Co víme o délce lidského života?
PRO většinu lidí je nynější délka lidského života pouhou známou skutečností. Podle jejich názoru není třeba se nad ní pozastavovat ani očekávat, že se něco změní. „Vždyť to tak bylo a vždy to tak bude“, říkají. Netvrdí, že znají příčinu, proč člověk stárne, proč se u něj dostavuje slabost stáří a proč umírá. Ale jsou přesvědčeni, že to nelze změnit.
Co o tom soudíš? Již ses někdy zabýval tímto námětem? Byl lidský život vždy tak krátký? Je to skutečně nezměnitelné a je „nevědecké“ mít jiný názor?
Věděl jsi například, že badatelé v oboru lékařství stále ještě nemají jasno, proč člověk stárne a umírá? V knize Science Year (Vědecká ročenka) z roku 1967 je zpráva, že účastníci čtyřdenní konference gerontologů (specialistů bádání o stárnutí) se shodovali v tom,že „proces stárnutí je stále ještě většinou tajemstvím. ‚Nemáme nejmenší tušení o příčinách stárnutí‘, řekl dr. Nathan W. Shock z Městské nemocnice v Baltimore.“
To neznamená, že neexistují teorie o stárnutí. Teorií je mnoho. Většina z nich spojuje proces stárnutí s odumíráním buněk. Podle nejznámějších teorií tvoří tělo během let růstu více buněk, než jich umírá. Odhaduje se, že v organismu dospělého člověka odumírá každou minutu asi tři miliardy buněk a téměř tolik nových buněk je nahražuje — ale právě jen téměř. Bylo zjištěno, že se vyvíjí nerovný poměr mezi buňkami, které odumírají a které se nově tvoří. Má se za to, že úbytek v tvoření buněk působí úpadek těla — ochabnutí svalů, zpomalení reakce, otupění smyslů, lámavost kostí, vrásky a, co je nejzávažnější, poruchy organických funkcí — a to nazýváme stárnutím.
Článek časopisu Science Digest z února 1969 oznamuje: „Podle dr. Howarda J. Curtise z Národní laboratoře Brookhaven v Upton (Long Island) objevuje se všeobecné selhání buněk jako příznak degeneračních nemocí a stárnutí.“
Kdy začíná člověk stárnout? Ve zmíněném článku je citován dr. Shock, který po deseti letech bádání došel k názoru, že „stáří začíná, když přestává růst“, to je asi ve věku 18 až 20 let. Co se pak děje? V článku se uvádí dále: „Pak počínají skoro všechny funkce pomalu ochabovat. V třiceti letech postupuje ochabování funkcí rychleji, ale přece zcela poznenáhlu, až se konečně dostaví smrt. Vyjádřeno zcela jednoduše: Ve dvaceti letech jsme dosáhli vrcholu a po třiceti to s námi jde rychleji s kopce.“ Dr. Shock došel svým bádáním rovněž k závěru, že příčinou je smrt buněk.
Problém spočívá v tom, že vědci stále ještě nevědí, proč po určité řadě let přestává u člověka tvoření buněk, které je nutné aby byly nahraženy buňky odumírající.
Jak dlouho může člověk žít?
Jak víme, jsou i dnes lidé staří sto i více let. Podle díla Encyclopaedia Britannica (1968, článek „Lidský věk“), byl Pierre Joubert nejstarším člověkem novověku, jehož stáří je zaručené. Narodil se 15. července 1701 a zemřel 16. listopadu 1814, tedy ve stáří 113 let a 124 dní.
Myslíš si, že je to nejvyšší stáří, které může člověk dosáhnout? Bible například říká: „Byl pak Mojžíš ve stu a dvaceti letech, když umřel, a nepošly oči jeho [nezeslábly, NS], aniž síla odešla od něho.“ (5. Mojž. 34:7) Snad to považuješ také ještě za možné, protože věkový rozdíl je pouze šest a asi dvě třetiny roku.
