Věčný život ve svobodě Božích synů

33. Jaká výstraha byla uveřejněna v roce 1927 vzhledem k velké neúctě světa k Božímu zákonu o posvátnosti krve a s jakým výsledkem?

³³ Kdo dnes pozvedá svůj hlas na protest a jako výstrahu proti porušování Božího přikázání o posvátnosti krve? Strážná věž a hlasatel Kristovy přítomnosti uveřejnila ve svém anglickém vydání z 15. prosince 1927 úvodní článek „Jeden důvod pro Boží pomstu“. Článek obracel pozornost na to, jak byla po celý běh lidských dějin od doby krátce po potopě až do tohoto století porušována Boží slova Noemovi a jeho třem synům v 1. Mojžíšově 9:2–6. Varoval před brzkým vykonáním Boží pomsty na bitevním poli armageddonském za všechnu krev, jež byla tak svévolně vylévána během minulých čtyř tisíc roků. Ale svět nedbal této výstrahy a v roce 1939 vypukla druhá světová válka s největším proléváním lidské krve, k jakému kdy došlo během jedné války v lidských dějinách.

34. a) Proč na lidstvu spočívá obrovská vina krve a jaké vyrovnání učtu bude Bůh vyžadovat? b) Při které příležitosti Bůh vyrovnal krevní účet s izraelským národem a proč je to důležité pro dnes žijící lidi?

³⁴ Je dosti zlé, že byly tuny a tuny krve prolity na bojištích země; ale je ohavné, že je s lidskou a zvířecí krví obchodováno pro finanční zisk těch, kteří nemají žádnou bázeň před Bohem ani úctu k jeho uveřejněnému zákonu. Na lidstvu již spočívá vpravdě obrovská vina krve a denně se ještě zvětšuje. Blíží se čas, kdy Jehova Bůh, zdroj života, povolá lidstvo k odpovědnosti a přinutí lidi, aby zaplatili za své porušování svatosti krve, neboť si od nich vyžádá jejich vlastní životy v bitvě „velikého dne Boha, Všemohoucího“. (Zjevení 16:14–16) Budou jakoby ‚opiti svou vlastní krví‘. (Izaiáš 49:26) Jehova Bůh vyrovnal účet krve s izraelským národem v roce 70 n. l. Splnilo se tím proroctví Ježíše Krista. (Matouš 23:34–37; Lukáš 11:48–51) Jehova Bůh nemění své zásady a stejně náležitě vyrovná krevní účet starého systému věcí v této generaci, kdy je možné, aby se národy obtížily krvavou vinou za zabití všech mužů, žen a dětí použitím nukleárních, bakteriologických a radiologických zbraní v třetí světové válce.

35. Co musíme jako jednotlivci dělat, jestliže nechceme, aby nás stihl božský trest za vinu krve?

³⁵ Chceš, abys byl před Bohem obtížen krvavou vinou a zasluhoval od něj odhalení a popravu? (Zjevení 16:5, 6) Jestliže ne, pak je třeba, abys zkoumal s otevřeným srdcem Boží psané Slovo a poznal, jaký je jeho zákon a postoj k vzácné životní krvi. Pak se řiď apoštolským výnosem a zdržuj se krve a uškrceného. Uteč tak do Božího útočištného opatření před krevním mstitelem, před tím, který byl kdysi naším tělesným příbuzným, Ježíšem Kristem. (4. Mojžíšova 35:9–29) Vejdi do bezpečného úkrytu pod Boží ochranou, jak ti to radí u Izaiáše 26:20, 21 (KB): „Jdi, lide můj, vejdi do pokojů svých, a zavři dvéře své za sebou; schovej se na maličkou chvilku, dokudž nepřejde hněv. Nebo aj, Jehova béře se z místa svého, aby navštívil nepravost na obyvatelích země, a odkryje země krev svou [své prolévání krve, NS] a nebude přikrývati více zabitých svých.“ Pak bude i tvá krev vzácná v očích vládnoucího krále, krevního mstitele, a on vysvobodí tvou duši od zkázy k životu v Božím spravedlivém novém pořádku. — Žalm 72:14.

