‚Z maličkého se stal tisíc‘ v Itálii

„Z MALIČKÉHO se stane tisíc a z nepatrného mocný národ. Já sám Jehova, to uspíším, až pro to přijde čas.“ — Iz. 60:22.

V letech po druhé světové válce zažili svědkové Jehovovi v Itálii, že se opravu ‚z maličkého stal tisíc‘. Svědkové Jehovovi jsou dnes v katolické Itálii druhou největší náboženskou společností. Jejich počet se v období od roku 1946 více než ztisícinásobil — z 95 na dnešních více než 100 000.

Zásluhu na tomto podivuhodném růstu má zcela zřejmě Jehova. Napomáhá však při tom také úsilí horlivých italských svědků, kteří věrně vytrvávali v těžkých dobách a ochotně vynakládají v Jehovově službě svůj čas, sílu i hmotné prostředky. Odbočka Společnosti Strážná věž v Itálii se také během let rozšířila, aby mohla udržovat krok s tímto postupem a poskytovat potřebné vedení a podporu.

Rozšíření odbočky

První kancelář odbočky v Itálii byla založena v Miláně roku 1946. Po dvou letech byla přemístěna do malého domu, který Společnost zakoupila v Římě. V roce 1972 již dostoupil počet svědků v Itálii 25 000. V tom roce Společnost získala pozemek na severním okraji Říma a postavila tam budovu, která se stala novou odbočkou a domovem bétel.

Za pouhé čtyři roky po přestěhování do této budovy vzrostl počet zvěstovatelů království v Itálii na 60 000. Opět bylo nutné rozšířit zařízení odbočky. Ukázalo se však, že je velmi obtížné získat stavební povolení. V roce 1978 začala konečně práce na stavbě farmy a byla dokončena v roce 1980. Na podzim 1979 se začala stavět nová obytná budova bétel a tiskárna.

Nové budovy

Obytná budova bétel je třípatrová stavba se suterénem. V přízemí je pohodlně zařízená hala s mramorovou podlahou, obložená olivovým dřevem. Je tam také jídelna a plně vybavená kuchyň. Jídelna může pojmout 200 osob. Nástěnná dekorace má příjemné krajinářské náměty. V prvním patře je sál království s 350 místy. Ve druhém patře je knihovna. V suterénu je elektrárna, dílna a některé sklady.

V budově je dále 70 pohodlných místností, z nichž každá má soukromou koupelnu a terasu. Společně s pokoji v dosavadní budově je zde nyní místo celkem pro 170 osob, a tak je zajištěno pohodlné ubytování pro 158 člennou rodinu bétel.

Budova tiskárny je mimořádně světlá a vzdušná, protože má velmi široká okna. Má hlavní podlaží a suterén, každé o rozloze 1 161 čtverečních metrů. Byly tam instalovány tři tiskařské lisy M.A.N. Dva z nich byly opatřeny teprve nedávno, společně s automatickou knihvazačskou linkou.

V této tiskárně se každý měsíc vyrobí přes 2 300 000 výtisků časopisů „Strážná věž“ a „Probuďte se!“. To je jistě velký pokrok ve srovnání s tím, že v roce 1946 rozšířilo 95 zvěstovatelů království v Itálii pouze 268 výtisků těchto časopisů. Tiskárna může také vyrobit týdně 60 000 knih.

Budova farmy leží blízko stinné silnice několik set metrů od nových budov. Farma zaujímá pozemek o celkové rozloze 50 hektarů a produkuje pro rodinu bétel maso, vejce, mléko, zeleninu a ovoce. Tak se získávají za poměrně nízkou cenu výživné potraviny. Na všech budovách jsou instalovány střešní solární panely, které udržují v činnosti systémy k ohřívání vody.

Spojené úsilí

Stavební práce jsou dnes běžné. Co však bylo zvláštního při stavbě tohoto nového domova bétel a tiskárny? Veškerou práci vykonalo asi tisíc svědků, kteří dobrovolně nabídly své služby. Z celé Itálie, včetně Sicílie a Sardinie, přišli tesaři, konstruktéři, pomocní dělníci, zedníci, elektrikáři, malíři, instalatéři a jiní řemeslníci. Přišli i vysoce kvalifikovaní pracovníci a úředníci a vykonávali těžkou manuální práci. Čas od času sem přicházeli tři tesaři — otec a dva synové — a pracovali zde, i když krátce předtím utrpěli velkou finanční ztrátu následkem požáru ve své dílně. Jiný bratr, který pracoval na staveništi, cestoval po několik měsíců vždy koncem týdne 100 kilometrů, aby také mohl strávit nějaký čas se svou rodinou.

Mnozí bratři na delší dobu opustili své domovy a zaměstnání nebo si vzali svou každoroční dovolenou a přišli sem pracovat. Velká zásluha patří rodinám, které zůstaly doma a přinesly mnohé oběti, jen aby jeden člen rodiny mohl odejít pracovat na této mimořádné stavbě.

