Pěstuj zbožnou bázeň
„Boj se Jehovy a odvrať se od špatného.“ — PŘÍSLOVÍ 3:7.
1. Pro koho byla napsána kniha Přísloví?
BIBLICKÁ kniha Přísloví obsahuje bohatství duchovních rad. Jehova poskytl tohoto průvodce původně ke školení svého národa Izraele. V dnešní době tato kniha poskytuje moudré průpovědi jeho svatému křesťanskému národu, ‚na který přišly konce systémů věcí‘. — 1. Korinťanům 10:11; Přísloví 1:1–5; 1. Petra 2:9.
2. Proč je dnes velmi aktuální varování v Příslovích 3:7?
2 Když se obrátíme k Příslovím 3:7, čteme zde: „Nestaň se moudrým ve svých vlastních očích. Boj se Jehovy a odvrať se od špatného.“ Od doby našich prarodičů, kdy Had zlákal Evu slibem, že bude „znát dobré a špatné“, pouhá lidská moudrost nedává odpovědi na potřeby lidstva. (1. Mojžíšova 3:4, 5; 1. Korinťanům 3:19, 20) V žádném období dějin to nebylo víc zjevné než v tomto dvacátém století — v „posledních dnech“, kdy lidstvo sklízí plody ateistického smýšlení založeného na evoluční teorii a kdy je postiženo ranami v podobě rasismu, násilí a veškeré možné nemravnosti. (2. Timoteovi 3:1–5, 13; 2. Petra 3:3, 4) Je to ‚nový světový zlořád‘, který nemohou dát do pořádku ani OSN, ani roztříštěná náboženství světa.
3. Které události byly prorokovány pro naši dobu?
3 Boží prorocké Slovo nám sděluje, že démonské síly vyšly „ke králům celé obydlené země, aby je shromáždily k válce velikého dne Boha, Všemohoucího . . . na místo, které se hebrejsky nazývá Har-Magedon“. (Zjevení 16:14, 16) Tyto krále neboli vládce brzy zachvátí hrůza před Jehovou. Bude to jako zděšení, které padlo na Kananejce, když nad nimi Jozue a Izraelité přišli vykonat soud. (Jozue 2:9–11) Ale nyní bude jednat ten, koho Jozue předobrazil, tedy Kristus Ježíš — „Král králů a Pán pánů“. On bude ‚bít národy a bude je pást železným prutem‘, což bude vyjádřením „hněvivé zloby Boha, Všemohoucího“. — Zjevení 19:15, 16.
4, 5. Kdo bude zachráněn a proč?
4 Kdo bude v té době zachráněn? Osvobozeni budou ne lidé přemožení zděšením, ale všichni ti, kdo pěstovali posvátnou bázeň před Jehovou. Takoví lidé nejsou moudří ve svých vlastních očích, ale spíše se ‚odvracejí od špatného‘. V pokoře svou mysl sytí dobrými věcmi, takže špatné věci jsou z jejich myšlení vytlačovány. S láskou si udržují zdravou úctu ke Svrchovanému Pánu Jehovovi, ‚Soudci celé země‘, který odstraní všechny, kdo se drží špatnosti, stejně jako zničil zvrácené obyvatele Sodomy. (1. Mojžíšova 18:25) „Bázeň před Jehovou“ je pro Boží vlastní lid opravdu studnou „života, aby se člověk odvrátil od léček smrti“. — Přísloví 14:27.
5 Všichni lidé, kteří se zcela oddávají Jehovovi, a to v bázni, aby se mu nikdy neznelíbili, si v tomto dnu božského soudu uvědomují pravdu, která je obrazně vyjádřena v Příslovích 3:8: „Kéž se [bázeň před Jehovou] stane uzdravením tvému pupku a osvěžením tvým kostem.“
