Mladí, kteří pamatují na svého Stvořitele

„Pamatuj tedy na svého Vznešeného stvořitele ve dnech svého jinošství.“ (KAZATEL 12:1)

1. Jak je z výroku jednoho jedenáctiletého chlapce vidět, že náš Stvořitel je pro něho skutečnou osobou?

JE VSKUTKU znamenité, když mladí lidé mluví a jednají tak, že je z toho vidět, že Jehova Bůh je pro ně skutečnou osobou, kterou obdivují a které se chtějí líbit! Jeden jedenáctiletý chlapec řekl: „Když jsem sám, dívám se z okna a pozoruji nádheru Jehovova stvoření. Pak sním o tom, jak krásné to bude v ráji a jak tam budu moci hladit zvířata.“ (Izajáš 11:6–9) Dodal: „Když jsem sám, modlím se k Jehovovi. A vím, že se na mě nezlobí, když k němu pořád mluvím. Vím, že se na mě stále dívá.“ Je pro tebe náš Stvořitel také tak skutečný jako pro tohoto chlapce?

Jak skutečný je Bůh pro tebe?

2. a) Jak se pro tebe Stvořitel může stát skutečnou osobou? b) Jak mohou rodiče pomáhat svým dětem, aby si uvědomily, že Bůh je skutečnou osobou?

² Má-li být pro tebe Jehova a jeho sliby skutečností, musíš se nejdříve dozvědět o něm a o nádherné budoucnosti, kterou ti Bůh nabízí ve spravedlivém novém světě popsaném v Bibli. (Zjevení 21:3, 4) Pokud tě rodiče o těchto věcech poučovali, máš důvod k vděčnosti, protože ti to umožňuje poslouchat inspirovaný příkaz: „Pamatuj tedy na svého Vznešeného stvořitele.“ (Kazatel 12:1) Jedna dívka se o tom, jak ji rodiče v útlém dětství vychovávali, vyjádřila takto: „Všechno v životě nějak souviselo s Jehovou. To byl klíč k tomu, abych na svého Stvořitele pamatovala.“ Jiná mladá žena uvedla: „Budu svým rodičům navždy vděčná za to, že mě učili, že Jehova je skutečná osoba. Ukazovali mi, jak ho mám milovat, a říkali mi, že budu velmi šťastná, když mu budu sloužit celým časem.“

3., 4. Co ti může pomoci, abys o Jehovovi uvažoval jako o skutečné osobě?

³ Pro mnoho lidí je však těžké představit si Boha jako skutečnou osobu, která má o ně zájem. Platí to i o tobě? K tomu, aby se na Boha díval jako na osobu, podnítil jednoho mladíka následující výrok Strážné věže: „O tom, jak velké má Jehova Bůh tělo, nevíme nic.“ Jistě, Boží vyvýšené postavení nespočívá ve velikosti nebo tělesném tvaru, a tak následující věta z téže Strážné věže říká: „Jeho skutečná velikost spočívá v tom, jakým Bohem je.“ Ano, je Bohem věrným, soucitným, láskyplným a ochotným odpouštět.a (2. Mojžíšova 34:6; 5. Mojžíšova 32:4; Žalm 86:5; Jakub 5:11) Stal se Jehova i pro tebe takovou osobou, přítelem, kterému důvěřuješ, ke kterému můžeš mít drahocenný vztah? (Izajáš 41:8; Jakub 2:23)

⁴ Ježíš svým prvním následovníkům pomohl těšit se z osobního vztahu k Bohu. Apoštol Jan psal o svém očekávaném vzkříšení k nebeskému životu a přitom poznamenal: „Budeme jako [Bůh], protože ho uvidíme, právě takového, jaký je.“ (1. Jana 3:2; 1. Korinťanům 15:44) I dnes je možné mladým lidem pomoci, aby se na Boha dívali jako na skutečnou osobu, jako na někoho, s kým se mohou dobře seznámit, ačkoli osobně ho vidět nemohou. Jeden mladý muž uvedl: „K tomu, abych pamatoval na Jehovu, mi moji rodiče pomohli tím, že mi kladli mnoho otázek — například: ‚Co by tomu řekl Jehova? Dokázal bys to vysvětlit svými vlastními slovy? Co to znamená?‘ “ Cožpak nás takové otázky nevedou k tomu, abychom o svém osobním vztahu k Bohu uvažovali?

