Matouš
20 Nebeské království je totiž podobné člověku, hospodáři, který vyšel časně ráno, aby najal dělníky na svou vinici.+ 2 Když se dohodl s dělníky na denáru* denně,+ vyslal je na svou vinici. 3 Když vyšel také kolem třetí hodiny,+ viděl jiné, jak stojí bez zaměstnání na tržišti;+ 4 a řekl jim: ‚Vy také jděte na vinici, a dám vám, co odpovídá právu.‘ 5 Odešli tedy. Opět vyšel kolem šesté+ a deváté hodiny+ a udělal totéž. 6 Konečně vyšel kolem jedenácté hodiny a našel jiné, kteří stáli, a řekl jim: ‚Proč tu stojíte celý den bez zaměstnání?‘ 7 Řekli mu: ‚Protože nás nikdo nenajal.‘ Řekl jim: ‚Jděte i vy na vinici.‘+
8 Když nadešel večer,+ pán vinice řekl muži, který to měl u něho na starosti: ‚Zavolej dělníky a zaplať jim jejich mzdu+ a postupuj od posledních k prvním.‘ 9 Když přišli [najatí] v jedenáct hodin, každý dostal denár. 10 Když tedy přišli první, usuzovali, že dostanou více; ale také oni dostali zaplaceno po denáru. 11 Když jej dostali, začali reptat proti hospodáři+ 12 a řekli: ‚Ti poslední odevzdali práci za jednu hodinu; přesto jsi je učinil rovnými nám, kteří jsme nesli břemeno dne a palčivý žár!‘ 13 Ale jednomu z nich odpověděl a řekl: ‚Nekřivdím ti, člověče. Nedohodl ses snad se mnou na jednom denáru?+ 14 Vezmi si, co je tvoje, a jdi. Chci dát tomuto poslednímu totéž, co tobě.+ 15 Není snad zákonné, abych dělal se svými vlastními věcmi, co chci? Nebo je [snad] tvé oko ničemné,*+ protože já jsem dobrý?‘+ 16 Tak budou poslední prvními a první posledními.“+
17 Když byl Ježíš nyní na odchodu do Jeruzaléma, vzal dvanáct učedníků+ soukromě stranou a cestou jim řekl: 18 „Pohleďte, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán předním kněžím a znalcům Zákona a oni ho odsoudí k smrti+ 19 a vydají ho [lidem z] národů, aby si z něho tropili žerty a aby [ho] mrskali a přibili na kůl,*+ a třetí den bude vzbuzen.“+
20 Potom k němu přistoupila matka synů Zebedeových+ se svými syny, vzdávala [mu] poctu a o něco ho prosila.+ 21 Řekl jí: „Co chceš?“ Řekla mu: „Dej slovo, že se tito dva moji synové posadí jeden po tvé pravici a jeden po tvé levici v tvém království.“+ 22 Ježíš odpověděl a řekl: „Nevíte, oč prosíte. Můžete pít pohár,+ který se chystám pít já?“ Řekli mu: „Můžeme.“ 23 Řekl jim: „Skutečně budete pít můj pohár,+ není však na mně, abych [vám] dal posadit se po mé pravici a po mé levici, ale patří to těm, kterým to připravil můj Otec.“+
24 Když to slyšelo deset ostatních, rozhořčili se na oba bratry.+ 25 Ale Ježíš je k sobě zavolal a řekl: „Víte, že panovníci národů se nad nimi vypínají jako páni a že velcí muži nad nimi vykonávají autoritu.+ 26 Mezi vámi to tak není;+ ale kdokoli se chce stát velkým mezi vámi, bude vaším služebníkem,*+ 27 a kdokoli chce být první mezi vámi, bude vaším otrokem.+ 28 Právě jako Syn člověka nepřišel, aby mu bylo slouženo, ale aby sloužil*+ a dal svou duši* jako výkupné* výměnou za mnohé.“+
29 A když vycházeli z Jericha,+ následoval ho velký zástup. 30 A pohleďme, dva slepci seděli u silnice, [a] když slyšeli, že Ježíš jde kolem, vykřikli a řekli: „Pane,* smiluj se nad námi, Synu Davidův!“+ 31 Ale zástup jim ostře pověděl, aby mlčeli; a přece křičeli tím hlasitěji a říkali: „Pane, smiluj se nad námi, Synu Davidův!“+ 32 A tak se Ježíš zastavil, zavolal je a řekl: „Co chcete, abych pro vás udělal?“ 33 Řekli mu: „Pane, ať se nám otevřou oči.“+ 34 Ježíš byl pohnut lítostí, dotkl se jejich očí+ a ihned nabyli zraku a následovali ho.+