38 A Jehova přistoupil k tomu, aby Jobovi odpověděl z větrné bouře+ a řekl:
2 „Kdože to zatemňuje radu
slovy bez poznání?+
3 Přepásej si bedra, prosím, jako zdatný muž
a dovol, abych se tě tázal, a ty mě informuj.+
4 Kdes byl, když jsem zakládal zemi?+
Pověz [mi], máš-li porozumění.
5 Kdo stanovil její míry, pokud [to] víš,
nebo kdo po ní roztahoval měřicí provazec?
6 Do čeho byly zapuštěny její podstavce,+
nebo kdo položil její úhelný kámen,
7 když spolu radostně provolávaly jitřní hvězdy+
a všichni Boží synové+ začali pochvalně křičet?
8 A [kdo] zahradil dveřmi moře,+
jež začalo vycházet, jako když vyrazí z lůna;
9 když jsem mu dal oblak za oděv
a hustou temnotu za plenu,
10 a přistoupil jsem k tomu, abych na něm rozbil svůj předpis
a abych postavil závoru a dveře,+
11 a přikročil jsem k tomu, abych řekl: ‚Až sem smíš přijít, a dál ne;+
a zde jsou omezeny tvé pyšné vlny‘?+
12 To od svých dnů až dosud jsi přikazoval jitru?+
Způsobil jsi, aby úsvit poznal své místo,
13 aby chytil nejzazší konce země,
aby z ní byli vytřeseni ničemní?+
14 Přetváří se jako hlína+ pod pečetidlem,
a věci zaujímají své místo jako v oblečení.
15 A ničemným je zadrženo jejich světlo,+
a pozdvižená paže se láme.+
16 Došel jsi ke zdrojům moře,
nebo jsi obcházel+ a hledal vodní hlubinu?+
17 Byly ti odkryty brány smrti,+
nebo můžeš vidět brány hlubokého stínu?+
18 Uvažoval jsi inteligentně o rozlehlých prostorách země?+
Pověz, jestliže jsi to všechno poznal.
19 Kdepak je cesta k [místu], kde přebývá světlo?+
Pokud jde o tmu, kdepak je její místo,
20 že bys ji vzal k její hranici
a že bys porozuměl vozovým cestám k jejímu domu?
21 Poznal jsi [to], protože ses tehdy rodil+
a [protože] je tvých dnů velký počet?
22 Vstoupil jsi do zásobáren sněhu+
anebo vidíš i zásobárny krup,+
23 které jsem zadržel pro čas tísně,
pro den boje a války?+
24 Kdepak je cesta, jíž se rozděluje světlo
[a] východní vítr+ se rozptyluje po zemi?
25 Kdo rozdělil kanál pro záplavu
a cestu pro hřímavý bouřkový mrak,+
26 aby jej přiměl pršet na zemi, kde není člověk,+
[na] pustinu, v níž není žádný pozemský člověk,
27 aby nasytil místa postižená bouří a opuštěná
a způsobil, že vzejde travní porost?+
28 Existuje otec deště,+
anebo kdo porodil kapky rosy?+
29 Z čího břicha vlastně vychází led,
a pokud jde o nebeskou jinovatku,+ kdo tu vskutku rodí?
30 Právě vody se schovávají jako za kamenem
a povrch vodní hlubiny se stává celistvým.+
31 Můžeš pevně svázat pouta souhvězdí Kimy,
nebo můžeš uvolnit samotné šňůry souhvězdí Kesilu?+
32 Můžeš vyvést souhvězdí Mazzarotu v jeho ustanovený čas?
A pokud jde o souhvězdí Aše spolu s jeho syny, můžeš je vodit?
33 Poznal jsi ustanovení nebes,+
nebo mohl bys uplatnit jeho autoritu na zemi?
34 Můžeš pozvednout hlas až k oblaku,
aby tě přikryla vzdouvající se spousta vody?+
35 Můžeš vyslat blesky, aby šly
a řekly ti: ‚Zde jsme‘?
36 Kdo vložil moudrost+ do vrstev oblaků
nebo kdo dal porozumění+ jevu oblohy?
37 Kdo může v moudrosti přesně spočítat oblaka,
nebo nebeské vodní džbány — kdo [je] může převrhnout,+
38 když se prach vylévá jakoby do roztavené spousty
a hroudy země se k sobě lepí?
39 Můžeš lvu nalovit kořist
a můžeš uspokojit dravou chuť mladých lvů,+
40 když se krčí v úkrytech+
[nebo] číhají ve skrýši v záloze?
41 Kdo připravuje krkavci jeho potravu,+
když jeho vlastní mláďata volají o pomoc k Bohu,
[když] stále putují, protože není co jíst?