ENUKPLAKPLA NYƆTA 48
Kpɔtɔ Akando Ji Mɔ Yehowa Akpedo Ye Nu Le Hwenu Gbɔnnugbɔnnuwo Mɛ
“‘Mísɛnŋ, . . . ɖo ŋle koɖo mí,’ Yehowa ahwakɔnwo tɔ yí nui.”—AG. 2:4, NWT.
EHAJIJI 118 “Na Xɔse Geɖe Mí”
SUSU VEVI LƆa
1-2. (a) Nyi yí jɔ do Ʒuifu ciwo yí trɔyi Ʒerusalɛmu ji yí egbejɔjɔ do mìwo ji le egbɛ mɛɔ? (b) Cukaɖa ɖewo ciwo Ʒuifuwo do goɔ? (Kpɔ dakavi ci yí nyi “Agai, Zakari koɖo Ezra hwenu.”)
ÈSONƆ jika do esɔ mɛ nu hweɖewonua? Taŋfuin edɔ dahɛn nɔ eo yí èlokɔ nu kpɔ so lé àwɛ ale bu nɔ ao xomu nu. Politiki nyɔwo, yumɛcici alo lé amɛwo wakɔ nu do kunuɖeɖedɔ lɔ nu tɛnŋ na yí nàvɔnkɔ do nu nɔ ao xomu. Ètokɔ cukaɖa ŋtɔ́wo ɖe mɛa? Nɔ enyi ahan yɔ nɛɔ, lé Yehowa kpedo Izraɛliviwo nu le blema hwenu wototoɔ cukaɖa ŋtɔ́ hanwo mɛ akpedo eo nu.
2 Eʒan xɔse gbɔxwe Ʒuifu ciwo yí le Babiloni aso gbeɖe wowo xwewo ɖɛ yí azɔn mɔ yi eju ci wodejeshi ɖɛ ahan mɛ. Ci woɖo nɔɔ, dejinjin gbɔxwe wodo go eho cukaɖa, politiki nyɔwo koɖo yumɛcici o. Eyi taɖo egbɔnnu nɔ mɛɖewo mɔ woasɔ Yehowa gbedoxɔ lɔ cucu sɔ ɖo texwe ŋkɔtɔ. Yí le exwe 520 D.Y. mɛɔ, Yehowa to enyɔnuɖɛtɔ Agai koɖo Zakari ji nɔ woana ezo agbeɖo lanmɛ nɔ jukɔn lɔ. (Ag. 1:1; Zak. 1:1) Shigbe lé mìakpɔɛ yɛ nɛɔ, enu nywiwo to so edɔ ci yí enyɔnuɖɛtɔ amɛve cɛwo wa mɛ. Vɔ exwe 50 han goduɔ, Ʒuifu ciwo yí trɔ yi Ʒerusalɛmu gbegbɔjɔ ke. Eyi taɖo Ezra ci yí bi le Mawu Se lɔ trɔŋwlɛŋwlɛ mɛ, so le Babiloni va Ʒerusalɛmu yí ado ŋsɛn jukɔn lɔ nɔ woasɔ Yehowa sɛnsɛn sɔ ɖo texwe ŋkɔtɔ.—Ezra 7:1, 6.
3. Enyɔbiɔse ciwo mìakpɔ ɖoŋci nɔɔ? (Elododo Wema 22:19)
3 Shigbe lé Agai koɖo Zakari nyɔnuɖɛwo kpedo Mawu mɛwo nu vayi yí wogbekpɔtɔ kando Yehowa ji le yumɛcici hwenu nɛɔ, woatɛnŋ agbekpedo mìwo nu gbɛ yí mìakando ji mɔ Yehowa ado alɔ mì nɔ mìdokɔ go agbe mɛ cukaɖawo. (Hlɛn Elododo Wema 22:19.) Mìakpɔ enyɔ ci Mawu nu to Agai koɖo Zakari ji koɖo Ezra kpɔwɛ yí asɔ ɖo enyɔbiɔse cɛwo ŋci: Lé cukaɖa cɛwo kpɔ ŋsɛn do Izraɛliviwo ji doɔ? Lé mìawɛ akpɔtɔ awakɔ Yehowa dro le hwenu sɛnŋsɛnŋwo mɛɔ? Koɖo lé mìawɛ agbeɖoŋ do Yehowa nu le hwenu gbɔnnuwo mɛɔ?
