ENUKPLAKPLA NYƆTA 50
EHAJIJI 48 Zɔn Koɖo Yehowa Gashiagamɛ
Sran Amɛɖekisɔsɔhwe Yehowa Tɔ
“Ci mínyi evi veviwo nɔ Mawu ɔ, míwanɔ yitɔ han.”—EFE. 5:1, nwt.
SUSU VEVI LƆ
Mìakpɔ emɔ amɛnɛ ciwo ji mìato yí asrannɔ lé Yehowa sɔ yiɖeki hwenɔ do.
1. Nyi yí taɖo amɛɖekisɔsɔhwe Yehowa tɔ jiŋ ɔ?
Nɔ womɔ eɔ le xo nuxu so mɛ ciwo yí ɖo ŋsɛn nu le xexe lɔ mɛ gbɛ ɖe, ànu mɔ wosɔ wowoɖekiwo hwenɔa? Mìkando ji mɔ àmɔ oo. Vɔ, Yehowa ci yí nyi ŋsɛnwopleŋtɔ yɛ sɔ yiɖeki hwenɔ. (Eha. 113:5-8) Yehowa degangannɔ yiɖeki gbeɖe o yí mɛɖe datɛnŋ asɔ yiɖeki sɔ koɖi le akpa hunnɔ xwe kpɔ o. Áwa nywi nɔ mì nɔ mìgbeje Yehowa nɔnɔmɛ nywi amɛnɛ mɛ kpɔ. Mìakpɔ lé amɛɖekisɔsɔhwe ze le wowo ɖekaɖeka mɛ do. Mìagbekpɔ lé Yesu sran amɛɖekisɔsɔhwe Edalɔ tɔ do. Nɔ mìgbeje akpaxwe cɛwo mɛ kpɔɔ, woakpedo mì nu yí mìate gogo Yehowa yí agbesran amɛɖekisɔsɔhwe yitɔ le emɔ adodwi nu.
YEHOWA NYI MƐ CI YÍ WOATE SƆ FAFƐÐE
2. Nyi Ehajiji wema 62:8 dasɛ nɔ mì so Yehowa nuɔ? (Kpɔ foto ci yí le akpa lɔ ji.)
2 Blaŋblaŋ ɔ, wodetɛnŋ tenɔsɔ egoyitɔnɔwo fafɛɖe o. Wonunɔ mɔ yewo yí nyi ŋci yí ajɔ. Édɔ yí amɛwo xonɔ nu kpɔ so wowo gbɔ yiyi nu alo zenɔ nɔ wo ŋtɔkpu. Kpɔ lé hanci Yehowa yɛ to akpo do ɖa. Ci mìwo Da ci yí le jeŋkwi mɛ sɔnɔ yiɖeki hwenɔɔ, éyɔ mì mɔ mìwo le te gogo ye yí anu ŋciwo yí xa mì le susu koɖo eji mɛ nɔ ye. (Hlɛn Ehajiji Wema 62:8.) Shigbe lé evida amɛlɔntɔ ɖe nɔnɔ gbesɔsɔ yí ɖonɔ eto ŋci yí xakɔ eviɛ nywiɖe nɛɔ, Yehowa can nɔnɔ gbesɔsɔ yí ɖonɔ eto yi sɛntɔ egbejinɔtɔwo gbedodoɖa. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, éna yí woŋwlɛ gbedodoɖa ŋtɔ́ hanwo do Bibla mɛ. Ecɛ dasɛ lé ejinɔ veviɖe mɔ wo le te sɔ ye do. (Ʒoz. 10:12-14; 1 Sam. 1:10-18) Vɔ nɔ évajɔ gaɖewomɛ yí mìkpɔɛ mɔ susu ɖewo dɔ yí mìdatɛnŋ ate sɔ Yehowa ɖe?
