Čekejme v ‚dychtivém očekávání‘

„Dychtivé očekávání tvorstva . . . čeká na zjevení Božích synů.“ (ŘÍMANŮM 8:19)

1. V čem se situace dnešních křesťanů podobá situaci křesťanů v prvním století?

SITUACE pravých křesťanů v dnešní době připomíná situaci křesťanů v prvním století. Tehdejší Jehovovi služebníci mohli na základě jednoho proroctví zjistit, kdy se objeví Mesiáš. (Daniel 9:24–26) Stejné proroctví předpovědělo i zničení Jeruzaléma, ale neobsahovalo žádné informace, které by křesťanům pomohly předem poznat, kdy ke zničení tohoto města dojde. (Daniel 9:26b, 27) Podobně, díky božské prozřetelnosti, jedno proroctví přivedlo do stavu očekávání upřímné badatele Bible v 19. století. Spojili si „sedm časů“ z Daniela 4:25 s ‚časy pohanů‘ a na základě toho předem věděli, že v roce 1914 získá Kristus královskou moc. (Lukáš 21:24, Kralická bible; Ezekiel 21:25–27) Kniha Daniel sice obsahuje mnoho proroctví, ale žádné z nich dnešním badatelům Bible neumožňuje vypočítat, kdy přesně bude zničen celý Satanův systém věcí. (Daniel 2:31–44; 8:23–25; 11:36, 44, 45) To se však stane brzy, protože žijeme v ‚čase konce‘. (Daniel 12:4)a

Bdělost během Kristovy přítomnosti

2, 3. (a) Co je hlavním důkazem toho, že žijeme v době, kdy je Kristus přítomen v královské moci? (b) Z čeho je patrné, že křesťané měli zůstat bdělí během Kristovy přítomnosti?

² Je pravda, že před tím, než Kristus v roce 1914 získal královskou moc, byli křesťané uvedeni jedním proroctvím do stavu očekávání. Nicméně hlavním rysem „znamení“, které Kristus dal v souvislosti se svou přítomností a závěrem systému věcí, byly určité události. A k většině z nich mělo dojít až po začátku jeho přítomnosti. Právě tyto události — války, nedostatek potravin, zemětřesení, mory, rostoucí nezákonnost, pronásledování křesťanů a celosvětové oznamování dobré zprávy o Království — jsou hlavním důkazem toho, že nyní žijeme v době, kdy je Kristus přítomen v královské moci. (Matouš 24:3–14; Lukáš 21:10, 11)

³ Ale nejpodstatnější myšlenkou rady, kterou dal Ježíš svým učedníkům, když je opouštěl, bylo: „Vyhlížejte, zůstaňte bdělí. . . Zůstaňte bdělí.“ (Marek 13:33, 37; Lukáš 21:36) Z pečlivého čtení kontextu, do něhož jsou tyto vybídky k bdělosti zasazeny, je patrné, že Kristus nemluvil v první řadě o tom, že máme dávat bedlivý pozor na znamení začátku jeho přítomnosti. Ne, Ježíš svým pravým učedníkům naopak přikázal, aby byli bdělí během jeho přítomnosti. Z jakého důvodu měli praví křesťané zůstat bdělí?

4. Jaký byl účel znamení, které dal Ježíš?

⁴ Ježíš své velké proroctví pronesl tehdy, když odpovídal na otázku: „Kdy to [události vedoucí ke zničení židovského systému věcí] bude a co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ (Matouš 24:3) Předpověděné znamení mělo tedy sloužit nejen k rozpoznání Kristovy přítomnosti, ale také k rozpoznání událostí, jež mají směřovat k ukončení současného ničemného systému věcí.

5. Jak Ježíš ukázal, že „přijde“, přestože už je duchovně přítomen?

⁵ Ježíš ukázal, že během své „přítomnosti“ (řecky pa·rou·siʹa) má přijít s mocí a slávou. O tomto ‚příchodu‘ (označovaném tvary řeckého slova erʹcho·mai) prohlásil: „Potom se na nebi objeví znamení Syna člověka a potom se budou všechny kmeny země bít v nářku a uvidí Syna člověka, jak přichází na nebeských oblacích s mocí a velkou slávou. . . . Učte se od fíkovníku jako podobenství tuto věc: Jakmile jeho mladá ratolest změkne a vyžene listy, víte, že je blízko léto. Podobně vy, až to všechno uvidíte, vězte, že on [Kristus] je blízko u dveří. . . . Zůstaňte proto bdělí, protože nevíte, který den váš Pán přijde. . . . Proto se i vy prokažte jako připravení, protože Syn člověka přijde v hodinu, o které si to nepomyslíte.“ (Matouš 24:30, 32, 33, 42, 44)

Proč Ježíš Kristus přichází?