Co to znamená pamatovat

5. Ze kterých biblických příkladů je vidět, že pamatovat či vzpomenout si na někoho neznamená jen vybavit si jeho jméno?

⁵ Uposlechnout nařízení „Pamatuj tedy na svého Vznešeného stvořitele“ neznamená jen na Jehovu myslet. Znamená to jednat — dělat to, co se mu líbí. Když zločinec prosil Ježíše: „Vzpomeň si na mne, až se dostaneš do svého království“, nechtěl jen to, aby si Ježíš vybavil jeho jméno. Chtěl, aby Ježíš jednal, aby ho vzkřísil. (Lukáš 23:42) Určité jednání podobně očekával i uvězněný Josef, když požádal faraónova číšníka, aby na něho pamatoval před faraónem. A také Job, když prosil Boha, aby si na něho vzpomněl, žádal, aby ho Bůh někdy v budoucnosti vzkřísil. (Job 14:13; 1. Mojžíšova 40:14, 23)

6. Jak hebrejské slovo překládané jako „pamatovat“, „vzpomínat“ či „vzpomenout si“ vyjadřuje myšlenku náklonnosti k dané věci nebo osobě?

⁶ Jeden odborník uvádí, že hebrejské slovo, které se překládá jako „pamatovat“, „vzpomínat“ či „vzpomenout si“ vyjadřuje myšlenku „náklonnosti a jednání, které doprovázejí to, když si někdo něco nebo někoho vybaví“. Skutečnost, že tato slova v sobě obsahují myšlenku „náklonnosti“, je vidět z výroku ‚smíšeného zástupu‘ v pustině: „Jak vzpomínáme na ryby, které jsme zadarmo jídávali v Egyptě!“ Stejně jako Job, tak i Ezechjáš, Nehemjáš, David a nejmenovaný žalmista prosili, aby si na ně Jehova vzpomněl v přízni, aby na ně pamatoval s náklonností a s uznáním za jejich věrnost. (4. Mojžíšova 11:4, 5; 2. Královská 20:3; Nehemjáš 5:19; 13:31; Žalm 25:7; 106:4)

7. Jak bude ovlivněno naše jednání, když budeme na svého Boha pamatovat s náklonností?

⁷ A tak bychom si mohli položit otázku: ‚Pamatujeme i my na svého Stvořitele s náklonností a snažíme se neudělat nic, co by ho ranilo nebo mu způsobilo bolest?‘ Jedna dívka řekla: „Maminka mi pomohla, abych si uvědomila, že Jehova má city, a už v útlém dětství jsem věděla, že mé chování na Jehovu působí.“ (Žalm 78:40–42) Jiná mladá křesťanka řekla: „Věděla jsem, že mé jednání buď pomůže poskytnout odpověď na výzvu, kterou Satan proti Jehovovi vznesl, nebo tomu zabrání. Chtěla jsem Jehovovo srdce potěšit. To mi tehdy pomáhalo a pomáhá mi to dodnes.“ (Přísloví 27:11)

8. a) Z jakého jednání bude patrné, že pamatujeme na Jehovu s náklonností? b) Které otázky by si mladí lidé měli položit?

⁸ Je pravda, že v tomto ničemném světě není vždy snadné pamatovat na Jehovu a jednat úplně tak, aby se mu to líbilo. Ale bylo by opravdu znamenité, kdybys mohl napodobit mladého Timotea, který žil v prvním století — nemluvě o tisících dnešních bohabojných mladých lidech —, a věnovat se křesťanské službě celodobě jako průkopník! (Skutky 16:1–3; 1. Tesaloničanům 3:2) Ale snad se ptáš: Dokázal bych se uživit, kdybych byl průkopníkem? A mám potřebné schopnosti, abych v případě, že vstoupím do manželství, dokázal živit rodinu? (1. Timoteovi 5:8) To jsou důležité otázky, a je nezbytné vážně se nad nimi zamyslet.