Vida ɖeka srankɔ Yehowa yí sɔ yiɖeki hwe yí ɖoɖoɔ to eviɛ ɖeka ci yí gban eze ɖeka hwenu emumuɔ munu (Kpɔ mamamɛ 2)
3. Nyi yí taɖo àtɛnŋ akando ji mɔ Yehowa ji mɔ eole donɔ gbeɖaɖa nɔ ye blaŋblaŋ ɔ?
3 Mìatɛnŋ ate sɔ Yehowa le gbedodoɖa mɛ nɔ évawawa nɔ mì mɔ mìdeje nɔ yi lɔnlɔn can. Nyi yí taɖo mìatɛnŋ anu ahan ɔ? Le labalu ci Yesu do kuso evi ci yí bu lɔ nu mɛɔ, ésɔ Yehowa sɔ sɔ koɖo eda ŋshishikunamɛtɔ amɛlɔntɔ ɖeka ci yí sɔ enu ke eviɛ. Ðevi lɔ wa nudɔndɔn sugbɔ yí le yiyimɛɔ, étrɔ ji mɛ. Ecɛyɛɔ, évawawa ni mɔ nɔ yetrɔgbɔ va axomɛɔ, ye daye dagbelɔn axɔ ye o. Lé vida lɔ wa enu do hwenu yí eviɛ lɔ trɔgbɔ va axomɛɔ? Yesu nu mɔ hwenu yɛkpɔ eviɛ le mɔ ji gbɔgbɔ ɖaaɔ, yɛlɔ “ju yí fin yí ki shi ni.” (Luiki 15:17-20, nwt) Yehowa le shigbe eda ŋtɔ́ hannɛ. Nɔ nuvɔn ciwo mɛɖewo wa vayi dɔ yí wododoɔ ehwɛ wowoɖekiwo gbɛmɛgbɛmɛ alo lokɔ nu kpɔ ɖoɖuɔ, amɛɖekisɔsɔhwe Yehowa tɔ lɔ dɔ yí eɖonɔ to wowo ɖekaɖeka gbedodoɖa nywiɖe. (Avin. 3:19, 20) Ésenɔ vevi do wo nu nywiɖe yí ɖeblɛ fanɔ akɔn nɔ wo yí agbena kankandoji wo mɔ yeku ŋshishi nɔ wo yí gbelɔn wo. (Ezai 57:15) Lé Yehowa wɛni do nɔ mì gbɛɔ? Blaŋblaŋ ɔ, étonɔ hamɛmɛshinshinwo, mìwo xomumɛtɔ ciwo le nyɔnɔnwi lɔ mɛ koɖo mìwo kpena xɔsetɔwo ji yí sɔ kpenɔdo mì nu. (Ʒaki. 5:14, 15) Énanɔ kpekpedonu cɛwo mì ɖo éji mɔ mìwo le te gogo ye.
4. Lé Yesu dasɛ mɔ yenyi mɛ ci woate sɔ fafɛɖe doɔ?
4 Yesu sran Edalɔ. Yesu sɔ yiɖeki hwenɔ, shigbe Edalɔ nɛ. Enu ci yí to so mɛ yí nyi mɔ hwenu ele nyigban jiɔ, amɛwo voŋ yí tenɔ gogwii. Wowa ɖaŋ voŋ yí biɔnɔ enyɔwo yi se fafɛɖe. (Maki 4:10, 11) Eyi taɖo, nɔ ébiɔ nyɔ ɖe wo kuso ŋɖe nuɔ, wovoŋ yí nunɔ nyɔ ci teŋ yí le ji mɛ nɔ wo ni. (Mt. 16:13-16) Eyi hwenu wovawa afɛnwoɔ, wodenɔnɔ vɔnvɔn ji wiwiwi o. Ðo wonya mɔ Yesu fanɔ xomɛ, kunɔ ŋshishi nɔ amɛ yí gbegbɔnnɔ eji ɖɛ nɔ yewo. (Mt. 17:24-27) Ecɛ le veviɖe sugbɔ ɖo lé Yesu srannɔ Edalɔ do dɔ yí yi dokplɔtɔwo vajeshi Yehowa ɖɛ nywiɖe. (Ʒan 14:9) Wokpla mɔ Yehowa to akpo nɔ sɛnsɛnŋkɔnɔtɔwo. Wowo yinɔ go, yí nunɔ enyɔ veamuwo yí gbekpɔɛni mɔ yewole veviɖe wu mɛbuwo. Vɔ Yehowa yɛ sɔ yiɖeki hwenɔ yí woatɛnŋ agbete sɔɛ fafɛɖe.