13. KAPITOLA

Světaširé hnutí ‚lidí dobré vůle‘ k svobodě

„TO JSOU ti, kteří vycházejí z velkého soužení a vyprali svá roucha a vybílili je v krvi Beránkově.“ (Zjevení 7:14) Kdo jsou tito lidé a co je to ‚velké soužení‘, z něhož vycházejí? Jak vyprali svá roucha v Beránkově krvi? A proč? Proč též drží v rukou palmové větve? Jak to, že mohou konat svatou službu v Božím chrámu? Když apoštol Jan spatřil tento „velký zástup“ ve vidění před devatenácti stoletími, divil se a žádal jednu starší osobu o vysvětlení. Dnes ostatek Janových duchovních bratrů, kteří jsou ještě na zemi, žádá nejnovější poučení o témž ‚velkém zástupu‘.

² Totožnost tohoto ‚velkého zástupu‘ byla pro badatele Bible záhadou neboli ‚svatým tajemstvím‘ až do roku 1935 n. l., ale od té doby bylo shromážděno mnoho poučení ve splnění Janova apokalyptického vidění o tomto existujícím ‚velkém zástupu‘. Po svém prvním vidění o 144 000 duchovních Izraelitů apoštol Jan říká:

³ „Potom viděl jsem, a hle, velký zástup, který žádný člověk nemohl sečíst, ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků, stojící před trůnem a před Beránkem, a byli oděni v bílá roucha; a v jejich rukou byly palmové ratolesti. A neustále volají silným hlasem a říkají: ‚Za záchranu vděčíme svému Bohu, jenž sedí na trůnu, a Beránkovi.‘“ — Zjevení 7:9, 10.

⁴ Tento „velký zástup“ je oddělená a odlišná skupina od 144 000 duchovních Izraelitů, neboť členové ‚velkého zástupu‘ nepocházejí z dvanácti kmenů synů duchovního Izraele. Pocházejí ze všech jiných národů, kmenů, lidí a jazyků. Nevíme, kolik jednotlivců bude nakonec v tomto ‚velkém zástupu‘. Apoštol Jan shledal, že je nemůže spočítat, a my dnes je rovněž nemůžeme spočítat, protože nemáme od Jana žádný číselný náznak. Léta před Janovým viděním bylo mluveno o skupinách menších než 144 000 jako o ‚velkém zástupu‘. (Matouš 14:14; 15:30, 33, 38, 39; 19:2; 20:29; 26:47; Jan 6:2, 5) Jestliže tedy nyní Jan mluví o těch, které vidí v Zjevení 7:9, jako o ‚velkém zástupu‘ ve srovnání se 144 000, které právě spočítal, měl by být tento nespočetný „velký zástup“ daleko větší než 144 000 a ne menší než těch 144 000, kteří sami o sobě tvoří značně velký zástup. Milión by byl pouze 7krát 144 000.

⁵ Protože „velký zástup“ je vybírán ze všech národů, kmenů, lidí a jazyků dnešního rozděleného světa, bylo by pěkným výkonem dosáhnout, aby byl v něčem spojený a jednotný. Ale vidění dané Janovi nás ujišťuje, že toho bude dosaženo, a dnešní skutečnosti ukazují, že toho bylo dosaženo. Ba co víc, nebylo to provedeno pomocí nyní mrtvé Společnosti národů, ani přítomných Spojených národů s jejich 117 členy.

⁶ Postavení, které zaujímá nesčetný „velký zástup“, je právě opačné než postavení Společnosti národů i Spojených národů. Jak to? Nuže, „velký zástup“ stojí jako schválený před trůnem všemohoucího Boha a před jeho kdysi obětovaným Beránkem Ježíšem Kristem. Spojené národy neuznávají Jehovu Boha jako nejvyššího svrchovaného vládce nebe a země. Spojené národy uznávají a snaží se zachovat pouze lidskou svrchovanost nad zemí. Neuznávají Beránka Ježíše Krista jako obětovaného za záchranu všeho lidstva ani neuznávají Beránka Ježíše Krista jako vzkříšeného, nebeského Syna, jehož Bůh pomazal a nyní dosadil na trůn, aby vládl celé zemi a řídil všechno lidstvo jako jeden lid.