V Bibli je zpráva, že dnů Abrahamova života — předka Mojžíšova — bylo „sto sedmdesáte a pět let“. (1. Mojž. 25:7, 8) Co tomu říkáš? A co si myslíš o stáří Sema, Abrahamova předka, který byl šest set let starý, jak vyplývá z 1. Mojžíšovy 11:10, 11? Nebo o stáří jeho praděda Matuzaléma, který žil před potopou a dosáhl stáří „devět set šedesát devět let“? (1. Mojž. 5:25–27) Chceš stanovit někde hranice mezi těmito údaji s poukazem, že některé z nich jsou „nevědecké“ nebo „neuvěřitelné“?
Čti dále, dříve než odpovíš!
V uvedeném článku Encyclopaedia Britannica ukazuje, že mezi dnešním průměrným stářím člověka a stářím, které člověk může dosáhnout, je rozdíl Jak starý by mohl být člověk? Encyclopaedia říká, že možný věk člověka je „teoretické číslo, které nelze na základě dnešní vědy přesně určit. Je možno se domnívat, že existuje pro člověka věková hranice, ale pokud není objevena nějaká vlastnost protoplasmy, která jednoznačně omezuje délku lidského života, zůstane neznámé přesné stáří, kterého může člověk dosáhnout.“
Je to pro tebe překvapení? Článek říká dále: „V prvním okamžiku se snad zdá toto tvrzení nerozumné. Jistě nemůže žádný lidský tvor žít 1000 let. I když každý souhlasí, že velmi pravděpodobně žádný člověk nemůže být 1000 let starý, není vědecký důkaz, je-li to pravda nebo ne.“
Lidé snad nechtějí věřit, že Matuzalém byl tak starý, snad se tomu dokonce posmívají. Ale nemají pro to žádný vědecký důkaz, protože pravá věda přiznává, že nezná určitou nebo absolutní hranici lidského života.
Co myslíš ty, jaký nejvyšší věk by mohl člověk dosáhnout? Dejme tomu, že bys určil jako nejvyšší stáří 120 let. Zdráhal by ses pak uvěřit, že člověk může žít 120 let a jednu minutu? A uznáš-li, že by člověk mohl žít 120 let a jednu minutu, tak proč ne 120 let a jeden den — nebo jeden týden, jeden měsíc, jeden další rok?
Dr. Harold F. Dorn, v letech 1960-63 vedoucí biometrického výzkumného oddělení Národního ústavu pro výzkum srdce, použil téhož znázornění v článku o délce lidského života. Vzhledem k existujícím důkazům došel k závěru: „Opíráme-li se o své znalosti délky života, nemůžeme udat přesné číslo pro trvání lidského života.“
Dává lékařská věda naději na delší život?
Co říkají vědci a badatelé v oboru lékařství o budoucím stáří člověka? Očekávají,že člověk brzy překročí hranici 100 let, stejně jako želva? Poskytují oprávněnou naději, že ty se budeš moci těšit z delšího života? Jestliže ne, je ještě jiný pramen naděje?
Kniha Science Year (Vědecká ročenka) z roku 1967 říká: „Lékařští optimisté vzhlížejí k 21. století, kdy mohou být vyřešeny mnohé dnešní problémy. Avšak většina odborníků pochybuje, že průměrný věk bude prodloužen daleko nad příslovečných 70 let.“
Tu a tam jsou v novinách nebo časopisech sensační předpovědi některých vědců, kteří počítají s mohutným pokrokem. Avšak nejsou žádné nezvratné důkazy, že jejich úsilím bude lidský život podstatně prodloužen. Časopis Scientific American napsal v březnu 1968:
„I kdyby byly odstraněny nejdůležitější příčiny smrti objevující se v stáří — srdeční nemoci, mrtvice a rakovina —, průměrná vyhlídka na život by se neprodloužila o více než o 10 let. Pak by nebyla 70 let jako nyní ve většině vyspělých zemí, ale asi 80 let.“
Znamená to, že není skutečná naděje na delší život? Že generace mužů a žen budou stále umírat, zatímco buky, duby a sekvoje budou dále žít? Můžeme někde získat spolehlivou informaci, která by opravňovala k jinému názoru?
