Zrození Božího mesiášského království v nebi
1. a) Jaká žena se zjevuje poprvé ve vidění Janova Zjevení? b) Co vedlo k tomu, že se objevuje ve vidění?
NYNÍ se v řadě vidění, která byla dána apoštolu Janovi na ostrově Patmos, poprvé na nebi zjevuje „žena“. Tato tajuplná postava není ‚ta žena Jezábel‘, o níž byla dříve řeč ve Zjevení 2:20 ve spojení s pozemským sborem v Tyatiře. Je to osvědčená „žena“, počestně provdaná a přinášející dobré ovoce ze svého manželského svazku. Tajemství, kdo ve skutečnosti je, může být rozluštěno tím, co nám o ní říká apoštol Jan. Dříve než nám o ní vypráví, slyší Jan sedmého anděla zatroubit na trubku a je mu ukázáno, že „tajemství Boží“ je dokončené; spatří rovněž důkaz, že Jehova Bůh, Všemohoucí, vládne ve své nebeské chrámové svatyni. Potom, jak nám Jan ríká, „v nebi bylo vidět velké znamení: Žena oděná sluncem, a pod jejíma nohama byl měsíc a na její hlavě byla koruna z dvanácti hvězd a byla těhotná. A křičí ve svých bolestech a ve svých porodních mukách.“ — Zjev. 12:1, 2.
2. a) Jak nám umožňuje vidění těhotné ženy poznat, čí je to manželka? b) Jak se postaral stvořitel, její manžel, o to, aby měla oděv, šperky a vedení?
2 Není nám poskytnuta pomoc poznat tuto nebeskou ‚ženu‘ tím, že by bylo udáno její jméno. Nenazývá se Sion — to je jméno hory, na níž stál podle Zjevení 14:1–4 Boží Beránek se svými 144 000 věrnými následovníky, kteří mají jeho jméno a jméno jeho Otce napsané na čele. Nejmenuje se Jeruzalém nebo Nový Jeruzalém, protože to je jméno Beránkovy manželky, skládající se ze 144 000 následovníků. (Zjev. 21:2, 9–14) Ale ten, kdo přijímá dítě, které „žena“ porodila, projevuje se jako její manžel a ji označuje jako svou manželku. Je to stvořitel symbolického slunce, kterým je oděna, a stvořitel symbolického měsíce, který je pod jejíma nohama, a dvanácti symbolických hvězd, jimiž je korunována její hlava. Tak jako manžel má odpovědnost obstarávat pro svou ženu oděv, šperky a vedení, tak obstaral stvořitel nebeské, duchovní světlo pro svou ‚ženu‘, aby se jím oděla a aby jím ve dne svítila, v noci s jeho pomocí chodila a byla jím v noci pro svou okrasu korunována.
3. Co je znázorněno dvanácti hvězdami, kterými je žena korunována?
3 Hvězdy svítí v noci. To, že žena je korunována dvanácti hvězdami, naznačuje, že toto světlo je světlo ve smyslu organizace, protože dvanáct je symbol organizační úplnosti či vládní dokonalosti. To vidíme z toho, že je dvanáct kmenů duchovního Izraele a také dvanáct apoštolů Beránkových; a svaté město, Nový Jeruzalém, má dvanáct bran, tři na každé ze svých čtyř stran, a město spočívá na dvanácti základech, které nesou jména apoštolů. (Zjev. 7:4–8; 21:12–14, 19–21) Stejně jako „dvanáct kmenů“ duchovního Izraele zde na zemi, má i nebeská „žena“ v organizačním ohledu světlo. — Jak. 1:1.
4. a) Čeho je žena ‚znamením‘? b) Které jiné proroctví ukazuje, že Jehova má „manželku“, a co odhaluje Ježíšovo použití tohoto proroctví?
