Z historie svědků Jehovových v Československu

POD VEDENÍM STŘEDOEVROPSKÉ KANCELÁŘE

Na jaře 1936 rozhodl bratr Rutherford, aby byla odbočka v Praze podřízena středoevropské kanceláři Společnosti v Bernu [Švýcarsko], kterou vedl bratr M. Harbeck. Došlo k tomu kvůli trvalým nedorozuměním mezi určitými odpovědnými bratry. Byl jmenován nový služebník odbočky, bratr Jindřich Dwenger, který dříve sloužil v odbočce v Magdeburku a od r. 1933 sloužil jako cestující zástupce Společnosti v jiných zemích.

Zatím se Společnost připravovala na mezinárodní sjezd v Luzernu [Švýcarsko], který měl se konat v srpnu téhož roku 1936. Devadesát osob z Československa se těšilo z této neobyčejné události. Římskokatolický biskup v Luzernu však dělal, co mohl, aby zabránil veřejnosti poslechnout si přednášku bratra Rutherforda o „Armagedonu“. Navzdory této skutečnosti a tomu, že policie obklíčila sjezdové prostory, aby zamezila přístup každému, kdo se nemohl prokázat sjezdovým odznakem, přednesl bratr Rutherford svoji aktuální přednášku.

O rok později, v době od 28. do 30. srpna, byl uspořádán další mezinárodní sjezd, tentokrát na Slovanském ostrově v Praze. V hlavním sále se konal program v češtině a v němčině, zatímco ve dvou jiných sálech mohli bratři naslouchat v maďarštině a polštině. Vyvrcholením programu byla veřejná přednáška bratra M. Harbecka „Nesnášenlivost“ přednesená v angličtině, kterou do češtiny překládal bratr Bahner. Mezi posluchači byli delegáti z Rakouska, Polska, Dánska, a Švýcarska, celkem více než 1 500 přítomných. Poprvé v dějinách země byly v rozhlase na krátkých vlnách vysílány proslovy zástupců Společnosti, včetně přednášky bratra W. Deye z dánské odbočky, kterou přednesl v angličtině.

Dílo království nyní skutečně vzkvétalo. Čtrnáct bratrů a sester sloužilo v odbočce a v tiskárně, ale měli velice omezený prostor, takže Společnost najala jiný dům v Praze — Vysočanech, Podvinní 89. Tam se přestěhoval celý provoz odbočky. Kazatelská činnost pronikla celou zemí. Dostala se do velkých měst i do vesnic a dokonce i do odlehlých domů v horách. „Ročenka 1938“ oznámila o úspěšném rozšiřování dobrého poselství: „V maďarské vesnici Serně, která má asi 2 000 obyvatel, je asi 50 svědků a jejich vliv jde v této vesnici tak daleko, že lidé již nechodí do kostela. Duchovní proto opustil vesnici, neboť již nemohl nic dokázat. Starosta se zdráhal připustit, aby přišel jiný duchovní, protože on sám nechodil do kostela, a prohlásil, že by šel k svědkům Jehovovým, kdyby chtěl něco vědět o Bibli.