Většina bratrů zde mohla zůstat jen omezenou dobu, a proto se pracovní personál měnil téměř každý týden. Pro bratry, kteří dozírali na práci, to byl velmi náročný úkol. Ale každý byl ochoten se přizpůsobit a řídit se danými pokyny. V jejich ochotě ke spolupráci se opravdu projevilo „ovoce ducha“. — Gal. 5:22, 23.

Mnozí bratři přispěli tím, že dali Společnosti k dispozici své soukromé podniky. Například jedna firma, jejíž majitelé jsou bratři, vyrobila pro novou obytnou budovu bétel 300 dveří. Ti, kteří nemohli přijít pracovat, nabídli peníze, materiál a vybavení. Dychtivě pomáhaly i děti. Jedno děcko darovalo své úspory za pět let — celý obsah své pokladničky.

Jeden bratr, který dohlížel na práci, řekl o znamenitém duchu dobrovolných pracovníků: „Když přišel čas, abychom se s těmito bratry rozloučili, bylo to povzbuzující a dojemné. Děkovali nám za přednost, že směli přispět svou prací k podpoře čistého uctívání.“ Koordinátor výboru odbočky o tom řekl: „Tato stavba nevznikla na základě úsilí jednotlivé osoby nebo nějakého počtu osob. Byla vybudována společným úsilím celého Božího lidu v Itálii. Je důkazem Jehovova požehnání.“

Slavnostní otevření a věnování

Dostavění nového areálu odbočky způsobilo bratrům velkou radost. Jak jasně to bylo patrné při zvláštní příležitosti — při slavnostním otevření a věnování nových budov Jehovovi! K tomu došlo 24. dubna 1982. Ale jak se mohl větší počet svědků Jehovových účastnit této radostné a povzbuzující události? Aby to bylo možné, byl zvláštní program v sále království v nové budově spojen po drátě s místy v Římě, Novaře, Ascoli Picenu, Neapoli, Syrakusách a Cagliari, kde se konala shromáždění.

Ve stanovený den bylo větrno, chladno a deštivo. Ačkoli bylo tak špatné počasí a téměř všechny skupiny se shromáždily na otevřených stadiónech, těšil se z programu nadšený zástup 27 372 účastníků. O těch, kteří se sešli v Novaře, vyšla zpráva v listu „Corriere della Sera“:

„Na ulicích byl liják a studený vítr. Většina lidí se zavřela doma nebo v baru, ale oni [svědkové Jehovovi] byli výjimkou. Vlakem, autobusy a osobními auty se sjeli z Terstu, Gorizie, Verony a Alessandrie. Děti v lyžařských oblecích, staré dámy teple oblečené a starší manželé ukrývající se pod přikrývkami si našli místo na malé hlavní tribuně stadiónu. . . Nebyla vidět žádná známka nespokojenosti, reptání ani netrpělivosti.“

Jeden národní televizní kanál vysílal záběry této události ve večerních zprávách. Byly to záběry ze shromáždění a ukázky z nového areálu odbočky.

Shromáždění přímo v odbočce se účastnil M. G. Henschel, hlavní řečník a člen vedoucího sboru svědků Jehovových. Byli přítomni i misionáři, kteří slouží v Itálii již déle než 30 let. Byli zde také členové rodiny bétel, z nichž někteří slouží v odbočce již přes 35 let.

Bratr Henschel uvedl svůj slavnostní proslov výrokem: „Z maličkého se s tane tisíc.“ Starým pamětníkům vyvolala tato slova zvláštní vzpomínky. Ale ve všech přítomných také vzbudila upřímnou vděčnost Jehovovi Bohu, který to opravdu ‚uspíšil, když pro to přišel čas‘. — Iz. 60:22.

Další rozšíření

Ačkoli se z „maličkého“ v Itálii již ‚stal tisíc‘, je zřejmé, že zde musí svědkové Jehovovi ještě vykonat mnoho práce. Vědí, že pro ně nový a rozšířený areál odbočky znamená dobrou výzbroj pro dílo, které je čeká. S důvěrou vzhlížejí k Jehovovi, aby jim dal vzrůst.

Jehova opravdu stále dává vzrůst. Slavnosti na památku smrti Ježíše Krista se minulého března účastnilo celkem 233 042 osob — což je více než dvojnásobek počtu zvěstovatelů království v Itálii. Bratři jsou šťastni za výsadu, že mohou pomáhat i těmto zájemcům k duchovnímu pokroku. Mnozí z nich již reagovali příznivě. V květnu 1983 se oznamování dobrého poselství o království v Itálii účastnilo 105 463 osob, což je nový vrcholný počet.

Svědkové Jehovovi v Itálii cítí, že Bůh opravdu způsobil, aby se vůči nim ‚rozhojnila veškerá jeho nezasloužená laskavost‘. Těšili se nejen z růstu, pokud jde o počet, ale také z hojného duchovního bohatství. Jsou Jehovovi vděční za jeho štědrost a jsou rozhodnuti v příštích letech rozsévat ještě hojněji. — 2. Kor. 9:8–10.