Pozorujeme svět
Dřevo versus umělá hmota
Když se porcuje syrové maso nebo drůbež, člověk by možná předpokládal, že prkýnko z umělé hmoty je hygieničtější než prkýnko dřevěné. Nedávná studie ukázala opak. Podle bulletinu Berkeley Wellness Letter dva mikrobiologové na University of Wisconsin (Spojené státy) úmyslně kontaminovali dřevěné prkýnko i prkýnko z umělé hmoty baktériemi, například salmonelou, která potraviny znehodnocuje. Baktériím se kupodivu dobře dařilo na prkýnkách z umělé hmoty, zatímco na dřevěných prkýnkách zahynuly nebo se staly neškodnými, v některých případech už během tří minut. Když byla prkýnka kontaminována na noc, dřevěná prkýnka byla ráno bez baktérií, zatímco na prkýnkách z umělé hmoty jich byla hojnost. Ukázalo se, že staré dřevo je v tomto ohledu účinnější než dřevo čerstvé. Také vyšlo najevo, že umělá hmota se čistí hůře, než se předpokládalo, zvlášť má-li poškrábaný povrch. Ať je typ prkýnka jakýkoli, je velmi důležité, aby bylo po porcování syrového masa umyto mýdlem a horkou vodou.
Každodenní zabíjení
„V Brazílii umírají kvůli komplikacím při potratu nejméně čtyři ženy denně — 1 460 každý rok,“ uvádí brazilský list Folha de S. Paulo. List připouští, že tento odhad je „optimistický“ a že skutečný počet může být třikrát vyšší. Dodává: „Průměr latinské Ameriky působí ještě větší znepokojení. OSN odhaduje, že následkem potratů dochází k padesáti procentům všech úmrtí matek, což je asi patnáct tisíc žen ročně. V průměru je tedy každý den zabito 41 latinskoamerických žen.“
Stůjte rovně
Budete-li se hrbit, budou trpět vaše záda. Podle zprávy v listě International Herald Tribune vadné držení těla zatěžuje spodní část zad patnáctkrát více než vzpřímený postoj. Hrbení má také za následek mělčí dýchání, a to znamená méně kyslíku pro tělo. Hrbení vás může zbavovat energie a působit bolesti, zvlášť bolesti šíje a zad. Také může působit, že vypadáte starší, tlustší a méně sebevědomí, než když stojíte vzpřímeně. Zpráva uvádí, že vaše držení těla je správné, když máte ušní lalůčky, ramena, střed boků, kolenní čéšky a kotníky v jedné svislé přímce. To však neznamená, že byste měli zaujmout vojenský postoj, jako když spolknete pravítko — postoj s propnutými koleny, zakloněnou hlavou a rameny dozadu. Tím se nadměrně namáhá páteř. Odborníci říkají, že vadné držení těla je obvykle špatným návykem, který se dá napravit.
Nehody čekající na příležitost
„Flotila námořních katastrof, které čekají na příležitost“ — tak podle bulletinu International Environmental Update někteří kritikové přezdívají světovým ropným tankerům. Bulletin uvádí, že „svět stále svěřuje přepravu svého nejdůležitějšího paliva stovkám rezavějících, stárnoucích a neseřizovaných tankerů se špatně vycvičenou posádkou“. Předpokládá se, že velký tanker vydrží asi 15 let. Ale asi 65 procent světové flotily tankerů je nejméně tak starých. Dokonce i někteří představitelé ropného průmyslu připouštějí, že mnohé z těchto zastaralých tankerů by měly jít do šrotu. Zdá se však, že žádná instituce nemá pravomoc lodě vyřadit. Problém ovšem možná nespočívá ani tak v plavidlech samotných jako v tom, jak jsou řízena. Bulletin cituje jednoho odborníka na ropné znečištění, který řekl: „Velká většina nehod tankerů je způsobena chybou člověka.“
Jak se děti vyrovnávají s problémy
Co umožňuje některým dětem, aby se vyrovnaly se silnými tlaky současného života? Badatelé z Loyola University of Chicago (USA) to chtěli zjistit, a proto provedli průzkum u 400 dětí ve věku od 9 do 13 let, které pocházely z různého prostředí. Časopis American Health podává zprávu, že přibližně u poloviny dětí, u nichž bylo běžné, že dobře zvládaly obtížné situace, průzkumníci objevili tři shodné rysy. Za prvé, děti byly ochotné požádat o pomoc, sdělovaly svoje starosti a hledaly citovou oporu u dospělého člověka, často — ale ne vždy — u rodiče. Za druhé, měly sklon přijímat odpovědnost za své chování a snažily se ovlivnit své vrstevníky, aby se vyhnuly ublížení. Za třetí, vyhledávaly chvíle klidu nebo odpočinku, aby se uvolnily. Na druhé straně našli průzkumníci tři sklony, které přizpůsobivost dětí snižují: sklon uchylovat se k agresi; sklon k sebepoškozování, například k užívání drog; sklon spíše se problémům vyhýbat než je řešit.