4 Tato žena v nebi je „znamení“ podobné ženě, „velké znamení“ neboli symbol něčeho. Čeho? Stvořitelovy osvícené nebeské organizace v tom smyslu, že je to jeho „žena“ neboli manželka. Myšlenka, že Bůh má takovou „ženu“ — organizaci, není nová, protože více než osm století předtím, než bylo dáno Zjevení apoštolu Janovi, byl inspirován prorok Izaiáš, aby popsal město podobné ženě: „Tvůj velký Tvůrce je tvůj manželský vlastník, jeho jméno je Jehova vojsk . . . A všichni tvoji synové budou vyučeni Jehovou a tvoji synové budou mít hojnost pokoje.“ (Iz. 54:5, 6, 13) Ježíš Kristus sám citoval z těchto slov a použil je na své věrné následovníky. (Jan 6:44, 45) Tak bylo ukázáno, že nebeská „žena“ Jehovy Boha bude mít děti, syny. Věrní svatí andělé z nebe budou těmi, kdo budou tvořit toto „znamení“ podobné ženě.
5. a) Co je znázorněno skutečností, že nebeská žena křičí v porodních bolestech? b) Co znamenalo toto nebeské narození pro ty, kdo sídlí v nebi?
5 Na Jehovově ‚ženě‘ nelpí kletba neplodnosti. Apoštol Jan viděl, že „byla těhotná“. Ale co znamená, že „křičí ve svých bolestech a ve svých porodních mukách“? (Zjev. 12:1, 2) „Žena“ — organizace věděla, že je blízko čas, kdy má porodit dítě, protože začaly její bolesti a byla již v porodních mukách. Doba narození člověka je obyčejně předem známá, protože následuje devět měsíců neboli čtyřicet týdnů po početí potomka. Také Boží nebeská organizace podobná ženě věděla, kdy má přibližně nastat porod, dokonce i nebeští nepřátelé to věděli. Narození v nebi znamenalo začátek nového systému věcí pro všechny Boží svaté anděly i pro jeho jednozplozeného Syna Ježíše Krista. To rozhodně znamenalo velkou změnu v nebeské správě věcí, povšechnou změnu v organizaci nebeských věcí. To přivede všechno do pohybu.
6. Co znamenala ve dnech proroka Samuela pro dvanáct kmenů Izraele přeměna v království?
6 Ve starém Izraeli ve dnech proroka Samuela nastala pro dvanáct izraelských kmenů pronikavá změna, když místo správy soudců, vzbuzených Jehovou Bohem, nastoupili viditelní pozemští králové pod Jehovou Bohem. Prorok Samuel varoval národ před omezeními, která s sebou přinese změna správy. Ačkoli lid s takovou změnou souhlasil, chtěl ji mít a dychtivě si ji žádal, přece přinesla bez pochyby národu mnoho bolesti, jak Samuel předem varoval. (1. Sam. 8:7–22; 12:1 až 13:2) Pak již nebylo dovoleno, aby každý prostě dělal to, co bylo správné v jeho vlastních očích; každý se musel přizpůsobit vládě krále. — Soud. 21:25.
7. Protože byl v nebesích znám přesný rok skončení „ustanovených časů národů“, co tam muselo být učiněno, když se čas přiblížil, a jaké rozhodnutí muselo být učiněno nebeskými obyvateli?
7 Přesně tak jako v tomto starém předobraze musí změna ve způsobu nebeské správy vyžadovat nutné změny v uspořádání a vedení záležitostí. Čas, kdy měly skončit časy pohanů, „ustanovené časy národů“, byl předem znám až do onoho roku. Ano, byl znám zde na zemi na základě studia Božího slova a jeho časového plánu již po mnoho desetiletí předem. (Luk. 21:24) Když se přibližovala doba skončení „časů pohanů“ a zavedení změny ve správě jak nebeských, tak pozemských záležitostí, musely být učiněny nutné přípravy pro tuto změnu. (Ef. 1:8–11) Ti, kteří se chtěli dostat pod tuto novou správu, museli si rozhodnout otázku, chtějí-li se podrobit, nebo nechtějí.
8. a) Jakým způsobem měla být dosazena nová správa v nebesích? b) Proč měly být přípravy na narození nové správy pro nebeské obyvatele jako porodní bolesti, které podstupuje žena?
