ENUKPLAKPLA NYƆTA 41
EHAJIJI 108 Lɔnlɔn Egbejinɔnɔ Mawu tɔ
Lɔnlɔn Mawu Tɔ Ani Tɛgbɛɛ
‘ Míkanfu [Yehowa], ɖo ényɔ. Yi lɔnlɔn nyɔnɔnwitɔ li keke asɔyi mavɔ mavɔ.’—EHA. 136:1.
SUSU VEVI LƆ
Lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ Yehowa tɔ ci mìkpɔ le Bibla mɛ, atɛnŋ akpedo mì nu yí mìdagbɔjɔ le cukaɖawo hwenu o.
1-2. Cukaɖa ci Kristotɔ sugbɔwo donɔ goɔ?
KPƆƐ le susu mɛ mɔ jihɔnshi sɛnŋsɛnŋ ɖeka dɔdɔ tɔjihun ɖeka le axu ji. Axublabla lɔ dɔdɔ tɔjihun lɔ ɖaɖa ji gbɛmɛgbɛmɛ. Nɔ mɛɖe dedɔ sege do axu lɔ mɛɔ, axublabla lɔwo adɔkɔ tɔjihun lɔ yi fiɖekpokpui ci yí dro wo. Sege lɔ alé tɔjihun lɔ do texwe ɖeka yí dagbedan kpe fiɖekpokpui ci jihɔnshi lɔ adɔɛ ɖaɖa o.
2 Nɔ ètokɔ cukaɖa sɛnŋsɛnŋ ɖe mɛɔ, étɛnŋ wa nɔ eo shigbe lé hanci jihɔnshi lɔ dokɔ aya nɔ tɔjihun lɔ nɛ. Ao susu adan ayikɔ agbɔgbɔ. Eŋ ɖewo tɛnŋ ke yí nakando ji mɔ Yehowa lɔn ye; vɔ gabumɛɔ, navabiɔ eoɖeki se mɔ yɛnya enu ci yí jɔkɔ do ye ji cucucu ma. (Eha. 10:1; 13:1) Taŋfuin, ao xlɔ ɖe tɛnŋ nu akɔnfanamɛnyɔwo nɔ eo yí ecɛ adɔ yí akando mɛ nɔ eo hwɛɖeka. (Elo. 17:17; 25:11) Vɔ le yi goduɔ, enuxoxokpɔ lɔwo gbetrɔ yí vanɔ ke. Ètɛnŋ biɔ eoɖeki se ŋtɔkpu can mɔ Yehowa tashi ye ma. Le kpɔwɛnyɔnunu mɛ ɖe, lé àwɛ ado ke gu le cukaɖa ŋtɔ́ mɛɔ? Nɔ mìatrɔ anuiɔ, lé àwɛ akando ji yí agbekpɔtɔ akankando ji mɔ Yehowa lɔn ye yí gbekpekɔdo ye nuɔ?
3. Shigbe lé Ehajiji Wema 31:7 koɖo 136:1 nui nɛ ɖe, nyi “lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ” nyiɔ, yí nyi yí taɖo mìatɛnŋ anu mɔ Yehowa yí ɖo kpɔwɛ gangantɔ ɖɛ nɔ mìɔ? (Kpɔ foto lɔ hɛnnɛ.)
3 Enu ci àtɛnŋ awa yí ado ke gu le cukaɖa ɖe mɛ yí nyi mɔ àɖonɔ ŋwi lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ Yehowa tɔ. (Hlɛn Ehajiji Wema 31:7; 136:1.) Enyɔgbe “lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ” hɛnkɔ susu yi lé mɛɖe tɛnɔ do mɛbu nu goŋgoŋ do yí dalɔn avatashi kpɔ gbeɖe o ji. Yehowa yí nyi kpɔwɛ gangantɔ nɔ lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ. Bibla dre Yehowa mɔ yi “ɖɔ koɖo lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ.” (Hun. 34:6, 7) Bibla gbenu so Yehowa nu mɔ: “Lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ aotɔ sugbɔ le mɛ ciwo pleŋ yí yɔnɔ eo gbɔ.” (Eha. 86:5, nwt) Bu tamɛ kpɔ so nyɔ ci kpukpui cɛ jikɔ anu nu: Yehowa datashi yi sɛntɔ egbejinɔtɔwo ɖɛ kpɔ gbeɖe o! Nɔ èɖonɔ ŋwi mɔ Yehowa nɔnɔ egbejiɔ, átɛnŋ adɔ yí nali ke hwenu yí èdokɔ go cukaɖa sɛnŋsɛnŋ ɖe.—Eha. 23:4.
