2. Mojžíšova
22 V případě, že by nějaký muž ukradl býka nebo ovci a opravdu je porazí nebo je prodá, má nahradit býka pěti [kusy] dobytka a ovci čtyřmi [kusy] bravu.*+
2 (Kdyby byl zloděj+ přistižen při vloupání+ a opravdu byl udeřen a zemřel, není za něj vina krve.*+ 3 Jestliže nad ním vysvitlo slunce, je za něj vina krve.)
Zcela jistě má dát náhradu. Jestliže nic nemá, bude prodán za věci, které ukradl.+ 4 Kdyby se v jeho ruce nepochybně našlo živé to, co bylo ukradeno, od býka po osla a po ovci, má dát dvojnásobnou náhradu.
5 Jestliže nějaký muž způsobí, že se spase pole nebo vinice,* a skutečně vypustí své soumary a způsobí, že stráví jiné pole, má dát náhradou to nejlepší ze svého vlastního pole nebo to nejlepší ze své vlastní vinice.+
6 V případě, že by se rozšířil oheň a opravdu zachvátil trní, a byly by stráveny snopy nebo stojící obilí nebo pole,+ ten, kdo oheň založil, má zcela jistě dát náhradu [za to, co bylo spáleno].
7 V případě, že by nějaký muž dal svému bližnímu do opatrování peníze nebo předměty,+ a ty jsou z domu toho muže ukradeny, kdyby se zloděj našel, má dát dvojnásobnou náhradu.+ 8 Kdyby se zloděj nenašel, potom bude majitel domu přiveden před [pravého] Boha,+ aby se vidělo, zda nevztáhl ruku na zboží svého bližního. 9 V případě jakéhokoli přestupku+ ohledně býka, osla, ovce, oděvu, čehokoli ztraceného, o čem může říci: ‚To je ono!‘, má případ obou přijít před [pravého] Boha.*+ Ten, koho Bůh* prohlásí* za ničemného, má dát bližnímu dvojnásobnou náhradu.+
10 V případě, že by nějaký muž dal svému bližnímu do opatrování osla nebo býka nebo ovci nebo jakékoli domácí zvíře, a to opravdu zemře nebo se zmrzačí nebo je odvedeno, zatímco se nikdo nedívá, 11 má se mezi nimi oběma konat přísaha+ při Jehovovi, že nevztáhl ruku na zboží svého bližního;+ a jeho majitel* to přijme, a ten druhý nemusí dát náhradu. 12 Ale kdyby mu bylo skutečně ukradeno, má dát jeho majiteli* náhradu.+ 13 Kdyby bylo skutečně roztrháno divokým zvířetem,+ má je přinést jako důkaz.+ Za něco roztrhaného divokým zvířetem nemusí dát náhradu.
14 Ale v případě, že by si někdo od svého bližního něco vyprosil,+ a to by se zmrzačilo nebo zemřelo, zatímco u toho není jeho majitel, má dát zcela jistě náhradu.+ 15 Jestliže jeho majitel je u toho, náhradu dát nemusí. Jestliže je najato, spadá to do jeho nájmu.
16 Nyní v případě, že muž svede pannu, která není zasnoubena, a skutečně si s ní lehne,+ má ji zcela jistě obdržet za manželku za kupní cenu.+ 17 Jestliže její otec rozhodně odmítá dát mu ji, má zaplatit peníze odpovídající kupní ceně za panny.+
18 Kouzelnici nezachováš naživu.+
19 Kdokoli si lehne se zvířetem, určitě má být usmrcen.+
20 Kdo obětuje jakýmkoli bohům kromě samotnému Jehovovi, má být zasvěcen zničení.*+
21 A nebudeš krutě zacházet s cizím usedlíkem* ani ho utlačovat,+ neboť jste se stali cizími usedlíky v egyptské zemi.+
22 Nebudete trápit žádnou vdovu ani chlapce bez otce.+ 23 Kdybys ho nějak trápil, potom když bude snad ke mně křičet, spolehlivě uslyším jeho křik;+ 24 a můj hněv vskutku vzplane,+ a jistě vás zabiji mečem a vaše manželky se stanou vdovami a vaši synové chlapci bez otce.+
25 Kdybys půjčil peníze mému lidu, ztrápenému vedle sebe,+ nestaneš se vůči němu jakoby lichvářem. Neuložíte mu úrok.+
26 Kdyby ses snad zmocnil oděvu svého bližního jako zástavy,+ máš mu ho vrátit při západu slunce. 27 Vždyť je to jeho jediná pokrývka.+ Je to jeho přehoz pro jeho kůži. V čem si lehne? A stane se, že bude ke mně volat, a jistě uslyším, protože jsem milostivý.+
28 Nebudeš svolávat zlo na Boha*+ ani proklínat náčelníka* ve svém lidu.+
29 Svůj plný výnos a nadbytek ze svého lisu nebudeš dávat váhavě.+ Prvorozeného ze svých synů máš dát mně.+ 30 Se svým býkem a svou ovcí to máš udělat tak:+ Sedm dnů zůstane u své matky.+ Osmý den je máš dát mně.
31 A měli byste se vůči mně prokázat [jako] svatí muži;+ a nebudete jíst maso na poli, to jest něco roztrhaného divokým zvířetem.+ Měli byste to hodit psům.+