Poctivost se vyplácí

BIBLE velmi chválí poctivost a ta je vyžadována od pravých křesťanů. (Matouš 22:39; 2. Korinťanům 8:21) Navíc se poctivost skutečně vyplácí, jak dokazuje život mnohých, jejichž mysl a srdce se dnes přeměnily přesným poznáním Bible. Jeden příklad pochází z Libérie.

Křesťanský starší a jeho manželka po důkladné úvaze s modlitbami zavřeli své krejčovství. Proč? Protože jim zabíralo příliš mnoho času a bránilo jim ve služební činnosti a osobním studiu. Shodli se, že se spokojí se skromným příjmem z prodeje barev na látku. Vzápětí poté, co učinili tento krok, ceny barev na místním trhu klesly. Příjem teď rodinu neuživí. Co dělat?

Požádali firmu, která barvy dodávala, aby snížila svou cenu, a tak jim umožnila jistý zisk. Bylo to odmítnuto. Firma jim však nabídla, že bude posílat dvoje účtenky. Na jedněch bude skutečná cena a na druhých snížená cena, kterou budou moci ukázat na celnici, aby platili menší clo. Tak by starší na každé dodávce získal nezákonně 2 000 dolarů.

Bratr se odmítl podílet na nepoctivé hře, která by šidila vládu. Úředníci firmy byli překvapeni. Napsali: „Vážíme si vašeho svědomí,“ a ustanovili staršího jako jediného zástupce pro své zboží v Libérii. Hmotné potřeby byly nyní dostatečně zajištěny a starší s manželkou se mohli chopit pomocné průkopnické služby a úzce spolupracovat s bratry na budování sboru. Jejich poctivost jim opravdu přinesla požehnání.

Také Alfonso ve Španělsku zjistil, že se poctivost vyplácí. Tento chlapec ve dvanácti letech odešel z domu a zanedlouho prodával drogy a vykrádal auta, byty a obchody. Někdy vykradl za den i deset obchodů. V jedenadvaceti letech jej čtyři společníci krutě zbili, ukradli mu celou zásobu drog a hrozili, že ho zabijí, jestliže je udá na policii. Protože ho policie dobře znala, ani se neodvážil nechat se ošetřit v nemocnici.

Zatímco se Alfonso pomalu zotavoval ze svých zranění, vážně se zamýšlel nad svým životem. Vzpomínal si, co mu jako dítěti říkala matka o Bibli a křesťanských zásadách. Tehdy její slova přehlížel, ale nyní požádal o biblické studium se svědky Jehovovými. Za půl roku úplně změnil své chování a osobnost a byl způsobilý ke křtu.

Den před křtem však byl předvolán k soudu, aby se zodpovídal z obvinění z ozbrojené loupeže. Byl to zločin, kterého se dopustil dávno předtím. Přesto se k němu otevřeně přiznal, byl uvězněn a čekal na soud. Obhájce na něho naléhal, aby prohlásil, že nic neukradl a neměl zbraň. Alfonso však trval na tom, že řekne pravdu. Pro toto provinění i pro nepěkný trestní rejstřík žádal prokurátor o odsouzení na třináct let. Vzhledem ke svému dobrému chování a poctivému postoji však Alfonso dostal šest měsíců a ty si již odpykal ve vyšetřovací vazbě.

Nyní Alfonso s manželkou věrně slouží Jehovovi, šťastný, že nalezl skutečný smysl života a že se z vlastní zkušenosti přesvědčil, jak se poctivost vyplácí.