6. Jak bude zničen „Velký Babylón“?

⁶ Ježíš je od roku 1914 sice přítomen jako Král, ale před tím, než vykoná rozsudek nad těmi, koho shledá jako ničemné, musí ještě soudit různé systémy a jednotlivce. (Srovnej 2. Korinťanům 5:10.) Jehova už brzy vloží do mysli politických vládců myšlenku, aby zničili „Veliký Babylón“, světovou říši falešného náboženství. (Zjevení 17:4, 5, 16, 17) Apoštol Pavel výslovně řekl, že Ježíš Kristus zničí ‚člověka nezákonnosti‘ — odpadlé duchovenstvo křesťanstva, které tvoří hlavní část ‚Velkého Babylóna‘. Pavel napsal: „Bude . . . zjeven ten nezákonný, kterého Pán Ježíš odstraní duchem svých úst a přivede vniveč projevením své přítomnosti.“ (2. Tesaloničanům 2:3, 8)

7. Jaký soud Syn člověka vykoná, až přijde ve své slávě?

⁷ V blízké budoucnosti bude Kristus soudit lidi z národů, a to na základě toho, jak jednali s jeho bratry, kteří jsou ještě na zemi. Písmo říká: „Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, tehdy se posadí na svůj slavný trůn. A budou před něj shromážděny všechny národy a oddělí lidi jedny od druhých, právě jako pastýř odděluje ovce od kozlů. A postaví ovce po své pravici, ale kozly po své levici. . . . A král [ovcím] . . . řekne: ‚Vpravdě vám říkám: Do té míry, jak jste to činili jednomu z nejmenších z těchto mých bratrů, činili jste to mně.‘ . . . A [kozli] odejdou do věčného odříznutí, ale spravedliví do věčného života.“ (Matouš 25:31–46)

8. Jak Pavel popisuje Kristův příchod, při němž bude vykonán rozsudek nad bezbožnými?

⁸ Jak ukazuje podobenství o ovcích a kozlech, vykoná Ježíš konečný rozsudek nad všemi bezbožnými. Pavel dal svým spoluvěřícím, kteří trpí, ujištění, že jim Bůh odplatí ‚úlevou spolu s námi při zjevení Pána Ježíše z nebe s jeho mocnými anděly v planoucím ohni, až uvede pomstu na ty, kdo neznají Boha, a na ty, kdo neposlouchají dobrou zprávu o našem Pánu Ježíši. Právě ti podstoupí soudcovský trest věčného zničení, z místa před Pánem a od slávy jeho síly, v čase, kdy přijde, aby byl oslaven ve spojitosti se svými svatými.‘ (2. Tesaloničanům 1:7–10) Neměli bychom tedy projevovat víru a bedlivě dávat pozor na Kristův příchod, když před sebou máme takové vzrušující události?

Dychtivě očekávejte Kristovo zjevení

9, 10. Proč ti pomazaní, kteří jsou ještě na zemi, dychtivě očekávají zjevení Ježíše Krista?

⁹ Ke „zjevení Pána Ježíše z nebe“ dojde nejen proto, aby byli zničeni ničemní, ale také proto, aby byli odměněni spravedliví. Před Kristovým zjevením ti Kristovi pomazaní bratři, kteří jsou stále ještě na zemi, možná zažívají utrpení, ale radují se ze své nádherné nebeské naděje. Pomazaným křesťanům apoštol Petr napsal: „Dál se radujte, pokud jste podílníky na Kristových utrpeních, abyste se radovali a překypovali radostí také při zjevení jeho slávy.“ (1. Petra 4:13)

¹⁰ Pomazaní jsou rozhodnuti zůstat věrní, dokud je Kristus ‚neshromáždí k sobě‘, aby „vyzkoušená jakost“ jejich víry „byla shledána jako příčina ke chvále a slávě a cti při zjevení Ježíše Krista“. (2. Tesaloničanům 2:1; 1. Petra 1:7) O těchto věrných, duchem zplozených křesťanech je možné říci: „Svědectví o Kristu [se] mezi vámi upevnilo, takže nemáte nedostatek vůbec v žádném daru, zatímco dychtivě očekáváte zjevení našeho Pána Ježíše Krista.“ (1. Korinťanům 1:6, 7)