Spolehlivý zdroj naděje
Ano. Je pramen, který nejen vysvětluje, proč člověk stárne a umírá, ale i jak bude člověku umožněno, aby žil déle než jakékoli rostliny a kterákoli zvířata na zemi. Je to tentýž zdroj, který uvádí „příslovečné“ stáří člověka, jak se o něm zmiňují vědci. Je to Bible, která praví v Žalmu 90:10: „Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jestli kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnější v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.“
Snad řekneš: „To pouze potvrzuje, jak krátký je život člověka.“ To je pravda. Tento žalm, který byl napsán před tisíciletími, ukazuje, že se mnoho nezměnilo pokud jde o životní vyhlídky člověka. Ale v tomto textu se neříká, že tomu tak bylo vždy, že člověk nikdy neměl možnost být starší než 70 nebo 80 let, nebo že nemá vyhlídku dosáhnout někdy daleko vyššího stáří. V Bibli se mluví o devíti lidech, kteří žili před celosvětovou potopou Noemových dnů a dosáhli průměrného stáří 847 let. — 1. Mojž. 5:1–31.
Vědci celkem připouštějí, že je pro ně stále hádankou, proč člověk stárne. Bible to vysvětluje jednoduchými slovy. Ukazuje, že člověk stárne a umírá, protože zdědil hříšnost a nedokonalost od svých prvních rodičů, Adama a Evy. Proto napsal apoštol Pavel: „Skrze jednoho člověka [Adama] přišel na svět hřích a skrze hřích smrt, a tak se smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.“ — Řím. 5:12, NS.
Stvořitel učinil člověka tak, že jeho život závisí na určitých věcech. Musí dýchat vzduch, pít vodu, přijímat potravu. Kdyby to nedělal, musil by zemřít. Ale jeho život nezávisí pouze na těchto hmotných věcech. Člověk musí mít též správný vztah ke svému stvořiteli. Boží Syn citoval z Hebrejských písem, když řekl: „Člověk nemá žít jen z chleba, ale z každého výroku, který vychází z Jehovových úst.“ (Mat. 4:4, NS) Bůh dal prvnímu člověku zákon, ale on jej porušil a tím zničil správný vztah lidstva k Bohu. Tento špatný způsob jednání měl za následek nedokonalost a nedokonalost vedla nakonec ke smrti. Když se první lidský pár začal rozmnožovat, způsobil zákon dědičnosti, že jejich potomci zdědili hříšnou přirozenost a z toho vyplývající nedokonalost. — Žalm 51:5.
Vědci přiznávají, že nemohou „vědecky“ stanovit určitou hranici největší možné délky lidského života. Bible ukazuje, že původně byl lidský život neomezený a že Bůh řekl prvnímu lidskému páru, že nezemře, pokud bude poslušný. (1. Mojž. 2:16, 17) Adam a Eva zničili svou neposlušností správný vztah k Bohu a to přineslo nemoci, utrpení, stáří a smrt celému lidstvu, i nám. Od té doby lidé pozvolna slábli a život, který trval před potopou ještě několik set let, se zkrátil na dnešních sedmdesát až osmdesát let.
Z vysvětlení Bible poznáváme, že kdyby nebylo hříchu, člověk by nestárl, jeho tělesné a duševní síly by neubývaly a nebyl by napaden nemocemi, které nakonec vedou k smrti. Odstranění hříchu a obnovení správného vztahu k Bohu by tedy mělo za následek věčný život. Skutečně, právě to slibuje Bible, „naději na věčný život, který před dávnými časy zaslíbil Bůh, jenž nemůže lhát“, jak napsal apoštol Pavel Titovi 1:2 (NS). Když byl Ježíš Kristus na zemi, řekl: „Přišel jsem, aby měli život a aby jej měli v plnosti.“ (Jan 10:10, NS) Neomezil tuto naději na život pouze na nebe, neboť učil své následovníky, aby se modlili k jeho Otci: „Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi tak i na zemi.“ — Mat. 6:10, NS.
Zdá se ti vyhlídka na věčný život na zemi nereálná? Tvůj vlastní organismus poskytuje důkaz, že člověk byl stvořen, aby žil a ne aby pomalu stárnul a nakonec zemřel. Zkoumej nyní tento důkaz, aby ses dozvěděl, proč je rozumná naděje, kterou nám dává Bible.