mwbr18 07 Vypsané odkazy k Pracovnímu sešitu
2.–8. července
POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA | LUKÁŠ 6, 7
Buď velkorysý a štědrý
nwtsty studijní poznámka k Lk 6:37
Stále propouštějte, a budete propuštěni: Nebo „stále odpouštějte, a bude vám odpuštěno“. Řecký výraz, který je zde použitý, doslova znamená „nechat jít; poslat pryč; propustit (například vězně)“. V tomto kontextu – tedy v protikladu k souzení a odsuzování – nese myšlenku zproštění viny a odpuštění, a to i když se trest nebo odplata můžou zdát oprávněné.
nwtsty studijní poznámka k Lk 6:38
Mějte ve zvyku dávat: Nebo „dávejte“. Tvar řeckého slovesa, které je zde použité, ukazuje, že se jedná o opakovanou činnost.
nwtsty studijní poznámka k Lk 6:38
do klína: Řecké slovo přeložené jako „klín“ doslova znamená „náruč (hruď)“. V tomto kontextu se ale pravděpodobně vztahuje na záhyb oděvu nad opaskem. Záhyb mohl člověk udělat díky tomu, že svrchní oděv byl volný. Vyjádření „nasypat do klína“ může souviset se zvykem některých obchodníků dávat lidem zakoupené zboží do záhybu jejich svrchního oděvu.
Hledání duchovních drahokamů
nwtsty studijní poznámka k Lk 7:35
svými dětmi: Nebo „svými výsledky“. Moudrost je zde personifikovaná a vykreslená jako někdo, kdo má děti. V paralelní zprávě u Mt 11:19 se píše, že moudrost vykonává „skutky“. Jejími dětmi nebo skutky jsou myšleny důkazy, které dali Jan Křtitel a Ježíš a kterými prokázali, že obvinění vznesená proti nim jsou falešná. Ježíš vlastně říká: „Zamyslete se nad těmi dobrými skutky a chováním a poznáte, že to obvinění je nepravdivé.“
9.–15. července
POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA | LUKÁŠ 8, 9
„Buď mým následovníkem“ – jak na to?
nwtsty studijní poznámky k Lk 9:59, 60
pohřbil svého otce: Toto vyjádření pravděpodobně neznamená, že tomu muži právě zemřel otec a on ho chtěl jenom pohřbít. Kdyby to tak bylo, zřejmě by zrovna nemluvil s Ježíšem. Když na starověkém Blízkém východě v rodině někdo zemřel, proběhl pohřeb krátce nato, většinou v ten samý den. Takže otec toho muže byl možná nemocný nebo starý, ale ne mrtvý. Navíc Ježíš by nechtěl, aby ten muž opustil svého nemocného otce, který ho potřeboval. Museli tam tedy být jiní členové rodiny, kteří se o otce mohli postarat. (Mr 7:9–13) Ten muž vlastně Ježíšovi říkal: „Budu tě následovat, ale ne dokud můj otec bude naživu. Počkám, až zemře, abych ho pohřbil.“ Z Ježíšova pohledu si ale nechával utéct příležitost dát Boží království na první místo v životě. (Lk 9:60, 62)
Ať mrtví pohřbívají své mrtvé: Jak je vidět ze studijní poznámky k Lk 9:59, otec muže, se kterým Ježíš mluvil, byl nejspíš nemocný nebo starý, ale ne mrtvý. Proto zde Ježíš zjevně říká: „Ať ti, kdo jsou duchovně mrtví, pohřbívají své mrtvé.“ Ten muž tedy rozhodnutí následovat Ježíše neměl odkládat. O otce se totiž až do jeho smrti patrně mohli postarat jiní příbuzní. Kdyby muž Ježíše následoval, vydal by se na cestu, která vede k věčnému životu, a nebyl by mezi těmi, kdo byli z Božího pohledu mrtví. Z Ježíšovy odpovědi je vidět, že aby člověk zůstal duchovně živý, musí dát Boží království v životě na první místo a široko daleko o něm mluvit.