11. Co dělají pomazaní křesťané v době, kdy čekají na zjevení Ježíše Krista?

¹¹ Pomazaný ostatek má podobné pocity, jako měl Pavel, který napsal: „Mám . . . za to, že utrpení v nynějším období nejsou ničím ve srovnání se slávou, která na nás bude zjevena.“ (Římanům 8:18) Pomazaní nemusí svou víru opírat o nějaké výpočty času. Mají stále hodně práce ve službě pro Jehovu, čímž jsou vynikajícím příkladem svým spolupracovníkům, ‚jiným ovcím‘. (Jan 10:16) Tito pomazaní vědí, že konec tohoto ničemného systému je blízko, a proto dbají Petrovy vybídky: „Přepásejte tedy svou mysl k činnosti, buďte zcela střízliví; vložte svou naději v nezaslouženou laskavost, jež vám má být přinesena při zjevení Ježíše Krista.“ (1. Petra 1:13)

„Dychtivé očekávání tvorstva“

12, 13. Jak bylo lidstvo „podrobeno nicotnosti“ a co si jiné ovce toužebně přejí?

¹² Existuje snad něco, pro co by v dychtivém očekávání mohly žít i jiné ovce? Zcela jistě ano. Potom, co se Pavel zmínil o slavné naději těch, koho Jehova přijal za své duchem zplozené „syny“ a za ‚spoludědice s Kristem‘ v nebeském Království, napsal: „Dychtivé očekávání tvorstva . . . čeká na zjevení Božích synů. Vždyť tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti, ne ze své vlastní vůle, ale prostřednictvím toho, kdo je podrobil, na základě naděje, že i tvorstvo bude osvobozeno ze zotročení porušeností a bude mít slavnou svobodu Božích dětí.“ (Římanům 8:14–21; 2. Timoteovi 2:10–12)

¹³ Kvůli hříchu, kterého se dopustil Adam, byli všichni jeho potomci ‚podrobeni nicotnosti‘ a narodili se jako otroci hříchu a smrti. Z tohoto otroctví se nemohli osvobodit sami. (Žalm 49:7; Římanům 5:12, 21) Své ‚osvobození ze zotročení porušeností‘ si však jiné ovce opravdu toužebně přejí. Než k tomu ale dojde, musí v souladu s Jehovovými časy a obdobími nastat určité události.

14. Co bude znamenat „zjevení Božích synů“ a jak to povede k osvobození lidstva „ze zotročení porušeností“?

¹⁴ Nejprve musí být ‚zjeven‘ ostatek pomazaných „Božích synů“. Co to bude znamenat? V Božím určeném čase bude jiným ovcím zjevné, že pomazaní byli s konečnou platností „zapečetěni“ a oslaveni, aby vládli společně s Kristem. (Zjevení 7:2–4) Vzkříšení ‚Boží synové‘ budou ‚zjeveni‘ také tehdy, až se budou s Kristem podílet na ničení Satanova ničemného systému věcí. (Zjevení 2:26, 27; 19:14, 15) Potom, během Kristova Tisíciletého panování budou ‚zjeveni‘ ještě jako kněží, kteří budou lidskému ‚tvorstvu‘ zprostředkovávat užitek vyplývající z Ježíšovy výkupní oběti. Výsledkem toho bude osvobození lidstva „ze zotročení porušeností“ a nakonec to, že lidé získají „slavnou svobodu Božích dětí“. (Římanům 8:21; Zjevení 20:5; 22:1, 2) Není tedy divu, že jiné ovce, které mají tyto velkolepé vyhlídky, ‚čekají s dychtivým očekáváním na zjevení Božích synů‘. (Římanům 8:19)

Jehovova trpělivost znamená záchranu

15. Na co bychom v souvislosti s tím, jak Jehova načasoval události, neměli nikdy zapomenout?

¹⁵ Jehova je Velký Časoměřič. To, jak události načasoval, se prokáže jako opravdu dokonalé. Může se sice zdát, že ne vždy se věci dějí tak, jak jsme to očekávali. Nicméně můžeme bezvýhradně věřit tomu, že Bůh splní všechny sliby, které dal. (Jozue 23:14) Je možné, že dovolí, aby to trvalo déle, než mnoho lidí předpokládalo. Snažme se však pochopit jeho cesty a obdivujme jeho moudrost. Pavel napsal: „Ó hloubko Božího bohatství a moudrosti a poznání! Jak nevyzkoumatelné jsou jeho soudy a jak nevysledovatelné jsou jeho cesty! Vždyť ‚kdo poznal Jehovovu mysl nebo kdo se stal jeho rádcem‘?“ (Římanům 11:33, 34)

