Svět je v okovech strachu
DNE 26. února 1993 explodovala ve stodesetipatrové budově Střediska světového obchodu v New Yorku obrovská bomba, která byla umístěna v zaparkovaném autě. Tisíce zaměstnanců bylo buď uvězněno ve výtazích, které se při výbuchu zastavily, nebo se snažilo uniknout z domu po schodištích plných dýmu. Měli strach — pocit, který je nyní v tomto násilném světě velmi rozšířený.
V mnoha zemích lidé žijí v panické hrůze z pumových útoků. Například v Irsku nebo v Libanonu jsou takové útoky zcela běžné. V indickém městě Bombaji vybuchlo v jediném dni — 12. března 1993 — třináct náloží a dvě stě lidí přišlo o život! Jeden očitý svědek tehdy řekl: „Celou Bombaj zachvátila panika.“ Časopis Newsweek napsal, že bomby nastražené v automobilech „vzbuzují hrůzu hlavně proto, že jsou tak běžné“.
Přetrvávají obavy z nukleární katastrofy
Panují obavy, že atomové reaktory nejsou odolné vůči pumovým útokům. Zdařený útok na atomovou elektrárnu by mohl způsobit nevyčíslitelné škody a hrozné utrpení. Tyto obavy ještě vzrostly, když se jeden muž pokusil svým autem prorazit bezpečnostní bránu atomové elektrárny Three Mile Island ve Spojených státech.
Mnoho lidí má strach, že se nukleárních zbraní zmocní teroristé nebo vládci, kteří dychtí po moci. Někteří lidé se obávají, že tisíce nezaměstnaných sovětských atomových vědců se pokusí prodat své znalosti. Podle dohody START a dalších dohod by měl být značně snížen počet strategických jaderných zbraní, ale bude trvat ještě mnoho let, než bude tento proces dovršen. Do té doby bude — jako bouřkový mrak — viset nad lidstvem hrozba, že nějaký fanatický povýšenec tyto zbraně použije.
Obavy z násilí
Jelikož stále častěji dochází k násilným zločinům, lidé se bojí jak doma, tak na ulici. Odhaduje se, že v roce 1990 bylo zavražděno 23 200 Američanů. V Chicagu došlo v jediném roce k 700 vraždám, které měly spojitost se stále častěji zneužívaným crackovým kokainem. Určité části některých měst se změnily v bitevní pole, kde dochází k přestřelkám, při nichž přicházejí o život náhodní kolemjdoucí, včetně dětí. Jeden časopis uvedl: „Ve středně velkých městech prudce vzrůstá výskyt případů násilí . . . Po celých [Spojených státech] existují oblasti, které jsou doslova zaplavené drogami a mladými chuligány; nikdo proti tomu není imunní. Obětí násilného zločinu nebo vloupání se rok co rok stává každá čtvrtá americká domácnost.“ — U.S.News & World Report ze 7. října 1991.
Ženy se bojí znásilnění. Ve Francii se od roku 1985 do roku 1990 zvýšil počet ohlášených případů znásilnění o 62 procent. V Kanadě se za posledních šest let zdvojnásobil počet případů sexuálních přepadení a dosáhl počtu 27 000 za rok. V Německu údajně k sexuálnímu přepadení ženy dochází každých sedm minut.
I děti mají strach o svou bezpečnost. Časopis Newsweek oznamuje, že ve Spojených státech „se začínají ozbrojovat dokonce žáci čtvrtých a pátých tříd, a učitelé a školní zaměstnanci se chvějí strachem“. Situace je natolik vážná, že čtvrtina velkých městských škol používá detektor kovu. Tvrdošíjná mládež si však přesto našla způsob, jak se detektoru vyhnout, a zbraně posílá spolužákům oknem.
Obavy z AIDS
Stále více lidí má strach z AIDS. Jen v samotných Spojených státech bylo dosud zaznamenáno více než 230 000 případů této nemoci. AIDS se stal šestou nejčastější příčinou smrti mladých lidí ve věku od patnácti do čtyřiadvaceti let. „Máme hrozivou vyhlídku do budoucnosti, že se tato nemoc ještě více rozšíří,“ uvádí Newsweek.
Stále častěji se smrt v důsledku AIDS objevuje v prostředí profesionálního tance, divadla, filmu, hudby, módního návrhářství, televize, výtvarných umění a podobných oborů. V jedné zprávě se uvádí, že AIDS je v Paříži příčinou šedesáti procent případů úmrtí lidí ve věku od pětadvaceti do čtyřiceti let, kteří pracují jako novináři či výtvarníci nebo kteří pracují v oblasti zábavy. WHO (Světová zdravotnická organizace) oznámila, že virem HIV je na celém světě nakaženo osm miliónů až deset miliónů lidí. Doktor Michael Merson, ředitel WHO, říká: „Nyní je zjevné, že daň, kterou si nákaza HIV na celém světě vybírá, se prudce zvyšuje, a to zvláště v rozvojových zemích.“
Jistě, jsou i jiné důvody k obavám, například ty, které souvisejí s životním prostředím. Avšak i z toho, co zde bylo řečeno, je zjevné, že svět je sevřen v okovech strachu. Je tato situace něčím obzvlášť významná? Dočkáme se někdy osvobození z okovů strachu?
[Podpisek obrázku na straně 2]
Fotografie na titulní straně: Vlevo: Tom Haley/Sipa Press;
Dole: Malanca/Sipa Press
[Podpisek obrázku na straně 3]
Bob Strong/Sipa Press