Ctít Jehovu
6. Co by nás mělo podněcovat k tomu, abychom dbali na Přísloví 3:9?
6 Naše bázeň před Jehovou založená na ocenění a také naše hluboká láska k Jehovovi by nás měly podněcovat k tomu, abychom dbali na radu v Příslovích 3:9: „Cti Jehovu svými hodnotnými věcmi a prvním ovocem celého svého výnosu.“ K tomu, abychom Jehovu ctili svými oběťmi, nejsme nuceni. Měli bychom je dávat dobrovolně, jak je to od 2. Mojžíšovy 35:29 až do 5. Mojžíšovy 23:23 asi dvanáctkrát ukázáno na obětech předkládaných ve starověkém Izraeli. Toto první ovoce dávané Jehovovi by mělo být tím naprosto nejlepším darem, jaký můžeme předložit, a to jako projev uznání za dobrotu a milující laskavost, jež přijímáme z jeho ruky. (Žalm 23:6) Mělo by se v tom projevit naše rozhodnutí, že chceme ‚neustále hledat nejprve království a Boží spravedlnost‘. (Matouš 6:33) A k čemu to povede, když budeme Jehovu ctít svými hodnotnými věcmi? „Pak budou tvé sklady zásob hodně naplněny; a tvé vlastní lisovací nádrže budou přetékat mladým vínem.“ — Přísloví 3:10.
7. Jaké první ovoce bychom měli Jehovovi předkládat a k čemu to povede?
7 Jehova nám žehná především duchovně. (Malachiáš 3:10) Proto by to první ovoce, které mu předkládáme, mělo být především ovoce duchovní. Měli bychom využívat svůj čas, energii a životní sílu k činění jeho vůle. To nám bude výživou, stejně jako se taková činnost stala posilujícím „pokrmem“ Ježíšovi. (Jan 4:34) Naše duchovní sklady zásob budou naplněny a naše radost symbolizovaná mladým vínem bude ‚přetékat‘. Navíc, když se s důvěrou modlíme o to, abychom měli každý den dostatek potravy, můžeme stále štědře ze svých prostředků přispívat na podporu celosvětového díla kázání o Království. (Matouš 6:11) Všechno, co vlastníme, včetně hmotného majetku, jsme dostali od našeho milujícího nebeského Otce. Další požehnání na nás vyleje v té míře, v jaké míře tyto hodnotné věci používáme k jeho chvále. — Přísloví 11:4; 1. Korinťanům 4:7.
Kárání založené na lásce
8, 9. Jak bychom měli pohlížet na kárání a kázeň?
8 Ve třetí kapitole Přísloví se ve verších 11 a 12 opět mluví o šťastném vztahu mezi otcem a synem, vztahu, který existuje ve zbožných rodinách a který také existuje mezi Jehovou a jeho milovanými duchovními dětmi na zemi. Čteme zde: „Nezavrhuj kázeň od Jehovy, můj synu; a neoškliv si jeho kárání, protože koho Jehova miluje, toho kárá, dokonce jako otec syna, v němž nalézá zalíbení.“ Lidem ve světě se kárání protiví. Členové Jehovova lidu by však měli kárání vítat. Tato slova z Přísloví citoval apoštol Pavel a řekl: „Můj synu, nezlehčuj kázeň od Jehovy ani neochabuj, když tě vede k nápravě; koho totiž Jehova miluje, toho ukázňuje . . . Žádné ukázňování se ovšem v přítomnosti nezdá radostné, ale zarmucující; a přece těm, kteří jím byli cvičeni, dává potom pokojné ovoce, totiž spravedlnost.“ — Hebrejcům 12:5, 6, 11.
9 Ano, kárání a kázeň jsou nezbytnou součástí školení každého z nás, ať toto školení dostáváme od rodičů, prostřednictvím křesťanského sboru, anebo při rozjímání nad Písmy během svého osobního studia. Věnovat pozornost kázni je pro nás otázkou života a smrti, jak to uvádějí i Přísloví 4:1, 13: „Naslouchejte, synové, otcově kázni, a dávejte pozor, abyste poznali, co je porozumění. Chop se kázně; nepolevuj. Bedlivě ji střež, vždyť ona sama je tvůj život.“
Největší štěstí
10, 11. Jaké jsou některé stránky líbezných slov v Příslovích 3:13–18?