5. Lé amɛɖekisɔsɔhwe atɛnŋ akpedo mì nu yí amɛwo atenɔ sɔ mì fafɛɖe doji doɔ?
5 Lé mìatɛnŋ asran Yehowa doɔ? Nɔ mìje agbla yí kplakɔ amɛɖekisɔsɔhweɔ, amɛwo atenɔ gogo mì fafɛɖe sɔwu. Amɛɖekisɔsɔhwe adɔ yí mìaze nɔ ŋhwan, egoyiyi koɖo enumasɔkeamɛ. Nɔnɔmɛ cɛwo dɔ yí amɛwo zenɔ nɔ amɛ. Vɔ amɛɖekisɔsɔhwe akpedo mì nu yí mìafanɔ xomɛ, agbɔnnɔ ji ɖɛ yí agbesɔnɔ enu kenɔ amɛ. Nɔnɔmɛ cɛwo dɔnɔ yí amɛwo tenɔ sɔ amɛ fafɛɖe. (Kol. 3:12-14) Hamɛmɛshinshinwo ɖo ale ŋkuvi do enyɔ cɛ nu koŋ yí amɛwo atenɔ sɔ wo fafɛɖe. Nɔ hamɛmɛshinshinwo awa enu cɛɔ, áʒan mɔ woanɔnɔ koɖo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo blaŋblaŋ. Ecɛ adɔ yí nɔ ŋɖe dewa woɔ, woajinɔ mɔ yewoayinɔ hamɛ lɔ bɔbɔwo ŋmɛŋmɛ yí danyi to video kacaca ji o. Nɔ wowo nɔnɔmɛwo ɖe mɔ nɔ woɔ, woatekpɔ yí awa edɔ koɖo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo le so axomɛ yi axomɛ kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ. Nɔ nɔvi cɛwo ma do hamɛmɛshinshinwo nywiɖeɔ, ádɔ yí woawa ɖaŋ avoŋ yí ate sɔ wo hwenu yí wovaʒan wo.
YEHOWA WANƆ NU LE DREDRENU
6-7. Na kpɔwɛ ciwo yí dasɛ lé Yehowa nɔnɔ gbesɔsɔ yí aɖo to yi sɛntɔwo do.
6 Amɛ sugbɔtɔ ciwo yí yinɔ go dewanɔ nu le dredrenu le ajɔnyɔ koɖo nubuwo mɛ o. Vɔ ci Yehowa wugan amɛwo pleŋ le enushianu mɛ can ɔ, ésɔnɔ yiɖeki hwe, wanɔ enu le dredrenu yí gbetrɔnɔ do nɔnɔmɛ lɔwo nu. Mìakpɔ lé Yehowa wa nu do Moizi dadalɔ Miriamu nu do. Yɛ koɖo Arɔn sɔ egbe ɖoju yí tɔ enyɔ toto do Moizi ci yí le Yehowa dumɛ nu. Miriamu dadasɛ ahan mɔ yedebu Yehowa o. Enu ci yí to so mɛ yí nyi mɔ Yehowa wa dɔmɛzi di yí sɔ ekpodɔ̀ sɔ dɔn eto ni. Vɔ hwenu Arɔn do eklo nɔ Moizi yí Moizi vayi ɖe kuku nɔ Yehowa do ta nɔ dadalɔ ɖe, lé Mawu wa nu doɔ? Mawu desɔ egoyiyi sɔ ɖo kojo nɔ Miriamu o. Ci Yehowa nyi mɛ ci yí sɔ yiɖeki hwenɔɔ, éɖo to yi yí da edɔ̀ lɔ ni.—Hun. 12:1-15.
