Chceš-li sloužit Bohu, uspořádej svůj život!

JE jí devatenáct let, je v rozkvětu mládí a povoláním je fotomodelka. Její obraz byl uveřejněn na titulní straně časopisu pro muže a nyní chtěli jeho vydavatelé uveřejnit její velkou fotografii, akt, na dvojité stránce uprostřed časopisu. Potom se však něco stalo.

Tato mladá dívka začala studovat Bibli s někým ze svědků Jehovových. Výsledek byl, že „ta hezká fotomodelka“, jak napsal časopis Time z 28. února 1972, „po opětovných úvahách vyjádřila pochybnosti, zda je správné, aby vystupovala v úloze ‚kamarádky‘, a požádala redakci, aby neuveřejnila obraz, který byl připravován pro dubnové číslo. ‚Každý se smál,‘ řekla Debbie. ‚Mysleli si, že žertuji. Když jsem příští ráno vstala, velmi usilovně jsem se modlila.‘ Potom . . . ještě jednou zatelefonovala. Tentokrát jí zřejmě vyhověli.“

Tak se fotomodelka připravila o pět tisíc dolarů, ale vyplatilo se jí to, protože nyní si mladá dívka přála líbit se Bohu. Jak by mohla fotografie jejího aktu odpovídat ‚dobře upravenému oděvu‘ a ‚skromnosti a zdravé mysli‘, o nichž Bible říká, že se jimi mají vyznačovat křesťanské ženy? — 1. Tim. 2:9.

Náboženští vůdcové křesťanstva všeobecně nevyžadují takové změny v životě u lidí, kteří chodí do kostela. Trpí se neřesti jako hraní o peníze, opilství, nepoctivé obchodní praktiky a nemravnost. Rodiče dovolují dětem stále více, a stejně jednají duchovní křesťanstva. Tisk opětovně píše o duchovních, jak protestantských tak i katolických, kteří nejen omlouvají předmanželský pohlavní styk a cizoložství, ale také uzavírají sňatky homosexuálů a dále je uznávají jako členy církve. — Řím. 1:24–32.

Kdo však chce skutečně sloužit pravému Bohu, Jehovovi, nemůže dělat nic takového, protože Bůh říká: „Musíte být svatí, protože já jsem svatý.“ (1. Petra 1:16) Ano, kdo by chtěl sloužit Jehovovi Bohu, nesmí jít se světem, bez ohledu na to, kolik duchovních trpí nebo dokonce schvaluje špatné chování. Proto apoštol Pavel napsal křesťanům: „Neutvářejte se již podle tohoto systému věcí, ale přeměňujte se přetvářením své mysli, abyste se sami přesvědčili, co je dobrá a přijatelná a dokonalá vůle Boží.“ Způsob života křesťana je jistě opakem světského způsobu, a proto musí křesťan usilovat o to, aby se lišil od světa. — Řím. 12:2.

Rozdíl mezi světskými lidmi a pravými křesťany ukazují také inspirovaná slova apoštola Petra: „Neboť je dosti na tom, že jste v minulé době plnili vůli národů, když jste pokračovali ve skutcích volného chování, rozkoších, nadměrném pití vína, radovánkách, pitkách . . . Protože s nimi dále neběžíte po této dráze k témuž nízkému bahnu prostopášnosti, pozastavují se a mluví o vás dále potupnými slovy.“ — 1. Petra 4:3, 4.

BOŽÍ POŽADAVKY MUSÍME BRÁT VÁŽNĚ

Svaté Písmo rozhodně netrpí takové světské způsoby. Vyžaduje od křesťanů, aby vzali vážně Boží napomenutí: „Ať mezi vámi není ani zmínky o smilstvu a nečistotě žádného druhu, nebo o lakomství, jak se sluší na svaté lidi. Ať vás nikdo nesvede prázdnými slovy, neboť pro tyto věci přichází Boží hněv na syny neposlušnosti. Proto s nimi nebuďte účastníky. Přesvědčujte se neustále o tom, co je příjemné Pánu, a přestaňte se s nimi podílet na neplodných skutcích, které náleží k temnotě, ale spíše je kárejte.“ — Efez. 5:3, 6, 7, 10, 11.