⁷ Stojí delegáti Spojených národů jakoby „oděni v bílá roucha“ před Božím trůnem a před Beránkem? Vůbec ne! Ale „velký zástup“ tam stojí a jeho členové jsou tak oděni. Roucho představuje důstojný zjev, takový, jaký měl syn v rodině (Lukáš 15:22) nebo zhmotnělý anděl v den Ježíšova vzkříšení. (Marek 16:5; 12:38; Lukáš 20:46; Zjevení 6:11) „Velký zástup“ stojí před největším hodnostářem celé říše živých, který sedí v nejvyšší úřední funkci na svém nebeském trůně. Proto jejich roucha nesmějí být umazaná, ale musí být neposkvrněně bílá.

⁸ Jak tento „velký zástup“ vybílil svá roucha? Starší osoba to Janovi vysvětlila slovy: „Vyprali svá roucha a vybílili je v krvi Beránkově.“ (Zjevení 7:14) Nepotřísnili svá roucha lidskou krví, neboť je nepostříkali tekoucí krví svých nepřátel. (Izaiáš 63:2–6; Žalm 68:23; 68:24, KB) Umyli svá roucha v krvi přítele, který je miluje a jehož oni rovněž milují, a proto jeho krev má očišťující účinek na jejich roucha. Je to krev ‚Beránka Božího, který snímá hřích světa‘. (Jan 1:29) Zde je vhodné citovat opět Židům 9:22: „Ano, téměř všechny věci se podle zákona očišťují krví a bez vylití krve není odpuštění.“ Avšak jak si někdo vypere roucho v Kristově krvi?

⁹ Ježíš Kristus prolil svou krev před devatenácti stoletími, když tekla z jeho hlavy, na níž byla nasazena trnitá koruna, z jeho probitých rukou a nohou a z jeho probodeného boku. Jeho mrtvé tělo nebylo použito krátce po smrti jako zdroj krve nějakým lékařem věřícím v převody krve. Třetího dne byl vzkříšen z mrtvých. Později vystoupil zpět k svému nebeskému Otce s hodnotou své krve, ve které je duše; to jest, vystoupil tam s plnou hodnotou svého lidského života, který závisel na krvi v cévách jeho těla. — Židům 9:11–14, 24–26; 13:10–12, 20, 21.

¹⁰ Dnešní „velký zástup“ se proto nemůže dostat přímo k Ježíšově krvi, aby v ní cokoli vypral, ale projevuje víru v jeho krev, přijímá ji jako prostředek k svému vykoupení z hříchu a smrti a vyznává své hříchy Bohu a prosí ho o jeho odpuštění na základě Beránkovy krve. Důvěřuje, že Kristova krev jej očišťuje a dává mu spravedlivý vzhled před Bohem na jeho trůnu, a proto se oddává Bohu a dává se pokřtít ve vodě, aby ověřil svou oddanost. Tak se objevuje před Bohem a též před jeho Beránkem jako skupina lidí, jimž bylo odpuštěno, kteří nejsou poskvrněni hříchem.

‚Lidé dobré vůle‘ s palmovými ratolestmi

¹¹ Tímto umytím svých rouch, aby měli před nejvyššímu hodnostářem čistý, důstojný vzhled, se členové ‚velkého zástupu‘ stávají „lidmi dobré vůle“. (Lukáš 2:14) Bůh jim projevuje dobrou vůli, mají jeho schválení a jsou mu přijatelní v tomto ‚roce Jehovovy dobré vůle‘. (Izaiáš 61:2; 2. Korintským 6:1, 2) Pro tento přijatelný vzhled lidí spravedlivých před Bohem a též před Božím Beránkem jsou zobrazeni jako „oděni v bílá roucha“. To nezbytně znamená, že jsou pravými křesťany, že věří nejen ve všemohoucího Boha, ale též v dokonalou lidskou oběť Ježíše Krista a v jeho nebeské povýšení na Boží pravici. Takto přijatelně oděni nosí jakoby palmové ratolesti.

