Mimozemšťané — kde jsou?

PODLE spisovatele a vědce Isaaka Asimova je to „otázka, která svým způsobem kazí všechno“ těm, kdo věří v život na jiných planetách. Je to otázka, kterou původně položil v roce 1950 jaderný fyzik Enrico Fermi jako vyvrcholení argumentace vedené asi takto: Jestliže na jiných planetách v naší galaxii vznikl inteligentní život, mělo by nyní existovat mnoho civilizací, které jsou o milióny let pokročilejší než naše. Měly už dávno vyvinout mezihvězdné cestování a šířit se po galaxii, kolonizovat a po libosti ji osídlovat. Kde tedy jsou?

Někteří badatelé v oboru SETI připouštějí, že jimi „Fermiho paradox“ otřásl, ale často na něj odpovídají námitkou, jak obtížné by bylo putovat mezi hvězdami. I kdyby kosmická loď letěla rychlostí světla, a ta je nesmírná, trvalo by jí stotisíc let, než by přeletěla jen naši galaxii. Překročení takové rychlosti se považuje za nemožné.

Vědecká fantastika, která popisuje lodi kmitající od hvězdy k hvězdě za pár dní nebo hodin, je fantastická a nevědecká. Vzdálenosti mezi hvězdami jsou pro nás až nepředstavitelně obrovské. Vždyť kdybychom uměli vyrobit model naší galaxie tak malý, že by se naše Slunce (které je tak veliké, že by se do něho vešlo milión Zemí) scvrklo na velikost pomeranče, vzdálenosti mezi hvězdami v tomto modelu by stále byly v průměru 1 500 kilometrů!

Proto se badatelé v oboru SETI tak silně spoléhají na radioteleskopy; představují si, že pokročilé civilizace, pokud snad nemohou cestovat mezi hvězdami, budou přesto hledat jiné formy života pomocí poměrně levného a snadného prostředku — rádiových vln. Ale stále je straší Fermiho paradox.

Americký fyzik Freeman J. Dyson došel k závěru, že existují-li v naší galaxii pokročilé civilizace, najít důkazy o nich by mělo být stejně snadné, jako najít stopy technické civilizace na ostrově Manhattanu ve městě New Yorku. Galaxie by měla doslova bzučet signály a nesmírnými technickými projekty těchto civilizací. Ale nenašly se žádné. Jeden článek na ten námět také zaznamenal, že „prozkoumáno, nic nenalezeno“ se stalo u astronautů v oboru SETI jakoby náboženskou litanií.

Začínají pochybnosti

Řada vědců si začíná uvědomovat, že jejich kolegové přijali příliš mnoho optimistických předpokladů, když se začali zabývat touto otázkou. Takoví vědci se domnívají, že existuje v naši galaxii mnohem nižší počet pokročilých civilizací. Jiní dokonce říkají, že matematicky by měla existovat méně než jedna — neměli bychom tu být ani my!

Základ pro jejich skepsi není těžké najít. Lze jej shrnout do dvou otázek: Kdyby existovali takoví mimozemšťané, kde by žili? A jak se tam dostali?

‚Žili by přece na planetách,‘ odpovědí někteří na první otázku. Ale v naší sluneční soustavě je jen jedna planeta, která není naprosto nepřátelská životu — ta, na níž sídlíme my. Ale co planety kroužící okolo miliard jiných hvězd v naší galaxii? Nemohl by být na některých život? Skutečnost je však taková, že vědci zatím spolehlivě neprokázali existenci ani jedné planety mimo naši sluneční soustavu. Proč ne?

Protože je nesmírně obtížné nějakou vypátrat. Vzhledem k tomu, že hvězdy jsou tak vzdálené a planety samy o sobě nevyzařují žádné světlo, vypátrat i obří planetu jako Jupiter je něco podobného jako snažit se najít zrnko prachu vznášející se okolo silné žárovky vzdálené několik kilometrů.

I v případě, že takové planety skutečně existují — a nashromáždily se pro to jisté nepřímé důkazy — stále to neznamená, že obíhají přesně ten pravý typ hvězdy v tom pravém galaktickém sousedství, v přesně správné vzdálenosti od hvězdy, a sami mají přesně správnou velikost a složení, aby umožňovaly život.

Drolící se základ

Ale i kdyby existovalo mnoho planet, které odpovídají přesným podmínkám pro udržení života, zůstává otázka: Jak by na těch světech vznikl život? To nás přivádí k samotnému základu víry v bytosti na jiných světech — k evoluci.

Mnoha vědcům se zdá logické věřit, že když se mohl život vyvinout z neživé hmoty na této planetě, mohlo by se to stát i na jiných. Jeden spisovatel to vyjádřil: „Obecné mínění mezi biology je, že život začne vždy, když je mu dáno prostředí, kde může vzniknout.“ Ale zde právě stojí evolucionisté před nepřekonatelnou námitkou. Nedovedou totiž ani vysvětlit, jak začal život na této planetě.