Křesťané, kteří by chtěli sloužit Bohu, dostávají výstrahu před skutky padlého těla: „Skutky těla . . . jsou zřejmé, totiž smilstvo, nečistota, volné chování, . . . svár, žárlivost, výbuchy hněvu, spory, . . . pitky, nevázané zábavy a podobné věci. Pokud jde o tyto věci, varuji vás předem, jako jsem vás dříve varoval, že ti, kteří provádějí tyto věci, nezdědí Boží království.“ Pavel to mínil vážně. Již dříve varoval křesťany před takovými věcmi a nyní to znovu učinil v dopise. — Gal. 5:19–21.

Židovským křesťanům v Judeji napsal Bohem inspirovaný apoštol podobnou výstrahu: „Manželství budiž u všech počestné a manželské lože budiž neposkvrněné, neboť Bůh bude soudit smilníky a cizoložníky.“ (Žid. 13:4) Abys mohl sloužit Bohu, musí být tvůj rodinný stav v souladu s Biblí. Nesmíš žít s partnerem druhého pohlaví, pokud s ním nejsi oddán podle Písma. Křesťanský sbor v Korintu nevzal vážně Boží spravedlivé požadavky, neboť mezi sebou trpěli muže, který žil s manželkou svého otce. Apoštol Pavel byl velmi pobouřen touto situací, přísně pokáral sbor a přikázal: „Odstraňte toho zlého člověka ze svého středu.“ — 1. Kor. 5:1–13.

Jak vážně brali první křesťané Boží spravedlivé požadavky, to je také patrné ze způsobu, jak jednali s Ananiášem a Zafirou pro jejich pokrytectví a lži. Oba byli za svůj podvod poraženi Božím svatým duchem, takže padli mrtví. „Proto přišel velký strach na celý sbor a na všechny, kteří o tom slyšeli.“ Ano, Jehova Bůh netrpěl ve svém nově zřízeném křesťanském sboru žádné lživé pokrytce. — Skut. 5:1–11.

PŘÍKLADY Z NOVÉ DOBY

Jehova Bůh nevyžaduje v tomto ohledu více, než co mohou konat jeho pozemští, nedokonalí služebníci. Ti, kteří uvádějí do pořádku svůj život, dostávají podle toho požehnání. Například mezi těmi, kteří byli v roce 1970 pokřtěni na kongresu svědků Jehovových v Anheimu (Kalifornie), byl jeden bývalý zloděj, který kradl ze zvyku a jehož hlavní starostí kdysi bylo, aby se vyhnul zatčení. Vyprávěl, že se jeho „kamarádi smáli“, když začal studovat Bibli se svědky. „Říkali, že Bůh mi nikdy neodpustí všechno to špatné, čeho jsem se dopustil, ale Jehova mi odpustil.“ Nyní je zcela jiným člověkem a jeho hlavní starostí je kázat dobré poselství o Božím království. — Mat. 24:14.

Dalším příkladem je jedna hospodyně v Brooklynu, jejíž byt sloužil jako útočiště opilců a ona sama se opíjela. Tak chtěla uniknout skutečnosti, protože oba její dospělí synové byli narkomani a zloději. Začala však studovat se svědky a tak uvedla do pořádku svůj život i svůj byt. Přestala se opíjet a trvala na tom, aby jeden z jejích synů, který nechtěl upustit od užívání omamných drog, opustil její dům. Druhému synu, který se vrátil z nemocnice uzdravený, dovolila, aby u ní zůstal. A nyní začal i on studovat Bibli s jedním svědkem Jehovovým.