7 Yehowa gbedasɛ amɛɖekisɔsɔhwe yitɔ hwenu ewakɔ nu koɖo Efyɔ Ezekiazi. Yehowa toto yi nyɔnuɖɛtɔ ji yí nu ni mɔ yɛaku. Ezekiazi fan avin sugbɔ yí ɖe kuku nɔ Yehowa mɔ yi le da edɔ̀ nɔ ye. Yehowa ɖoŋci nɔ Efyɔ lɔ, éku ŋshinshin ni yí gbeda exwe 15 do yi xwe ji. (2 Efyɔ 20:1, 5, 6) Nyɔnɔnwi yɔ, Yehowa senɔ vevi do agbetɔwo nu. Ðo ci esɔ yiɖeki hwenɔɔ, énɔnɔ gbesɔsɔ yí aɖo to wo.
8. Na kpɔwɛ ɖewo ciwo yí dasɛ mɔ Yesu wanɔ nu le dredrenu? (Maki 3:1-6)
8 Yesu sran Edalɔ. Hwenu Yesu le nyigban jiɔ, dégbe enunywiwawa nɔ mɛbuwo hweɖekpokpuinu ci esɔgbe mɔ awɛ o. Le kpɔwɛ mɛ, éda edɔ̀ nɔ amɛwo le Sabatigbe ci eve yi ketɔnɔwo nu can. (Hlɛn Maki 3:1-6.) Yesu ci yí nyi eta nɔ Kristotɔwo hamɛ lɔ kpɔtɔ wanɔ nu le dredrenu. Le kpɔwɛ mɛ, nɔ mɛɖe wa nuvɔn gangan ɖe le hamɛ lɔ mɛɔ, égbɔnnɔ ji ɖɛ ni, yí hunnɔ emɔ ɖewo ɖɛ ni nɔ atrɔ ji mɛ.—Enyɔ. 2:2-5.
9. Lé mìatɛnŋ akpla yí awanɔ nu le dredrenu yí agbedanasɛ yi doɔ? (Kpɔ foto lɔwo hɛnnɛ.)
9 Lé mìatɛnŋ asran Yehowa doɔ? Mìɖo gbe asɔ mìwoɖekiwo hwe yí akpla ajeshi lé Yehowa bunɔ tamɛ kpɔ yí gbewanɔ nu le dredrenu do. (Ʒaki. 3:17) Le kpɔwɛ mɛ, jila ciwo yí wanɔ nu le dredrenu deɖo axɔ gbe do enuwo pleŋ ji nɔ wowo viwo o. Wodeɖo akpɔkpɔ emɔ mɔ yewo viwo awa nu sɔwu gan ŋciwo ji woasun awa o. Enyɔ cɛ hanci yí ze le exolɔlɔ ci yí le Gɔnmɛjeje Wema 33:12-14 mɛ yí kuso Ʒakɔbu nu. Jila ciwo yí sɔnɔ wowoɖeki hwe yí gbewanɔ nu le dredrenu ɖo agbeze nɔ wana ci yí nyi mɔ woasɔ ɖevi ɖe asɔ sɔsɔ kpɔ koɖo ɖevi bu. Hamɛmɛshinshinwo can ɖo gbe awanɔ nu le dredrenu. Nɔ wosɔsɔ gbeta ɖe le hamɛmɛshinshinwo-ha lɔ mɛɔ, woɖo gbe alɔn do enyɔ ci ji yí amɛ sugbɔtɔ lɔn do ji nɔ dedahɛn Bibla gɔnmɛɖose ɖe o. (1 Tim. 3:2, 3) Nɔ lé mìkpɔnɔ enuwo do to akpo nɔ mɛbuwo tɔ can ɔ, mì pleŋ ɖo aje agbla yí alɔnnɔ do mɛbuwo susuwo ji. (Rɔm. 14:1) Mɛ ci yí le hamɛ lɔ mɛ ɖekpokpui atekpɔ nɔ amɛwo “ajeshi ɖɛ mɔ, enugɔnmɛsetɔ” yí yɛnyi.—Fili. 4:5, nwt.
