Co je stres?

VEDOUCÍ na tebe křičí, přestože chyby se dopustil někdo jiný.

Učitel se ti ve škole vysměje před celou třídou.

Spěcháš s večeří, dítě převrhne vázu a do toho zvoní telefon.

Ano, víš, co je stres — aspoň do jisté míry.

Když myslíme na stres, mnozí z nás si představí takové životní nárazy nebo vážnější věci, jako je ztráta druha nebo nezaplacené účty. Ale kolik z nás ví, co se při stresu děje v našem těle? Jak mohou tyto tělesné změny ovlivnit naše zdraví? A jak se můžeme nejlépe vyrovnat se stresem, kterému čelíme, abychom našli více štěstí a pokoje?

Co to je?

„Stres“ znamená pro různé lidi různé věci. V mnohých vyvolává tento pojem představu napětí nebo tlaku. To je však pouze část celkového obrazu.

V novinových zprávách o leteckých neštěstích se můžeš dočíst, že zatížení způsobilo únavu materiálu, součástka selhala a letadlo se zřítilo. Toto zatížení byla síla působící na kousek kovu tak, že jej přepínala nebo deformovala. Kov praskl. Letadlo se zřítilo.

Podobně je tomu se zatížením neboli stresem v lidském životě. Je to něco tělesného nebo citového, co zasahuje naše tělo, a my se musíme přizpůsobit, nebo nám to ublíží. Několik příkladů: Jsi venku na slunci za horkého dne. Tvé tělo se přehřeje. To je určitý druh stresu. Nebo se namůžeš při míčové hře, případně při okopávání zahrady. Tvé svaly se unaví, protože v nich nastala přechodná chemická nerovnováha. I to je stres. Máš ovšem regulační možnosti, kterými můžeš zrušit působení takového stresu a obnovit zdravou rovnováhu. Jednou je pot, který ochladí tvé tělo. Jinou je vydatný spánek, jímž se tvé svaly samy občerství. Stres pomine.

Dnes je však běžné uvažovat o stresu v souvislosti s citovým tlakem či napětím, které také mohou vyvolat tělesné změny. Když nevíme, jaké změny v nás nastávají, nebudeme ani vědět, jak pomáhat našemu tělu v úsilí o přizpůsobení.

„Boj nebo útěk“

Nechceme v tobě vyvolávat žádné napětí, ale vyzýváme tě, aby sis představil sám sebe v této situaci: Za večera jdeš málo osvětlenou ulicí. Tu před sebou vidíš tři mladé násilníky, jak přecházejí ulici směrem k tobě. Co se v tobě děje?

Cítíš nebezpečí, a jako by tebou proběhl výstražný signál. Napneš se a začínáš zhluboka dýchat. V krevním oběhu se ti objeví hormon adrenalin.Tvá játra uvolňují uskladněný cukr. V krvi ti stoupá hladina cukru a tuku [cholesterolu] jako ‚paliva‘ pro vrcholný výkon. Srdce ti bije rychleji. Do svalů ti natéká víc krve. Jsi bdělý, připravený k rychlému jednání či rozhodování. Tuto reakci „boj, nebo útěk“ vyvolávají pocity, jako je strach a hněv.

Tato reakce není ovšem sama o sobě špatná nebo škodlivá. Může tě připravit k tomu, abys utíkal rychleji, než jsi vůbec předpokládal. Nebo ti třeba pomůže, aby ses ovládl a dal na urážku mírnou odpověď. (Přísl. 15:1; Mat. 5:39) Táž reakce tě ale připravuje k produktivní práci nebo hře, například ke vzrušující míčové hře. Prudce na tebe letí míč! Musíš jej chytit a rychle hodit zpět. Jsi čilý a pohotový k jednání.

Co když jsi ale v dlouhodobém citovém vypětí, takže jsi stále v tomto bdělém, vzrušeném stavu, aniž by ses mohl uvolnit jednáním, na něž je tělo připraveno?