¹² Proč „v jejich rukou byly palmové ratolesti“? (Zjev. 7:9) Když židovsko-křesťanský apoštol Jan viděl palmové ratolesti, snad mu to připomnělo svátek chýší neboli stánků, nejradostnější svátek v celém roce židovského svatého kalendáře. Při slavení tohoto svátku, svátku žní v sedmém lunárních měsíci svatého roku, bylo zvláštním způsobem používáno palmové ratolesti. Pojila se tak s veselostí, neboť 3. Mojžíšova 23:40 (KB) říká o této slavnosti: „A naberouce sobě dne prvního ovoce z stromů krásných, a ratolestí palmových, a větvoví z stromů hustých, a vrbí od potoku, veseliti se budete před Jehovou Bohem svým za sedm dní.“ Když židovský ostatek z Babylóna slavil po obnově jeruzalémských zdí, které byly zbořeny babylónskými vojsky v roce 607 př. n. l., svátek stánků, místodržitel Nehemiáš dal provolat:

¹³ „Vyjděte na hory, a přineste ratolestí olivových a ratolestí dříví borového [olejnatých stromů, NS], a ratolestí myrtových, i ratolestí palmových, a ratolestí dříví hustého [hustých stromů, NS], abyste nadělali stánků, tak jakž psáno jest.“ Ostatek, který se vrátil do vlasti, to učinil a „byla radost velmi veliká“. — Nehemiáš 8:13–17, KB.

¹⁴ Apoštol Jan se pravidelně účastnil slavnosti stánků v Jeruzalémě a jistě se pamatoval na lulaba, palmovou ratolest, jak jí bylo máváno a jak byla spojena s přednášením Hallel. Pamatoval se na poslední svátek stánků, který navštívil Ježíš Kristus (v roce 32 n. l.) a o němž dr. A. Edersheim v knize The Temple (Chrám), na stránce 244 říká:

 . . . Slavnostní pořad týden stánků se blížil k závěru. „Poslední pak den veliký svátku toho.“ [Jan 7:37, KB] Obdržel toto jméno, ačkoli nebyl jedním ze „svatých shromáždění“, jednak proto, že uzavíral slavnost, a jednak pro okolnosti, jež mu opatřily v rabínských spisech označení „Den velkého hosana“, protože se chodilo sedmkrát kolem oltáře s „hosana“; a „Den vrb“ a „Den tlučení ratolestí“, protože z vrbových větví byly otrhány všechny listy a palmové ratolesti byly roztlučeny na kusy u stěny oltáře. V ten den — když se kněz vrátil od Siloe se svým zlatým džbánem a vylil naposled jeho obsah k podstavci oltáře, když bylo při zaznění flétny zpíváno „Hallel“ a lid odpovídal a klaněl se, jakmile kněží třikrát vydali trojnásobné zatroubení ze svých stříbrných trumpet, právě když byl zájem lidu roznícen do nejvyššího stupně —, ze zástupu ctitelů, kteří mávali k oltáři celým lesem listnatých ratolestí, když byla zpívána poslední slova žalmu cxviii, zazněl chrámem hlas, který polekal dav a přinesl strach a záští do srdcí jeho vůdců. Byl to Ježíš, který „stál . . . a volal, řka: Žízní-li kdo, pojď ke mně, a napí se“ . . .

¹⁵ Apoštol Jan se též jistě pamatoval na okázalý vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma z Olivové hory, pět dní před jeho poslední oslavou pasach. Jan jako očitý svědek toho píše: „Příštího dne [9. nisana roku 33 n. l.] velký zástup [óchlos polýs; týž výraz jako ve Zjevení 7:9] lidí, kteří přišli ke svátku, když slyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma, vzal palmové ratolesti a vyšel mu naproti. A začali volat: ‚Zachraň, prosíme tě! Požehnaný, kdo přichází ve jménu Jehovově, ano, král izraelský!‘“ (Jan 12:12, 13) A tak v tomto případě palmové ratolesti měly spojitost s radostným zdravením Božího království a jeho pomazaného krále. Pro naše štěstí mají stejný význam palmové ratolesti ‚velkého zástupu‘, který Jan spatřil ve vidění popsaném ve Zjevení 7:9. Naznačuje to též, že čas pro splnění tohoto vidění je někdy po roce 1914 n. l., kdy se v nebesích zrodilo Boží mesiášské království, neboť Jehova Bůh tehdy dosadil na trůn svého Beránka, Ježíše Krista, aby vládl uprostřed svých nepřátel v nebi i na zemi.

