2. Korinťanům
4 Proto se nevzdáváme, poněvadž máme tuto službu+ podle milosrdenství, které nám bylo projeveno;+ 2 ale zřekli jsme se pokoutních věcí, za které je nutné se stydět,+ nechodíme vychytrale ani nefalšujeme Boží slovo,+ ale tím, že činíme pravdu zjevnou, doporučujeme se před zrakem Boha každému lidskému svědomí.+ 3 Jestliže je tedy dobrá zpráva, kterou oznamujeme, skutečně zahalená, pak je zahalená mezi těmi, kdo hynou,+ 4 mezi nimiž bůh* tohoto systému věcí*+ zaslepil mysl* nevěřících,+ aby [ji] neprozářilo osvícení*+ slavnou dobrou zprávou+ o KRISTU*, který je Božím obrazem.+ 5 Vždyť nekážeme sebe, ale Krista Ježíše jako Pána,+ a sebe jako vaše otroky+ kvůli Ježíšovi. 6 Je to totiž Bůh, jenž řekl: „Ať světlo zazáří* ze tmy“,+ a zazářil na naše srdce, aby [je] osvítil+ slavným poznáním*+ Boha skrze Kristův obličej.*+
7 Máme však tento poklad+ v hliněných+ nádobách,*+ aby moc,+ která je nad to, co je normální, byla Boží,+ a ne z nás.+ 8 Jsme všemožně tlačeni,+ ale ne stísněni tak, že [se nemůžeme] hnout; jsme na rozpacích, ale ne naprosto bez východiska;+ 9 jsme pronásledováni, ale nejsme ponecháni na holičkách;+ jsme sráženi,+ ale ne zničeni.+ 10 Vždy snášíme všude na svém těle smrtící zacházení působené Ježíšovi,*+ aby Ježíšův život byl také učiněn zjevným v našem těle.+ 11 My totiž, kteří žijeme, jsme kvůli Ježíšovi stále stavěni tváří v tvář smrti,*+ aby byl Ježíšův život také učiněn zjevným v našem smrtelném těle.+ 12 Proto v nás pracuje smrt, ale ve vás život.+
13 Protože máme téhož ducha víry jako ten, o němž je napsáno: „Projevil jsem víru, proto jsem mluvil“,+ také projevujeme víru, a proto mluvíme, 14 protože víme, že ten, kdo vzbudil Ježíše,* vzbudí i nás spolu s Ježíšem a představí nás spolu s vámi.+ 15 Všechno je totiž kvůli vám,+ aby nezasloužená laskavost, která se rozmnožila, se rozhojnila k Boží slávě díkůvzdáním mnoha dalších.+
16 Proto se nevzdáváme, ale i když člověk, jímž jsme zevně, chřadne, člověk, jímž jsme uvnitř,+ je jistě den za dnem obnovován. 17 Vždyť ačkoli soužení je chvilkové+ a lehké, působí nám slávu, která má stále více převyšující váhu a je věčná,+ 18 zatímco neupíráme oči na to, co je vidět, ale na to, co není vidět.+ Co je totiž vidět, je dočasné,+ ale co není vidět, je věčné.+