10 Nyní následují opravdu nádherná vyjádření, opravdu ‚líbezná a správná slova pravdy‘! (Kazatel 12:10) Tato Šalomounova inspirovaná slova popisují opravdové štěstí. Jsou to slova, která bychom si měli vepsat do srdce. Přečtěme si je:
11 „Šťastný je člověk, který nalezl moudrost, a člověk, který získává rozlišovací schopnost, vždyť mít ji jako zisk je lepší než mít jako zisk stříbro, a mít ji jako výnos než samotné zlato. Je drahocennější než korály a všechna jiná tvá potěšení se jí nemohou vyrovnat. Délku dnů má v pravici; v levici má bohatství a slávu. Její cesty jsou cesty příjemnosti a všechny její vozové cesty jsou pokoj. Je stromem života pro ty, kteří se jí chopí, a ti, kteří se jí stále pevně drží, mají být nazváni šťastnými.“ — Přísloví 3:13–18.
12. Jaký bychom měli mít prospěch z moudrosti a rozlišovací schopnosti?
12 Moudrost — jak často se o ní kniha Přísloví zmiňuje — celkem čtyřicet šestkrát! „Bázeň před Jehovou je počátek moudrosti.“ Ano, zbožná, praktická moudrost založená na poznání Božího slova umožňuje Božímu lidu udržovat bezpečný kurs v nebezpečných bouřích, které zuří v Satanově světě. (Přísloví 9:10) Rozlišovací schopnost, o níž se Přísloví zmiňují devatenáctkrát, jde ruku v ruce s moudrostí a pomáhá nám bojovat proti Satanovým úkladům. Tento velký protivník má za sebou celá tisíciletí zkušeností se svými podlými úskoky. My však máme jako učitele něco mnohem cennějšího, než je zkušenost, máme totiž zbožnou rozlišovací schopnost — schopnost rozlišovat správné od nesprávného a zvolit si správnou cestu. Tomu nás Jehova učí prostřednictvím svého Slova. — Přísloví 2:10–13; Efezanům 6:11.
13. Co nás může chránit při ekonomických těžkostech a jak?
13 Hospodářský chaos v dnešním světě je předzvěstí splňování proroctví z Ezekiela 7:19: „Své stříbro, to vyházejí do ulic a jejich vlastní zlato se stane něčím odpuzujícím. Ani jejich stříbro ani jejich zlato je nebudou schopny osvobodit v den Jehovova rozlícení.“ Ani veškeré hmotné bohatství na zemi se nemůže vyrovnat záchranné moci, již má moudrost a rozlišovací schopnost. Při jiné příležitosti moudrý král Šalomoun napsal: „Moudrost je pro ochranu, stejně jako peníze jsou pro ochranu, ale výhoda poznání je, že moudrost zachová naživu ty, kteří ji vlastní.“ (Kazatel 7:12) Opravdu šťastní jsou dnes ti, kdo kráčejí po Jehovových cestách příjemnosti a kdo si v moudrosti volí „délku dnů“, věčný život, který je Božím darem pro každého, kdo projevuje víru v Ježíšovu výkupní oběť! — Přísloví 3:16; Jan 3:16; 17:3.
Pěstovat pravou moudrost
14. V jakých ohledech Jehova projevil příkladnou moudrost?
14 Je vhodné, že my, lidé stvoření k Božímu obrazu, se snažíme pěstovat moudrost a rozlišovací schopnost, vlastnosti, které projevil sám Jehova, když provedl svá úžasná díla stvoření. „Jehova sám s moudrostí založil zemi. S rozlišovací schopností důkladně upevnil nebesa.“ (Přísloví 3:19, 20) Dále vytvořil živé tvory — ne nějakým záhadným, nevysvětlitelným evolučním procesem, ale přímými skutky stvoření; stvořil každého tvora „podle jeho druhu“ a k moudrému účelu. (1. Mojžíšova 1:25) Když byl nakonec vytvořen člověk — s inteligencí a schopnostmi, které vysoce převyšují schopnosti zvířat —, jistě se nebesy musela znovu a znovu ozývat chvála od Božích andělských synů. (Srovnej Joba 38:1, 4, 7.) Jehovova dalekosáhlá prozíravost, moudrost a láska jsou jasně vidět ve všech jeho dílech na zemi. — Žalm 104:24.
