Známí svou poctivostí

Poctivost je jedním z křesťanských požadavků. Apoštol Pavel vhodně napsal: „Dále se za nás modlete, neboť důvěřujeme, že máme poctivé svědomí, protože si přejeme chovat se ve všem poctivě.“ (Žid. 13:18) Poctivost pozorují druzí a ukazuje se, že je užitečná, jak je to patrné z následující zkušenosti z Francie.

Jeden křesťanský obchodník se dostal do potíží následkem současné hospodářské krize. Píše:

„Jako výrobce mám mnohokrát kvůli obchodním potížím problém, jak koncem měsíce zaplatím své účty. Tak jsem byl například donucen požádat jednoho obchodníka, abych směl odložit zaplacení značné částky. Jednalo se o velkou zahraniční firmu, která kladla velký důraz na přesné placení účtů. Obchodní ředitel odmítl moji návštěvu a přikázal příslušnému zástupci, aby částku ihned vymáhal. Vydal jsem již tomuto zástupci svědectví a on vyprávěl řediteli, že mne velice dobře zná a že jsem důvěryhodný. Žádný argument však nepomohl.

Potom dodal, že jsem svědek Jehovův. Odpověď zněla: ‚To je něco jiného! Vyhovte mu v požadovaném odkladu zaplacení.‘ Mezitím byl zástupce opět u mne a všechno mi vyprávěl. Ukázal mi fotokopii dopisu, který ředitel ústředí firmy poslal. Na dopise byla poznámka: ‚Svědek Jehovův — příznivě dobrozdání.‘ Tento svědek Jehovův mezitím vyrovnal svůj dluh a má stále ještě vynikající obchodní spojení s touto firmou. Křesťané nejsou přirozeně poctiví proto, aby si zajistili hmotné výhody. Přesto jejich dobrá pověst o poctivosti v řeči a jednání nezůstane bez povšimnutí.