nwtsty multimédia
Orba
Často se oralo na podzim, když deště změkčily půdu, která byla po horkých letních měsících vyprahlá (viz sgd 19. část). Některé pluhy tvořil špičatý kus dřeva, který mohl mít kovovou špičku, a rám, ke kterému bylo dřevo připevněné. Pluh táhlo jedno nebo víc zvířat. Když byla půda zoraná, zasela se semena. V Hebrejských písmech se orba často používala v přirovnáních, protože tuto práci lidé dobře znali. (Sd 14:18; Iz 2:4; Jer 4:3; Mi 4:3) Také Ježíš často mluvil o zemědělských pracích, aby lidem pomohl pochopit důležité myšlenky. O orbě se například zmínil, když chtěl vyzdvihnout, jak je důležité následovat ho celým srdcem. (Lk 9:62) Kdyby se oráč nesoustředil na svoji práci, dělal by křivé brázdy. Podobně se Kristův učedník, který se nechává něčím rozptýlit nebo přestává plnit svoje povinnosti, nehodí pro Boží království.
Hledání duchovních drahokamů
nwtsty studijní poznámka k Lk 8:3
jim sloužily: Nebo „je podporovaly (staraly se o ně)“. Řecké slovo diakoneo může označovat péči o tělesné potřeby druhých, například když někdo obstará potraviny, připraví z nich jídlo a naservíruje ho. Tento výraz je v podobném smyslu použitý v Lk 10:40 („obsluhovat“), Lk 12:37; 17:8 („sloužit“) a Sk 6:2 („rozdělovat jídlo“). Může se ale vztahovat i na další osobní služby. Zde toto slovo vyjadřuje, jakým způsobem ženy zmíněné ve 2. a 3. verši podporovaly Ježíše a jeho učedníky a pomáhaly jim plnit úkol od Boha. Tyto ženy tím oslavovaly Boha. Ten na ně nezapomněl a svoji vděčnost jim dal najevo tím, že o jejich štědrosti nechal zapsat zprávu do Bible. (Př 19:17; Heb 6:10) Stejné řecké slovo je použité ve zprávě o ženách u Mt 27:55 a Mr 15:41.
16.–22. července
POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA | LUKÁŠ 10, 11
Podobenství o milosrdném Samaritánovi
nwtsty multimédia
Cesta z Jeruzaléma do Jericha
Cesta (1) v tomto krátkém videu má pravděpodobně podobnou trasu jako cesta, která ve starověku spojovala Jeruzalém a Jericho. Byla dlouhá víc než 20 kilometrů a ve směru z Jeruzaléma do Jericha klesala asi o 1 000 metrů. V této divoké a opuštěné oblasti docházelo k loupežím tak často, že tam musela být vojenská posádka, aby chránila cestující. Římské Jericho (2) se nacházelo v místě, kde cesta vycházela z Judské pustiny. Starší město Jericho (3) bylo necelé 2 kilometry od římského Jericha.
nwtsty studijní poznámky k Lk 10:33, 34
nějaký Samaritán: Židé obecně Samaritány pohrdali a odmítali mít s nimi cokoli společného. (Jan 4:9) Někteří Židé dokonce používali označení „Samaritán“ jako urážku nebo k vyjádření opovržení. (Jan 8:48) V Mišně je citovaný jeden rabín, který řekl: „Ten, kdo jí chléb Samaritánů, je jako ten, kdo jí maso prasete.“ (Ševiʽit 8:10) Mnozí Židé nevěřili svědectví Samaritánů nebo od nich odmítali jakékoli služby. Ježíš o tomto pohrdavém postoji Židů věděl, a tak v podobenství o milosrdném Samaritánovi, předal silné poučení.