15. a) Proč nestačí moudrost jenom pěstovat? b) Jakou důvěru by v nás měl vzbuzovat výrok v Příslovích 3:25, 26?
15 Jehovovy vlastnosti, jako jsou moudrost a rozlišovací schopnost, potřebujeme nejen pěstovat, ale musíme se jich také pevně držet, nikdy nesmíme polevovat ve studiu Božího slova. Jehova nás napomíná: „Můj synu, kéž ti nesejdou z očí. Bedlivě střež praktickou moudrost a schopnost přemýšlet, a prokáží se jako život pro tvou duši a půvab pro tvé hrdlo.“ (Přísloví 3:21, 22) Pak budeme moci kráčet bezpečně a budeme mít pokoj mysli i během doby, kdy jako zloděj přijde den ‚náhlého zničení‘, které se najednou snese na Satanův svět. (1. Tesaloničanům 5:2, 3) Během samotného velkého soužení se nebudeš „muset bát nějaké nenadálé děsivé věci ani bouře nad ničemnými, protože přichází. Sám Jehova se totiž účinně prokáže jako tvá důvěra a jistě zachová tvou nohu před zajetím.“ — Přísloví 3:23–26.
Láska ke konání dobra
16. Jaké jednání se požaduje od křesťanů kromě toho, že mají být horliví ve službě?
16 Žijeme ve dnech, kdy máme projevovat horlivost při kázání této dobré zprávy o Království na svědectví všem národům. Ale toto svědecké dílo je třeba podpořit další křesťanskou činností, jak to popisují Přísloví 3:27, 28: „Nezadržuj dobro před těmi, jimž patří, když je v moci tvé ruky to učinit. Neříkej bližnímu: ‚Jdi, vrať se a zítra dám‘, když máš něco u sebe.“ (Srovnej Jakuba 2:14–17.) Značná část světa je v sevření chudoby a hladu, a proto se ozývají naléhavá volání, že je třeba pomoci našim bližním, zvláště našim duchovním bratrům. Jak na to reagují svědkové Jehovovi?
17–19. a) Jaká naléhavá potřeba byla uspokojena během roku 1993 a s jakou odezvou se to setkalo? b) Z čeho je vidět, že naši sužovaní bratři ‚z toho všeho vycházejí naprosto vítězně‘?
17 Vezměme si jeden příklad: Během minulého roku přišlo naléhavé volání o pomoc z někdejší Jugoslávie. Bratři v sousedních zemích zareagovali skvěle. Během mrazivých měsíců loňské zimy se několika konvojům podařilo proniknout válečnou oblastí a přepravit nové publikace, teplé oblečení, potraviny a léky svědkům, kteří je potřebovali. Při jedné příležitosti bratři žádali o povolení, aby mohli přivézt 15 tun materiální pomoci, ale povolení, které dostali, bylo na 30 tun! Svědkové Jehovovi z Rakouska rychle vypravili tři další nákladní vozy. Na místo určení se dostalo celkem 25 tun nákladu. Naši bratři se opravdu velmi radovali, když obdrželi toto hojné duchovní i hmotné zaopatření!
18 Jak reagovali ti, kdo to přijali? Začátkem tohoto roku jeden starší napsal: „Bratři a sestry v Sarajevu jsou živi a zdrávi, a co je velice důležité, všichni jsme stále duchovně silní, abychom snášeli tuto šílenou válku. Situace byla velice obtížná, pokud jde o jídlo. Kéž vám Jehova požehná a kéž vás odmění za úsilí, které jste vynaložili v náš prospěch. Díky našemu příkladnému způsobu života a díky naší úctě k autoritám mají ke svědkům Jehovovým úřady zvláštní úctu. Jsme vám také vděční za duchovní pokrm, který jste nám dopravili.“ — Srovnej Žalm 145:18.
