Pozorujeme svět

Lesní požáry v Mexiku

Vlna lesních požárů, která v polovině dubna zničila v Mexiku přibližně 140 000 hektarů lesa, je považována za „ekologickou katastrofu“. Jak řekla Julia Carabias Lillová, tajemnice mexické federální vlády, tehdy — v období, které bylo nazváno nejkritičtějším obdobím požárů za posledních 57 let — zuřilo v Mexiku asi 6 800 požárů. Teploty byly nadprůměrné a pršelo velmi zřídka, přesto většina požárů byla „výsledkem lidského jednání — produktem nevědomosti, nezodpovědnosti, a dokonce trestné činnosti,“ píše list El Universal. Octavio Escobar López, regionální ředitel výboru pro přírodní zdroje, řekl: „Potrvá asi deset let, než se obnoví veškerá flóra a fauna, o kterou jsme přišli za dobu o něco delší než tři dny.“

Cvičení a dlouhověkost

„Zdá se, že pokud se podnikají půlhodinové procházky ostrou chůzí byť jen šestkrát za měsíc, snižuje to nebezpečí [předčasné] smrti o 44 procent,“ uvádí v listu The New York Times zpráva o nedávném výzkumu dlouhověkosti. Výzkumní pracovníci ve Finsku sledovali přibližně 8 000 dvojčat v průměru po dobu 19 let a u těch, kdo cvičí, i když jen příležitostně, zjistili „o 30 procent menší pravděpodobnost úmrtí než u jejich dvojčat, která vedou sedavý způsob života“. Tento výzkum je významný v tom, že při posuzování účinnosti cvičení bral v úvahu genetické faktory. Steve Farrell, který je odborníkem na aerobik a do výzkumu nebyl zapojen, řekl: „I kdybyste měli vadné geny, tento výzkum výrazně potvrzuje, že zvýšená tělesná činnost vám může pomoci, abyste žili déle.“

Opeření zločinci?

Policisté v Jižní Africe odhalili pašování diamantů, k němuž byli využíváni ptáci. Policisté říkají, že zaměstnanci státního diamantového dolu schovají poštovní holuby do krabice s jídlem nebo do oblečení pytlovitého střihu a tak je tajně dopraví do dolu. Tam ptáky naloží diamanty a pak je vypustí do vzduchu, píše list Los Angeles Times. Poštovní holubi mohou s drahokamy uletět mnoho kilometrů. Za několik uplynulých let byli chyceni čtyři ptáci, kteří nesli pašované diamanty. V jednom případě byl objeven poštovní holub, který měl pod křídly šestikarátové nebroušené diamanty přivázané řemínky. Dosud bylo za tento způsob pašování zatčeno asi 70 lidí. List Los Angeles Times napsal, že podle odhadu úředníků těžební společnosti téměř každý třetí diamant vytěžený ze starého řečiště ukradnou nepoctiví zaměstnanci.

Genetické inženýrství

Během uplynulých deseti let vědci udělali mnoho objevů týkajících se genů, které pravděpodobně ovlivňují soubor lidských vlastností a poruch. Někteří vědci předpovídají, že jednoho dne lidé získají možnost manipulovat s geny a odstranit nežádoucí vlastnosti. Například list The New York Times uvádí, že podle tvrzení Lee Silvera, biologa na Princetonské univerzitě, naši potomci budou chytřejší, budou mít atletickou postavu a budou žít stovky let. John Horgan, autor knihy The End of Science (Konec vědy) však říká: „Odborníci doufají, že se jim pomocí genetického inženýrství podaří vytvářet lidské osobnosti na objednávku. Dosud však ani jediné z těchto tvrzení spojujících geny se souborem vlastností nebylo potvrzeno opakovanými výzkumy.“ John Horgan proto dodává: „Doufejme, že upozorňováním na vědecké nezdary a také na skutečné úspěchy vědy snad vědci a rovněž i novináři předloží méně zkreslený, poctivější obrázek toho, k čemu věda v budoucnosti dojde.“

Jsou zemědělské produkty méně výživné?

Je pravda, že ovoce a zelenina jsou následkem vyčerpání půdy méně výživné? Podle názoru půdoznalců je odpověď na tuto otázku záporná. Věstník University of California Berkeley Wellness Letter píše: „Vitamíny obsažené v rostlinách si vytvářejí samy rostliny.“ Pokud tedy v půdě chybí potřebné minerály, rostliny pořádně nerostou. Takové rostliny možná nekvetou nebo jednoduše vadnou a hynou. Zemědělci tomu chtějí zabránit, a proto používají umělé hnojivo, kterým dostávají minerály zpátky do půdy. Věstník Wellness Letter uvádí: „Jestliže si koupíte ovoce a zeleninu, které vypadají zdravě, můžete si být jisti, že živiny, které by v nich měly být, tam opravdu jsou.“

Domy postavené bez kuchyní

Odhaduje se, že polovinu ze všeho, co snědí lidé v Austrálii, snědí v restauracích. Tento trend má tak mocný vliv, že některé obytné domy v Sydney jsou stavěny bez kuchyní, píše list The Courier-Mail. Kromě toho mnoho australských supermarketů musí znovu přezkoumat potraviny, které nabízejí, protože Australané věnují přípravě pokrmů průměrně pouze 20 minut. Vedoucí rozsáhlé sítě supermarketů v Sydney tvrdí, že v Austrálii postupují podle vzoru zavedeného ve Spojených státech, kde se většina jídel konzumuje v restauraci.