Vzdělání, které sleduje určitý záměr

9. Jaké rozhodnutí musí udělat mladí lidé v souvislosti se světským vzděláním?

⁹ Lidská společnost je stále složitější, a proto je možné, že k tomu, abys sehnal vhodné zaměstnání, které by tě uživilo v průkopnické službě, budeš potřebovat další vzdělání. Možná sis všiml, že i někteří vysokoškolsky vzdělaní lidé se museli rekvalifikovat, aby vyhovovali nárokům současných zaměstnavatelů. O jaké vzdělání tedy budeš ve svém mládí usilovat ty, aby ses líbil Bohu? Je důležité, aby ses rozhodl správně, a proto bys měl mít na mysli inspirovaný příkaz: ‚Pamatuj na svého Vznešeného stvořitele.‘

10. Jaké je to nejlepší vzdělání, které můžeme získat?

¹⁰ Budeš si jistě přát usilovat o takový druh vzdělání, který i mnohé světské osobnosti považují za ten nejlepší — vzdělání získané pečlivým studiem Božího slova. Německý spisovatel Johann Wolfgang von Goethe napsal: „Čím většího intelektuálního pokroku lidé dosáhnou, tím plněji bude možné uplatnit Bibli jako základ a nástroj vzdělání.“ Ano, studium Bible tě vyzbrojí pro život lépe než jakékoli jiné vzdělání! (Přísloví 2:6–17; 2. Timoteovi 3:14–17)

11. a) Co je tou nejdůležitější prací? b) Proč se jedna dívka rozhodla získat další vzdělání?

¹¹ Poznání Boha je životodárné, a proto tou nejdůležitější prací, kterou dnes můžeš konat, je dělit se o toto poznání s druhými. (Přísloví 3:13–18; Jan 4:34; 17:3) Máš-li to však dělat účinně, musíš mít určité základní dovednosti. Musíš umět logicky uvažovat, jasně mluvit a také dobře číst a psát — což jsou dovednosti, kterým tě naučí škola. Ber ji tedy vážně podobně jako Tracy, dívka z Floridy ve Spojených státech, která ukončila střední školu s vyznamenáním. O své vyhlídce do budoucnosti řekla: „Mým cílem vždy bylo sloužit mému Bohu Jehovovi celodobě, a doufám, že mi k tomu mé vzdělání dopomůže.“

12. K dosažení jakého cíle může přispět světské vzdělání?

¹² Uvažoval jsi o tom, proč chodíš do školy? Je to především proto, abys získal schopnosti, které ti umožní být účinným služebníkem Jehovy? Pokud ano, jistě se vážně zamyslíš nad tím, do jaké míry ti k tomu tvé vzdělání pomáhá. S rodiči se možná dohodnete, že se po povinné školní docházce budeš dále vzdělávat. Dodatečné vzdělání by ti mohlo pomoci získat takové zaměstnání, které by tě jednak uživilo a jednak by ti při něm zbývalo dost času a energie na to, aby ses plně podílel na službě pro Království. (Matouš 6:33)

13. Jak dvě křesťanky z Ruska, které se přihlásily do dodatečného kurzu, ukázaly, co je cílem jejich života?

¹³ Někteří křesťané, kteří se rozhodli pro dodatečné vzdělání, se zároveň podílejí na celodobé službě. Tak například Naďa a Marina, dvě dívky z Moskvy. Obě byly pokřtěny v dubnu 1994 a začaly sloužit jako pomocné průkopnice. Krátce nato absolvovaly střední školu a přihlásily se do dvouletého kurzu účetnictví. V květnu 1995 zahájily pravidelnou průkopnickou službu, a přesto v hodinách účetnictví studovaly na výbornou. Obě dohromady navíc vedly týdně v průměru čtrnáct biblických studií — a to vše v době, kdy stále ještě chodily do školy. Tyto dívky doufají, že po ukončení kurzu účetnictví si budou moci najít vhodné zaměstnání, aby se v celodobé službě dokázaly uživit.