Tak například někdo musí sledovat součástky na rychle se pohybujícím montážním pásu, nebo cítí, že ho vedoucí nemá rád, nebo musí vydržet při úkolu, který ho nudí či skličuje. Nebo ženu opustil manžel. Cítí se zavržená a navíc musí bojovat s tlaky světského zaměstnání a večer se starat o děti a o domov.

Je-li někdo pravidelně v takovém stavu napětí, má-li nedostatek uvolnění a neví si rady, běžně nastává stres. Některé autority dokonce označují tento stav jako „trýzeň“, protože je to škodlivý, dlouhotrvající, hluboce rozvinutý stres, který může snadno poškodit tělo.

Tento ustavičný, přehnaný stres ohrožuje normální tělesnou rovnováhu. Může mimo jiné způsobit, že se v tepnách hromadí cholesterol nebo způsobuje jejich kornatění. Může být zasažen lymfatický systém a bílé krvinky, a tak tělu brání ve schopnosti vypořádat se s nemocí a reagovat na cizí látky.

Příznaky, které můžeš rozeznat

Snad si myslíš, že ti nikdo nemusí říkat, kdy jsi ve stresu. Je to však pravda? Jistě, někdy napětí nebo tlak cítíš. Ale v mnoha případech lidé neztotožní jisté příznaky se stresem. Proto přinejlepším udělají něco, aby se vypořádali s příznakem, ale vlastně se vůbec nedotknou skryté příčiny. To se může stát komukoli z nás.

Například jeden devětatřicetiletý muž obdržel velice náročný pracovní úkol, který po celé měsíce vyžadoval soustředění a práci navíc po večerech i o sobotách a nedělích. Začal špatně spát a objevila se u něho bolest v kříži, které neulevovala zvláštní cvičení ani léčba. Byl jeho špatný spánek způsoben bolestmi v zádech, nebo to bylo obráceně? Když skončilo období intenzivní práce, zmizely i oba příznaky. Proč? Co myslíš?

Některé běžné příznaky přílišného stresu jsou:

Neobvyklá podrážděnost: Jiní si všimnou nebo dokonce poznamenají, že se z malicherných příčin snáze rozzlobíš nebo rozzuříš.

Neklidný spánek: Trvá ti déle než obvykle, abys usnul, nebo se probouzíš a celé hodiny nedokážeš usnout.

Změny v dýchání: Přistihneš se, že bez zjevného důvodu začínáš krátce, mělce dýchat.

Ztuhlost svalstva: Kterou nelze přičíst zdravé práci nebo tělocviku.

Žaludeční nevolnost nebo bolest: Mohou souviset se ztrátou chuti k jídlu nebo s neschopností jíst jinak než po malých dávkách.

Vzrušivost: Změna normálního chování, takže člověk bez ustání mluví a snadno se z malicherných důvodů rozechvěje nebo roztřese.

Neměli bychom samozřejmě předpokládat, že projev kteréhokoliv z těchto příznaků znamená, že jsme obětí velikého stresu, který poškozuje naše zdraví. Člověka může bolet v zádech, protože nemá dost pohybu nebo protože si namohl svalstvo při nesprávném zvedání. Jiný může špatně spát, protože jí krátce před ulehnutím nebo večer pije kávu nebo čaj. Máš-li však některé z těchto příznaků bez vysvětlitelného důvodu, mohl bys uvažovat, zda se nestáváš obětí škodlivého stresu.

Uvažuj o příčinách

Nikdo nepřemýšlí rád o tlacích, které na něho působí. ‚Proč raději na své starosti nezapomenout‘, myslí si mnozí. Ale stres může mít škodlivé účinky a nám prospěje, všimneme-li si jeho běžných příčin. Budeme-li si jich vědomi a poznáme-li že nás některé zasahují, budeme lépe vybaveni stresu předcházet nebo se s ním vyrovnávat.

Tabulka označuje některé z životních problémů nebo situací, které podle zjištění badatelů působí největší stres. Potkalo tě něco podobného? Potom jsi pravděpodobně prožil stres.

