Ryzost svědků Jehovových zapůsobila hlubokým dojmem
V roce 1978 navštívila Christine E. Kingová odbočku Společnosti svědků Jehovových v Londýně v Anglii. Ve spojitosti s vědeckou prací, kterou připravovala pro svůj doktorát, shromažďovala informace o zážitcích svědků v Německu za druhé světové války. Při shromažďování materiálu na ni zapůsobil nekompromisní postoj svědků natolik, že se rozhodla připravit a rozšířit svou vědeckou práci tak, aby mohla být vydána jako kniha. Když získala doktorát, napsala odbočce v dopise: „Zjistila jsem, že má práce týkající se svědků Jehovových byla velice zajímavá a ukončila jsem ji s pocitem velkého obdivu ke způsobu, jak svědkové v Německu reagovali na nacismus; doufám, že to bude v mé knize patrné.“ Titul knihy dr. Kingové je „Nacistický stát a nová náboženství: Pět studií o případech nekonformity“.
Velmi významná jsou zjištění dr. Kingové ohledně počtu případů smrti a věznění svědků Jehovových. Je z nich patrné, že čísla, jež svědkové uveřejňovali dříve, byla odhadnuta velmi nízko. Doktorka Kingová měla jako zdroj pro tuto statistiku svazeka vydaný v Německu v Mnichově, od Michaela Katera. „Můj vlastní průzkum záznamů soudu a gestapa by rozhodně podporoval tato vyšší čísla,“ prohlásila.
Co ukazují tato čísla? „Asi 10 000 bylo uvězněno, a společně byli odsouzeni celkem k 20 000 let. Každý druhý německý svědek byl uvězněn a každý čtvrtý přišel o život.“
„Proti veškerému očekávání,“ pokračovala, „se svědkové v táborech scházeli a společně se modlili, vyráběli literaturu a získávali nové členy. Svědkové byli posilováni svým společenstvím a na rozdíl od mnoha jiných věznů dobře věděli, proč existují taková místa a proč mají tak trpět, a tak tvořili malou, ale pamětihodnou skupinu vězňů, kteří byli označeni fialovým trojúhelníkem a byli známí svou odvahou a přesvědčením.“
Doktorka Kingová dále vyjadřuje své hodnocení: „Drželi se teologických zásad; svědkové zůstali ‚neutrální‘, byli čestní a naprosto důvěryhodní, a je paradoxní, že byli proto často zaměstnáváni jako sluhové SS [organizace, která řídila koncentrační tábory]. Jeden důstojník SS poznamenal, že jedině svědek Jehovův může mít důvěru, že oholí svého pána břitvou, aniž břitvu použije k velice násilnému účelu.“
Doktorka Kingová uvedla, že nacistický režim dohnal jiné sekty ke kompromisu, a pak prohlásila: „Jedině se svědky neměla vláda úspěch, protože, ač jich sice byly pobity tisíce, dílo [kázání Jehovova království] pokračovalo a v květnu 1945 bylo hnutí svědků Jehovových stále živé, ale národní socialismus již živý nebyl. Počet svědků vzrostl a nedopustili se žádných kompromisů. Toto hnutí mělo své mučedníky a úspěšně vybojovalo další bitvu ve válce Jehovy Boha.“
[Poznámka pod čarou]
a „Vážní badatelé Bible ve Třetí říši“ v časopise „Vierteljahrs Hefte Für Zeitgeschichte“, svazek 17, Mnichov, 1969.