14. Co by mělo být tím nejdůležitějším v našem životě nehledě na to, pro jaké dodatečné vzdělání se rozhodneme?

¹⁴ Jestliže chceš získat další světské vzdělání kromě toho povinného, moudře zvaž důvody, proč to děláš. Je to snad proto, abys získal vysoké postavení nebo hmotné bohatství? (Jeremjáš 45:5; 1. Timoteovi 6:17) Anebo je tvým cílem využít dodatečné vzdělání k tomu, aby ses mohl plněji podílet na službě pro Jehovu? Lydie, mladá křesťanka, která se rozhodla získat další vzdělání, ukázala, jak znamenitě je zaměřena na duchovní věci, když řekla: „Ostatní lidé usilují o vyšší vzdělání a nechávají se při tom ovládnout hmotařstvím a neberou Boha na vědomí. Pro mě osobně je ze všeho nejdůležitější můj vztah k Bohu.“ To je opravdu chvályhodný postoj, který bychom měli mít všichni!

15. Jak se lišila úroveň vzdělání křesťanů v prvním století?

¹⁵ Je zajímavé, že mezi křesťany v prvním století byly velké rozdíly, pokud jde o vzdělání. Například apoštolové Petr a Jan byli považováni za ‚nevzdělané a obyčejné‘, protože neměli rabínské školy. (Skutky 4:13) Naopak apoštol Pavel získal takové vzdělání, které by se dnes rovnalo vysokoškolskému. Pavel však toto vzdělání nevyužíval k tomu, aby na sebe poutal pozornost; využíval je, když kázal lidem různého společenského postavení. (Skutky 22:3; 1. Korinťanům 9:19–23; Filipanům 1:7) A podobné to bylo v případě Manahena, jenž byl „vychován s oblastním vládcem Herodem“ a jenž patřil k mužům, kteří vedli sbor v Antiochii. (Skutky 13:1)

Proč bys měl zacházet s penězi moudře?

16. a) Proč může být náročnější pamatovat na svého Stvořitele, když se zadlužíme? b) Jak jedno z Ježíšových podobenství ukazuje, že před tím, než začneme utrácet, je důležité přemýšlet?

¹⁶ Jestliže nebudeš zacházet s penězi moudře, mohlo by pro tebe být obtížnější pamatovat na svého Stvořitele a dělat to, co se mu líbí. Pokud se totiž zadlužíš, dalo by se říci, že máš jiného pána. Bible říká: „Dlužník se stává otrokem věřitele.“ (Přísloví 22:7, Ekumenický překlad) Jedno z Ježíšových podobenství zdůrazňuje, jak důležité je přemýšlet dříve, než začneme utrácet. „Kdo z vás,“ řekl Ježíš, „který chce stavět věž, si nejprve nesedne a nespočítá náklady, aby viděl, zda má dost, aby ji dokončil? Jinak by snad položil její základ, ale nebyl by schopen ji dokončit, a všichni přihlížející by se mu začali posmívat.“ (Lukáš 14:28, 29)

17. Proč je často obtížné dávat pozor na to, jak utrácíme?

¹⁷ Proto bude moudré, když budeš žít podle biblické zásady: „Nebuďte nikomu dlužni ani jedinou věc kromě toho, abyste jeden druhého milovali.“ (Římanům 13:8) To však není snadné, zvláště když se nám neustále nabízejí nové výrobky, o nichž reklama tvrdí, že jsou velmi potřebné. Jeden rodič, který se snažil svým dětem pomoci, aby projevovaly rozlišovací schopnost, uvedl: „Mnoho času jsme strávili tím, že jsme si povídali o rozdílu mezi potřebou a přáním.“ Poučení o tom, jak zodpovědně zacházet s penězi, školy dětem prakticky neposkytují. „Když vyjdeme ze střední školy, víme toho více o rovnoramenném trojúhelníku než o tom, jak šetřit peníze,“ poznamenala jedna sociální pracovnice. Co ti tedy může pomoci, abys s penězi nakládal moudře?