Vida ɖeka wakɔ nu le dredrenu hwenu ebukɔ tamɛ kpɔ so ŋci eviɛ atɛnŋ asun ji awa nu le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ (Kpɔ mamamɛ 9)
YEHOWA XƆNƆ JIGBƆNÐƐ
10. Emɔ ciwo ji Yehowa dasɛ jigbɔnɖɛxɔxɔ leɔ?
10 Taŋfuin, ètɛnŋ do jeshi mɔ mɛ ciwo yí yinɔ go wo delɔnnɔ yí amɛwo agu gamɛ nɔ wo o. Egoyiyi wowotɔ lɔ dɔ yí wodexɔnɔ jigbɔnɖɛ o. Kpɔ lé Yehowa to akpo nɔ mɛ cɛwo do ɖa! Eyi gbɔ yí jigbɔnɖɛxɔxɔ so. Le kpɔwɛ mɛ, le Nowe ŋkekewo mɛɔ, Yehowa nu mɔ yeanɔ te na nɔ exwe 120 keŋ gbɔxwe yí atrɔn amɛvwinwo. (Gɔnm. 6:3) Nowe ɖo gamɛ sugbɔ yí asɔ hɛn eviɛwo yí agbekpa tɔjihun lɔ keŋ asɔ kpedo yi xomu nu. Le yiyimɛɔ, Yehowa to yi dɔla ɖeka ji yí ɖo to Abraxamu nywiɖe hwenu yí ebiɔbiɔ enyɔ yi se so Sodomu koɖo Gomora gugu nu. Mɛ ci yí yinɔ go ɖe tɛnŋ nu mɔ: ‘Zenɛni àbiɔ enyɔ kuɖeka lɔ ŋse ma!’ Vɔ dɔla lɔ sran jigbɔnɖɛ Yehowa tɔ yí gbɔn ji ɖɛ nɔ Abraxamu.—Gɔnm. 18:20-33.
11. Shigbe lé hanci 2 Piɛ 3:9 nui nɛ ɖe, nyi yí taɖo Yehowa kpɔtɔ yí gbɔnkɔ ji ɖɛ le mìwo hwenuɔ?
11 Amɛɖekisɔsɔhwe Yehowa tɔ gbedɔ yí exɔnɔ jigbɔnɖɛ nɔ mìwo can le egbɛ mɛ hɛnnɛ. Éle te kpɔ gamɛ ci eɖo ɖɛ nɔ vɔvɔnu lɔ. Nyi yí taɖo egbɔnkɔ eji ɖɛɔ? “Ðo dejijiɛ mɔ mɛɖe le trɔn o, vɔ ejijiɛ mɔ mɛshiamɛ atrɔ ji mɛ.” (Hlɛn 2 Piɛ 3:9.) Gbali yí Yehowa xɔkɔ jigbɔnɖɛ ahan a? Oo! Amɛ miliɔn nɛniɖe ciwo yí ɖo ejinywiwo tekɔ gogwi. Yí mìgbekpɔkɔ emɔ mɔ amɛ miliɔn sugbɔ buwo gbekpɔtɔ li yí agbewɛ ahan hɛnnɛ. Éle ahan gan, jigbɔnɖɛxɔxɔ Yehowa tɔ ɖo sɛnxu. Yehowa lɔn amɛwo vɔ déɖenɔ mɔ do enushianu nu o. Dalɔn yí enuvwinwawa akpɔtɔ ani keke asɔyi o.—Xab. 2:3.
