Co říká Bible
Dobročinné příspěvky — Je to křesťanská povinnost?
PŘED necelými deseti lety se klub PTL (Praise the Lord [Chvalte Pána]), který má sídlo v jihovýchodní části Spojených států, dožadoval darů v rámci náboženské dobročinnosti. Použili satelitní televizní sítě a pošty a vybrali stovky miliónů dolarů, které proudily do jejich truhlic — údajně na šíření evangelia.
Představte si pocity těch tisíců lidí, kteří poslali peníze PTL klubu, když četli zprávy takového druhu, jako byla informace od agentury Associated Press, v níž se říkalo, že bývalému prezidentovi PTL Jimu Bakkerovi a jeho manželce Tammy „bylo v roce 1986 údajně zaplaceno 1,6 miliónu dolarů v podobě platu a zvláštních odměn“. A co je horší, zpráva dodává: „Tyto částky byly vyplaceny přesto, že instituce má nejméně 50 miliónů dolarů dluhu. . . Přibližně 265 000 dolarů z peněz PTL se poskytlo [Jessice] Hahnové, aby se zajistilo, že bude mlčet o [pohlavních] stycích s Bakkerem.“
Než byl nad Bakkerem vynesen rozsudek nepodmíněného trestu za zpronevěru peněz, které mu svěřili jeho následovníci, soudce při přelíčení řekl: „My, kdo jsme náboženského vyznání, jsme znechuceni tím, že nás vysávají kazatelé a kněží dožadující se peněz.“
Náboženství není samo v tom, že horlivě působí na city těch, kdo přispívají, a pak si většinu peněz strčí do kapsy. Není nic neobvyklého, že lidé, kteří zajišťují získávání peněžních prostředků, si pro sebe ponechají více než 90 procent darů, které vybrali.
Lze se tedy divit, že lidé jsou takovou dobročinností znechuceni? Co však mají dělat křesťané? Jsou povinni přispívat na organizovanou dobročinnost? Jaké vodítko dává Bible, chceme-li zajistit moudré použití finančních prostředků na pomoc druhým? Jaký je nejlepší a nejpraktičtější způsob, jak pomáhat druhým?
Dávat — Ano a ne
Biblická rada je zřejmá — být laskavý a štědrý k těm, kteří jsou v nouzi. Již od dávných dob byl Boží lid povzbuzován, aby „byli štědří, pohotoví dělit se“. (1. Timoteovi 6:18; 5. Mojžíšova 15:7, 10, 11) Vždyť křesťanům je v 1. Jana 3:17 řečeno: „Kdokoli však má prostředky tohoto světa k podpoře života a spatří svého bratra, který má nouzi, a přesto před ním zavře dveře svého něžného soucitu, jak v něm zůstává Boží láska?“
Dávat, to ano; ale být opatrní! Pravidelně na nás útočí dobročinné instituce, náboženské instituce a každoroční kampaně sociálních spolků; většinou mají přesvědčivé argumenty. Když však o nich uvažujeme, je dobré pamatovat na biblické přísloví: „Kdokoli nezkušený uvěří každému slovu, ale chytrý uvažuje o svých krocích.“ (Přísloví 14:15) Jinými slovy, buďte ve střehu a nepřijímejte prohlášení a sliby dobročinných institucí bez toho, že je prozkoumáte. Jak jsou peníze, které byly shromážděny, doopravdy používány? Jsou jimi podporovány ty organizace, které by křesťan chtěl podporovat? Je činnost těchto organizací politická, nacionalistická nebo je spojena s falešným náboženstvím? Je cíl, který proklamují, praktický a není v rozporu se zásadami Písma?