Shigbe lé sege ɖe lénɔ tɔjihun dote le jihɔnshi sɛnŋsɛnŋ hwenu nɛɔ, kankandoji ci mìɖo do Yehowa lɔnlɔn nu akpɔtɔ ale mì do te nɔ mìdo go cukaɖa sɛnŋsɛnŋwo (Kpɔ mamamɛ 3)
ÐO ŊWI MƆ LƆNLƆN YEHOWA TƆ NYI BIBLA GƆNMƐJEJE NUKPLAKPLA ÐEKA
4. Na Bibla gɔnmɛjeje nukplakpla kpɔwɛwo, yí adre enu ci yí taɖo wodatɛnŋ able mì fafɛɖe mɛ.
4 Enubu ci mìatɛnŋ awa yí ali ke yí nyi mɔ mìabu tamɛ kpɔ so lɔnlɔn Yehowa tɔ ci yí nyi Bibla gɔnmɛjeje nukplakpla ɖeka nu. Lé èse nyɔfɔkpe “Bibla gɔnmɛjeje nukplakpla” gɔnmɛ doɔ? Taŋfuin èbu tamɛ kpɔ so nyɔnɔnwi vevi ciwo yí èkpla le Mawu Nyɔ lɔ mɛ nu. Le kpɔwɛ mɛ, èkpla mɔ Mawu ŋkɔ yí nyi Yehowa yí Yesu yí nyi Mawu Vi akogo ɖeka kpaŋ, amɛkukuwo degbenya ŋɖe o, yí Paradiso avanɔ nyigban lɔ ji, fini yí agbetɔwo avanɔ agbe tɛgbɛɛ le. (Eha. 83:18; Ŋun. 9:5; Ʒan 3:16; Enyɔ. 21:3, 4) Ci èvaxɔgbe do nukplakpla ŋtɔ́wo ji ɖegbɔɔ, mɛɖe dagbetrɔ eo to mɛ fafɛɖe o. Nyi yí taɖoɔ? Ðo èvamɔŋje mɛ mɔ nyɔnɔnwi yí enukplakpla cɛwo nyi. Nɔ èkpɔɛ mɔ lɔnlɔn Yehowa tɔ nyi Bibla gɔnmɛjeje nukplakpla ɖekaɔ, átɛnŋ akpedo eo nu. Mìakpɔ lé ecɛ nyanya atɛnŋ adɔ yí nàze nɔ susu ci yí nyi mɔ Yehowa desɔkɔ ɖe le ji nɔ ye o alo denyanya enu ciwo mɛ ètokɔ o.
5. Dre le mɛɖe sun ji yí gbenɔ ŋsu nukplakplawo do.
5 Hwenu ètɔ Bibla kplakpla ɖe, nyi yí kpedo eo nu yí ègbe ŋsu nukplamuwoɔ? Kankandoji li mɔ, èsɔ enu ciwo yí wokpla eo le ao sɛnsɛn mɛ sɔ sɔ koɖo enu ciwo yí èkpla le Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwo mɛ. Mìasɔ kpɔwɛ ɖeka: Sɔɛ mɔ sasaɔ, èxɔɛ ji se mɔ Yesu yí nyi Mawu Ŋsɛnwopleŋtɔ. Vɔ ci èvale Bibla kplakɔɔ, èbiɔ eoɖeki se mɔ: ‘Nyɔnɔnwi yí nyɔ cɛwo nyi teŋ a?’ Ci ègbeje Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwo mɛ kpɔ goduɔ, èvale gbesɔsɔ yí mɔ o. Eyi èvasɔ ŋsu nukplakpla lɔ sɔ ɖɔli nyɔnɔnwi cɛ ci yí le Bibla mɛ: Yesu yí nyi “evi ŋkɔtɔ nɔ enuwawawo pleŋ” yí nyi “Mawu Vi akogo lɔ.” (Kol. 1:15; Ʒan 3:18) Le nyɔnɔnwi mɛɔ, ŋsu nukplakplawo atɛnŋ a “do ke sɛnŋsɛnŋɖe” do mì mɛ yí agbɔnnu gbɔxwe woahun wo. (2 Kor. 10:4, 5) Vɔ ci èvakpla nu so nyɔnɔnwi lɔ nuɔ, èvami kankando ŋsu nukplakplawo ji.—Fili. 3:13.
