DUDEK

[heb. du·khi·fathʹ].

Dudek chocholatý (Upupa epops) je pták, který velikostí těla odpovídá štíhlému holubovi. Je skořicově hnědý a na křídlech a na zádech má charakteristické široké černé a bílé pruhy. Nejnápadnější na dudkovi však je vějířovitá chocholka. Každé její pírko je na konci bílé s černou špičkou. Chocholka začíná u kořene dlouhého štíhlého, mírně zahnutého zobáku a končí na temeni hlavy. Dudek je sice barevný a nápadný pták, ale pokud jde o hnízdo a zvyky, je velmi nečistotný. Živí se hmyzem, který svým ostrým zobákem hledá nejen v hlíně, ale i v hnoji a jiné nečistotě. Jeho hnízdo vydává nepříjemný zápach, který je způsoben výměškem dudkovy kostrční žlázy. K zápachu přispívá také to, že pták nečistí své hnízdo od výkalů. A tak dudek, ačkoli není dravým ptákem ani mrchožroutem, byl v mojžíšském Zákoně zařazen mezi zvířata, která jsou nečistá k jídlu. (3Mo 11:13, 19; 5Mo 14:12, 18)

Dudek se vyskytuje v již. Asii, v Africe a v některých částech Evropy. Do Palestiny přilétá začátkem března a zůstává tam až do příchodu zimy. Tehdy odlétá směrem na J do Egypta a jiných částí sev. Afriky.

V některých cizojazyčných překladech (např. King James Version) byla s tímto ptákem ztotožňována „čejka“. (3Mo 11:19; 5Mo 14:18) V moderních překladech Bible se však od toho upustilo. Překladatelé řecké Septuaginty a latinské Vulgáty rozuměli původnímu slovu tak, že jde o „dudka“ (eʹpops, LXX; upupa, Vg). Syrské a arabské slovo pro dudka (syrsky qaqufa; arabsky hudhudu) tento závěr také podporuje.

Někteří učenci jsou přesvědčeni, že hebrejské jméno pro dudka (du·khi·fathʹ) má představovat jeho charakteristické volání, které poněkud připomíná volání hrdličky. Je zřejmé, že tak je to se jménem dudka ve výše zmíněných jazycích. Jiní odvozují toto slovo od hebrejského slovesa, které znamená „tlouci“. (Srovnej 4Mo 11:8.) Jméno by pak poukazovalo na dudčí zvyk bodat zobákem do země při hledání potravy.