12. Lé Yesu srannɔ jigbɔnɖɛxɔxɔ Yehowa tɔ doɔ?
12 Yesu sran Edalɔ. So exwe kotokun nɛniɖewo keɔ, Yesu srankɔ jigbɔnɖɛxɔxɔ Yehowa tɔ. Yesu kpɔkɔ ŋsu ci yí Satana kan doŋ nɔ Yehowa koɖo yi sɛntɔ egbejinɔtɔwo. (Gɔnm. 3:4, 5; Job 1:11; Enyɔ. 12:10) Égbekpɔnɔ efun ciwo pleŋ agbetɔwo kpekɔ. Kpɔ lé hanci kpakpa asɔɛkɔ yí aji mɔ “yeadahɛn Satana dɔwawawo” do ɖa! (1 Ʒan 3:8) Nyi yí kpedo Yesu nu yí ekpɔtɔ le ete yí xɔkɔ jigbɔnɖɛ nɔ Yehowa ana gbe yi keŋ gbɔxwe yí adahɛn Legba dɔwawawo pleŋpleŋ ɔ? Enyɔ lɔ yí nyi mɔ Yesu sɔ yiɖeki hwe yí nya mɔ Yehowa ɖekɛ kpaŋ yí nyi mɛ ci yí anu hwenu yí vɔvɔnu lɔ ava.—Edɔ. 1:7.
13. Nyi yí taɖo Yesu xɔ jigbɔnɖɛ nɔ apotru yitɔwoɔ, yí lé ewɛ doɔ?
13 Hwenu Yesu le nyigban jiɔ, égbɔnnɔ ji ɖɛ nɔ Apotru yitɔwo hɛnnɛ. Le kpɔwɛ mɛ, hwenu wohwlɛnhwlɛn aɖe gbɛmɛgbɛmɛ so mɛ ci yí anyi amɛ gangantɔ le wo mɛ nuɔ, Yesu debui mɔ wodasun ji yí avatrɔ kpɔ gbeɖe o. Éwaɖeɔ, ékpɔtɔ xɔkɔ jigbɔnɖɛ nɔ wo. (Luiki 9:46; 22:24-27) Ékando ji yí nya mɔ nɔ ega lɔ xoɔ, woawa trɔtrɔ ciwo yí ʒan. Ŋɖe li yí èwa fɛn yí wanɔ gbɛmɛgbɛmɛa? Nɔ ényi ahan yɔ nɛɔ, dònɔ akpe mɔ Yesu ci yí nyi Efyɔ yí kpakɔ acɛ do eo ji sɔ yiɖeki hwenɔ yí gbexɔnɔ jigbɔnɖɛ.
14. Lé mìatɛnŋ akpla yí agbɔnnɔ ji ɖɛ doɔ?
14 Lé mìatɛnŋ asran Yehowa doɔ? Nɔ mìtekpɔ yí ɖonɔ “Kristo susuwoɔ,” ákpedo mì nu yí mìatɛnŋ abunɔ nu kpɔ yí agbewa nu shigbe lé Yehowa wɛni nɛ. (1 Kor. 2:16) Lé mìatɛnŋ awɛ yí amɔŋje Kristo susu mɛ dojiɔ? Yi wawa danɔ fafɛɖe o. Mìɖo gbe ahlɛnnɔ Eŋɛnywiwema lɔwo. Yi goduɔ, éʒan mɔ mìaji gamɛ yí abu tamɛ kpɔ nywiɖe so lé hanci exolɔlɔ lɔ ci mìhlɛn kpedo mì nu yí mìvamɔŋje Yesu susu mɛ doji do nu. Mìkando ji mɔ mìɖo gbe agbedo gbe ɖaɖa nɔ Yehowa nɔ akpedo mì nu yí mìasrannɔ Yesu yí asɔnɔ mìwoɖekiwo hwe yí abunɔ tamɛ kpɔ shigbe yɛ hannɛ. Nɔ mìjekɔ agbla yí ɖokɔ Kristo susuɔ, ádɔ yí mìavawanɔ nu shigbe Mawu nɛ yí axɔnɔ jigbɔnɖɛ haan nɔ mìwoŋtɔwo koɖo mìwo kpena xɔsetɔwo.—Mt. 18:26-30, 35.
