Kdo je rodič a kdo dítě?

JEDNA psycholožka v Kalifornii si zoufá nad tím, jak byla v posledních letech narušena rodičovská autorita. Píše: „Ve své kanceláři jsem byla svědkem nesčetných diskusí mezi rodičem a dítětem, které byly vedeny jako rozhovor mezi dvěma dospělými, a nikoli jako rozhovor rodiče s dítětem. Vyjednávání, která se týkala všeho, počínaje tím, kdy dítě půjde spát, přes kapesné až po domácí práce, by dělala čest našim největším obchodním společnostem. Někdy bylo těžké rozpoznat, kdo je rodič a kdo dítě.“

Bible poskytuje rodičům vyváženou radu. Varuje je, aby nebyli tak přísní, že by dítě popouzeli. Dítě by pak možná bylo sklíčené a malomyslné. (Kolosanům 3:21) Ale varuje rodiče také před opačným extrémem — aby nebyli příliš povolní a nevzdali se své autority. Přísloví 29:15 říkají: „Chlapec, kterému je dávána volnost, bude působit hanbu své matce.“ Jiné biblické přísloví říká: „Jestliže někdo od mládí hýčká svého sluhu, v pozdějším životě se stane dokonce nevděčníkem.“ (Přísloví 29:21) Tento text sice mluví o sluhovi, ale princip se dá dobře uplatnit i na děti.

Rodiče, kteří své děti připravují o potřebné vedení a ukázňování, nakonec zaplatí vysokou cenu — budou mít domácnost, která se vymkla kontrole. Mnohem lepší je řídit se biblickými radami. Pravda, vyžaduje to úsilí, ale může to přinést trvalý prospěch. Bible říká: „Vychovej chlapce podle cesty, která je pro něho; i když zestárne, neodbočí z ní.“ (Přísloví 22:6)