21 A Job přistoupil k tomu, aby odpověděl a řekl:
2 „Naslouchejte pozorně mému slovu
a ať se vám to stane útěchou.
3 Strpte mě, a já promluvím;
a až domluvím, můžete se [každý] vysmívat.+
4 Pokud jde o mě, [vyjadřuji] svou starost člověku?
Nebo proč se můj duch nestává netrpělivým?
5 Obraťte ke mně obličej a zírejte v ohromení
a položte [si] ruku na ústa.+
6 A jestliže jsem vzpomínal, také jsem se rozrušil
a mého těla se zmocnilo třesení.
7 Proč jen ničemní zůstávají naživu,+
zestárli a stali se též nadřazenými jměním?+
8 Jejich potomstvo je u nich pevně založeno před jejich zrakem
a jejich potomci před jejich očima.
9 Jejich domy jsou pokoj sám, bez děsu+
a není na nich Boží prut.
10 Jeho vlastní býk skutečně oplodňuje a neplýtvá semenem;
jeho kráva rodí+ a nezmetá.
11 Své mladé chlapce stále vysílají právě jako stádo bravu
a jejich vlastní děti mužského [rodu] skotačí kolem.
12 Dále pozdvihují [svůj hlas] s tamburínou a harfou+
a stále se radují při zvuku píšťaly.
13 Dny tráví v pohodě+
a v okamžiku sestupují do šeolu.
14 A [pravému] Bohu říkají: ‚Odvrať se od nás!+
A v poznání tvých cest jsme nenalezli potěšení.+
15 Co zmůže Všemohoucí, že bychom mu měli sloužit,+
a jak nám prospěje, že jsme s ním přišli do styku?‘+
16 Pohleďte, svůj blahobyt nemají ve své vlastní moci.+
Právě rada ničemných zůstala ode mne daleko.+
17 Kolikrát je lampa ničemných uhašena,+
a [kolikrát] na ně přijde jejich pohroma?
[Kolikrát] on ve svém hněvu přiřkne zničení?+
18 Stávají se podobnými slámě před větrem+
a podobnými plevám, které ukradl vichr?
19 Sám Bůh nastřádá to, čím někdo ubližuje, pro jeho vlastní syny;+
odmění ho, aby [to] věděl.+
20 Jeho oči uvidí jeho rozklad
a bude pít ze vzteku Všemohoucího.+
21 Vždyť jaké bude mít potěšení ve svém domě po sobě,
když bude počet jeho měsíců skutečně přeťat?+
22 Bude on vyučovat poznání dokonce Boha,+
když On sám soudí vysoké?+
23 Právě ten zemře během své plné soběstačnosti,+
až bude zcela bezstarostný a v poklidu;
24 [až] se jeho vlastní stehna naplní tukem
a právě morek jeho kostí bude stále provlhčený.
25 A ten druhý zemře s hořkou duší,
když nepojedl z dobrých věcí.+
26 Společně ulehnou do prachu+
a příkrov nad nimi utvoří larvy.+
27 Pohleďte, dobře znám vaše myšlenky
a úkladné plány, s nimiž byste násilně jednali proti mně.+
28 Říkáte totiž: ‚Kde je dům urozeného
a kde je stan, stánky ničemných?‘+
29 Neptali jste se těch, kdo cestují po silnicích?
A neprohlížíte pečlivě právě jejich znamení,
30 že v den pohromy je zlý ušetřen+
[a] v den rozlícení je osvobozen?
31 Kdo mu poví o jeho cestě přímo do obličeje?+
A kdo ho odmění za to, co dělal?+
32 Pokud jde o něj, on bude odnesen na hřbitov+
a nad hrobkou budou bdít.
33 Jistě mu zesládnou hroudy země z říčního údolí+
a povleče za sebou celé lidstvo,+
a těch před ním bylo bezpočtu.
34 Jak marně se mě tedy snažíte utěšit+
a právě vaše odpovědi opravdu zůstávají jako nevěrnost!“