1. Mojžíšova
21 Jehova obrátil pozornost k Sáře, jak řekl, a Jehova udělal pro Sáru to, co slíbil.+ 2 Sára tedy otěhotněla+ a porodila Abrahamovi v jeho stáří syna, a to v čase, o kterém s ním Bůh mluvil.+ 3 Dal svému novorozenému synovi, kterého mu porodila Sára, jméno Izák.+ 4 Když bylo Izákovi osm dnů, Abraham ho obřezal, jak mu Bůh přikázal.+ 5 Abrahamovi bylo 100 let, když se mu Izák narodil. 6 Tehdy Sára řekla: „Bůh mi dal důvod se smát. Každý, kdo o tom uslyší, se bude smát se mnou.“* 7 A dodala: „Kdo by byl Abrahamovi řekl ‚Sára bude kojit děti‘? A přece jsem mu v jeho stáří porodila syna.“
8 Dítě rostlo a Sára ho přestala kojit. V den, kdy Izáka přestala kojit, připravil Abraham velkou hostinu. 9 Ale Sára si všímala, že syn, kterého Abrahamovi porodila Egypťanka Hagar,+ se Izákovi posmívá.+ 10 Řekla tedy Abrahamovi: „Vyžeň tu otrokyni a jejího syna! Syn té otrokyně nebude dědicem spolu s mým synem Izákem!“+ 11 Abrahamovi se to ale vůbec nelíbilo, protože šlo o jeho syna.+ 12 Bůh pak Abrahamovi řekl: „Nebuď rozzlobený kvůli tomu, co ti Sára říká o chlapci a o tvé otrokyni. Poslechni ji, protože to, co bude nazváno tvým potomstvem,* bude z Izáka.+ 13 A pokud jde o syna otrokyně,+ z toho také udělám národ,+ protože je tvým potomkem.“*
14 Abraham tedy brzy ráno vstal, vzal chleba a kožený měch s vodou a dal to Hagar. Položil jí to na ramena a poslal ji i s chlapcem pryč.+ A tak odešla a bloudila po pustině u Beer-šeby.+ 15 Když voda v koženém měchu došla, položila chlapce pod jeden keř. 16 Pak šla o kus dál, asi na dostřel luku, a posadila se. Říkala si: „Nechci vidět, jak moje dítě umírá.“ Seděla opodál a hlasitě plakala.
17 Bůh uslyšel chlapcův hlas+ a Boží anděl zavolal na Hagar z nebe a řekl jí:+ „Co je ti, Hagar? Neboj se, protože Bůh slyšel hlas tvého chlapce. 18 Vstaň, zvedni ho a postarej se o něj, protože z něj udělám velký národ.“+ 19 Nato jí Bůh otevřel oči a ona uviděla studnu s vodou. Šla a naplnila vodou kožený měch a dala chlapci napít. 20 A Bůh byl s chlapcem,+ když rostl. Žil v pustině a stal se lukostřelcem. 21 Usadil se v pustině Paran+ a jeho matka mu vybrala za manželku ženu z Egypta.
22 V té době Abimelek spolu s velitelem svého vojska Pikolem řekl Abrahamovi: „Bůh je s tebou ve všem, co děláš.+ 23 A tak mi teď přísahej při Bohu, že neoklameš mě ani moje syny, ani moje vnuky a že budeš mně i zemi, kde bydlíš, projevovat takovou věrnou lásku, jakou já projevuji tobě.“+ 24 Abraham řekl: „Přísahám.“
25 Abraham si ale Abimelekovi stěžoval, že se jeho sluhové násilím zmocnili studny s vodou.+ 26 Abimelek mu na to řekl: „Nevím, kdo to udělal. Neřekl jsi mi to a já jsem o tom až doteď nic neslyšel.“ 27 Pak vzal Abraham ovce a dobytek, dal je Abimelekovi a uzavřeli spolu smlouvu. 28 Když Abraham oddělil ze stáda sedm oveček, 29 Abimelek se ho zeptal: „Proč jsi dal těch sedm oveček stranou?“ 30 Odpověděl mu: „Přijmi ode mě těch sedm oveček na svědectví, že jsem tuhle studnu vykopal já.“ 31 A tak to místo nazval Beer-šeba,*+ protože tam oba přísahali. 32 Uzavřeli tedy smlouvu+ v Beer-šebě. Pak se Abimelek spolu s velitelem svého vojska Pikolem vrátili do země Filištínů.+ 33 Abraham zasadil v Beer-šebě tamaryšek a vzýval tam jméno Jehovy,+ věčného Boha.+ 34 A Abraham zůstal* v zemi Filištínů ještě dlouhou dobu.*+