6. Nyi yí taɖo àtɛnŋ akando ji mɔ Yehowa “lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ [ali] keke asɔyi mavɔmavɔ” ɔ?
6 Àtɛnŋ agbewa enu ɖekɛŋmɛ lɔ ke so enu ci Bibla kpla mì so Yehowa lɔnlɔn nu. Hwenu èle cukaɖa ɖe mɛ yí tɔ enuxoxokpɔ so Yehowa lɔnlɔn nuɔ, biɔ eoɖeki se mɔ: ‘Lé ŋbukɔ tamɛ kpɔ do nyɔa?’ Sɔ nyɔta cɛ kpukpui vevi ci yí le Ehajiji Wema 136:1 mɛ nyɔwo sɔ sɔ kpɔ koɖo enu ci èxokɔ kpɔ so Yehowa lɔnlɔn nu. Nyi yí taɖo Yehowa dre yi lɔnlɔn mɔ yɛnyi lɔnlɔn “egbejinɔnɔtɔɔ”? Nyi yí taɖo womɔ yi “lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ ani keke asɔyi mavɔmavɔ” donu 26 le ehajiji wema ŋtɔ́ ɖekɛ mɛɔ? Shigbe lé mìkpɔɛ nɛɔ, lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ Yehowa tɔ nɔ yi mɛwo nyi Bibla gɔnmɛjeje nukplakpla vevi ɖeka. Éle shigbe gɔnmɛjeje nukplakpla kpɛtɛwo ci ji yí èxɔgbe do fafɛɖe vayi nɛ. Nɔ èvakpɔkpɔɛ mɔ Yehowa delɔn ye o alo yedeje nɔ yi lɔnlɔn ɔ, anyi èkankan ŋsu. Gbe jixɔse ŋtɔ́ gbijigbiji shigbe lé hanci ègbe ŋsu nukplakpla kpɛtɛwo nɛ!
7. Na Bibla mɛ kpɔwɛ ciwo yí na kankandoji eo mɔ Yehowa lɔn eo.
7 Bibla xo nuxu so enu sugbɔ bu ciwo yí na mìkando ji mɔ Yehowa lɔn mì nu. Le kpɔwɛ mɛ, Yesu nu nɔ yi dokplɔtɔwo mɔ: “Míxɔ afi wu hwiʒihwiʒi sugbɔwo.” (Mt. 10:31) Yehowa ŋtɔ nu nɔ yi mɛwo mɔ: “Nado ŋsɛn eo nakpedo eo nu. Nasɔ anyi jɔjɔɛnyinyi ɖushilɔ ale eo do te.” (Ezai 41:10) Enyɔ cɛwo sɔgbe koŋ. Yesu denu nɔ mì mɔ ‘mítɛnŋ xɔ afi wu’ yí Yehowa denu mɔ ‘Natɛnŋ akpedo eo nu’ o. Éwaɖeɔ, wonu mɔ: “Míxɔ afi wu” yí “Nakpedo eo nu.” Nɔ èxokɔ nu kpɔ so Yehowa lɔnlɔn nu hwenu yí ètokɔ cukaɖa ɖe mɛɔ, kpukpui cɛ hanwo dakpedo eo nu yí navoŋ le eoɖeki mɛ kpoŋ o; vɔ woagbekpedo eo nu yí nagbejeshi Yehowa ɖɛ doji. Nyɔnɔnwi veviwo yí le kpukpui cɛwo mɛ. Nɔ èdo gbe ɖaɖa nɔ Yehowa so ao nuxoxokpɔwo nu yí bu tamɛ kpɔ nywiɖe so Enuŋwlɛŋwlɛ cɛwo nuɔ, eyi àsun ji yí anu enyɔ cɛ ciwo yí le 1 Ʒan 4:16 mɛ. Énu mɔ: ‘Mìjeshi lɔnlɔn ci yí Mawu ɖo nɔ mì yí mìxɔɛ ji se.’a