LÉ CUKAÐA MAÐOŊDONUWO NA YÍ EZO CI YÍ LE ƷUIFU CIWO YÍ TRƆGBƆ MƐ ÐE KPƆTƆ DO
4-5. Taŋfuin, nyi yí na yí ezolelanmɛ ci Ʒuifuwo sɔ tɔ gbedoxɔ lɔ cucu ɖe kpɔtɔɔ?
4 Hwenu Ʒuifuwo trɔgbɔ va Ʒerusalɛmuɔ, edɔ sugbɔ le kɔ nɔ wo woawa. Woɖe blɛ yí trɔ wa Yehowa vɔnsakpe lɔ yí gbeɖo gɔnmɛɖokpewo nɔ gbedoxɔ lɔ. (Ezra 3:1-3, 10) Vɔ dejinjin o, ezo ci yí le wo mɛ tɔ ɖeɖe kpɔtɔ. Nyi yí taɖoɔ? Ðo to akpo nɔ gbedoxɔ lɔɔ, woɖo agbecu wowoŋtɔwo xɔwo, ada gble yí akpɔ wowo xomumɛtɔwo ʒanwo gbɔ. (Ezra 2:68, 70) Gbesɔwu hunnɔwoɔ, wowo ketɔnɔwo ci yumɛ nɔ wo yí tekpɔ mɔ yewoawɛ nɔ woami gbedoxɔ lɔ cucu.—Ezra 4:1-5.
5 Ʒuifu ciwo yí trɔva Ʒerusalɛmu gbedo go eho cukaɖawo koɖo politiki nyɔwo. Pɛsi cɛkpakpa yí va kpa nɔ wowo ju. Ci Pɛsi Fyɔ Sirusi ku le exwe 530 D.Y. ɔ, yi kplɔdutɔ Cambyses sɔ nu kpe ahwawagbe koɖo Eʒipti. Ci yi sɔjawo le mɔ ji yikɔ Eʒipti ɔ, ewa mɔ wobiɔ Izraɛliviwo ŋɖuɖu, eshi koɖo fini woanɔ, ci yí dɔ enuwo gbegbɔnnu nɔ Izraɛliviwo kpi. Darius ŋkɔtɔ yí kpa acɛ kplɔ Cambyses do. Le tɔtɔmɛ nɔ yi cɛkpakpaɔ, egufɔnfɔn koɖo hunnyahunnya nɔ eju ciwo yí Pɛsi kpa nɔ mɛ. Enu cɛwo pleŋ dɔ yí Ʒuifu sugbɔ lo nu kpɔ so lé woale bu nɔ wowo xomuwo nu. Cukaɖa lɔwo gbena yí Ʒuifu ɖewo kpɔɛ mɔ de hwenu nywitɔ lɔ yí nyi ŋnɔ yí woatrɔ acu Yehowa gbedoxɔ lɔ o.—Agai 1:2.
6. Sɔ koɖo Zakari 4:6, 7 ɖe, cukaɖa bu ciwo yí Ʒuifuwo do goɔ, yí kankandoji ci Zakari na woɔ?
6 Hlɛn Zakari 4:6, 7. Sɔ kpe nɔ eho cukaɖawo koɖo politiki nyɔwoɔ, Ʒuifu lɔwo gbedo go yumɛcici. Le exwe 522 D.Y. ɔ, wowo ketɔnɔwo kpe ji yí na yí Pɛsi cɛkpakpa lɔ ɖo te Yehowa gbedoxɔ lɔ cucu. Vɔ Zakari do ŋsɛn Ʒuifuwo nɔ woakando Yehowa ji mɔ yɛazan yi gbɔngbɔn sɛnŋ yí asɔ kpedo wo nu woakpɔtɔ ale ji nɔ wodokɔ go cukaɖa ɖekpokpui can. Le exwe 520 D.Y. ɔ, Efyɔ Darius na yí wogbeyi dɔ lɔ ji, éna ho wo yí woasɔ wa dɔ lɔ yí gbena gbe mɔ efyɔdɔwatɔwo le kpedo wo nu le edɔ lɔ wawa mɛ.—Ezra 6:1, 6-10.