Dalším příkladem je jedna žena v Pensylvánii. Když jí zemřel muž, žila devět let s mužem, který opustil svou ženu a nedal se s ní rozvést. Když oba začali studovat Bibli se svědky Jehovovými, chtěli i oni sloužit Jehovovi, a proto uspořádali svůj život.

V článku z časopisu Times Democrat (Davenport, Iowa, 29. května 1971) bylo psáno o tom, jak se jeden ženatý muž obával jít domů, protože jeho žena — jak později sama přiznala — všechno malicherně kritizovala. Oba jejich synové žili jako hippies a užívali omamné drogy. Často bývali dlouho z domova, protože jejich rodiče na sebe stále křičeli. To všechno se změnilo následkem biblického studia se svědky Jehovovými a nyní tvoří sjednocenou, šťastnou rodinu. Jeden ze synů řekl: „Když náš tatínek začal žít podle Bible, mohli jsme jej respektovat a nebylo tak těžké poslouchat.“

CO NÁM POMÁHÁ USPOŘÁDAT ŽIVOT

Jedním z prostředků, které Bůh dal, aby umožnil člověku uspořádat jeho život, je Bible. Kdo si v ní denně čte a pravidelně ji studuje podle biblických studijních pomůcek, posílí se ve svém rozhodnutí a ve své snaze uspořádat svůj život. Svaté Písmo je skutečně „užitečné k učení, ke kárání, k napravování věcí, k výchově ke spravedlnosti“. — 2. Tim. 3:16.

Dalším důležitým prostředkem je modlitba, jak to ukazuje zpráva o fotomodelce. Bible nám říká, že se máme ‚neustále modlit‘ a že bychom měli zvláště prosit Boha o jeho svatého ducha, kterého Bůh dává ochotněji, než dávají pozemští rodiče dobré věci svým dětem. — 1. Tess. 5:17; Luk. 11:13.

Důležité je také pravidelné společenství s lidmi, kteří uspořádali svůj život; dále je nutné vyvarovat se špatné společnosti, která ‚kazí užitečné zvyky‘. (1. Kor. 15:33) Dobrou společnost můžeme vždy najít při sborových shromážděních svědků Jehovových. Návštěva těchto shromáždění ti může jistě pomoci. — Žid. 10:23–25.

USPOŘÁDAT ŽIVOT JE NALÉHAVĚ NUTNÉ

Chceš-li uspořádat svůj život, nesmíš to odkládat na zítra, protože by se mohlo stát, že by tvé přání, abys uspořádal svůj život, bylo zítra oslabeno pokušením nebo tlakem, pod který by ses dostal. Zítra by mohlo být příliš pozdě. Proč? Protože žijeme v „posledních dnech“ tohoto zlého světa. Ježíš ukázal v podobenství, jak naléhavá je tato věc: „Až spatříte ohavnost působící zpustošení . . . jež stojí na svatém místě . . ., potom [začněte] utíkat k horám . . . Ať ten, kdo je na střeše domu, nesestupuje, aby si vzal věci ze svého domu; a kdo je na poli, ať se nevrací do domu, aby si vzal svůj svrchní oděv.“ Není pochyby: Útěk z odsouzeného zlého světa se stal naléhavě nutným, neboť čím déle jej někdo odkládá, tím bude obtížnější, protože ‚ten den a hodina‘ se stále více blíží. Vyplatí se neztrácet čas! — Mat. 24:15–18, 34–36.

Vhodně řekl také žalmista: „Budete-li dnes naslouchat jeho hlasu, nezatvrzujte své srdce.“ Jestliže bys chtěl uspořádat svůj život, ale odkládáš to, mohlo by to znamenat, že zatvrzuješ své srdce! — Žalm 95:7, 8.

Jestliže jsi tedy až dosud žil podle způsobu tohoto zlého světa, ale nyní bys chtěl sloužit Bohu, pak už víš, co bys měl dělat. Uspořádej svůj život, a to hned!