YEHOWA LÉNƆ ŊKUVI DO MƐ CIWO YÍ SƆ WOWOÐEKIWO HWENƆ NU
15. Sɔ koɖo Ehajiji Wema 138:6 ɖe, na kpɔwɛ ɖewo ciwo yí dasɛ mɔ Yehowa lɔnnɔ mɛ ciwo yí sɔ wowoɖeki hwenɔ.
15 Hlɛn Ehajiji Wema 138:6. Bubu gangan yí nyi cɛ nɔ mɛ ciwo yí sɔnɔ wowoɖekiwo hwe mɔ Xexegbɛɖotɔ lɔ jeshi wo ɖɛ! Mìakpɔ kpɔwɛ kleŋ ɖewo kuso mɛ ciwo yí sɔnɔ wowoɖekiwo hwe yí Yehowa do jeshi wo so exwe sanŋdi nɛniɖewo ke nu. Mɛɖewo le wo mɛ yí tɛnŋ gɔnmava susu mɛ nɔ mì blaŋ. Vɔ Bibla xo nuxu so wo nu. Yehowa nu nɔ Moizi yí eŋwlɛ nyɔnu ɖeka ci yí tɔ mɔ Debora ŋkɔ do Bibla mɛ. Ényi hwashi yí nɔ agbe le Bibla mɛ mɛwo hwenu. Éwanɔ axomɛdɔwo nɔ Izaki koɖo Ʒakɔbu le egbejinɔnɔ mɛ na nɔ exwe 125! Ci amɛ sugbɔ dejeshi enu kekeɖe kuso nyɔnu egbejinɔtɔ cɛ nu can ɔ, Yehowa tekpɔ keke yí woŋwlɛ yi ŋkɔ do Bibla mɛ yí sɔ dasɛ mɔ yɛle veviɖe nɔ ye. (Gɔnm. 24:59; 35:8, gɔnmɛnuŋwlɛŋwlɛ.) Le exwe sanŋdi nɛniɖe goduɔ, Yehowa sɔ Davidi ci yí nyi ɖajɛvihwɛ ɖeka ci yí kplɔnɔ lɛngbɔwo nɔ ava nyi Efyɔ nɔ Izraɛli jukɔn lɔ. (2 Sam. 22:1, 36) Le hwenu kleŋ ɖe nɔ Yesu jiji goduɔ, Mawu dɔ yi dɔlawo ɖaɖa lɛngbɔkplɔtɔ ciwo yí sɔ wowoɖekiwo hwenɔ ɖekawo gbɔ. Éji mɔ wo le nyi amɛ ŋkɔtɔ ciwo yí anya mɔ woji Mɛsia lɔ le Bɛtɛlɛxɛmu ci yí dejinjin le wo gbɔ o. (Luiki 2:8-11) Eyi hwenu yí Ʒozɛfu koɖo Mari sɔ Yesu vayi gbedoxɔ lɔ mɛɔ, Yehowa hun mɔ nɔ amɛshinshin Simeɔn koɖo Ana yí wovayi kpɔ Eviɛ le nɔ. (Luiki 2:25-30, 36-38) Nyɔnɔnwi yɔ, “Yehowa le eji ɖaa, gan éjenɔshi mɛ ci yí sɔ yiɖeki hwe”!