18. Co je klíčem k moudrému zacházení s penězi a proč?

¹⁸ Klíčem ke správnému zacházení s penězi je uposlechnutí výzvy: ‚Pamatuj na svého Vznešeného stvořitele.‘ Když totiž tento příkaz uposlechneš, budeš se především snažit líbit se Jehovovi a tvá náklonnost k němu tě povede v tom, jak bys měl s penězi nakládat. Zároveň nepřipustíš, aby ti tvá osobní přání bránila být Bohu oddán z celé duše. (Matouš 16:24–26) Budeš se snažit, aby tvé oko bylo „prosté“, to znamená jasně zaměřené na Boží Království a na činění Boží vůle. (Matouš 6:22–24) Pak se budeš na božské pobídnutí, abys ‚ctil Jehovu svými hodnotnými věcmi‘, dívat jako na radostnou výsadu. (Přísloví 3:9)

Mladí lidé hodní napodobení

19. Jak mladí lidé v minulosti pamatovali na svého Stvořitele?

¹⁹ Je radostné, že mnoho mladých lidí dnes i v minulosti na svého Stvořitele pamatovalo. Maličký Samuel zůstal při své službě u svatostánku věrný navzdory vlivu nemravnosti těch, s nimiž sloužil. (1. Samuelova 2:12–26) Svůdná Potifarova manželka nedokázala zlákat mladého Josefa ke smilstvu. (1. Mojžíšova 39:1–12) Jeremjáš, ačkoli byl „jen chlapec“, statečně kázal tváří v tvář tvrdému odporu. (Jeremjáš 1:6–8) Izraelské děvčátko neohroženě doporučilo mocnému syrskému vojevůdci, aby hledal pomoc v Izraeli, kde se mohl dozvědět o Jehovovi. (2. Královská 5:1–4) Mladý Daniel a jeho druhové zůstali věrní, když byli vystaveni zkoušce v souvislosti s Božími zákony týkajícími se stravy. A mladí muži Šadrach, Mešach a Abednego dali přednost uvržení do ohnivé pece, než aby se dopustili kompromisu ve své věrné oddanosti Bohu tím, že by uctívali modlu. (Daniel 1:8, 17; 3:16–18; 2. Mojžíšova 20:5)

20. Jak na svého Stvořitele pamatují mnozí mladí lidé dnes?

²⁰ Dnes slouží ve světovém ústředí svědků Jehovových v americkém státě New York více než 2 000 mladých lidí ve věku od 19 do 25 let. Jsou jen malým zlomkem těch desetitisíců mladých křesťanů z celého světa, kteří pamatují na svého Stvořitele. I oni, podobně jako v dávných dobách Josef, odmítají dopustit se kompromisu ve své mravní čistotě. Mnozí z nich uposlechli raději Boha než lidi, když byli nuceni zvolit si, komu budou sloužit. (Skutky 5:29) V Polsku byla v roce 1946 patnáctiletá Henryka Żurová mučena, když odmítla dopustit se náboženského modlářství. „Myslet si můžeš, co chceš,“ doporučoval jí jeden z mučitelů, „jenom se po katolicku pokřižuj.“ Henryka odmítla, a tak byla odvlečena do lesa a zastřelena — avšak její jistá naděje na věčný život zůstala neporušena!b

21. Jakou výzvu by bylo moudré uposlechnout a k čemu to povede?

²¹ Jehovovo srdce musí plesat nad těmi mnoha mladými lidmi, kteří na něho v průběhu mnoha staletí pamatovali! Budeš i ty reagovat na výzvu: „Pamatuj tedy na svého Vznešeného stvořitele“? Jehova je toho opravdu hoden! Denně mysli na vše, co pro tebe udělal a co pro tebe ještě udělá v budoucnosti, a uposlechni jeho vybídku: „Buď moudrý, můj synu, a rozradostni mé srdce, abych mohl dát odpověď tomu, který mě popichuje.“ (Přísloví 27:11)

[Poznámky pod čarou]

Vzpomínáš si?

◻ Jak je možné mladým lidem pomoci, aby se na Boha dívali jako na skutečnou osobu?

◻ Co to znamená pamatovat na svého Stvořitele?

◻ K jakému cíli by mělo vést naše vzdělání?

◻ Proč je velmi důležité, abychom zacházeli se svými penězi moudře?

◻ Kteří mladí lidé jsou hodni toho, abychom je napodobili?

[Obrázek na straně 17]

Přemýšlel jsi o tom, proč chodíš do školy?

[Obrázek na straně 18]

Učíš se zacházet s penězi moudře?