Pozorujeme svět
„8 000 úmrtí denně“
Používání tabáku dále znepokojuje zdravotníky, kteří předvídají pro kuřáky pochmurnou budoucnost. Nedávná studie WHO (Světové zdravotnické organizace) varuje, že podle odhadu zemře v příštích dvaceti pěti letech na následky kouření 500 miliónů lidí. Výzkum WHO předpovídá, že kouření se stane na přelomu století světovou příčinou smrti číslo jedna. „Dnes je to 8 000 úmrtí denně na následky kouření, ale až děti dosáhnou středního věku, bude to spíše 28 000 úmrtí denně,“ řekl představitel WHO na Světové konferenci o tabáku a zdraví v australském Perthu.
Soud vynáší rozsudek ve prospěch dvojice svědků
Porota Nejvyššího soudu v San Francisku, Kalifornie, vynesla 13. dubna 1990 rozsudek pokuty 500 000 dolarů proti Kalifornské univerzitě (Sanfranciské nemocnice a kliniky) a přednímu chirurgovi, který transplantuje ledviny. Žalobci byli svědkové Jehovovi, jejichž nezletilý syn dostal transfúzi krve — proti jejich přání — po úspěšné transplantaci ledviny od svého otce. (Svědkové Jehovovi z biblických důvodů odmítají transfúze krve a volí místo toho zdravotní péči bez použití krve.) „Rodiče byli od počátku svého styku s nemocnicí až do večera, kdy se konala operace, ujišťováni, že nedojde k transfúzím krve ani k soudním příkazům,“ řekl časopisu Probuďte se! jeden z advokátů zastupujících svědky. „Avšak téměř od začátku uskutečňovala nemocnice podvodný a tajný plán, který ukazoval naprosté přehlížení základních práv rodiny.“ Chirurg porušil dohodu a bez vědomí rodičů podnikl několik dní před operací kroky, aby si opatřil soudní příkaz. Porota tedy shledala nemocnici vinnou porušením federálních občanských práv rodičů a podvodem, a lékaře i nemocnici vinnými úmyslným porušením důvěry. „Tento rozsudek připsat lékařům náhradu škody v případě transfúze krve, kde jde o svědky, je první, který byl kdy ve Spojených státech vynesen,“ řekl advokát.
Šaty, pro které se zabíjí
Někteří mladiství ze středu New Yorku, zlákaní ke koupi nákladného a módního oblečení tím, že chtějí mezi vrstevníky vypadat jako hvězdy, platí za šaty životem. Sportovní boty, které stojí až 175 dolarů, a sportovní bundy, které stojí až 200 dolarů, mění mladistvé v terče přepadení a loupeží. Některé oběti si zoufale brání šaty, které je stály tolik peněz, odporují zlodějům a končí probodnuté nebo zastřelené. Počet úmrtí roste. The New York Times poznamenávají: „Takové příhody nejen podtrhují, do jaké míry je dnes pouliční zločinnost a násilí součástí života ve středu města, ale slouží také jako zvrácené měřítko toho, co je právě v módě nejžádanější.“
Nebezpečná práce
Být novinářem vždycky znamenalo hodně práce a dlouhou pracovní dobu. Nyní to začíná být životu nebezpečné. V minulém roce bylo na světě zabito 53 novinářů — dvakrát tolik než v roce 1988. Nejohroženější jsou dobrodružní reportéři a fotografové na volné noze. K této „cenzuře smrtí“ se nejspíše uchylují drogoví magnáti a vojenští velitelé, píše úvodník v The New York Times. Když jsou novináři „umlčováni, vězněni nebo cenzurováni, kalí se porozumění a ztrácejí se informace“.
Většina si přeje zrušit celibát
Přehled uveřejněný v australském Catholic Weekly odhalil, že až 70 procent australských katolíků je pro skoncování se slibem celibátu, který je požadován od jejich kněží. Domnívají se, že by se kněžím mělo dovolit, aby se ženili. Mezi uvedenými důvody je ten, že manželství by kněžím dodalo „věrohodnější životní styl“ a snad je udrželo v těsnějším styku s farníky. Někteří z dotazovaných také řekli, že zrušení pravidel celibátu by mohlo získat více mladých mužů pro kněžství. (Současný průměrný věk katolických kněží v Austrálii je 63 let.) Jeden kněz si postěžoval, že v době, kdy sám studoval na kněze, měla jeho třída 25 až 30 studentů. Za pouhých deset let se třída zmenšila na dvanáct studentů.
