Dvě stránky pohromy

Od našeho dopisovatele v Mexiku

GODOFREDO a Gisela, manželé, kteří jsou svědkové Jehovovi, byli i se svými dětmi uvnitř svého domu postaveného z lesklé lepenky spojované asfaltem, když pobřeží Oaxaky v Mexiku postihl hurikán Pauline. Vítr trhal jednu desku za druhou. Nakonec zůstala jen část konstrukce domu a rodina byla úplně bez přístřeší.

Více než dvě hodiny bojovali proti silnému větru. Gisela měla na ruce osmiměsíční dítě a další tři děti se držely jí a Godofreda. Někdy je hurikán svou silou srazil na zem a kutálel je po podlaze. Přesto všichni nakonec přežili.

Ve městě Acapulco jedna svědkyně Jehovova, která se jmenuje Nelly, uviděla, jak se do jejich domu dostává voda, a vzbudila celou rodinu. Hladina vody stoupala neuvěřitelně rychle a silný proud Nelly stáhl, ale její dcera ji z vody vytáhla. Drželi se okenních mříží a bezmocně přihlíželi, jak jim voda stoupá až po krk. Potom uslyšeli, že na ně volá mužský hlas. Byl to jejich soused; pomohl jim uniknout a vzal je k sobě domů. Odtamtud se s hrůzou dívali, jak nějaké auto úplně rozbilo dům, ve kterém několik minut předtím byli.

Ve středu 8. října 1997 odpoledne hurikán Pauline zasáhl pobřežní stát Oaxaca silou více než dvě stě kilometrů v hodině. Potom, ve čtvrtek 9. října, v časných ranních hodinách hurikán zpustošil stát Guerrero, zvláště město Acapulco, a vytvořil zde vlny vysoké deset metrů a způsobil tak záplavu, která smetla mnoho domů, aut, zvířat a lidí. V místech, kde byly silnice, zanechala bouřka strouhy hluboké více než deset metrů. Podle novin The News odhadoval Červený kříž v Mexiku, že v obou státech dohromady zahynulo nejméně čtyři sta lidí a dvacet tisíc až pětadvacet tisíc lidí zůstalo bez přístřeší. Uprostřed této pohromy však byly dojemné projevy křesťanské lásky.

Jehovův lid reaguje

Ihned, jak se roznesla zpráva o hurikánu Pauline, začali svědkové Jehovovi z celého Mexika volat do ústředí a chtěli vědět, jak mohou pomoci. Nabídka pomoci přišla i ze zámoří. Brzy se vytvořil výbor pro humanitární pomoc a byly rozdělovány tuny jídla, oblečení a dalších věcí.

Byl také zakoupen stavební materiál a okamžitě začaly opravné práce na tři sta šedesáti domech a několika sálech Království, které byly poškozeny nebo zničeny. Tisíce křesťanských bratrů a sester se zabývaly dodáváním, tříděním, balením a transportováním prostředků humanitární pomoci nebo opravováním škod.

Činnost svědků zapůsobila na některé obchodníky natolik, že laskavě darovali potraviny, stavební materiál a jiné věci. Další obchodníci prodali svědkům věci za sníženou cenu. Postižení svědkové byli velmi dojati projevy bratrské lásky, obzvlášť když četli povzbuzující dopisy, které byly přibaleny k potravinám.

Naneštěstí hurikán zabil Josého Faustina — jednoho osmnáctiletého svědka — a tři lidi, kteří se svědky studovali Bibli. Jejich příbuzní i rodiče Josého si velmi cenili toho, že sbor se za ně modlil a povzbuzoval je.

Některé pozitivní následky

Po hurikánu Pauline požádalo o biblické studium mnoho lidí včetně nevěřících příbuzných svědků a mnoha sousedů, kteří dříve nebyli ochotni naslouchat poselství naděje, o němž svědkové mluví. Svědkové se podíleli také na všeobecné distribuci potravin v rámci humanitární pomoci. Jeden svědek se zeptal jistého muže, jehož firma darovala potraviny, proč si vybral svědky Jehovovy, aby potraviny distribuovali. Tento muž odpověděl: „Protože vím, že jste organizovaní a čestní. Navíc skutečně víte, kdo tuto pomoc nejvíc potřebuje, protože znáte lidi ve svém území.“

S přibližujícím se koncem je po celém světě stále více pohrom, ale je vždy povzbuzující vidět, jak jsou uplatňovány biblické zásady, a to dokonce i v případě neštěstí.

[Obrázek na straně 26]

Děti pomáhají při rekonstrukci

[Obrázek na straně 27]

Po hurikánu Pauline svědkové staví nový sál Království v Oaxace