7. Ci Ʒuifu ciwo yí gbɔ so hwashigbemɛ sɔ Yehowa sɛnsɛn ɖo texwe ŋkɔtɔ ɖe, shicu ciwo wokpɔɔ?
7 Yehowa ɖo gbe to Agai koɖo Zakari ji mɔ, nɔ jukɔn lɔ sɔ gbedoxɔ lɔ cucu ɖo texwe ŋkɔtɔɔ, yeakpedo wo nu. (Ag. 1:8, 13, 14; Zak. 1:3, 16) Ci enyɔnuɖɛtɔ lɔwo do ŋsɛn Ʒuifuwoɔ, wotrɔ yí gbetɔ gbedoxɔ lɔ cucu ke le exwe 520 D.Y. mɛ yí desun exwe amatɔn kpetii gbɔxwe woɖegbɔ yi o. Ci Ʒuifuwo sɔ Yehowa dro wawa do texwe ŋkɔtɔ ci cukaɖawo le wo ji can ɔ, Yehowa kpedo wo nu le ŋcilan mɛ koɖo gbɔngbɔn mɛ. Ecɛ dɔ yí wosɛn Yehowa le jijɔ mɛ.—Ezra 6:14-16, 22.
KPƆTƆ ASƆ SUSU ÐO MAWU DRO WAWA JI
8. Lé enyɔ ci yí le Agai 2:4 kpenɔdo mì nu mìgbekpɔtɔ sɔ susu ɖonɔ Mawu dɔ wawa jiɔ? (Kpɔ gɔnmɛnuŋwlɛŋwlɛ lɔ hɛnnɛ.)
8 Ci efunkpekpe gangan lɔ gogokɔɔ, ese ci wodo nɔ mì mɔ mìwo le ɖe kunu vale veviɖe evyɛ sɔwu sa. (Maki 13:10) Nɔ eho nyɔwo dodoɔ aya nɔ mì alo wociciɛ yumɛ nɔ mì le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛɔ, mìatɛnŋ akpɔɛ mɔ ecɛ wawa agbɔnnu. Nyi yí atɛnŋ akpedo mì nu mìasɔ Fyɔɖuxu lɔ nuwo ɖo texwe ŋkɔtɔ le mìwo gbe mɛɔ? Mìɖo akpɔtɔ akando ji mɔ “Yehowa ahwakɔnwo tɔ”b le koɖo mì. Ákpedo mì nu nɔ mìkpɔtɔ yí sɔnɔ Fyɔɖuxu nu lɔwo ɖo texwe ŋkɔtɔ. Eyi taɖo dele mɔ mìavɔn nɔ ŋɖekɛ o.—Hlɛn Agai 2:4.
9-10. Lé asu koɖo ashi ɖeka kpɔ lé Yesu nyɔ ciwo woŋwlɛ do Matie 6:33 mɛ nyi nyɔnɔnwi doɔ?
9 Mìasɔ asu koɖo ashi Oleg koɖo Irinac kpɔwɛ, wonyi emɔɖetɔwo. Ci wova yi ci hamɛ bu mɛ yí ana kpekpedonu le nɔ goduɔ, edɔ dahɛn nɔ wo, ɖo eho nyɔwo gbɔngbɔnnu le wowo ju lɔ mɛ. Ci wodekpɔ edɔ agbu ɖe yí wa keke na nɔ exwe ɖeka can ɔ, wokpɔɛ mɔ Yehowa sɔ lɔnlɔn do alɔ yewo. Yí hweɖewonuɔ, nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo kpenɔdo yewo nu. Lé woɖu le nɔnɔmɛ gbɔnnu cɛwo ji doɔ? Doŋkɔɔ, enulolokpɔ wugan Oleg. Énu mɔ, “Ci mìzankɔ gamɛ sugbɔ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛɔ, ena yí mìsɔ susu ɖo enu ci yí nyi enuvevitɔ wu le agbe mɛ ji.” Ci yɛ koɖo ashiɛ kpɔtɔ jikɔ edɔ can ɔ, wokpɔtɔ wakɔ sugbɔ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ.
