Lze svobodně kázat

Trujillo zavražděn

V roce 1960 se Trujillova diktatura ocitla pod palbou mezinárodní kritiky a potýkala se s opozicí uvnitř země. V této době politického napětí navštívil Dominikánskou republiku Milton Henschel ze světového ústředí a zúčastnil se třídenního sjezdu, který proběhl v lednu 1961. Na tomto veřejném shromáždění bylo 957 přítomných a 27 jich bylo pokřtěno. Během své návštěvy Milton Henschel pomohl bratrům, aby začali znovu organizovat dílo a mapovat celé území.

Navštěvovat sbory dostali za úkol dva krajští dozorci, Enrique Glass a Julián López. Julián řekl: „Do mého kraje patřily dva sbory na východě země a všechny sbory na severu. Do Enriqueho části patřil zbytek sborů na východě a všechny na jihu.“ Při těchto návštěvách byl obnoven kontakt sborů s organizací a bratři dostali duchovní povzbuzení.

V roce 1961 přijeli absolventi druhé třídy Gileadu Salvino a Helen Ferrariovi. Tito zkušení misionáři sloužili předtím na Kubě a při duchovní žni v Dominikánské republice byli velkou pomocí. Salvino se později stal členem výboru místní pobočky a byl jím až do své smrti v roce 1997. Helen je v celodobé službě už 79 let, většinu času jako misionářka.

Krátce poté co Ferrariovi přijeli, byla 30. května 1961 večer Trujillova hrůzovláda násilně ukončena, když atentátníci rozstříleli auto, ve kterém jel. Tento atentát však nevedl k politické stabilitě. Zemí několik dalších let zmítaly občanské a politické nepokoje.

Kazatelské dílo postupuje kupředu

Přijeli další misionáři. Pouhé dva dny po atentátu byli z portorické pobočky do Dominikánské republiky posláni absolvent první třídy Gileadu William Dingman a jeho manželka Estelle a také Thelma Critzová a Flossie Coroneosová. William vyprávěl: „Když jsme přiletěli, byla země ve stavu zmatku a byla tam poměrně velká vojenská aktivita. Panoval strach z revoluce a vojáci kontrolovali na silnicích každé auto. Zastavili nás na několika kontrolních stanovištích a pokaždé nás prohledávali. Všechno muselo z kufrů ven, dokonce i ty nejmenší předměty.“ Kázat v takové politicky nestabilní situaci bylo velmi těžké.

William pokračoval: „Za Trujillova režimu byla veřejnost informována, že svědkové Jehovovi jsou komunisté a nejhorší lidé. . . . Ale postupně se nám podařilo předsudky zlomit.“ Díky tomu, že byla činnost obnovena, reagovalo na poselství o Království stále víc upřímných lidí. Koncem služebního roku 1961 bylo v této zemi 33 zvláštních průkopníků.