ovázal mu zranění, když je polil olejem a vínem: Lékař Lukáš pečlivě zaznamenal Ježíšovo podobenství včetně toho, jak Samaritán zraněného muže ošetřil. Způsob ošetření odpovídal tehdejším metodám. Olej i víno se běžně používaly jako léčivé prostředky. Olej někdy sloužil k změkčení ran (srovnej s Iz 1:6) a víno se používalo pro svoje antiseptické a mírně dezinfekční účinky. Lukáš také napsal, že Samaritán muži zranění ovázal, aby se jeho stav nezhoršil.
do hostince: Řecké slovo přeložené jako „hostinec“ doslova znamená „místo, kde každého přijmou nebo ubytují“. Na takových místech se mohli ubytovat cestující i se svými zvířaty. Hostinský cestujícím nabízel základní služby a také se postaral o někoho, kdo mu byl svěřen do péče, když za to dostal zaplaceno.
Hledání duchovních drahokamů
nwtsty studijní poznámka k Lk 10:18
Začal jsem spatřovat Satana, jak již spadl z nebe jako blesk: Ježíš v tomto verši evidentně prorokuje – vidí svržení Satana z nebe, jako by k němu už došlo. Ve Zj 12:7–9 se píše o válce v nebi a spojuje se zde Satanův pád se vznikem mesiášského království. Ježíš vyzdvihl, že je jisté, že v této válce budou Satan a démoni poraženi. Bůh totiž krátce předtím dal 70 učedníkům, tedy pouhým nedokonalým lidem, moc, aby vyháněli démony. (Lk 10:17)
nwtsty studijní poznámky k Lk 11:5–9
Příteli, půjč mi tři chleby: V kultuře Blízkého východu je pohostinnost považovaná za povinnost a lidé v ní rádi vynikají, jak je vidět i z tohoto podobenství. I když host dorazil nečekaně o půlnoci, což může ukazovat, že během cestování často nastaly nepředvídatelné okolnosti, hostitel cítil silnou povinnost dát návštěvníkovi něco k jídlu. Dokonce v tu hodinu probudil svého souseda, aby si od něj jídlo půjčil.
Přestaň mi dělat těžkosti: Důvodem, proč soused v tomto podobenství nejdřív nebyl ochotný pomoct, nebylo to, že byl nelaskavý, ale to, že už šel spát. Domy v té době, a zejména domy chudých lidí, obvykle měly jenom jednu velkou místnost. Kdyby soused vstal, zřejmě by vzbudil celou rodinu včetně dětí.
smělé neodbytnosti: Použité řecké slovo může doslova znamenat „nedostatek slušnosti“ nebo „nestydatost“. V tomto kontextu ale naznačuje, že muž z Ježíšova podobenství byl smělý a neodbytný. Nezdráhal se vytrvale žádat o to, co potřeboval. Ježíš učedníkům řekl, že takto vytrvalí by měli být, když se modlí. (Lk 11:9, 10)
23.–29. července
POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA | LUKÁŠ 12, 13
„Jste cennější než mnoho vrabců“
nwtsty studijní poznámka k Lk 12:6
vrabců: Řecké slovo strouthion je zdrobnělina, která se vztahuje na jakéhokoli malého ptáčka. Často je tím ale myšlen právě vrabec – nejlevnější pták prodávaný k jídlu.
nwtsty studijní poznámka k Lk 12:7
i vlasy na vaší hlavě jsou všechny spočteny: Podle výzkumů má člověk průměrně přes 100 000 vlasů. Z toho, že nás Jehova zná tak detailně, vidíme, že se o každého svého služebníka opravdu zajímá.