Zločinnost a rasismus

Vinu za současný vzrůst zločinnosti v Řecku někteří lidé připisují tomu, že tam došlo k přílivu utečenců a přistěhovalců z východní Evropy a z Balkánu, zejména z Albánie. Novinář Richardos Someritis, který píše pro list To Vima, říká, že tento vzrůst zločinnosti v Řecku vyvolává určitý druh „xenofobie a velmi často zuřivé výbuchy rasismu“ proti cizincům, kteří do Řecka přicházejí. Ukazuje se však, že cizinci nejsou do trestné činnosti zapleteni o nic víc než Řekové. Z průzkumů například vyplývá, že „96 ze 100 zločinů spáchali [Řekové],“ uvádí list To Vima. Pan Someritis tvrdí, že „kriminální činnost má příčiny ekonomické a sociální, ne ‚rasové‘“. Také obviňuje sdělovací prostředky „z toho, že systematicky podněcují ke xenofobii a k rasismu“ tím, že se o zločinnosti v Řecku vyjadřují předpojatě.

Čip sledoval závod

Běžci, kteří soutěžili v letošním bostonském maratonu, si během celého závodu na trati dlouhé 42 195 metrů nesli zvláštní náklad, a tím byl mikročip. Podle vyjádření časopisu InformationWeek všichni registrovaní běžci měli na svém oblečení upevněný elektronický čip, který sledoval jejich běh. Čipy byly naprogramovány tak, aby se jejich údaje daly „sledovat pomocí vysokofrekvenčních přijímačů rozmístěných po pěti kilometrech“. Záznamy o mezičasech jednotlivých běžců pak byly odeslány do řídicího střediska závodu, kde byly vloženy do Internetu. Pomocí této nové techniky se podařilo nejen to, že obdivovatelé maratonu mohli sledovat své oblíbené běžce, ale také to, že kdyby se kdokoli z běžců pokusil podvádět a zkrátit si trať, přišlo by se na to.

V Číně byl znovu objeven vzácný druh jelena

„V autonomní oblasti Tibetu, v prefektuře Šannan, byl znovu objeven tibetský jelen lesní, který byl více než 50 let považován za vyhynulého,“ píše časopis China Today. Počet kusů tohoto druhu jelena lesního, jenž je asi 1,2 metru vysoký a váží přibližně 110 kilogramů, mnoho let značně snižovali lovci, kteří chtěli získat cenné jelení parohy. Také válka a změny životního prostředí značně přispěly k úbytku jelenů. Odhaduje se, že těchto nádherných jelenů, kteří jsou na seznamu ohrožených druhů, je nyní méně než 200 kusů.

Zkoušky paměti

Ti, kdo soutěžili v první národní soutěži paměti ve Spojených státech, si nedávno vyzkoušeli své schopnosti v pěti druzích zkoušek paměti. K těmto zkouškám patřilo zapamatovat si 100 obličejů běžných lidí, zapamatovat si báseň o délce 50 řádků (včetně interpunkčních znamének), vzpomenout si na 125 anglických podstatných jmen (v abecedním pořadí), naučit se nazpaměť seznam náhodných čísel a vybavit si v paměti všech 52 karet z jednoho balíčku (promíchaných a položených lícovou stranou dolů). Wallace Bustello, jeden ze soutěžících, zaujal ostatní účastníky soutěže tím, že zpaměti odříkal 109 za sebou jdoucích náhodně vybraných čísel. Absolutní vítězkou se však stala 26letá Tatiana Cooleyová. Podle zprávy newyorského listu Daily News ona a její otec, který programuje družice pro jednu leteckou a kosmickou společnost, si spolu doma dávali testy paměti. „Obvykle jsem vyhrála,“ říká Tatiana.

Svátek řeky Gangy

Miliony hinduistů se v dubnu, kdy vrcholil Kumbh Mela neboli svátek džbánku, ponořily do Gangy. Hinduistický svátek Kumbh Mela se drží tři měsíce a oslavuje se jím dar nesmrtelnosti. Tento svátek se slaví každé tři roky, střídavě ve čtyřech indických městech, kam podle legendy spadl na zemi nektar nesmrtelnosti, když bohové a démoni spolu v nebi bojovali o jeho vlastnictví. V minulosti davy lidí spěchaly vykoupat se v posvátných indických vodách a mnoho lidí při tom přišlo o život.