Štěstí v Asii
Při průzkumu veřejného mínění, který provedl institut Survey Research Hong Kong Limited, se zjistilo, že nejšťastnější lidé jak na Tchaj–wanu, tak v Korejské republice jsou chudí lidé ve věku 30 až 40 let. Na Filipínách, kde je hrubý národní produkt jen 500 dolarů na osobu a kde 41 procent lidí žije v chudobě, 94 procent lidí tvrdí, že jsou šťastni. Tento postoj k životu sdílejí obyvatelé téměř všech asijských sousedů Filipín, až na jednoho. „Oblast, která obecně překypuje veselím,“ napsal o nejbohatší asijské zemi list Mainichi Daily News, „se ukázala být tím nejméně šťastným místem.“ Přestože její hrubý národní produkt na osobu převyšuje 27 000 (amerických) dolarů, 40 procent Japonců přiznává, že nejsou šťastni.
Neschopnost komunikovat
„Průměrný manželský pár v Německu netráví ani 10 minut denně společným rozhovorem,“ informuje německý list Nassauische Neue Presse. Většina dvojic tedy věnuje příliš málo času řešení svých problémů. Rodinní poradci v Německu si navíc všímají, že zvlášť mladé dvojice nevědí, jak se vyrovnat s rozdílnými názory. To je hlavní příčinou brzkého rozpadu partnerských vztahů; dvě z pěti manželství se zhroutí během prvních čtyř let. List cituje poradkyni Rosemarii Breindlovou: „Neexistují prakticky žádné vzory, které by vlastním příkladem ukazovaly, jak řešit konflikty.“ Zpráva dodává: „Proto roste ochota zbavit se problémů v manželství jednoduše, totiž rozlukou.“
Udržujte práci v mezích
Vředy, srdeční onemocnění, nervové vyčerpání, absentérství a nehody — to je cena za nadměrný stres, kterou platí jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Podle jedné zprávy francouzského Mezinárodního úřadu práce se stres související s prací stává „jedním z nejvážnějších problémů naší doby“. Rostoucí odpovědnost zaměstnanců a snižování jejich počtu, a zároveň přání zvyšovat výrobu a dosahovat vyšších zisků vedlo v Evropě k tomu, že se značně zvýšil stres na pracovišti, konstatuje lékařský časopis Le Concours Médical a dodává, že ve Francii někteří lidé na přepracování dokonce umírají. Je zajímavé, že několik studií ukazuje, že jednotlivec nejlépe odolává stresu, když pěstuje vřelá a láskyplná přátelství s těmi, kdo jsou mu nablízku. Lékaři také doporučují uvolnění, tělesné cvičení a vyváženou stravu a také doporučují udržovat práci v patřičných mezích — vyhradit si čas pro rodinu a pro odpočinek.
Policie se poučuje o kultech
Policisté z celé země se počátkem letošního roku shromáždili v Rhode Island (USA) na třídenní konferenci, která se zabývala neobvyklým námětem: satanským uctíváním, čarodějnictvím a kulty. Newyorský list Daily News informoval, že účelem semináře bylo vyškolit zkušené policisty, aby rozpoznali násilí, které takové kulty páchají. Citoval seržanta Edmunda Pierce z Warwicku, pracovníka policejního ředitelství, který řekl: „Zaměřujeme se na zločiny od týrání zvířat, znesvěcování a vykrádání hrobů až po násilná napadení, rituální zneužívání dětí, a dokonce vraždy.“ Daily News citují dr. Carla Raschkeho, profesora na univerzitě v Denveru: „Vidím, jak se tvoří mnohem víc násilnických kultů a jak se pod pláštíkem nějaké okultní víry páchají násilnosti.“ Odborníci na semináři varovali, že skupiny pěstující nenávist, jako jsou neonacisté nebo Kukluxklan, používají vnější znaky okultismu, aby přilákaly členy a získaly nad nimi větší kontrolu.
Smrtonosný obchod se vrací
Časopis India Today uvádí, že ochránci přírody v Indii sice v posledních letech zaznamenali jisté úspěchy, ale jejich úsilí maří pytláci. V roce 1988 žilo v Indii divoce ještě asi 4 500 tygrů. Do roku 1992 jejich počet klesl na 1 500. Tygr se prodává kvůli kůži, krvi, kostem (které se používají v lidovém léčitelství), drápům, a dokonce i genitáliím. Ale tygr není jedinou obětí armády pytláků. V roce 1992 bylo kvůli rohům zabito čtyřicet osm nosorožců indických. To je nejvyšší počet za posledních několik desítek let. Před deseti lety bylo v Indii 5 000 slonů indických. Tento počet klesl na dnešních 1 500. Strážci rezervací se prý po zuby ozbrojených pytláků tak bojí, že někteří z nich už nenosí oficiální uniformu; jiní přímo odmítají vykonávat svou práci, dokud nebudou řádně vybaveni, aby se mohli bránit.