34 Sami víte, že tyto ruce sloužily potřebám mým a těch,+ [kteří byli] se mnou.

12 a lopotíme se+ a pracujeme svýma vlastníma rukama.+ Když je nám spíláno, žehnáme;+ když jsme pronásledováni, odoláváme;+

15 Nevyužil jsem však ani jediné z těchto [opatření].+ Skutečně jsem to nenapsal, aby se tak stalo v mém případě, neboť by bylo pro mne znamenitější zemřít, než — žádný člověk nezhatí můj důvod k chloubě!+

9 Jistě máte, bratři, na mysli naši usilovnou práci a lopotu. Když jsme vám kázali Boží dobrou zprávu, pracovali+ jsme nocí i dnem, abychom na žádného z vás nevložili nákladné břemeno.+

10 Když jsme také byli s vámi, vskutku jsme vám dávali toto nařízení:+ „Jestliže někdo nechce pracovat, ať také nejí.“+