10 Gbeɖeka ci woso le kunuɖegbe va axomɛɔ, wose mɔ wowo xlɔ ɖeka zɔn mɔ kpeci 160 han yí hɛn godu amɛve ciwo mɛ ŋɖuɖu ɖɔ va nɔ wo. Oleg nu mɔ: “Gbenɔgbeɔ, mìgbekpɔ lé Yehowa koɖo hamɛ lɔ lekɔ bu nɔ mì do. Mìkando ji mɔ Yehowa daŋlɔbe yi sɛntɔwo gbeɖe o nɔ eze mɔ ɖewaxu degbeli nɔ wo can.”—Mt. 6:33.
11. Nyi mìakpɔ mɔ nɔ nɔ Mawu dro wawa yí nyi enuvevitɔ nɔ mìɔ?
11 Yehowa ji mɔ mìwo le kpɔtɔ awawa nukplaviwowawadɔ lɔ ci yí ana yí amɛwo akpɔ agbe. Shigbe lé mìkpɔɛ le mamamɛ 7 tɔ lɔ mɛ nɛɔ, Agai do ŋsɛn Yehowa mɛwo mɔ wo le gbetrɔ atɔ gbedoxɔ lɔ cucu ke. Nɔ wowɛ ahan ɔ, Yehowa ɖo gbe mɔ ‘yeacu shi’ nɔ wo. (Agai 2:18, 19, NWT) Mìwo can mìatɛnŋ akando ji mɔ Yehowa acu shi nɔ mì nɔ mìje agbla yí sɔ edɔ ci eɖo nɔ mì sɔ ɖo texwe ŋkɔtɔ.
LÉ MÌAWƐ AKANDO YEHOWA JI WU
12. Nyi yí taɖo ele mɔ Ezra koɖo Ʒuifu kpɛtɛwo ɖo aɖo xɔse sɛnŋ ɔ?
12 Le exwe 468 D.Y. mɛɔ, Ezra koɖo Ʒuifuwo gbɛbɔbɔ amɛvetɔ lɔ zɔn mɔ so Babiloni vayi Ʒerusalɛmu. Ele mɔ Ezra koɖo Ʒuifu lɔwo ɖo aɖo xɔse sɛnŋ gbɔxwe azɔn mɔ lɔ. Emɔ ciwo ji yí afɔku le yí woato yí ahɛn shika koɖo egacuho sugbɔ ciwo yí wona yí sɔ do alɔ gbedoxɔ cucu dɔ lɔ. Flafinɔwo tɛnŋ je wo ji fafɛɖe. (Ezra 7:12-16; 8:31) Dejinjin o, wodo jeshi mɔ Ʒerusalɛmu ŋtɔkpu can le afɔku mɛ. Amɛwo le katakotɛ le ju lɔ mɛ. Yí woɖo adra egli koɖo agbo lɔwo do. Nyi mìatɛnŋ akpla so Ezra gbɔ le kankando Yehowa ji mɛɔ?