8. Nɔ gaɖewomɛ èvaxoxoɔ nu kpɔ so lɔnlɔn ci Yehowa ɖo nɔ eo nu ɖe, nyi èɖo awaɔ?
8 Vɔ lé àwɛ nɔ gaɖewomɛɔ, èkpɔtɔ xoxoɔ nu kpɔ so Yehowa lɔnlɔn nuɔ? Sɔ lé enu wawa do nɔ eo sɔ sɔ kpɔ koɖo enu ci èjeshi ɖɛ so nu. Lé enuwo wawa do nɔ eo denyi nyɔnɔnwi o, vɔ lɔnlɔn Yehowa tɔ ci èkpla le Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwo mɛ nɔ te do nyɔnɔnwi ji. Nɔ mìdegbe kankando lɔnlɔn ci Yehowa ɖo nɔ mì jiɔ, anyi mìŋlɔŋlɔbe yi nɔnɔmɛ vevitɔ ci yí nyi lɔnlɔn.—1 Ʒan 4:8.
BU TAMƐ KPƆ SO LÉ YEHOWA “LƆN EO” DO NU
9-10. Ʒan 16:26, 27 nu mɔ “Eda ŋtɔ lɔn mí.” Nɔnɔmɛ ci mɛ yí Yesu nu enyɔ cɛwo leɔ? (Kpɔ foto lɔ hɛnnɛ.)
9 Mìatɛnŋ akpla enu sugbɔ so Yehowa lɔnlɔn nu nɔ mìbu tamɛ mɛ kpɔ so enyɔ ci Yesu nu nɔ yi dokplɔtɔwo nu. Énu mɔ: “Eda ŋtɔ lɔn mí.” (Hlɛn Ʒan 16:26, 27.) Yesu denunuɔ nyɔ cɛwo nɔ woavoŋ le wowoɖekiwo mɛ kpoŋ o. Nɔ mìhlɛn kpukpui ciwo yí doŋkɔ nɔ ecɛɔ, mìamɔŋje mɛ mɔ denyi lé enu wawa do nɔ wo hwenɔnu nu yí exokɔ nuxu so o. Éwaɖeɔ, gbedodoɖa nu yí Yesu xokɔ nuxu so nɔ yi nukplaviwo.
10 Yesu nukɔ nɔ yi nukplaviwo kpoŋ mɔ woɖo ado gbe ɖaɖa to ye ŋkɔ mɛ, vɔ denyi nɔ ye o. (Ʒan 16:23, 24) Éle veviɖe nɔ wo mɔ woanya enyɔ cɛ. Le Yesu fɔnfɔnsoku goduɔ, yi nukplaviwo atɛnŋ aji mɔ yewoado gbe ɖaɖa ni. Ðo wovajeshi Yesu ɖɛ nywiɖe yí evanyi wowo xlɔ. Wotɛnŋ bui mɔ ci Yesu lɔn yewo sugbɔɔ, ádɔ yí aji mɔ yeaɖo to wowo kwifanwo keŋ abiɔ Dalɔ mɔ yi le kpedo wo nu. Éle ahan gan, Yesu nu mɔ wowa afɛn kpɔɛ. Nyi yí taɖoɔ? Ðo énu nɔ wo mɔ: “Eda ŋtɔ lɔn mí.” Nyɔnɔnwi cɛ nyi akpaxwe ɖeka nɔ Bibla gɔnmɛjeje nukplakpla so gbedodoɖa nu. Kpɔ lé enyɔ cɛ kan eo do: To ao Bibla nukplakpla jiɔ, èvajeshi Yesu ɖɛ yí luin. (Ʒan 14:21) Vɔ shigbe exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ nukplaviwo nɛɔ, àtɛnŋ ado gbe ɖaɖa nɔ Mawu koɖo kankandoji yí anya mɔ “yiŋtɔ lɔn [eo].” Àtɛnŋ adasɛ mɔ yekando nyɔ cɛwo ji hweɖekpokpuinu ci èdokɔ egbe ɖaɖa nɔ Yehowa.—1 Ʒan 5:14.