Mnoho lidí zjišťuje, že jim působí stres jejich životní prostředí. Žijí třeba v přelidněném městě, kde je stále něco tlačí a tiskne, a tak si vypěstovali trvalý obranný postoj. Také neutuchající hlasitý nebo skřípavý zvuk způsobuje stres. Toho by si měli zejména všímat lidé, kteří pracují v hlučném prostředí a pak se „uvolňují “ tím, že týrají své uši pronikavou, hřmotnou nebo ryčnou hudbou. I špatný vzduch může přispět ke stresu.

Již jsme se zmínili o některých stresových stránkách určitých zaměstnání. Pro mnoho lidí se však problém zhoršuje duchem soutěživosti, který člověka pohání, aby se snažil ‚dostat se dopředu‘ nebo aby si opatřoval přepych, jaký mají jiní. (Srovnej Kazatele 2:22–24; 4:4.) Lékaři v Německé spolkové republice „viní z většiny stresu v zemi ‚Leistungsgesselschaft‘ neboli společnost zaměřenou na výkon, v níž je stále významným rysem úsilí o hmotný úspěch a okázalou spotřebu, které se zrodily s německým ‚hospodářským zázrakem‘“.

Nespavost může být též příznakem stresu, ale u některých lidí je příčinou. Přepínají se až do krajnosti tím, že se snaží natlačit příliš mnoho do jednoho dne, a tak se připravují o potřebný spánek. I bdění do pozdních hodin při televizních zprávách nebo programech, a to zejména takových, které vyvolávají napětí, nám může uškodit dvojím způsobem — omezí množství spánku a brání zdravému spánku.

Napjaté, soutěživé řízení automobilu v hustém provozu, stálý nesoulad v domácnosti nebo s příbuznými manželského druha, obavy z inflace nebo klesající kupní síly peněz, přestěhování do nové školy nebo nového prostředí, to, že dovolíme drobným životním nepříjemnostem, aby v nás vyvolávaly stálý, třebaže potlačený hněv — to jsou další příčiny stresu u mnoha lidí.

Přestože jsme tělesně i citově vybaveni pro to, abychom se mohli ze stresu zotavovat, mají účinky stresu sklon hromadit se. Situaci ještě ztěžuje fakt, že stárnutím [urychleným možná samotným stresem] klesá naše schopnost reagovat na stres.

Není však důvod zoufat si, jako by stres byl prostě jen další břímě, kterému nemůžeš uniknout, ani je překonat. Průzkumy odhalují, že asi 25 procent těch, kteří prožili roky v nacistických koncentračních táborech — jistě krajní případ dlouhotrvajícího stresu — nejevilo žádné výsledné tělesné obtíže, které by souvisely se stresem.

S tím, čemu se říká „stres“, tedy můžeš něco dělat. A jsou dokonce i důvody, proč se můžeš těšit na trvalé osvobození od obtíží stresu ve svém životě.

[Rámeček na straně 8]

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ‚STRESOVÉ‘ SITUACE

Pořadí Životní situace

1 Smrt manželského druha

2 Rozvod

3 Rozchod manželů

4 Rozsudek odnětí svobody

5 Smrt blízkého člena rodiny

6 Osobní nehoda nebo onemocnění

7 Uzavření manželství

8 Propuštění ze zaměstnání

9 Smíření s manželským druhem

10 Odchod do důchodu

11 Onemocnění člena rodiny

12 Těhotenství

13 Těžkosti v sexuální sféře

14 Nový člen rodiny

15 Změny v zaměstnání

[Založeno na průzkumu dr. T. Holmesa a dr. R. H. Rahna — „Modern Maturity]

[Nákres na straně 5]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

TVÉ TĚLO REAGUJE NA STRES

Strach nebo hněv vyvolává reakci „boj, nebo útěk“

ŽALUDEK

zpomalení trávení

JÁTRA

cukr a tuky do krve

PLÍCE

rychlejší dýchání

SRDCE

tluče rychleji

OČI

zornice se roztahují

SVALY

napjaté, připravené reagovat

NADLEDVINY

hojné vylučování hormonu

[Obrázek na straně 9]

Stres — Jak se s ním vypořádat?