Hledání duchovních drahokamů
nwtsty studijní poznámka k Lk 13:24
Silně se namáhejte: Dosl. „zápaste“. Ježíš svou vybídkou ukázal, že kdo chce projít úzkými dveřmi, musí Bohu sloužit naplno. Podle odborných publikací by se uvedený výraz dal na tomto místě přeložit také jako „vynakládejte maximální úsilí; dělejte pro to všechno“. Řecké sloveso agonizomai je příbuzné s podstatným jménem agon, které se často používalo v souvislosti s atletickými závody. V Heb 12:1 je toto podstatné jméno použité obrazně k označení křesťanského „závodu“ o život. Na jiných místech má obecnější význam a označuje „boj“. (Fil 1:30; Kol 2:1; 1Ti 6:12; 2Ti 4:7) Jiné formy slovesa agonizomai se dají přeložit jako „účastnit se zápolení“ (1Ko 9:25), „namáhat se“ (Kol 1:29; 4:12; 1Ti 4:10) a „bojovat“. (1Ti 6:12) Protože je tento výraz tak úzce spjatý s účastí na atletických závodech, někteří odborníci zastávají názor, že Ježíš mluvil o tak velkém úsilí, jaké vynakládá atlet, který se s vypětím všech sil snaží zvítězit a dává do závodu úplně všechno.
nwtsty studijní poznámka k Lk 13:33
není přípustné: Nebo „je nepředstavitelné (nemyslitelné)“. Žádné proroctví v Bibli sice přímo neříká, že Mesiáš zemře v Jeruzalémě, ale je možné to odvodit z Da 9:24–26. Navíc se dalo očekávat, že pokud Židé mají zabít nějakého proroka, a zvlášť Mesiáše, stane se to v tomto městě. V Jeruzalémě totiž zasedal Sanhedrin, nejvyšší soud, který měl 71 členů. Ten, kdo byl obviněn jako falešný prorok, byl souzen právě tam. Ježíš mohl vycházet také z toho, že v Jeruzalémě byly Bohu předkládány pravidelné oběti, včetně pesachového beránka. Následující události daly Ježíšovi za pravdu. V Jeruzalémě byl předveden před Sanhedrin a odsouzen. A v tomto městě, hned za hradbami, také zemřel jako „náš pasach“ neboli pesachový beránek. (1Ko 5:7)
30. července – 5. srpna
POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA | LUKÁŠ 14–16
Podobenství o marnotratném synovi
nwtsty studijní poznámky k Lk 15:11–16
Nějaký člověk měl dva syny: Podobenství o marnotratném synovi (někdy také podobenství o ztraceném synovi) má několik jedinečných prvků. Patří mezi Ježíšova nejdelší podobenství. Mimořádné je i v tom, že se zabývá vztahy v rodině. V jiných podobenstvích Ježíš často mluvil o neživých věcech, například o různých druzích semen a půdy, nebo o formálním vztahu mezi pánem a otroky. (Mt 13:18–30; 25:14–30; Lk 19:12–27) V tomto podobenství ale mluvil o blízkém vztahu mezi otcem a syny. Mnozí z těch, kdo čtou Lukášův záznam, možná neměli tak laskavého a milujícího otce. Ježíš v tomto podobenství ukázal, jak náš nebeský Otec soucítí se svými pozemskými dětmi a jak je má rád. A to nejen ty, které jsou stále u něho, ale i ty, které od něj odešly a teď se vrací.
mladší z nich: Podle Mojžíšova zákona dostával prvorozený syn dvojitý podíl z dědictví. (5Mo 21:17) Pokud tedy muž v tomto podobenství neměl další syny, starší z nich byl prvorozený a mladší získal jako dědictví polovinu toho co on.
promrhal: Použité řecké slovo doslova znamená „rozptýlit (do všech směrů)“. (Lk 1:51; Sk 5:37) V Mt 25:24, 26 je přeložené jako „provívat“. V Lk 15:13 je použité ve významu nerozumného utrácení a rozmařilosti.
prostopášným životem: Nebo „rozmařilým (lehkomyslným; divokým) životem“. Příbuzné řecké slovo s podobným významem je použité v Ef 5:18; Tit 1:6; 1Pe 4:4.
