Zprávy a jejich hlubší význam

„Vůbec žádné důkazy“

Ve snaze vysvětlit, jak se vyvinulo to, co je živé, spoléhají se moderní sociobiologové na neodarwinismus, což je pozdější verze teorie Charlese Darwina o pomalé evoluci na základě přizpůsobování. Ale novější, konkurenční teorie, kterou Stephen Gould a jiní nazývají „přerušovaná rovnováha“ — tvrdí, že se nové druhy objevovaly v poměrně náhlých skocích nebo „trhnutích“.

Zastánci této teorie tvrdí, že v jejich prospěch svědčí důkazy ve zkamenělinách. Proč? Protože mezičlánky živočišných forem „nejsou ve zkamenělinách patrné“, jak poznamenává dr. John Turner v jednom z posledních vydání časopisu „New Scientist“. Ale hlavní rozdíl mezi těmito dvěma tábory tkví v tom, že zastánci přerušované rovnováhy tvrdí, že 1. „trhnutí“ nastala nikoli nějakým druhem neodarwinského přizpůsobování, ale nějakým pochodem, který snad ještě není známý, a 2. že „trhnutí“ „vždy doprovázejí rozvětvování evolučního stromu“.

„[Pro tyto myšlenky] nejsou dobré důkazy,“ uzavírá dr. Turner. „Jsem v pokušení říci, že nejsou vůbec žádné důkazy. O základní teorii trhnutí lze říci to, co řekl Gould o sociobiologii, že nepřináší žádné nové pohledy a nemůže uvést ve svůj prospěch ani jediný jednoznačný fakt.“ Protože je však teorie přerušované rovnováhy mezi soupeřícími evolucionisty tak populární, bezděčně se tím připouští, jak málo podkladů mají tradiční evoluční názory, mají-li vůbec nějaké podklady. Žádná z těchto teorií nemůže vysvětlit mezery v tom, co ukazují zkameněliny, a proto postrádají obě důvěryhodnost.

Existuje však plně uspokojivé vysvětlení mezer ve zkamenělinách, a to vysvětlení, které také odpovídá moderní genetice. Nacházíme je v biblickém výroku, že se živočichové rozmnožují ‚podle svého druhu‘ a že člověk je nezávislým Božím stvořením. — 1. Mojž. 1:24; 2:7.

Je věda náboženstvím?

V nedávném článku v časopisu „New Scientist“ obhajoval Michael Shallis fyzika Freda Hoyleho, který byl kritizován pro některé ze svých názorů. „Snad největším kacířstvím Hoyleho,“ říká Shallis, ‚je uplatňování myšlenky, že ve vesmíru musí být nějaká kosmická inteligence, která jej ovládá.‘ Dodává, že podle Hoyleho názoru by bez takové inteligence „vesmír neměl smysl“.

Ačkoli Shallis tvrdí, že existence Boha nebo účelu vesmíru je „metafyzická otázka“, kterou se věda nemůže zabývat, poznamenává, „že vědcům dovolují jejich vlastní kolegové vyjadřovat metafyzické soudy o tom, že zde účel není, a nikoli naopak. To naznačuje. . . že věda, jež připouští takový metafyzický přístup, se sama považuje za náboženství, a to pravděpodobně za ateistické náboženství (pokud může něco takového existovat).“

Kdo odmítá věřit ve vyšší moc, projevuje podobný postoj, jaký cituje žalmista, který řekl: „Ničemný ve své povýšenosti nic nezkoumá; všechny jeho myšlenky jsou: ‚Bůh není.‘“ (Žalm 10:4; 19:1) A tento postoj vede k tomu, že teorie o původu vesmíru omezuje na pouhou náhodu.

Psychosomatické uzdravování

Časopis „Medical World News“ se zmiňuje o tom, že se nyní provádí mnoho studií v oblasti psychosomatického uzdravování, což „signalizuje změnu tradičního [lékařského] názoru, která se popisuje jako ‚úplně revoluční‘“. Předmětem rostoucího zájmu je například působení mysli na tělesný imunitní systém. Nedávné studie ukazují, že je u vdovců a vdov významně snížena imunita k nemocem krátce po ovdovění. Imunita se vrací na normální úroveň teprve, když se pozůstalý přizpůsobí své ztrátě.

Ve tříleté studii byly ukázány doklady o působení mysli na srdce při léčení pacientů se srdečním onemocněním, kteří prý byli „bezohlední, agresívní, soutěživí“. Tito lidé byli poučeni o trpělivosti, o tom, že si musí přeorganizovat svůj denní rozvrh, aby měli čas k uvažování a čas pro své drahé a že nesmějí podléhat rozčilujícím momentům každodenního života. To vše patřilo k činitelům, jež snížily opakování infarktů myokardu dvojnásobně až trojnásobně ve srovnání s osobami, jež dostaly pouze lékařskou radu a pravidelné tělesné léčení.

Mimo jiné potvrzuje takový výzkum určité biblické výroky. Bible například říká: „Srdce, které je radostné, působí dobro jako léčitel“ a „klidné srdce je životem pro tělesný organismus“. — Přísl. 17:22; 14:30.