Vědci Fred Hoyle a Chandra Wickramasinghe odhadují, že pravděpodobnost náhodného vzniku základních životních enzymů je jedna k 10E40 000 (1 a za ní 40 000 nul). Vědci Shapiro a Feinberg jdou ještě dál. Ve své knize Life Beyond Earth uvádějí pravděpodobnost, že by látka v organické polévce někdy udělala první základní kroky k životu, jedna k 10E1 000 000. Kdybychom měli to číslo vypsat, tento časopis v tvé ruce by musel mít přes tři sta stránek!

Je ti zatěžko představit si ta nepřehledná čísla? Slovo „nemožné“ je snadnější k zapamatování a je stejně přesné.a

Přesto astronomové v oboru SETI lehkovážně předpokládají, že život musel náhodně vznikat po celém vesmíru. Gene Bylinsky ve své knize Life in Darwin’s Universe spekuluje, jakými různými stezkami se mohla evoluce ubírat v cizích světech. Naznačuje, že představa inteligentní chobotnice, lidí — vačnatců s vaky na břiše a netopýřích lidí, kteří vyrábějí hudební nástroje, vůbec není přitažená za vlasy. Jeho knihu pochválili proslulí vědci. Ale jiní vědci jako Feinberg a Shapiro vidí v takovém uvažování značné mezery. Odhalují „slabost v podstatných experimentálních základech“ vědeckých teorií o tom, jak vznikl život na Zemi. Poznamenávají však, že vědci přesto „použili tyto základy k zbudování věží, jež sahají až na konec vesmíru“.

Nesprávné náboženství

Možná, že si říkáš: ‚Proč bere tolik vědců nemožné jako zaručené?‘ Odpověď je prostá a dost smutná. Lidé mají sklon věřit tomu, čemu věřit chtějí. Vědci nejsou přes všechna svá tvrzení o objektivitě bez této lidské slabosti.

Hoyle a Wickramasinghe poznamenávají, že „teorie, že život byl sestaven inteligencí“ je „mnohem“ pravděpodobnější než samoplození. „Ano,“ dodávají, „taková teorie je tak zřejmá, že se člověk diví, proč není obecně přijímána jako průkazná. Důvody jsou spíš psychologické než vědecké.“ Ano, mnoho vědců uhýbá před myšlenkou stvořitele, přestože důkazy ukazují tím směrem. Přitom si vytvořili vlastní náboženství. Podle názoru shora uvedených autorů darwinismus prostě nahrazuje slovo „Bůh“ slovem „Příroda“.

V odpovědi na otázku: „Je tam nahoře někdo?“ tedy věda zřetelně nedává žádné podklady pro víru v život na jiných planetách. Jak roky plynou a hvězdy stále mlčí, SETI vyvolává ve vědcích, kteří věří v evoluci, rostoucí rozpaky. Jestliže se různé typy života snadno vyvíjejí z neživé hmoty, proč se nám tedy v tomto obrovském vesmíru neozývají? Kde jsou?

Patří-li však ta otázka naopak do sféry náboženství, jak najdeme odpověď? Stvořil Bůh život na jiných světech?

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 8]

Návštěvníci odjinud?

Mnoho lidí věří, že je člověk navštěvován nebo byl v minulosti navštíven mimozemšťany. Vědci tato tvrzení vesměs neuznávají, upozorňují na nedostatek ověřitelných důkazů ve všech případech a trvají na tom, že většinu spatřených UFO (neidentifikovaných létajících předmětů — z anglického: unidentified flying object) lze vysvětlit přirozeně. Tvrzení o únosech rádi odsouvají do neprozkoumaných oblastí narušené lidské psychiky nebo psychologických a náboženských potřeb.

Jeden vědeckofantastický spisovatel poznamenal: „Puzení zkoumat tyto věci a věřit v ně je téměř náboženské. Mívali jsme bohy. Nyní chceme cítit, že nejsme sami, že nad námi bdí ochranné síly.“ Některé zážitky s UFO navíc páchnou spíš okultismem než vědou.

Mnoho vědců však svým způsobem věří v „návštěvníky“. Vidí, jak je nemožné, aby život na Zemi vznikl náhodou, a tak tvrdí, že sem musel být zanesen z vesmíru. Někteří říkají, že jiné bytosti osely naši planetu životem tak, že sem poslaly rakety naplněné jednoduchými bakteriemi. Jeden dokonce naznačil, že jiné bytosti před věky navštívily naši planetu a život náhodně vznikl z odpadků, které tu nechaly! Někteří vědci činí závěry z toho, že jednoduché organické molekuly jsou v kosmu celkem běžné. Je to však skutečně důkaz pro náhodný vznik života? Je železářský obchod důkazem, že se tam musí náhodně sám smontovat automobil?

[Obrázek na straně 7]

I kdyby existovaly jiné obyvatelné planety, jsou nějaké důkazy, že na nich mohl život vzniknout náhodou?