33 JEHOJADA
Bránil královský trůn
JEHOJADA byl sice starý, ale pořád měl dost sil a jeho nadšení pro službu nesláblo. Sloužil jako velekněz v chrámu v Jeruzalémě a měl za úkol národ duchovně vést. Nebyla to lehká doba, protože hodně Izraelitů uctívalo falešné bohy a dělali hrozné věci.
Velký podíl na tom všem, co se v zemi dělo, měla Atalja. Byla to dcera izraelského krále Achaba a královny Jezábel. Tihle dva byli tak zkažení, že Jehova rozhodl, že celou jejich dynastii vyhladí. I když se Atalja vdala za judského krále, nenáviděla čisté uctívání. Potom co její manžel zemřel, začal vládnout jejich syn, ale Jehova ho nechal zabít. Atalja se pak zmocnila trůnu, i když Jehova rozhodl, že vládnout mají jenom muži a že mají být z Davidovy rodové linie. Aby si zajistila, že ji z trůnu nikdo nesesadí, rozhodla se zabít každého, kdo by jí stál v cestě. Nařídila proto, aby vyvraždili všechny její vnuky, kteří měli právo na trůn.
Velekněz a jeho žena riskovali všechno, aby ochránili bezbranné dítě před bezcitnou královnou, která ho chtěla zabít
Jehojada měl za manželku Jehošebu, které se taky říkalo Jehošabeat. Byla to mladá, odvážná žena z královské rodiny. Ona ani její manžel se nedokázali dívat na to, jak se někdo snaží vyhladit dědice Davidova trůnu. Jehova totiž slíbil, že budou vládnout navždy! (2. Sam. 7:12, 13) Jehošeba se rozhodla, že jednoho z nich ochrání – dítě, kterému nejspíš nebyl ani rok. Sebrala odvahu a propašovala miminko z královského paláce. Malého chlapce a jeho kojnou vzala ke svému manželovi, veleknězi Jehojadovi. Spolu pak tohle vzácné dítě ukryli v chrámu, v jedné místnosti, kde by ho nikdo nemohl najít.
Jehojada tam ukrýval malého Jehoaše šest let. Tyhle roky pro ně musely být hodně nebezpečné, protože kdyby Atalja zjistila, že zachránili jednoho z dědiců, nechala by je zavraždit. Teď konečně přišel čas, aby Jehojada udělal rozhodující krok. Zavolal si k sobě pět vojenských velitelů a prozradil jim to obrovské tajemství: Právoplatný dědic Davidova trůnu pořád žije! Řekl jim, ať povolají 500 vojáků, kteří obsadí klíčové pozice uvnitř i blízko chrámu. Jehojada jim dal štíty a zbraně z Jehovova domu a oni obklopili chlapce, aby ho chránili. Pak ho Jehojada korunoval za krále. Lidé křičeli radostí. Když vtom tam vpadla Atalja.
Vběhla na nádvoří chrámu a hned jí došlo, co se děje. Pokusila se o poslední zoufalý krok, aby si udržela moc. Křičela: „Spiknutí! Spiknutí!“ I když jediný, kdo se tady proti trůnu spikl, byla ona sama. Jestli doufala, že se někdo postaví na její stranu, tak doufala zbytečně. Jehojadu svým výstupem nerozhodila. Nařídil velitelům, aby zlou královnu vyvedli mimo chrám. Poslechli ho, odvedli ji a zabili. Stalo se přesně to, co řekl Jehova: „Zanikne celý Achabův dům.“ (2. Král. 9:8) A ona byla z téhle hrozné rodiny zřejmě poslední.
To bylo úžasné vítězství! Ale Jehojada tím neskončil. Potom uzavřel smlouvu, že on, celý lid a mladý král budou Jehovovi věrní. Taky nechal zbořit Baalův chrám a zabít jeho kněze. A až do konce svého života měl na Jehoaše dobrý vliv. Ze všech sil se snažil, aby z něho vyrostl dobrý a věrný král. Nakonec ve 130 letech zemřel a pohřbili ho spolu s králi, kteří vládli v Jeruzalémě. To byla obrovská čest.
Je smutné, že potom, co tenhle věrný muž zemřel, se Jehoaš vydal úplně opačným směrem. Nechal se ovlivnit zkaženými judskými knížaty a začal propagovat uctívání falešných bohů. Jehova za ním posílal proroky, aby ho na jeho chybu upozornili, ale on je ignoroval. Jedním z těch mužů, kteří se mu odvážně postavili, byl Jehojadův syn Zecharjáš. Zeptal se lidu: „Proč porušujete Jehovova přikázání?“ Jehoaš na to odpověděl tak, že nařídil jeho popravu. Přesto byl Zecharjáš, stejně jako jeho otec, až do poslední chvíle odvážný. O staletí později o něm hezky mluvil Ježíš Kristus. On ani jeho Otec Jehova nikdy nezapomenou na věrné muže a ženy, kteří byli odvážní.
Přečti si o tom v Bibli
Co bys řekl?
Jak Jehojada projevoval odvahu?
Jdi víc do hloubky
1. Sesadit Atalju z trůnu pomohla Jehojadovi „karijská osobní stráž“. O koho podle některých znalců šlo? (2. Král. 11:4, 19; it „Karijská tělesná stráž“)
2. Co mohlo být „svědectví“ a proč ho Jehojada položil na Jehoaše? (2. Král. 11:12, ppč.; w91 2/1 31 ¶5, 6) A
Obrázek A
3. Proč Jehoaš nařídil, aby opravili Jehovův dům? (2. Par. 24:4–7, 11–14; it „Jehoaš“ č. 1 ¶5)
4. Zecharjáš byl syn Jehojady. Tak proč ho Ježíš nazval „Barachiášovým synem“? (Mat. 23:35; it „Zecharjáš“ č. 12 ¶2)
Přemýšlej, jak to využít
Jehojadovi bylo možná víc než 100 let, když ukryl Jehoaše. Jak by jeho příklad mohl povzbudit staré bratry a sestry? (Žalm 92:12, 14) B
Obrázek B
Když Jehoaš dělal to, co mu radil Jehojada, dařilo se mu dobře. Co se z toho můžou naučit mladí lidé?
Jak bys mohl Jehojadovu odvahu napodobit ve svém životě?
Uvažuj v širších souvislostech
Co se z toho příběhu učím o Jehovovi?
Jak ten příběh souvisí s Jehovovými záměry?
Na co se chci Jehojady zeptat, až bude vzkříšený?
Zjisti víc
Co se můžou od Jehoaše naučit děti, aby si dobře vybraly kamarády?
„Jehoaš měl špatné přátele, a proto opustil Jehovu“ (w09 4/1 24, 25)
Přečti si, v čem dal Jehojada příklad, pokud jde o dary na podporu čistého uctívání.