8 Nedalo se očekávat, že nová správa by mohla dobře začít svou činnost, aniž by byla pro to učiněna vhodná opatření. Neměl nastat žádný politický převrat, žádné uchopení otěží vlády ctižádostivým povýšencem nebo skupinou spiklenců toužících po moci, žádné bezprávné uchvácení moci. Protože Jehova „není Bohem nepořádku“, mělo to být formální, náležitě předem stanovené a náležitě uspořádané dosazení nové správy. Skutečnost, že doba pro toto dosazení připadla na konec „časů pohanů“, které začaly svržením Božího pomazaného krále ve starém Izraeli, vyžadovala obnovení správy opět Božím pomazaným králem, jeho Kristem. To se stane pro všechny zúčastněné mohutnou zkouškou. Proto přípravy pro formální, oficiální zrození nové správy způsobily velké vzrušení v neviditelných, andělských nebesích. Pro Boží nebeskou organizaci podobnou ženě byla tato zkušenost jako podstoupení porodních bolestí, porodních muk, zároveň s přáním přestát zrození nové správy, aby byla věc s konečnou platností uspořádána.
„JINÉ ZNAMENÍ“
9. Kdo, kromě Boží organizace, podobné ženě, očekával také narození nové správy, jak to je ukázáno tím, co Jan dále spatřil ve vidění?
9 Ze všech průvodních okolností vidíme, že ještě někdo jiný — kromě Boží nebeské organizace, podobné ženě — věděl předem, že zrození nové správy již přichází, a očekával ji. Apoštol Jan jej popisuje slovy: „A jiné znamení bylo vidět v nebi, a hle, velký, ohnivě zbarvený drak se sedmi hlavami a deseti rohy a na jeho hlavách sedm diadémů; a jeho ocas táhne třetinu nebeských hvězd a svrhl je na zemi. A drak stál před ženou, která měla porodit, aby pohltil její dítě, jakmile je porodí.“ — Zjev. 12:3, 4.
10. Čeho je ‚znamením‘ ohnivě zbarvený drak podobný hadu?
10 Tento strašlivě vypadající tvor je „znamení“ podobné draku, znamení neboli symbol něčeho. Podobá se obludnému mořskému hadu. (Iz. 27:1) Jeho vzezření naznačuje, že je nepřítelem Boha, protože je nepřítelem Boží ‚ženy‘ a jejího dítěte již před jeho narozením. Drak zaujímá stejné postavení jako had, o němž mluvil Jehova, když učinil své tajuplné proroctví, zaznamenané v 1. Mojžíšově 3:15 slovy: „Položím nepřátelství mezi tebou a ženou a mezi semenem tvým a semenem jejím. Ono ti rozdrtí hlavu a ty mu rozdrtíš patu.“ Drak vystupuje jako „pohltitel“, ale v sedminásobném smyslu, protože má sedm hlav. (Jerem. 51:34) Že je ohnivě zbarvený, naznačuje, že je tak ničící a stravující jako oheň. Je ‚znamením‘, symbolem satana ďábla.
11. Co představuje „sedm hlav“ draka?
11 Co znamená „sedm hlav“ draka? To, že satan ďábel povede sedm po sobě následujících politických světových mocí na zemi, jak jsou uvedeny v dějinném pořadí v Božím psaném slove, Bibli. Světové moci, všechny nepřátelé a utlačovatelé Jehovova lidu, jsou (1) starý Egypt, (2) Asýrie, (3) Babylón, (4) Medo-Persie, (5) Řecko (Makedonie), (6) Řím a (7) v Bibli nejmenovaná světová moc, o které pozdější dějiny dokázaly, že je to dvojvelmoc Velká Británie a Spojené státy severoamerické. Má „sedm“ symbolických „hlav“, které s inteligencí ovládají odpovídající světové moci, a to naznačuje úplnost politické moci satana dábla nad světem lidí prostřednictvím rady sedmi světových mocí.
