Zemětřesení — Znamení konce?

ROZHOVOREM o samotě s Ježíšem byli čtyři muži zmateni. Seděli obklopeni sukovitými olivovníky a s městem Jeruzalémem pod sebou. Toho dne již jednou slyšeli, jak jejich mistr Ježíš Kristus předpovídá, že Jeruzalém a jeho chrám budou zničeny a že „nezůstane kámen na kameni“. Překvapeně se otázali: „Kdy to bude?“ Ježíšova odpověď je velmi zajímala. Dnes by se však měla těšit ještě většímu zájmu. — Mat. 24:1–3.

Apoštolů se bezprostředně dotýkalo nadcházející zničení Jeruzaléma. Jejich zvědavost se však neomezovala na tuto jednu otázku, chtěli znát i čas Ježíšovy budoucí přítomnosti ve slávě království a to, kdy mají očekávat konec zlého pořádku. Ptali se: „Co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ Odpověď, kterou Ježíš dal, uspokojila jeho následovníky v prvním století. Jeho odpověď o „znamení“ však může uspokojit i jeho novodobé následovníky, kteří touží vidět konec ničemnosti, protože se znamení splňuje v našich dnech.

Znamení, které Ježíš dal, má viditelné rysy, které se dají všude a snadno postihnout. Nejsou zastřené ani abstraktní. Všimni si části Ježíšovy odpovědi u Matouše 24:7: „Povstane totiž národ proti národu a království proti království a bude nedostatek potravin a zemětřesení na jednom místě za druhým.“ Když vypuknou války, národy to vědí. Když lidé hladovějí, vědí to. A když ti zemětřesení roztřese půdu pod nohama, víš to, protože zemětřesení je jedním z nejděsivějších přírodních jevů. Tyto a jiné nanejvýš viditelné rysy, jež všechny postihují lidstvo během jedné generace, vytvářejí složené „znamení“. (Mat. 24:3, 34) Prozkoumejme jen jednu část tohoto „znamení“ — zemětřesení.

ZEMĚTŘESENÍ — CO MĚL JEŽÍŠ NA MYSLI?

Ježíš nebyl seismolog. Byl kazatel a učitel, a také prorok. Byl „plný svatého ducha“, a tak pod vedením této neviditelné činné síly od Jehovy prorokoval o zemětřeseních a jiných rysech „znamení“. — Luk. 4:1; Jan 8:28.

Došlo k nějakému splnění Ježíšových slov v prvním století? Ano, biblická i světská historie zaznamenává velký počet zemětřesení mezi rokem, kdy bylo vysloveno toto proroctví, rokem 33 n. l., a zpustošením Jeruzaléma v roce 70 n. l. Dva záchvěvy půdy otřásly Jeruzalémem několik dní po Ježíšově proroctví. (Mat. 27:51; 28:2) Po sedmnácti letech došlo k zemětřesení ve městě Filipech, jak to zaznamenal biblický pisatel Lukáš. (Sk. 16:26) Nebibličtí historikové navíc poukazují nejméně na šest velkých zemětřesení v té části Země během onoho období. (Viz tabulku I.)

Čím byla ta zemětřesení v prvním století zvláštní? A byla zpráva o zemětřesení neobvyklou zprávou pro křesťany z prvního století? Odpověď na tyto otázky nám může pomoci porozumět významu zemětřesení v našich dnech.

Protože zemská kůra kolem Středozemního moře, kde leží i Jeruzalém, je v mírně aktivní zóně zemětřesení, a není proto stabilní, nebyly otřesy půdy místním obyvatelům v prvním století ničím neobvyklým. Například Velká trhlina údolí řeky Jordánu a Mrtvého moře a příčné zlomy, které tvoří nížinu Esdrelon (Jezreel) mezi Galilejí a Samařskem, byly přičítány zemětřesení už před prvním stoletím. — Amos 1:1; Zach. 14:5.

Zemětřesení sama o sobě by nebyla postačujícím důkazem z Ježíšova prorockého „znamení“ blížícího se konce Jeruzaléma, stejně jako nestačí jen vysoká horečka na označení určité choroby. To, co tedy dodalo Ježíšově předpovědi o zemětřeseních zvláštní význam, byla okolnost, že se vyskytovala ve spojení se všemi ostatními rysy „znamení“. Ty dohromady vytvářely ono složené „znamení“ předpověděných událostí, jichž byli svědky křesťané z prvního století a na něž reagovali.

NOVODOBÁ ZEMĚTŘESENÍ

Dochází ke splnění Ježíšovy předpovědi o zemětřeseních i ve 20. století? Jinými slovy, proběhla velká zemětřesení, která naznačují, že žijeme v „závěru systému věcí“? Skutečnosti dokazují, že toto století je zmítáno zemětřeseními. Země jich zakouší 1 000 000 ročně a tisíc z nich jsou otřesy přinášející škody.

Někteří seismologové se domnívají, že Země nyní prochází činným obdobím zemětřesení. Například profesor Keiiti Aki z katedry zemských a planetárních věd na Massachusettském technologickém institutu mluví o „zjevném vzrůstu intenzity a frekvence velkých zemětřesení během uplynulých sto let“. Prohlašuje, že stejně aktivní bylo období od roku 1500 do roku 1700 včetně.