19 Tito bratři, kteří jsou vystaveni nebezpečí, také projevují ocenění svou horlivou účastí na kazatelské službě. Chodí za nimi mnozí sousedé a žádají je o domácí biblické studium. V městě Tuzla, kam byla dopravena pomoc v podobě pěti tun potravin, hlásil každý ze čtyřiceti zvěstovatelů průměrně dvacet pět hodin služby za měsíc, a tak ve sboru vynikajícím způsobem podpořili devět průkopníků. Je pozoruhodné, že slavnost na památku Ježíšovy smrti navštívilo 243 osob. Tito drazí bratři opravdu ‚z toho všeho vycházejí naprosto vítězně prostřednictvím toho, kdo nás miloval‘. — Římanům 8:37.
20. K jakému „vyrovnávání“ dochází v někdejším Sovětském svazu?
20 Štědrosti, která se projevila v podobě velkých konvojů, jež vezly potraviny a teplé oblečení do někdejšího Sovětského svazu, také odpovídala horlivost zdejších bratrů. Letos v Moskvě například navštívilo Památnou slavnost 7 549 osob. Pro srovnání si uveďme, že minulý rok ji navštívilo 3 500 osob. Za stejnou dobu vzrostl počet sborů v tomto městě ze dvanácti na šestnáct. V celém někdejším Sovětském svazu (kromě pobaltských států) vzrostl počet sborů o 14 procent, počet zvěstovatelů o 25 procent a počet průkopníků o 74 procent. Tak se skutečně projevuje duch horlivosti a obětavosti! Připomíná nám to první století, kdy docházelo k „vyrovnávání“. Křesťané, kteří byli duchovně a hmotně bohatí, dávali štědré dary těm, kdo žili v méně příznivých podmínkách, zatímco horlivost těch bratrů, kteří byli postiženi chudobou, zase přinášela radost a povzbuzení dárcům. — 2. Korinťanům 8:14.
Nenáviďte to, co je špatné!
21. Jak jsou v závěrečných slovech 3. kapitoly Přísloví postaveni do protikladu moudří lidé a hlupáci?
21 Třetí kapitola Přísloví dále předkládá celou řadu protikladů a na závěr dává napomenutí: „Nezačínej závidět násilníkovi, ani si nevol žádnou z jeho cest. Kdo se odchyluje, je totiž Jehovovi něčím odporným, ale On se důvěrně stýká s přímými. Jehovovo prokletí je na domě ničemného, ale místu pobývání spravedlivých žehná. Jde-li o posměvače, bude se sám vysmívat; ale mírným projeví přízeň. Čest, tu získají do vlastnictví moudří, kdežto hlupáci vyvyšují zneuctění.“ — Přísloví 3:29 až 35.
22. a) Jak se můžeme vyhnout údělu hlupáků? b) Co moudří lidé nenávidí, co pěstují a jakou získají odměnu?
22 Jak se můžeme vyhnout tomu, že bychom se zařadili mezi hlupáky? Musíme se učit nenávidět to, co je špatné, ano, musíme mít odpor k tomu, co je odporné Jehovovi — ke všem převráceným věcem tohoto násilného světa, který je vinen krví. (Viz také Přísloví 6:16–19.) Naproti tomu musíme pěstovat to, co je dobré — přímost, spravedlnost a mírnost — abychom mohli v pokoře a v bázni před Jehovou dosáhnout ‚bohatství a slávy a života‘. (Přísloví 22:4) To bude odměnou pro všechny z nás, kdo věrně a oddaně uplatňují napomenutí: „Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem.“
Jak odpovíš?
◻ Jak se ústřední text tohoto článku vztahuje na dnešní dobu?
◻ Jak můžeme ctít Jehovu?
◻ Proč bychom neměli zlehčovat kázeň?
◻ Kde je možné nalézt největší štěstí?
◻ Jak můžeme milovat to, co je dobré, a nenávidět to, co je špatné?
[Obrázek na straně 18]
Hojné požehnání dostanou ti, kdo jako oběť Jehovovi předkládají to nejlepší