Atɛnŋ asɔ kankandoji ado gbe ɖaɖa nɔ Yehowa yí anya mɔ ‘yiŋtɔ lɔn eo’ (Kpɔ mamamɛ 9-10)b
NYA FINI YÍ ENUXOXOKPƆ LƆWO SONƆ
11. Nyi yí taɖo nɔ mìxoxoɔ nu kpɔ so Yehowa lɔnlɔn nu ɖe, éjɔnɔ ji nɔ Satanaɔ?
11 Fini yí enuxoxokpɔ so Yehowa lɔnlɔn nu lɔwo sonɔɔ? Mìatɛnŋ anu mɔ Satana yí dɔ yí mìxonɔ nu kpɔ; nyɔnɔnwi le nyɔ cɛ mɛ. Legba lɔ “jijiɛ mɔ yeadrɛn” mì ɖu. Nɔ mìtɔ enu xoxokpɔ so Yehowa lɔnlɔn nuɔ, ejɔnɔ ji ni keke. (1 Piɛ 5:8) Le nyɔnɔnwi mɛɔ, lɔnlɔn yí cucu Yehowa yí ecu tafɛn lɔ, vɔ Satana yɛ ji mɔ mìwo le kpɔɛ mɔ mìdeje ni o. (Ebre. 2:9) Vɔ mi yí akpɔ jijɔ nɔ mìxoxoɔ nu kpɔ so lɔnlɔn Yehowa tɔ nuɔ? Satana yɔ. Nɔ mìna ta yí gbɔjɔ le Yehowa sɛnsɛn mɛ le hwenu sɛnŋsɛnŋwo mɛ ɖe, mi yí agbejɔ ji nɔɔ? Satana lɔ yɔ. Satana yɛ ji mɔ mìaxo nu kpɔ so lɔnlɔn ci Yehowa ɖo nɔ mì nu. Mìakpɔ lé ewɛni do. Satana ŋtɔ yí nyi mɛ ci Yehowa delɔn o. “Ayemɛnu” ci Satana gbewanɔ sɔwu yí nyi mɔ, éjenɔ agbla nɔ mìakpɔɛ mɔ Yehowa delɔn mì o yí gbe mì. (Efe. 6:11, nwt) Nɔ mìnya enu ci yí mìwo ketɔnɔ lɔ jekɔ agbla mɔ yeawaɔ, átɛnŋ ado ŋsɛn gbeta ci mìsɔ mɔ ‘mìatrɔkpe Legba.’—Ʒaki 4:7.
12-13. Lé nuvɔn cinɔ ci mìɖu atɛnŋ adɔ yí mìaxo nu kpɔ so Yehowa lɔnlɔn nu doɔ?
12 Enubu tɛnŋ gbehɛn enuxoxokpɔ so lɔnlɔn Yehowa nu vɛ. Nyi atɛnŋ anyiɔ? Nuvɔn cinɔ ci mìɖu lɔ yɔ. (Eha. 51:5; Rɔm. 5:12) Nuvɔn tenɔ amɛ yi azɔge so yi Watɔ gbɔ. Égbedanahɛn susu, eji koɖo gbaza mɛ nɔ agbetɔ.
13 Nuvɔn wanɔ nu koɖo mì le susu mɛ, édɔ yí mìdonɔ ehwɛ mìwoɖekiwo. Égbedɔ yí mìlonɔ nu kpɔ, mìdenɔnɔ vofamɛ o yí ŋkpɛn gbewanɔ mì. Enu cɛwo atɛnŋ ajɔ do mì ji hwenu mìwa nuvɔn ɖe. Enuwo tɛnŋ gbewa ahan nɔ mì ɖo mìnyanɔ gashiagamɛ mɔ nuvɔnmɛwo yí mìnyi. Yí nɔnɔmɛ cɛ to akpo nɔ lé wowa mì do le tɔtɔmɛ xesexese. (Rɔm. 8:20, 21) Le kpɔwɛ mɛ, nɔ akpa tɔn nɔ ehun ɖeɔ, datɛnŋ agbeyi nywiɖe o. Ahanke yí nuvɔnmɛ ci mìnyi atɛnŋ adɔ yí mìdatɛnŋ awa enuwo nywiɖe koɖo mìwo nujikpekpewo pleŋ shigbe lé wowa mì do le tɔtɔmɛ nɛ o. Eyi taɖo dakpaca mì mɔ mìavaxonɔ nu kpɔ so lɔnlɔn Yehowa tɔ nu gaɖewomɛ o. Nɔ éjɔ ahan ɔ, mìɖo aɖonɔ ŋwi mɔ Yehowa gangan yí nyi Mawu ci yí wanɔ do lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ yitɔ ji nɔ mɛ ciwo . . . yí luin yí nanɔ bubu yi sewo.”—Nex. 1:5.