Některé dobročinné spolky jsou schopné udělat mnoho dobrého pro lidi, kteří jsou v nouzi. Sami křesťané, když byli postiženi přírodními pohromami nebo katastrofálními nemocemi, měli mnohokrát prospěch z takové dobročinnosti. Některé dobročinné instituce však mají vysoké administrativní náklady nebo vysoké provozní náklady při získávání peněžních prostředků, což vede k tomu, že jen malá část peněz, které byly vybrány, je použita na oznámený účel. Při nedávném průzkumu 117 největších nevýdělečných organizací včetně dobročinných institucí, které působí ve Spojených státech, se například zjistilo, že více než čtvrtina z nich honoruje své zodpovědné činitele ročním platem 200 000 dolarů či více. Revize účtů často odhalí výdaje za luxusní věci a financování přepychového životního stylu. Ať už se dobročinná instituce jmenuje jakkoli, bylo by zapotřebí značné představivosti, abychom uvěřili, že přispívat na takový program je naplňováním biblického příkazu pomáhat těm, kdo jsou v nouzi.
Vyrovnaný názor
Nikdo jistě nechce plýtvat svými penězi nebo — co je ještě horší — vidět, jak se jimi plní kapsy lidí, kteří se starají jen o své zájmy. Je však také potřeba mít se na pozoru, aby se člověk nestal cynickým v otázce dávání. Nepoužívejte neschopnost nebo nečestnost některých ‚dobročinných institucí‘ jako výmluvy, kdybyste se dívali svrchu na lidi, kteří potřebují pomoc, nebo kdybyste potlačovali soucit. Přísloví 3:27, 28 radí: „Nezadržuj dobro před těmi, jimž patří, když je v moci tvé ruky to učinit. Neříkej bližnímu: ‚Jdi, vrať se a zítra dám‘, když máš něco u sebe.“ (Srovnejte s 1. Jana 3:18.) Nepředpokládejte, že každá organizovaná dobročinnost je buď marnotratná, nebo podvodná. Prozkoumejte skutečnosti a pak udělejte osobní rozhodnutí, zda něco poskytnete, či nikoli.
Mnozí dávají přednost tomu, aby osobně předali dar lidem a rodinám, kteří to potřebují. Dárce si tak může být jistý, že příspěvek bude prakticky a okamžitě použit. Poskytuje to také příležitost povzbudit a vyjádřit laskavost jak slovy, tak skutky. Dokonce i v případě, kdy nemůžete poskytnout mnoho po hmotné stránce, můžete mít radost z dávání. Když příště uslyšíte, že je taková pomoc opravdu potřebná, poskytněte, co můžete, v duchu 2. Korinťanům 8:12: „Jestliže je zde totiž nejprve pohotovost, je zvláště přijatelná podle toho, co kdo má, ne podle toho, co nemá.“
Mějte rovněž na paměti, že někdy to největší dobro můžete prokázat něčím jiným než penězi. Ježíš řekl svým následovníkům „půjdete, kažte a říkejte: ‚Nebeské království se přiblížilo‘. . . Zdarma jste dostali, zdarma dávejte.“ (Matouš 10:7, 8) Podobně si dnes křesťané uvědomují, že čas, energie a peníze poskytované na podporu díla Království — které zlepšuje život a dává naději — je dobročinné dávání toho nejlepšího druhu.
Biblické hledisko tedy je — být laskavý, štědrý a praktický. Připomíná nám to, že hmotná pomoc je často nutná, a tuto potřebu nelze přehlížet. Současně není třeba mít pocit, že jste povinni dávat své peníze komukoli, kdo by se jich domáhal. Zvažte, jak nejlépe použít peníze, které máte, aby se to líbilo Bohu a abyste poskytli tu největší praktickou pomoc vlastní rodině i bližním. (1. Timoteovi 5:8; Jakub 2:15, 16) Napodobujte Ježíše v tom, že si budete všímat potřeb druhých a budete na ně reagovat — duchovně i hmotně. Podle slov v Hebrejcům 13:16: „A kromě toho nezapomínejte konat dobro a dělit se o věci s jinými, protože takové oběti se Bohu líbí.“