ciwo yí lɔn Yehowa veviɖe. Nyɛ koɖo Bill kpɔtɔ sumɔkɔ le Betɛli. Vɔ Ken koɖo Dennis tɔ eviwo hɛnhɛn, wodejinjin le Betɛli lɔ gbɔ o.
Alɔjedɔwaxu lɔ dɔwo vasukɔgbɔ doji. Egbe ciwo mɛ woɖekɔ Bibla nukplawemawo do koɖo egbe ciwo mɛ wotanɔ wo do sukɔgbɔ doji yí wolɔnɔ wo yi nɔ alɔjedɔwaxu buwo. Eyi taɖo eʒan mɔ woacu Betɛli xwe gangan bu. Nɔviwo cu axwe lɔ do Johannesburg juganmɛ ɖaɖa wezexu age le texwe nyakpɔkpɔ ɖeka. Wosɔ axwe yoyu lɔ do alɔ mɛ nɔ Yehowa le exwe 1987 mɛ. Enyi jijɔ nɔŋ mɔ ŋwa ɖe le egbɔsusu ŋtɔ́wo pleŋ mɛ yí sumɔ le Afrique du Sud Lɔjedɔjikpɔgbɛ mɛ na nɔ exwe sugbɔ.
MÌXƆ DƆDOASHI YOYU BU!
Le exwe 2001 mɛɔ, mìxɔ ŋɛdu ɖeka ci yí jiŋ nɔ mì: woyɔŋ mɔ nyɛ le va sumɔ le Etats-Unis Lɔjedɔjikpɔgbɛ ci woɖo yoyu mɛ. Eɖe fun nɔ mì mɔ mìaso gbe ɖe mìwo dɔ koɖo mìwo xlɔwo ɖɛ le Afrique du Sud, vɔ enyi jijɔ nɔ mì mɔ mìanɔ Betɛlixomɛtɔwo mɛ le Etats-Unis yí atɔ agbe yoyu nɔnɔ.
Ele ahan gan mìxa le mìwoɖekiwo mɛ, ɖo mìjikɔ aso gbe ɖe Laura nɔlɔ ci yí shin ɖɛ. Ci mìle New York ɔ, mìdatɛnŋ akpedo nu sugbɔ o, vɔ Laura nɔviɛnyɔnu amɛtɔn lɔn mɔ yewoakpedo nu le ŋcilanmɛ, seselelanmɛ koɖo ehonyɔwo mɛ. Wonu mɔ, “Mìdatɛnŋ awa gashiagamɛ sumɔsumɔdɔ lɔ o, vɔ nɔ mìlekɔ bu nɔ dadaɔ, akpedo mí nu yí míakpɔtɔ awakɔ míwo dɔ lɔ.” Mìdokɔ akpe nɔ wo sugbɔ.
Shigbe lé Laura nɔviɛnyɔnuwo wɛ nɛɔ, fofonyɛ ci yí le Toronto le Canada koɖo ashiɛ lekɔ bu nɔ nɔnyɛ ci yí nyi kposhu. Hwenɔnuɔ, nɔnyɛ vaci wo gbɔ yí wa wu exwe 20. Mìdokɔ akpe sugbɔ nɔ wo, ɖo woluin yí le bu ni keke vaɖo hwenu mìɖo New York saba yí eku. Shicu enyi nɔ mì mɔ, xomumɛtɔ ciwo yí kpenɔdo mì nu le mì shi, ɖo wolɔn faa wa trɔtrɔwo le agbemɛ keŋ le bu nɔ mìwo jila shinshinwo yí hweɖewonuɔ, etɛnŋ gbɔnnu wawa!
Na nɔ xwe ɖewoɔ, edɔ ci ŋwanɔ le Etats-Unis yí nyi wemawo wawa, wotrɔ alɔ ni yí evale fafɛɖe doji. Van cɛ yɛɔ, ŋvawakɔ dɔ le Enuxwlexwle Dɔwaxu. Enyi jijɔ nɔ mì mɔ mìle Alɔjedɔwaxu gangan cɛ mɛ so exwe 20 ke yí ecɛyɛɔ, Betɛlixomumɛtɔwo yi 5 000 sɔ kpe nɔ amɛ 2 000 ciwo yí sonɔ axomɛ vawanɔ ɖo koɖo wo!
Exwe ta-dɛn vayiɔ, ŋdenya mɔ nava le lɛ o. Le exwe cɛwo pleŋ mɛɔ, Laura kpedo ŋnu so yi jimɛ keŋkeŋ. Ŋkpɔ jijɔ le agbemɛ nyɔnɔnwitɔ! Mìkpɔ jijɔ so dɔdoashi vovovo ciwo wona mì koɖo amɛnywi ciwo pleŋ mìwa dɔ koɖo. Mìgbekpɔ jijɔ koɖo amɛnywi ciwo mìdo go le alɔjedɔwaxu sugbɔ ciwo mìvayi ji kpɔ le xexeɛ mɛ. Ci ŋɖo exwe 80 koɖo ŋɖe ɖɛyɛɔ, woɖe edɔ ci ŋwanɔ kpɔtɔ, ɖo nɔviŋsu jajɛ sugbɔ li yí atɛnŋ awa wo.
Ehakpatɔ lɔ ŋwlɛ mɔ: “Mɛ ciwo yí sɔ [Yehowa] sɔ ɖo wowo Mawu ɔ, wo cushi nɔ wo sugbɔ.” (Eha. 33:12) Nyɔnɔnwi teŋ nyɔ cɛ nyi! Ŋdokɔ akpe sugbɔ mɔ, ŋtɛnŋ sɛnkɔ Yehowa doju koɖo yi sɛntɔ jijɔtɔwo.