Zozangbe 18 octobre
Mí byɔ nɔ wo a na mí. Mí ji enu kpɔ nɔ mí a kpɔɛ, yí mí xo ehɔn nɔ wo a hwin nɔ mí.—Luiki 11:9.
Èkpɔɛ mɔ ele mɔ yeɖo agbɔnnɔ eji ɖɛ wua? Nɔ enyi ahan ɔ, do gbe ɖaɖa so nu. Jigbɔnɖɛxɔxɔ nyi akpaxwe ɖeka nɔ gbɔngbɔn kusɛnsɛn lɔ. (Gal. 5:22, 23) Eyi taɖo mìatɛnŋ ado gbe ɖaɖa nɔ Yehowa yí abiɔ yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ nɔ akpedo mì nu mìaɖo gbɔngbɔn kusɛnsɛn cɛ. Nɔ mìdo go cukaɖa ɖe ci yí te jigbɔnɖɛxɔxɔ mìwotɔ kpɔɔ, ‘mìkpɔtɔ yí biɔnɔ’ gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ nɔ akpedo mì nu mìado ʒinxo. (Luiki 11:13) Mìatɛnŋ agbedo gbe ɖaɖa yí abiɔ Yehowa mɔ yi le kpedo mì nu mìakpɔ nu lɔwo shigbe lé ekpɔkpɔ wo do nɛ. Nɔ mìdo gbe ɖaɖa ɖegbɔɔ, mìɖo awa ci ji mìkpe yí akpɔtɔ axɔnɔ jigbɔnɖɛ gbeɖeka duu. Nɔ mìkpɔtɔ yí donɔ gbe ɖaɖa keŋ biɔnɔ jigbɔnɖɛxɔxɔ yí tekpɔ yí xɔnɔ jigbɔnɖɛɔ, Yehowa akpedo mì nu mìavagbɔnnɔ ji ɖɛ sɔwu nɔ mìdetɛnŋ wɛni ahan sa can. Tamɛbubukpɔ so Bibla mɛ kpɔwɛwo nu akpedo eo nu hɛnnɛ. Bibla xo nuxu so amɛ sugbɔ ciwo yí gbɔn ji ɖɛ nu. Nɔ mìbunɔ tamɛ kpɔ so mɛ ŋtɔ́wo kpɔwɛwo nuɔ, mìakpla lé mìawɛ yí adonɔ ʒinxo. w23.08 22 ¶10-11
Kwɛshilagbe 19 octobre
Da eɖɔ lɔ a lé kpaviwo.—Luiki 5:4.
Yesu na kankandoji apotru Piɛ mɔ Yehowa akpedo nu. Ci Yesu fɔn so ku goduɔ, éwa enujiŋ ɖeka yí Piɛ koɖo apotru kpɛtɛwo lé kpaviwo. (Ʒan 21:4-6) Eze gbawlɛ mɔ enujiŋ cɛ na kankandoji Piɛ mɔ Yehowa akpɔ ŋcilanmɛ ʒan yitɔwo gbɔ fafɛɖe. Taŋfuin ecɛ adɔ apotru lɔ aɖo ŋwi enyɔ ci Yesu nu mɔ Yehowa ado alɔ mɛ ciwo yí ji yi ‘Fyɔju mɛ kpɔ do ŋkɔ’ nu. (Mt. 6:33) Eyi taɖo Piɛ sɔ kunuɖeɖedɔ lɔ ɖo ŋkɔ nɔ kpavileledɔ lɔ. Éɖe kunu koɖo edɔngbegbe le Pantekoti 33 K.H., yí kpedo amɛ kotokun nɛniɖe nu yí woxɔ eŋɛnywi lɔ. (Edɔ. 2:14, 37-41) Yi goduɔ, ékpedo Samaritɔwo koɖo Amɛmanyiʒuifuwo nu yí woxɔ Kristo ji se. (Edɔ. 8:14-17; 10:44-48) Yehowa zan Piɛ le emɔ jiŋ ji yí sɔ hɛn amɛ vovovowo va yi hamɛ lɔ mɛ. w23.09 20 ¶1; 23 ¶11
Tɛnigbe 20 octobre
Mí ɖo a ɖe yi gɔnmɛ nɔ ŋ. Nɔ́ mí dewa enu hunnɔwoɔ, na dɔ yí wo a ja mí wliwliwli.—Dan. 2:5.
Le xwe ve godu nɔ hwenu yí Babilonitɔwo gban Ʒerusalɛmu ɔ, Babiloni Fyɔ Nabukodonosɔ ku edrɔ do vɔnvɔn nɔ amɛ ɖeka ci mɛ ekpɔ enumɛmɛ gangan ɖeka le. Ékan adan mɔ yeawu nunyatɔwo pleŋ ciwo mɛ Daniɛli can le, nɔ wodenu drɔ lɔ nɔ ye yí gbeɖe gɔnmɛ ni nɔ ye o. (Dan. 2:3-5) Daniɛli ɖo awa nu blaŋ nɔ denyi ahan ɔ, amɛ sugbɔ aku. Daniɛli biɔ “efyɔ lɔ mɔ yi le na eye gamɛ sugbɔ. Eyi, [yea] nu nɔ efyɔ enu ci yí kudo gɔnmɛsese nɔ edrɔ lɔ nu.” (Dan. 2:16) Ecɛ dasɛ mɔ Daniɛli nyi dɔngbetɔ yí gbeɖo xɔse. Wodeŋwlɛ do fiɖe mɔ Daniɛli dre edrɔwo mɛ vayi o. Ébiɔ yi xlɔwo mɔ, “wo le fankwi nɔ Mawu a wa xomɛvu nɔ wo yí akpedo wo nu yí wo a mɔŋje enyɔwlawla cɛ mɛ.” (Dan. 2:18) Yehowa ɖo to wowo kwifanwo. Mawu kpedo Daniɛli nu yí etɛnŋ ɖe edrɔ lɔ mɛ nɔ Nabukodonosɔ. Daniɛli koɖo yi kpena lɔwo ci agbe. w23.08 3 ¶4