¹⁶ Proto „velký zástup“ odmítl připojit se ke křesťanstvu a vzhlížet k Společnosti národů a její nástupkyni, Spojeným národům, jako k „jedinému světlu“ a „poslední naději lidstva“ na světový mír a bezpečnost. Zjevení 7:10 je zobrazuje, jak „říkají: ‚Za záchranu vděčíme svému Bohu, jenž sedí na trůnu, a Beránkovi‘“. Těmto dvěma „velký zástup“ radostně mává svými palmovými ratolestmi a pochvalně je zdraví, ne tedy Společnost národů a Spojené národy. Ve shodě s touto důležitou skutečností se připojují k ostatku 144 000 duchovních Izraelitů ve splňování Ježíšova proroctví zaznamenaného u Matouše 24:14: „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi, všem národům na svědectví, a potom přijde konec.“ (Marek 13:10) Nestydí se veřejně vyznávat, že jejich záchrana přichází od Jehovy Boha skrze Ježíše Krista jako obětovaného ‚Beránka Božího‘ a skrze Boží mesiášské království. Očekávají věčný život na rajské zemi.

¹⁷ Nebe se raduje z pohledu na „velký zástup“ a souhlasí s tím, co říká. Apoštol Jan to pozoroval, jak je zaznamenáno ve Zjevení 7:11, 12: „A všichni andělé stáli kolem trůnu a starších osob a čtyř živých tvorů a padli na tváře před trůnem a klaněli se Bohu a říkali: ‚Amen! Požehnání a sláva a moudrost a díkůvzdání a čest a moc a síla buď našemu Bohu na věky věků. Amen.‘“ Nebeští andělé připisují svému Bohu sedm věcí. Tento dokonalý počet věcí působí k záchraně ‚velkého zástupu‘.

[Poznámka pod čarou]

1. Co je popsáno ve Zjevení 7:14 a jaké otázky ohledně toho vyvstávají?

2, 3. a) Odkdy dodávalo splňování Janova vidění mnoho poučení o tomto ‚velkém zástupu‘? b) Co spatřil apoštol Jan po svém prvním vidění o 144 000 duchovních Izraelitech?

4. a) Je „velký zástup“ totožný s duchovním Izraelem? b) Kolik lidí má být pojato do tohoto ‚velkého zástupu‘?

5. Proč je sjednocení ‚velkého zástupu‘ jistě vynikajícím činem a dochází k němu skutečně?

6. Z čeho je zřejmé, že jejich jednota není přivoděna Spojenými národy?

7. Co znamená skutečnost, že „velký zástup“ je oděn v „roucha“?

8. Čím vybílili svá roucha?

9. Jak byla prolita Ježíšova krev a co udělal ve spojitosti s ní po svém vzkříšení?

10. Jak umývá „velký zástup“ svá roucha v Kristově krvi a s jakým výsledkem?

11. a) Čím se členové ‚velkého zástupu‘ stávají „lidmi dobré vůle“ a co to znamená? b) Co mají v rukou, jak to spatřil Jan ve svém prorockém vidění?

12, 13. Co připomněly palmové ratolesti apoštolu Janovi a s jakým citovým rozpoložením byly spojeny podle zpráv Písma?

14. a) S jakým přednášením byly spojeny palmové ratolesti při svátku stánků? b) Co se stalo při slavnosti stánků v roce 32 n. l. podle Edersheimovy knihy The Temple (Chrám)?

15. a) Které vynikající události byl Jan rovněž očitým svědkem pět dní před pasach roku 33 n. l.? b) Jaká myšlenka je spojena s tím, že „velký zástup“, popsaný ve Zjevení 7:9, nese palmové ratolesti, a co to naznačuje, pokud jde o dobu splnění toho vidění?

16. Komu vděčí „velký zástup“ za svou záchranu, podle svého prohlášení, a na jakém díle se tedy podílí?

17. Jak reaguje nebe při pohledu na „velký zástup“ a co říká?