16. Lé Yesu sran Edalɔ do le lé ewanɔ nu ɖaɖa amɛwo gbɔ do mɛɔ?
16 Yesu sran Edalɔ. Yesu donɔ jeshi mɛ ciwo yí sɔnɔ wowoɖeki hwe shigbe Edalɔ nɛ. Ékpla nu “amɛmasewemawo koɖo amɛgbaliwo” so Mawu Fyɔɖuxu lɔ nu. (Edɔ. 4:13; Mt. 11:25) Yesu gbeda edɔ̀ nɔ mɛ ciwo yí blé wo. Lé egbewanɔ nu do wo nu do denyi mɔ ada edɔ̀ lɔ ɖekɛ nɔ wo kpoŋ yɔ o, vɔ égbedonɔ bubu wo nu. (Luiki 5:13) Le ezan godugodutɔ ci yí doŋkɔ nɔ Yesu ku mɛɔ, éwa hwashiwo dɔ ɖeka yí klɔ afɔ nɔ apotru yitɔwo. (Ʒan 13:5) Eyi gbɔxwe ayi jeŋkwi mɛɔ, édo bubu yi dokplɔtɔ ciwo yí sɔ wowoɖeki hwe lɔwo nu. Éɖo edɔ vevi ɖeka nɔ wo ci yí nyi mɔ woakpedo amɛwo nu nɔ woakpɔ agbe mavɔmavɔ. Mìwo can mìle edɔ ŋtɔ́ han wakɔ le egbɛ mɛ.—Mt. 28:19, 20.
17. Lé mìatɛnŋ ado bubu mɛbuwo nu doɔ? (Kpɔ foto lɔ hɛnnɛ.)
17 Lé mìatɛnŋ asran Yehowa doɔ? Nɔ mìdranɔ eŋɛnywi lɔ nɔ mɛ ciwo pleŋ yí ɖonɔ to mì yí mìdekpɔnɔ do fini woso, gbaza shiŋmɛ ci yí le wo shi koɖo fini woyi suklu sɛn nuɔ, anyi mɔ mìdodoɔ bubu wo nu. Mìgbedonɔ bubu mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo nu hwenu mìkpɔnɔ wo mɔ wowugan mì nɔ mìgbeɖo enujikpekpe ɖeeɖe alo mìle texwe ɖekpokpui le hamɛ lɔ mɛ can. (Fili. 2:3) Éjɔnɔ ji nɔ Yehowa nɔ mìsɔ mìwoɖekiwo hwe yí “do ŋkɔ” yí donɔ bubu mìwonɔnɔwo nu to emɔ cɛwo koɖo ebuwo ji.—Rɔm. 12:10; Zef. 3:12.
Mìsrannɔ amɛɖekisɔsɔhwe Yehowa tɔ nɔ mìdranɔ eŋɛnywi lɔ nɔ mɛɖekpokpui ci mìkpɔ (Kpɔ mamamɛ 17)a
18. Nyi yí taɖo èji mɔ yeasran amɛɖekisɔsɔhwe Yehowa tɔɔ?
18 Nɔ mìjekɔ agbla mɔ mìasran lé mìwo Da amɛlɔntɔ ci yí le jeŋkwi mɛ sɔ yiɖeki hwenɔ doɔ, ádɔ yí mìanyi mɛ ciwo yí amɛwo atenɔ sɔ fafɛɖe, mìawanɔ nu le dredrenu yí agbegbɔnnɔ ji ɖɛ doji. Eyi mìagbedonɔ bubu mɛbuwo nu shigbe lé hanci Yehowa wɛni nɛ. Egbla ci yí mì pleŋ adodoɔ mɔ mìate sɔ mìwo Mawu ci yí sɔnɔ yiɖeki hwe lɔ adɔ yí mìwo ɖekaɖeka agbevale veviɖe le yi ŋmɛ doji sɔwu!—Ezai 43:4.
EHAJIJI 159 Yehowa, Nakanfu Eo
a FOTO CI YÍ LE AKPA LƆ JI GƆNMƐÐEÐE: Nɔvinyɔnuwo srankɔ amɛɖekisɔsɔhwe Yehowa tɔ yí drakɔ eŋɛnywi lɔ nɔ mɛ ciwo yí le gakpa mɛ.