16. Kdo může mít užitek z Jehovovy trpělivosti?

¹⁶ Petr napsal: „Protože, milovaní, očekáváte tyto věci [zničení starých ‚nebes‘ a staré ‚země‘ a jejich nahrazení Božími slíbenými ‚novými nebesy‘ a ‚novou zemí‘], vynasnažte se, abyste jím tedy nakonec byli shledáni neposkvrnění a bezvadní a v pokoji. Dále, považujte trpělivost našeho Pána za záchranu.“ Díky Jehovově trpělivosti dostávají další miliony lidí příležitost být zachráněny v ‚Jehovově dnu‘, který přijde neočekávaně „jako zloděj“. (2. Petra 3:9–15) Díky Jehovově trpělivosti může i každý z nás ‚pracovat stále na své vlastní záchraně s bázní a chvěním‘. (Filipanům 2:12) Ježíš řekl, že ‚na sebe musíme dávat pozor‘ a musíme ‚zůstat bdělí‘, pokud chceme být schváleni a pokud se nám má podařit „stát před Synem člověka“ v době, kdy přijde, aby soudil. (Lukáš 21:34–36; Matouš 25:31–33)

Dál s vytrvalostí čekejte

17. Která slova apoštola Pavla bychom si měli vzít k srdci?

¹⁷ Pavel své duchovní bratry vybízel, aby neupírali oči „na to, co je vidět, ale na to, co není vidět“. (2. Korinťanům 4:16–18) Nechtěl, aby něco zastínilo jejich vyhlídku na nebeskou odměnu, která jim byla předložena. Ať patříme k pomazaným křesťanům, nebo k jiným ovcím, mějme tu nádhernou naději, která je před námi, stále na mysli a nevzdávejme se. ‚Dál s vytrvalostí čekejme‘ a dokažme, že „nejsme takoví, kteří se odtahují ke zničení, ale takoví, kteří mají víru k zachování duše naživu“. (Římanům 8:25; Hebrejcům 10:39)

18. Proč můžeme s důvěrou nechat časy a období na Jehovovi?

¹⁸ Pokud jde o časy a období, ty můžeme s důvěrou nechat na Jehovovi. Splnění slibů, které dal, se podle jeho časového plánu „neopozdí“. (Habakuk 2:3) Než se tyto sliby splní, má pro nás stále větší význam vybídka, kterou dal Pavel Timoteovi: „Slavnostně ti ukládám před Bohem a Kristem Ježíšem, který je určen, aby soudil živé a mrtvé, a při jeho objevení se a jeho království: Kaž slovo, naléhavě se toho drž v příznivém období, v období obtížném. . . . Konej dílo evangelisty, plně dovrš svou službu.“ (2. Timoteovi 4:1–5)

19. Na jakou práci má Jehovův lid stále ještě čas a proč?

¹⁹ V sázce jsou lidské životy — náš vlastní život i život našich bližních. Pavel napsal: „Dávej neustále pozor na sebe a na své vyučování. Zůstaň u těch věcí, neboť takovým jednáním zachráníš sebe i ty, kdo ti naslouchají.“ (1. Timoteovi 4:16) Tomuto ničemnému systému věcí zbývá už jen velmi málo času. V dychtivém očekávání vyhlížíme vzrušující události, které mají přijít. Ale nezapomínejme, že stále ještě trvá Jehovův čas a Jehovovo období, kdy má Boží lid kázat dobrou zprávu o Království. Tato práce musí být vykonána tak, aby s ní byl Jehova spokojen. „Potom,“ jak řekl Ježíš, „přijde konec.“ (Matouš 24:14)

[Poznámka pod čarou]

Pro zopakování

◻ V čem se naše situace podobá situaci křesťanů v prvním století, pokud jde o počítání času?

◻ Proč musí křesťané ‚zůstávat bdělí‘ i během Kristovy přítomnosti?

◻ Proč lidstvo dychtivě očekává „zjevení Božích synů“?

◻ Proč můžeme časy a období nechat s důvěrou na Jehovovi?

[Obrázek na straně 17]

Křesťané musí zůstávat bdělí, když očekávají Kristův příchod

[Obrázek na straně 18]

Pomazaný ostatek má stále velmi mnoho práce ve službě pro Jehovu a nezakládá svou víru na výpočtech času