Je naděje na delší život?

„Člověk narozený z ženy má krátký věk, avšak nepokoje do sytosti.“ — (Jobova slova zaznamenaná u Joba 14:1, „Ekumenický překlad“)

JAK často je poetickými slovy popisována krátkost života! Něco podobného jako Job řekl jeden pisatel v prvním století: „Jste totiž mlha, která se na chvilku objevuje a pak mizí.“ (Jakub 4:14)

Také jste si uvědomili, že je život žalostně krátký? William Shakespeare asi před čtyřmi sty lety napsal: „Zhasni, knůtku! Těkavý stín je život.“ Jeden náčelník amerických Indiánů se v minulém století zeptal: „Co je život?“ A potom odpověděl: „Je to jenom mihnutí světlušky v noci.“

Jakou délku života mohou lidé očekávat? Prorok Mojžíš popsal situaci, která byla v jeho dnech, před 3500 lety: „Dnů našich let je samo o sobě sedmdesát let; a pokud je jich pro zvláštní sílu osmdesát let, přece trvají na těžkostech a věcech, jež ubližují; vždyť to jistě rychle mine, a my ulétáme.“ (Žalm 90:10)

Sedmdesát let — to je jen 25 567 dnů. A osmdesát let se skládá z pouhých 29 219 dnů. To je skutečně málo! Lze něco udělat pro to, aby se lidský život prodloužil?

Může pomoci medicína?

Časopis Science uvedl: „[Ve Spojených státech] se očekávaná délka života při narození prodloužila ze 47 let v roce 1900 na přibližně 75 let v roce 1988.“ Díky lepší péči o zdraví a výživu, která vedla ke snížení novorozenecké úmrtnosti, mohou nyní lidé ve Spojených státech očekávat, že budou žít asi tak dlouho, jak to uvedl Mojžíš. Předpokládá se však nějaký výrazný posun v tom, jak dlouho bude většina lidí žít?

Je zajímavé, co ve své knize How and Why We Age (Jak a proč stárneme) řekl Leonard Hayflick, přední odborník v problémech stárnutí: „Pokroky v biomedicínském výzkumu a zlepšení lékařské péče v tomto století měly určitě vliv na dlouhověkost člověka, ale jen do té míry, že umožnily většímu počtu lidí dosáhnout pevně stanovené horní hranice délky života člověka.“ Leonard Hayflick tedy vysvětluje: „Očekávaná délka života vzrůstá, ale možná délka života nikoli; a to je zásadní rozdíl.“

Co je „pevně stanovená horní hranice“ délky lidského života? Někteří lidé říkají, že není jisté, zda v poslední době někdo žil déle než 115 let. Časopis Science nicméně uvedl: „Od roku 1990 byl nejvyšší ověřený věk, kterého se nějaký člověk dožil, více než 120 let.“ A na začátku tohoto roku navštívil francouzský ministr zdravotnictví s davem reportérů a fotografů Jeanne Calmentovou v Arles u příležitosti jejích 120. narozenin. Mojžíš se také dožil 120 let, což vysoko převyšovalo průměr. (5. Mojžíšova 34:7)

Poskytují vědci nějakou naději, že by lidé mohli běžně žít tak dlouho nebo déle? Většinou ne. Jeden titulek v novinách Detroit News zněl: „Vědci říkají, že 85 let je možná nejzazší hranice průměrné délky života“. V tomto článku řekl S. Jay Olshansky, který je uznávanou autoritou v problémech stárnutí: „Jakmile lidé překročí věk 85 let, umírají v důsledku selhání mnoha orgánů. Přestanou dýchat. V zásadě umírají na vysoký věk. A na to není žádný lék.“ Potom dodal: „Pokud se nepodaří zvrátit proces stárnutí buněk na molekulární úrovni, nelze očekávanou délku života výrazně prodloužit.“

Časopis Science uvedl, že snad „horní hranice dlouhověkosti již bylo dosaženo a že další významný pokles úmrtnosti není pravděpodobný“. Říká se, že kdyby bylo možné odstranit všechny příčiny smrti, které se uvádějí na úmrtních oznámeních, očekávaná délka života by se neprodloužila ani o dvacet let.

Mnozí vědci se proto nedívají na možnou délku lidského života jako na něco divného ani si nemyslí, že by se s tím dalo něco dělat. Proč je však rozumné věřit, že nakonec budou lidé žít déle?