14. Lé tamɛbubukpɔ so tafɛn lɔ nu atɛnŋ akpedo mì nu mìaɖe susu ci yí nyi mɔ Yehowa datɛnŋ alɔn mì gbeɖe swi doɔ? (Rɔmatɔwo 5:8) (Gbekpɔ dakavi ci yí nyi “Nɔ Zanŋte do ‘Nuvɔn Ci Nyi Amɛbleble Ŋsɛn nu.’”)
14 Nyɔnɔnwi yɔ, éwanɔ nɔ mì hweɖewonu mɔ mìdeje nɔ lɔnlɔn Yehowa tɔ o. Nyɔnɔnwi yí nyɔ cɛ nyi, eyi taɖo enyi enuvevi ɖeka nɔ mì. Denyi mìwoŋtɔwo gbladodowo yí adɔ yí mìaje nɔ Yehowa lɔnlɔn ŋtɔ́ o. Vɔ tafɛn lɔ cɔnnɔ mìwo nuvɔnwo ji yí lɔnlɔn ci Yehowa ɖo nɔ mì yí dɔ yí ewa toto cɛ. (1 Ʒan 4:10) Gbeɖo ŋwi hɛnnɛ mɔ Yesu va yí vahwlɛn agɔjetɔwo gan yí denyi amɛkpekpewo yɔ o. (Hlɛn Rɔmatɔwo 5:8.) Mɛɖekɛ dele mì mɛ yí amɔ yeatɛnŋ awa enuwo pleŋ nywiɖe o yí Yehowa can dekpɔkpɔ emɔ mɔ mìwo le wɛ ahan o. Nɔ mìmɔŋje mɛ mɔ nuvɔnmɛ ci mìnyi atɛnŋ adɔ yí mìaxonɔ nu kpɔ so lɔnlɔn Yehowa tɔ nuɔ, mìatɛnŋ aɖui koŋ yí awa ahwa koɖo mìwo susu ci yí nukɔ ahan nɔ mì.—Rɔm. 7:24, 25.
ÐUI YÍ AKPƆTƆ ANƆ GBEJI NƆ YEHOWA
15-16. Nɔ mìkpɔtɔ nɔ gbeji nɔ Yehowa ɖe, kankandoji ci mìatɛnŋ aɖoɔ, yí nyi yí taɖoɔ? (2 Samiɛli 22:26)
15 Yehowa ji mɔ mìwo le sɔ gbeta nywi yí “aba do” ye nu. (2 Ese. 30:19, 20) Nɔ mìwɛ ahan ɔ, mìatɛnŋ akando ji mɔ yɛakpɔtɔ anɔ gbeji nɔ mì hɛnnɛ. (Hlɛn 2 Samiɛli 22:26.) Nɔ mìvlɛ yí kpɔtɔ nɔkɔ egbeji nɔ Yehowa ɔ, mìatɛnŋ akando ji mɔ akpedo mì nu le cukaɖa ɖekpokpui ci yí mìavado go le mìwo gbe mɛ mɛ.
16 Shigbe lé mìkpɔɛ nɛɔ, mìɖo susu sugbɔ ciwo yí dɔ yí mìakpɔtɔ ali ke nɔ mìdo go cukaɖawo. Mìnya mɔ Yehowa lɔn mì yí agbenɔ godu nɔ mì. Enu ci yí Bibla kpla mì nɛ. Nɔ mìvatɔ enuxoxokpɔ so Yehowa lɔnlɔn nuɔ, mìatɛnŋ abu tamɛ kpɔ so enu ci mìnya mɔ yɛnyi nyɔnɔnwi nu sɔwu ci mìanɔ te do lé enu wawa do nɔ mì ji yí amɔ yɛnyi nyɔnɔnwi. Mìakpɔtɔ akannɔdo lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ Yehowa tɔ cɛ ci yí ani keke asɔyi mavɔmavɔ ji.
EHAJIJI 159 Yehowa, Nakanfu Eo
a Kpɔwɛ buwo le 2 Ese Wema 31:8, Ehajiji Wema 94:14, koɖo Ezai 49:15 mɛ.
b FOTOWO MƐ ÐEÐE: Nɔviŋsu ɖeka dokɔ gbe ɖaɖa nɔ Yehowa mɔ yi le kpedo ye nu nɔ yeale bu nɔ ye shiye, azan ye howo nywiɖe keŋ agbena kpla ye viye nyɔnuvi nɔ yɛalɔn Yehowa.