Inventura rozvodů
Počet rozvodů ve Spolkové republice Německo se vyšplhal ze 49 300 v roce 1961 na 128 700 v roce 1988, sděluje Frankfurter Allgemeine Zeitung. Polovina rozvodů rozbila rodiny s dětmi a dotkla se celkem 93 000 nezletilých. Manželka žádala o rozvod dvakrát častěji než manžel, většinou po čtyřech až šesti letech manželství. Sociolog Peter Hartmann si povšiml rozdílů v rozvodovosti. Městské státy Hamburg, Brémy a Berlín mají znatelně vyšší poměr; kraje s dlouhodobou nezaměstnaností zaznamenávají větší rozvodovost než prosperující oblasti. Zpráva přinesla jedno překvapení: V rozvodovosti není skoro žádný rozdíl mezi katolickými a protestantskými oblastmi.
Nejdelší optický kabel na světě
Austrálie si připisuje rekord za nejdelší optický kabelový spoj na světě. Telekomunikační kabel spojuje australská hlavní města států Adelaide a Perth, vzdálená 2 600 kilometrů, a překlenuje Nullarborskou planinu, známou vyprahlou pouštní oblast. Mluvčí Telecomu (Australského telekomunikačního systému) sdělil listu The West Australian, že satelitní telekomunikace je nyní vedle optického kabelu zastaralá. List vysvětlil, že „kabel může přenášet až 8 000 telefonických hovorů, stejně mnoho telefaxů za pouhé dvě sekundy a videové spojení. To vše přenáší dvanáctivláknový kabel a každé vlákno má pouze tloušťku lidského vlasu.“ Telecom očekává, že současná pozoruhodná kapacita by se dala do poloviny devadesátých let až zčtyřnásobit.
Tučné rychlé pokrmy
V některých průmyslových státech, kde se rychlé pokrmy z polotovarů staly způsobem života, jsou populární kuřecí nebo rybí obložené chleby a kuřecí „krokety“, protože se mnozí domnívají, že to jsou netučné obdoby tradičního hamburgeru. Ale takové pokrmy se někdy smaží na olejích s vysokým obsahem nasycených tuků. Kuřecí obložený chléb kromě toho často obsahuje velké procento kuřecí kůže, takže „může obsahovat stejné množství tuku jako třičtvrtě litru zmrzliny, a půl tuctu kuřecích ‚kroket‘ má víc tuku než hamburger,“ sděluje International Herald Tribune ve zprávě o nedávném výzkumu Massachusettské lékařské společnosti. Příliš mnoho tuku ve stravě je spojeno s vysokým výskytem cukrovky, koronární srdeční choroby, vysokého krevního tlaku, mrtvice a obezity.
Lhostejní
Náboženská lhostejnost se rozšířila po celém světě, a to zejména v zemích, které bývaly baštami křesťanstva. Jezuita Xavier Nicolas si na rostoucí problém naříká v katolickém listu La Croix. Říká, že během staletí docházelo k mnoha střetům mezi věřícími a nevěřícími kvůli nejhlubším otázkám o Bohu, budoucím životě a náboženství. Dnes však existuje třetí skupina — lhostejní, ti, kteří nejsou ani pro, ani proti náboženství, protože je nejhlubší otázky života spíše nezajímají. Domnívá se, že církev vůbec nepochopila rozsah skutečné světskosti naší doby. Ptá se: ‚Jak můžeme tvrdit, že známe odpovědi, když se otázky ani nekladou?‘
Prázdné zpovědnice
„Obřad zpovídání se z hříchů knězi a přijímání rozhřešení“ byl, podle zprávy v The New York Times, ve velké míře opuštěn. „K opouštění dochází mlčky, spontánně, nikdo to nevynucuje a takřka se o tom nediskutuje.“ Jeden průzkum katolíků, kteří chodí do kostela, odhalil, že jen 6 procent se chodí zpovídat jednou za měsíc a pouhé jedno procento chodí častěji, ačkoli mnozí chodí jednou ročně během postního období pokání. Tento vývoj zmátl církevní předáky. Někteří to připisují nesouhlasu se zákonem antikoncepce v katolické církvi, rostoucí nevíře v peklo, ztrátě vědomí hříchu a zmatenosti v otázce, co je správné a co nesprávné. Průzkum však ukázal, že laici „připisují úpadek zpovědí své schopnosti prožívat odpuštění a smíření lépe jinými způsoby,“ píší Times. Dodávají: „Sami katolíci si stále více kladou otázku, zda zpovědi vedly k opravdové duchovní přeměně.“