12. Co je symbolizováno ‚deseti rohy‘ draka?
12 Ve Svatém Písmu je roh symbolem moci, jak útočné, tak obranné. Deset symbolických rohů draka naznačuje úplnost neviditelné moci, kterou satan ďábel vykonává na zemi prostřednictvím politických vlád. Ježíš jej nazval „vládce tohoto světa“. — Jan. 16:11.
13. a) Co znázorňuje ‚třetina nebeských hvězd‘? b) Jak je „ocas“ draka svrhl dolů na zemi?
13 Ocas symbolického draka je také mohutný: „Jeho ocas táhne třetinu nebeských hvězd a svrhl je na zemi.“ (Zjev. 12:4) Tyto ‚nebeské hvězdy‘ ne neprávem znázorňují jasně zářící anděly, kteří patřili k Jehovově svaté nebeské organizaci, nebeské Boží syny. (Job 38:7) Správné místo skutečných hvězd je nahoře na obloze; ale symbolický drak svrhl symbolické hvězdy svým mohutným ocasem z jejich správného místa v nebi dolů na zemi. Zřejmě znázorňují tyto ‚nebeské hvězdy‘ zvláště ty anděly, kteří ze sobeckých důvodů „nezachovali své původní postavení“ v Božích svatých nebesích, ale „opustili své správné místo přebývání“ nahoře, aby dole tělesně obcovali s krásnými lidskými dcerami. Tak ‚zhřešili‘ tito andělé proti Jehovovi Bohu a postavili se na stranu symbolického draka. (Juda 6; 2. Petra 2:4; 1. Petra 3:19, 20; 1. Mojž. 6:1–4) Aby to mohl učinit, použil satan ďábel nepochybně svého vlivu jako ‚ocasu‘. Tím je svrhl na zemi a oddělil je od Boží svaté organizace.
14. a) Kdy získal satan moc nad těmito anděly? b) Co dělali tito andělé, když se blížily ke konci časy pohanů v roce 1914?
14 Tak získal symbolický drak, satan ďábel, „anděly“ pro sebe, jako své „semeno“. Nepohltil je jako drak, aby je sežral nebo zničil, ale svrhl je dolů svým mohutným ocasem. To udělal již před potopou za Noemových dnů a tedy už před vytvořením sedmi světových mocí, nad nimiž má vrchní dozor prostřednictvím svých ‚sedmi hlav‘, na kterých je ‚sedm královských diadémů‘. Je logické, že stál-li drak před Boží „ženou“, když se časy pohanů blížily ke svému zakončení v roce 1914, stáli za ním i tito drakovi andělé, aby mu pomáhali při pokusu ‚pohltit‘ její dítě při jeho narození a tak zabránit začátku nové správy.
15. Kolik to může být odbojných andělů, když tvoří „třetinu nebeských hvězd“?
15 Tito odporující andělé tvoří „třetinu nebeských hvězd“, menšinu hvězd, ale přece jejich značný počet, tím více, že zlomek „třetina“ je použit jako symbol důrazu. Tak mohly být desetitisíce, legie, těchto démonů pod mocí ‚velkého, ohnivě zbarveného draka‘, který je „vládce démonů“. — Mar. 5:9–15; Mat. 12:24.
NAROZENÍ DÍTĚTE PRO TRŮN
16. Co ukazuje vidění v otázce, byl-li drak s to zmařit Boží záměr s narozením?
16 Bez ohledu na to, že drak číhal, aby zmařil Boží záměr s narozením, došlo v určené době v nebi k narození něčeho dokonalého, protože jak Otec očekávaného potomka, tak i jeho manželka, mateřská organizace, byli dokonalí. Kdo však dostal dítě — Bůh, královský Otec, nebo hltavé tlamy ‚sedmi hlav‘ symbolického draka? Záznam apoštola Jana ve Zjevení 12:5, 6 nám o událostech říká: „A porodila syna, mužného, který má pást všechny národy země železným prutem. A její dítě bylo vytrženo k Bohu a k jeho trůnu. A žena utekla do pustiny, kde má od Boha připravené místo, aby ji tam živili tisíc dvě stě šedesát dnů.“ Matka uniká drakovi, stejně tak i dítě.
(Dokončení příště)