13. Lé Ezra wɛ yí kando Yehowa jiɔ? (Kpɔ gɔnmɛnuŋwlɛŋwlɛ lɔ hɛnnɛ.)
13 Ezra kpɔ lé Yehowa kpedo yi sɛntɔwo nu le tetekpɔwo mɛ. Exwe ɖewo doŋkɔ le 484 D.Y. ɔ, ewa shigbe mɔ Ezra le Babiloni hwenu yí Efyɔ Axasuerus ɖe gbe mɔ woawu Ʒuifu ciwo pleŋ yí le eju ciwo Pɛsi kpa nɔ mɛ. (Ɛstɛɛ 3:7, 13-15) Ezra gbe le afɔku mɛ! Ci Ezra koɖo Ʒuifu kpɛtɛwo se amɛwuwu nyɔ lɔɔ, womi ŋɖuɖu yí fan kwi nɔ Yehowa mɔ yi le kpedo yewo nu. (Ɛstɛɛ 4:3) Kpɔ lé awa nɔ Ezra koɖo Ʒuifu kpɛtɛwo ci wose mɔ wowo ketɔnɔ ciwo yí bla gbe do wo nu, yí woawu do dumɛ nɔ wo ɖa! (Ɛstɛɛ 9:1, 2) Ŋci mɛ Ezra to le hwenu gbɔnnu ŋtɔ́wo mɛ drɛ do ɖɛ nɔ tetekpɔ ciwo yí avava ji le esɔ mɛ. Yí ena egbevakando ji sɔwu mɔ Yehowa aglɔn ta nɔ yi mɛwo.d
14. Ci Yehowa le bu nɔ nɔvinyɔnu ɖeka le cukaɖawo hwenu ɖe, nyi ekpla so mɛɔ?
14 Nɔ mìdo jeshi yi mɔ Yehowa kpedo mì nu le hwenu sɛnŋ ɖe mɛɔ, mìgbevakannɔdo ji sɔwu. Mìasɔ kpɔwɛ Anastasia tɔ, ci yí le wezexu nɔ Europe. Étashi edɔ ci ewakɔ keŋ nɔ ŋgbevado nu eju nyɔ mɛ o. Énu mɔ: “Ŋkɔtɔ ke yí eho dɛnŋ le anyi gbe mɛ.” Énu kpi mɔ: “Ŋgbe nyɔ lɔ do Yehowa lɔ mɛ yí ŋkpɔ lé ele bu nɔŋ nywiɖe do. Nɔ enyi edɔ agbevadahɛn nɔŋ le esɔ mɛ can ɔ, ŋdavɔn o. Ci Edanyɛ ci yí le jeŋkwi mɛ lekɔ bu nɔŋ le egbɛ mɛɔ, ŋkando ji mɔ agbevale bu nɔŋ le esɔ mɛ.”
15. Nyi yí kpedo Ezra nu yí ekpɔtɔ kando Yehowa jiɔ? (Ezra 7:27, 28)
15 Ezra kpɔ Yehowa lɔ le yi gbe mɛ. Ci Ezra bu tamɛ kpɔ so hwenu vovovo ciwo mɛ Yehowa kpedo nu leɔ, edɔ ékpɔtɔ yí kando ji. Do jeshi enyɔgbe ci yí nyi “Tɔhonɔ le koɖo ŋ.” (Hlɛn Ezra 7:27, 28.) Ezra nu nyɔ cɛ hanciwo zeadɛn le Bibla wema ci eŋwlɛ mɛ.—Ezra 7:6, 9; 8:18, 22, 31.
Nɔnɔmɛ ciwo mɛ mìatɛnŋ akpɔ Yehowa lɔ le le mìwo gbe mɛɔ? (Kpɔ mamamɛ 16)e
16. Nɔnɔmɛ ci hanciwo mɛ mìakpɔ Yehowa lɔ le le mìwo gbe mɛɔ? (Kpɔ foto lɔ hɛnnɛ.)
16 Yehowa atɛnŋ ado alɔ mì nɔ mìle cukaɖawo mɛ. Le kpɔwɛ mɛ, mìatɛnŋ akpɔ lé Yehowa akpedo mì nu do nɔ mìva yi biɔ mìwo dɔmɛga mɔ yɛ le na gbe mì nɔ mìayi takpekpegan alo yí biɛ mɔ yi le trɔ gamɛ ciwo mìsɔ wanɔ edɔ keŋ nɔ mìatɛnŋ ayinɔ bɔbɔwo pleŋ. Lé enuwo ayi do nywiɖe akpaca mì. Ecɛ awɛ mɔ lé mìkando Yehowa ji do agbesɛnŋ nywiɖe.