V italském časopise „Il Piccolo“ z 8. října 1978 poznamenal Geo Malagoli:

„Naše generace žije v nebezpečném období vysoké seismické aktivity, jak ukazují statistiky. Za období 1 059 let (od roku 856 do roku 1914) zaznamenávají spolehlivé zdroje pouze 24 velkých zemětřesení, která způsobila smrt 1 973 000 lidí. Při nedávných pohromách však shledáváme, že 1 600 000 osob zahynulo za pouhých 63 let v důsledku 43 zemětřesení, k nimž došlo od roku 1915 do roku 1978. Tento dramatický vzrůst dále zdůrazňuje jinou uznávanou skutečnost — naše generace je v mnoha ohledech nešťastná“.

Ježíš prorokoval, že „závěr systému věcí“ se bude vyznačovat ‚zemětřeseními na jednom místě za druhým‘, a podle Lukášovy zprávy „velkými zemětřeseními“. (Mat. 24:3, 7; Luk. 21:11) Stala se generace, která žila v roce 1914 a z níž jsou ještě mnozí naživu, svědkem něčeho takového? Skutečnosti odpovídají: ano! (Viz tabulku II.) A svědky zemětřesení jsou nejen ti, kteří zůstali z oné generace, ale i dnes žijící vůbec největší počet lidí v dějinách. (Mat. 24:34) Lidstvo si je dnes také více vědomo celosvětové seismické aktivity a jejích účinků než lidé v kterémkoli z uplynulých století.

Co činí zemětřesení „velkým“? Jeho intenzita či síla měřená podle Mercalliho nebo Richterovy stupnice? Není to spíše jeho častost a rozsah zkázy, kterou způsobilo? Jak ukazuje připojená tabulka III., ztráty na lidských životech při zemětřeseních od roku 1914 ohromně vzrostly. Je pravda, že některá z největších zemětřesení proběhla hluboko v oceánech a na lidský majetek nebo životy měla stěží nějaký vliv, takže o nich ví málokdo. Ale při úvahách o novodobém splnění Ježíšova proroctví bychom se neměli zaměřit jen na sílu otřesů podle Richterovy nebo jiné podobné stupnice, ale na výsledný rozsah škod na majetku a na ztráty lidských životů.

JASNÁ SOUČÁST „ZNAMENÍ“

Časopis „Europe“ z července–srpna 1980 konstatuje: „V tomto století stála zemětřesení životy asi 1 600 000 lidí, jen v samotné Evropě to bylo 120 000 mrtvých.“ Když tedy hledíme na světovou scénu a srovnáváme ji s Ježíšovými slovy, můžeme souhlasit, že se odehrávají „zemětřesení na jednom místě za druhým“, a dokonce „velká zemětřesení“. Zažila nějaká jednotlivá generace v minulosti tak strašlivé ničení zemětřeseními jako lidstvo od roku 1914? Statistiky žádnou takovou neukazují.

Někdo ovšem řekne: „To proto, že je na zemi víc lidí.“ Pravda, lidstvo se rozrostlo, ale to neruší Ježíšovo proroctví. Spíše mu dodává větší sílu, poskytuje nám všem tím větší důvod dbát na jeho slova. Proč? Protože celé 2 miliardy lidí, tedy asi polovina obyvatelstva světa, žije v oblastech ohrožených zemětřeseními. Navíc rychlost sdělovacích prostředků a citlivé seismografy informují lidi tak dobře o zemětřeseních jako nikdy dříve, dokonce i ty, kteří nikdy nezakusili sílu otřesu na vlastní kůži. Zemětřesení tedy ovlivňují více osob a jsou dnes zřejmá více lidem než kdy dříve. A jak lidé vidí, že se splňují jiné rysy „znamení“ v jedné generaci, mělo by je to pohnout k činnosti. Kdo tedy může být omluven, když nedbá na „znamení [Ježíšovy] přítomnosti a závěru systému věcí“?

Všiml sis, že působení zemětřesení na lidské životy vzrostlo od roku 1914? A v kombinaci s tím, pozoroval jsi jiné rysy „znamení“, jako válku, hladovění a rostoucí bezzákonnost? Pokud ano, bezpochyby toužíš zjistit víc o tom, co Ježíš předpověděl pro bezprostřední budoucnost. Svědkové Jehovovi ti s radostí pomohou prozkoumat tyto důležité věci.

[Tabulka na straně 4]

Tabulka I.

Některá zemětřesení v letech 33–70 n. l.

ROK MÍSTO

33 Jeruzalém

33 Jeruzalém

asi 46 Kréta

asi 50 Filipy

51 Řím

53 Apamaea

60 Laodicea

63 Pompeje

asi 67 Jeruzalém

[Tabulka na straně 6]

Tabulka II.

Některá velká zemětřesení od roku 1914 do roku 1982

(Neúplný seznam)

ROK MÍSTO OBĚTI

1915 Avezzano, Itálie 29 970

1920 Kansu, Čína 200 000

1923 Kanto, Japonsko 142 800

1932 Kansu, Čína 70 000

1934 Bihar–Nepál, Indie 10 700

1935 Quetta, Pákistán 60 000

1939 Chillan, Chile 30 000

1939 Erzican, Turecko 30 000

1950 Assam, Indie 20 000

1960 Agadir, Maroko 12 000

1962 Severozápadní Írán 12 230

1968 Severovýchodní Írán 11 500

1970 Severní Peru 66 700

1972 Managua, Nicaragua 10 000

1976 Guatemala City, Guatemala 23 000

1976 Ťanšan, Čína 800 000

1978 Severovýchodní Írán 25 000

Jiná velká zemětřesení byla zaznamenána asi na 33 místech.

[Tabulka na straně 6]

Tabulka III.

Oběti zemětřesení

(Odhad založený na 1 122 letech)

Do roku 1914 — 1 800 ročně

Od roku 1914 — 25 300 ročně