pást vepře: Podle Zákona byla tato zvířata nečistá, a tak pást vepře byla pro Židy odporná a ponižující práce. (3Mo 11:7, 8)
lusky rohovníku: Plody rohovníku jsou lusky s lesklou kožovitou slupkou fialovohnědé barvy. V souladu se svým řeckým názvem (keration, dosl. „malý roh“) jsou lehce zahnuté jako roh. Lusky rohovníku se až dodnes běžně používají jako krmivo pro koně, hovězí dobytek a prasata. Z toho, že mladý muž toužil najíst se aspoň toho, co žerou prasata, bylo vidět, jak hluboko klesl. (Viz studijní poznámka „pást vepře“ k Lk 15:15.)
nwtsty studijní poznámky k Lk 15:17–24
proti tobě: Nebo „ve tvých očích“. Řecká předložka enopion, která doslova znamená „před; v očích někoho“, je v podobném významu použitá v Septuagintě v 1Sa 20:1. V tomto verši se David ptá Jonatana: „Jaký hřích jsem spáchal před tvým otcem?“
nádeníků: Mladší syn se rozhodl, že až přijde domů, požádá otce, aby ho vzal zpátky ne jako syna, ale jako nádeníka. Na rozdíl od otroků, kteří byli součástí domácnosti, byli nádeníci cizí lidé, kteří byli najímáni na nějakou dobu, někdy jenom na den. (Mt 20:1, 2, 8)
něžně ho políbil: Použitý řecký výraz je odvozený od slovesa fileo, které se někdy překládá jako „políbit“ (Mt 26:48; Mr 14:44; Lk 22:47), ale které častěji znamená „mít náklonnost k“. (Jan 5:20; 11:3; 16:27) Řecký výraz použitý v tomto verši ale vyjadřuje vyšší intenzitu. Některé překlady Bible proto na tomto místě uvádějí „zulíbal ho“ nebo „zasypal ho polibky“. Z toho, že otec v podobenství kajícného syna přivítal tak vřele a přátelsky, bylo vidět, že je ochotný přijmout ho zpátky.
nazývat se tvým synem: Některé rukopisy v Lk 15:21 dodávají: „Udělej mě jakoby jedním ze svých nádeníků.“ V různých důvěryhodných raných rukopisech ale tato věta není. Někteří odborníci se domnívají, že sem byla přidána, aby tento verš odpovídal Lk 15:19.
roucho ... prsten ... sandály: Toto roucho nebylo jen tak nějakým kusem oblečení. Bylo to to nejlepší roucho – pravděpodobně bohatě vyšívaný oděv, jaký se dával váženým hostům. To, že synovi navlékli prsten, bylo dokladem otcovy lásky a přízně. Také z toho poznáváme, že syn získal důstojnost, čest a odpovídající postavení. Otroci obvykle prsten ani sandály nenosili. Otec tím tedy dal jasně najevo, že syna přijímá zpátky jako plnohodnotného člena rodiny.
Hledání duchovních drahokamů
nwtsty studijní poznámka k Lk 14:26
v nenávisti: Výraz „nenávist“ má v Bibli několik různých významů. Může vyjadřovat pocity nepřátelství, které vyplývají ze zášti a vedou člověka k tomu, aby někomu ublížil. Může také znamenat intenzivní pocity nelibosti nebo silného odporu k někomu nebo něčemu, kvůli kterým člověk nechce mít s danou osobou nebo věcí nic společného. Tento výraz může také prostě znamenat „mít rád méně“. Když se například o Jákobovi píše, že nenáviděl Leu a miloval Ráchel, znamená to, že Leu měl rád méně než Ráchel. (1Mo 29:31; 5Mo 21:15) V tomto významu je uvedený výraz používaný i v jiné starověké židovské literatuře. Ježíš tedy nechtěl říct, že jeho následovníci mají cítit nepřátelství nebo odpor ke své rodině a sobě samým. Nebylo by to ani v souladu s ostatními částmi Písma. (Srovnej s Mr 12:29–31; Ef 5:28, 29, 33.) Slovo „nenávist“ by se na tomto místě mohlo přeložit jako „mít rád méně“.