Ci Ezra kpɔ nuvɔn ciwo jukɔn lɔ wakɔɔ, éfan avin yí do gbe ɖaɖa nɔ Yehowa le gbedoxɔ lɔ mɛ. Jukɔn lɔ can fan avin. Shekania fa akɔn nɔ Ezra yí nu ni mɔ: “Izraɛli tɔ devɔ o. . . . Mìle koɖo eo.”—Ezra 10:2, 4, NWT (Kpɔ mamamɛ 17)
17. Lé Ezra sɔ yiɖeki hwe do le hwenu sɛnŋsɛnŋwo mɛɔ? (Kpɔ foto ci yí le akpa lɔ ji.)
17 Ezra sɔ yiɖeki hwe yí do gbe ɖaɖa nɔ Yehowa mɔ yi le kpedo ye nu. Hweɖekpokpuinu ci Ezra kpɔ mɔ edɔ ciwo yeawa wugan yeɔ, ésɔ yiɖeki hwenɔ yí donɔ gbe ɖaɖa nɔ Yehowa. (Ezra 8:21-23; 9:3-5) Lé Ezra wanɔ nu do dɔ yí mɛ ciwo trɔdi kpedo nu yí gbesran yi xɔse. (Ezra 10:1-4) Nɔ mìloloɔ enu kpɔ so mìwo ŋcilan mɛ ʒanwo alo lé mìwo xomu awɛ anɔ nywiɖe nu keke evawugan mìɔ, ele mɔ mìado gbe ɖaɖa nɔ Yehowa so nu.
18. Nyi yí akpedo mì nu yí kankandoji ci mìɖo do Yehowa nu akpɔtɔ asɛnsɛnŋ dojiɔ?
18 Nɔ mìsɔ mìwoɖekiwo hwenɔ yí jinɔ Yehowa kpedonu yí gbelɔn yí mìwo kpena xɔsetɔwo kpenɔdo mì nuɔ, ana yí kankandoji ci mìɖo do Yehowa nu agbesɛnŋ doji. Erika ci yí ɖo evi amɛtɔn kpɔtɔ kando Yehowa ji mɔ yɛale bu nɔ ye nɔ yetotoɔ nɔnɔmɛ sɛnŋsɛnŋwo mɛ can. Le hwenu kleŋ ɖe mɛɔ, efu dahɛn ni yí asuɔ vevi lɔ gbeku. Ci ebubuɔ tamɛ kpɔ so enu lɔwo nuɔ, énu mɔ: “Dàɖeŋ anya lé Yehowa akpedo eo nu doŋkɔ o. Kpekpedonu lɔ tɛnŋ va maɖoŋdonutɔ. Ŋkpɔɛ mɔ Yehowa zan anyi xlɔwo sɔ ɖo anyi gbedoɖawo ŋci toto enyɔ ciwo wonunɔ koɖo enu ciwo wowanɔ mɛ. Nɔ ŋnu lé ewawa do nɔŋ nɔ anyi xlɔwoɔ, wokpenɔdo ŋnu fafɛɖe.”
KPƆTƆ AKANDO YEHOWA JI KEKE ASƆYI VƆVƆNU
19-20. Nyi mìatɛnŋ akpla so Ʒuifu ciwo yí detɛnŋ trɔyi Ʒerusalɛmu gbɔɔ?
19 Mìatɛnŋ agbekpla nu so Ʒuifu ciwo yí detɛnŋ kpe ji yí trɔva yi Ʒerusalɛmu gbɔ. Etɛnŋ nyi shinshin, edɔ̀lele alo wowo xomu nɔnɔmɛ yí dɔ yí wodetɛnŋ trɔva yi Ʒerusalɛmu o. Ci ele ahan can ɔ, wona nuwo yí sɔ do alɔ mɛ ciwo yí tɛnŋ trɔva yi nɔ gbedoxɔ lɔ cucu. (Ezra 1:5, 6) Ele shigbe mɔ le exwe 19 han godu nɔ ci Ʒuifuwo gbɛbɔbɔ ŋkɔtɔ trɔva yi Ʒerusalɛmu ɔ, mɛ ciwo yí ci Babiloni kpɔtɔ sɔnɔ enuwo ɖaɖa Ʒerusalɛmu.—Zak. 6:10.
