MEDEBA

Toto místo představuje novodobá Madaba, město ležící na nízkém kopci s mírnými svahy, asi 20 km vých. od sev. cípu Mrtvého moře. Starodávná „králova cesta“ spojovala Medebu s jinými městy na V od Jordánu. (Srovnej 4Mo 20:17.) Madaba je umístěna na holé, ale úrodné planině. Tato planina, „náhorní plošina Medeby“, slouží jako pastvina pro stáda ovcí a koz. (Joz 13:9, 16)

Potom, co Izraelité porazili amorejského krále Sichona, byla Medeba na území, které připadlo kmenu Ruben. (Joz 13:8, 9, 15, 16) Zdá se, že v dřívější době Amorejci vzali Medebu Moabcům. (4Mo 21:25–30) O několik století později, v boji proti Ammonitům, porazila Davidova armáda pod vedením Joaba aramejské (syrské) žoldácké vojsko, které se utábořilo před Medebou. (1Pa 19:6–16)

Podle nápisu na Moabském kameni (8. řádek) izraelský král Omri (asi 951–941 př. n. l.) zabral „zemi Mehedeby (Medeby)“. Na 30. řádku této stély se dočítáme, že moabský král Meša přestavěl Medebu a jiná města v té oblasti. Nicméně možná že Izraelité znovu získali nad Medebou nadvládu, když Jeroboam II. (asi 844–804 př. n. l.) „obnovil hranici Izraele od vstupu do Chamatu až k moři Araby“. (2Kr 14:25) To by ale netrvalo dlouho, protože Izajášovo prohlášení (asi 778 až po 732 př. n. l.) proti Moabu ukazuje, že Medeba byla v té době v područí Moabců, a bylo předpověděno, že Moabci budou ‚kvílet‘ nad ztrátou tohoto města. (Iz 15:1, 2)