20 Nɔ ewakɔ nɔ mì mɔ mìdetɛnŋ wakɔ sugbɔ le Yehowa sɛnsɛn mɛɔ, mìatɛnŋ akando ji mɔ egbla ciwo mìdokɔ so ji mɛ jɔnɔ ji ni. Lé mìwɛ yí nya ahan ɔ? Yehowa nu nɔ enyɔnuɖɛtɔ Zakari mɔ yi le sɔ le shika koɖo gacuho ciwo mɛ ciwo yí le Babiloni sɔ ɖaɖa mɛ wa efyɔkuku. (Zak. 6:11) “Efyɔkuku nyakpɔkpɔ” cɛ ana “woaɖonɔ ŋwi” xomɛvunu ciwo wona. (Zak. 6:14, NWT) Mìatɛnŋ akando ji mɔ Yehowa daŋlɔbe egbla ciwo mìdo yí sɔ sin le cukaɖawo hwenu kpɔ o.—Ebre. 6:10.
21. Nyi yí atɛnŋ kpedo mì nu mìakpanŋkɔ esɔ mɛ koɖo kankandojiɔ?
21 Le ŋkeke kpɛtɛkpɛtɛ cɛwo mɛɔ, mìakpɔtɔ adodoɔ go cukaɖa maɖoŋdonuwo yí nɔnɔmɛ lɔwo tɛnŋ gbedahɛn doji ŋtɔkpu can le yiyimɛ. (2 Tim. 3:1, 13) Vɔ mìdeɖo aci enulolokpɔ mɛ o. Ðo ŋwi enyɔ ciwo Yehowa nu nɔ yi mɛwo le Agai hwenu. Énu mɔ: “Ŋle koɖo mí . . . Míŋgbevɔn o.” (Agai 2:4, 5, NWT) Mìwo can mìakando ji mɔ Yehowa anɔ koɖo mì nɔ mìwakɔ ci ji mìkpe yí asɔ wa yi dro. Mìkpɔ enukplamuwo le Agai koɖo Zakari nyɔnuɖɛwo mɛ sɔ kpe nɔ Ezra kpɔwɛ. Nɔ mìwanɔ do enukplamu ŋtɔ́wo jiɔ, mìakpɔtɔ akannɔdo Yehowa ji nɔ nɔnɔmɛ lɔ vale do ɖe le esɔ mɛ can.
EHAJIJI 122 Minɔ Te Sesĩe, Maʋamaʋãe!
a Wowa enyɔta cɛ yí asɔ do ŋsɛn kankandoji ci mìɖo do Yehowa nu nɔ mìdokɔ go eho cukaɖawo, politiki nyɔwo alo nɔ wociciɛ yumɛ nɔ mì do mìwo kunuɖeɖedɔ lɔ ŋci.
b Enyɔ “Yehowa ahwakɔnwo tɔ” ze 14 le Agai wema mɛ, yí ɖo ŋwi nɔ Ʒuifuwo koɖo mìwo can mɔ Yehowa ɖo ŋsɛn ci yí deɖo sɛnxu o yí gbekpa nɔ mawudɔlawo hwakɔn gangan ɖeka.—Eha. 103:20, 21.
c Ŋkɔ ɖewo trɔ.
d Ci Ezra nyi Mawu Se trɔŋwlɛtɔ bibi ɖekaɔ, edɔ éɖo kandoji sɛnŋ do enyɔ ciwo Yehowa nu ɖɛ nu ŋtɔkpu can gbɔxwe yí zɔn emɔ yi Ʒerusalɛmu.—2 Kro. 36:22, 23; Ezra 7:6, 9, 10; Ʒer. 29:14.
e FOTOWO MƐ ÐEÐE: Nɔviŋsu ɖeka biɔbiɔ gbe yi xwetɔ yí ayi takpekpegan, vɔ yi xwetɔ gbe. Édodoɔ gbe ɖaɖa yí biɔbiɔ kpekpedonu Yehowa ci edradra do yí agbeyi kpɔ yi xwetɔ ke. Édadasɛ takpekpegan lɔ mɛyɔwemavi nɔ yi xwetɔ yí dredreɛ lé Bibla kpenɔdo mì nu yí mìnyinɔ amɛ nywiwo do ni. Ékpaca yi ga lɔ yí etrɔ yi susu